S oteplováním planety je to ještě trochu složitější. Neoteplují se totiž jen atmosféra a oceány
Hrubé zjištění není příliš překvapivé: když narůstají teploty vzduchu do extrémů, otepluje se i půda. Ze zjevné banality ale dělá důležité zjištění vysvětlení, že teplotní extrémy se zpravidla rychleji rozvíjí v půdě než ve vzduchu. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
To, že se zvyšuje průměrná teplota planetární atmosféry a dochází i k patrnému oteplení oceánů, vaší pozornosti nejspíš neuniklo. Stranou zájmu nicméně stojí další forma oteplení. Zvyšující se teploty půdy. A to, jak horká se stává země pod našima nohama, má až překvapivě vážné dopady.
Projevy oteplení, které můžeme pocítit na vlastní kůži, se nás pochopitelně dotýkají více. Vlny veder jsou k nepřehlédnutí. Jenže jak upozorňuje aktuální výzkum badatelů z Helmholtzova Centra pro výzkum životního prostředí, i to, co se kvůli teplu děje pod zemí, pro nás představuje neméně závažnou hrozbu. Kterou dosavadní studie o klimatických změnách víceméně přehlížely.
Proč? Dílem proto, že měřit podpovrchové teploty je technicky i procesně o dost složitější, než měřit teplotu vzduchu při povrchu.
Tým německých výzkumníků přesto dokázal shromáždit dostatek údajů o teplotě půdy. Z poměrně širokého spektra zdrojů, protože si vypomohli jak dálkovým satelitním průzkumem Země, tak třeba i údaji z meteorologických monitorovacích stanic. A rozhodli se porovnat teplotní výkyvy vzduchu s lokalizovanými teplotními odchylkami v půdě.
K tomu vytvořili tzv. index TX7d, který zahrnoval extrémy teplot vzduchu za nejteplejších dní od roku 1996 – měřených ve výšce 2 metrů nad povrchem země – a pro ty samé dny pak i teploty na daných místech v deseti centimetrech pod povrchem půdy. Vše v rámci 160 lokalit napříč Evropou.
Teplejší znamená teplejší
Jejich první hrubé zjištění není příliš překvapivé: když narůstají teploty vzduchu do extrémů, otepluje se i půda. Ze zjevné banality ale dělá důležité zjištění vysvětlení, že teplotní extrémy se zpravidla rychleji rozvíjí v půdě než ve vzduchu. Půda se rychleji přehřívá, a absorbované teplo si také déle podrží. Ne tedy všude stejně, ale v regionech střední Evropy, Německa, Itálie či jihu Francie byla ta „odezva ohřátím“ u půdy intenzivnější.
Z dlouhodobějšího srovnání – od roku 1996 po 2021 – pak plyne, že půda se přehřívá častěji, a více. Intenzita extrémních veder v půdě se zvyšuje přibližně o 0,7 stupně Celsia za každou dekádu rychleji, než ve vzduchu při povrchu půdy.
Výzkumníci dále porovnávali, jak se v průběhu let mění intenzita teplotních extrémů, jak často za sezónu k nim dochází. A zjistili, že počet dní za rok, kdy se půda extrémně přehřívala, roste dvakrát rychlejším tempem, než počty teplotních extrémů naměřených ve vzduchu.
Laicky řečeno, za stavu, kdy úmorná vlna veder může v sezóně trvat dvacet dní, půda bude mít svou vlnu veder klidně čtyřicetidenní. A je to trend hodně zneklidňující.
Jde také o to, že přehřátá půda ztrácí svou vlhkost. Vysycháním, odparem. A čím sušší je, tím snáze se přehřívá. „Protože pokud se v současné době vysoké teploty v půdě a ve vzduchu objevují v desetině dnů v měsíci, za deset let se vysoké teploty vzduchu mohou týkat 15 procent dní a vysoké teploty půdy 20 procent dní,“ vysvětluje Almudena García-García, spoluautorka studie.
Selhání mechanismu ochlazování vzduchu
Dobře, teplý vzduch vede k teplejší půdě, řeknete si. Kde je tedy ten zakopaný pes?
Jde o to, že přehřátá půda ztrácí svou vlhkost. Vysycháním, odparem. A čím sušší je, tím snáze se přehřívá.
Teplota půdy je přitom kritická pro ovlivňování výměny tepla mezi půdou a vzduchem. Přehřátá půda může ovlivňovat (zvyšovat) teplotu vzduchu, přispívat k navýšení počtů dní s teplotními extrémy.
Půdní vlhkost je velmi silně provázaná s tím, co nese na svém povrchu. Studie naznačuje, že lidské aktivity při využívání půdy mohou negativní efekt přehřívání ještě posilovat a zhoršit.
Příkladem může být třeba les, který brání ztrátě vlhkosti z povrchu půdy tím, že ji zastiňuje a své okolí ochlazuje odparem vody, čerpané z hlubších půdních horizontů. Ovšem na otevřených stanovištích, jako jsou pastviny nebo zemědělská pole, mají rostliny přístup k půdní vlhkosti dostupné pouze blízko povrchu. Přehřívání a ztráta vlhkosti tu proběhne rychleji.
Příliš horká půda pod nohama znamená, že ani vzduch nebude chladnější. Nebude ho totiž mít co ochlazovat. Mechanismus, při němž půda skrze půdní vlhkost ochlazuje ohřátý vzduch, by selhal.
Těch nepříjemných „selhání“ jde ale s přehřátou půdou víc. Vysoké teploty půdy a ztráta půdní vlhkosti neprospívají půdním mikroorganismům. Těm vděčíme za rozklad organické hmoty, a jež jsou součástí širších potravních řetězců. Které jsou na jejich existenci závislé.
Výzkumníci dále poznamenávají, že pokud je půda teplejší než vzduch nad povrchem, může uvolňovat – a uvolňuje – dodatečné teplo do nižších vrstev atmosféry (nemluvě o dodatečném uhlíku) a tím celkově zhoršovat proces oteplování atmosféry.
„Teplota půdy, ač dosud opomíjená, působí jako velmi významný faktor zpětné vazby mezi půdní vlhkostí a teplotou. A může tak v určitých oblastech zintenzivnit období veder," říká spoluautor Jian Peng. „Vzhledem k těmto našim výsledkům by asi bylo třeba přehodnotit studie o vlivu extrémních veder, které zohledňují především teplotu vzduchu, ale podceňují faktor extrémních veder v půdě.“
reklama
Radomír DohnalAutor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Vážený p. Dohnale. Na toto jste nemusel čekat na dnešní vědecká zkoumání. Doporučuji Vám vyhledat učebnici z dob mojich studií na 2 zemědělských školách, tj. roky 1962 1971. Tam to budete mít popsaný podrobněji a dozvíte se toho víc. Zlikvidovali jsme totálně údržbu půdy, vymlátili jsme dobytek na základě keců o jeho škodlivosti na klima. Při tom jeho právě jeho vedlejší činností bylo udržet půdu v dobrem stavu. Celkově jsme zemědělství zlikvidovali. Krajinu jsme přeměnili v jednolitou plantáž a ploty nesmyslných plantážních celoročně vyholených pastvin. Ty ekologický pastviny jsou vyholený celoročně. Tady není co řešit, je to tragedie. Ale ostatní obrovský plantáže jsou prakticky ve dvou měsících vyholený a 3 měsíce na tu nezpracovanou, utuženou, neživou, mrtvou půdu pere slunce. A Vy nevycházíte z údivu, že se přehřívá. Ale u tom by se dalo psát do nekonečna. Najděte si nějakou tu učebnici. Je tam popisováno to, co dělali naši předci před mnoha lety na polích, aby se uživili. Tehdy se museli o úrodnost půdy starat, nikdo by jim na ne výrobu dotace nedal. A potažmo, tolik nenávidění komunisti v tom pokračovali.
Odpovědět
Uctivě zdravím, pane Dvořák. Z údivu prakticky nevycházím, je to už taková moje druhá přirozenost. Článek je spíš o tom, že se nyní „diví“ autoři studie, kteří úsudek a domněnky doplnili o data a kvalifikované závěr. Já s vámi souhlasím s diagnóze stavu krajiny, a velkou měrou i ve zdůvodnění jejího stavu. Snad bych jen - decentně v opozici – doplnil, že velký kus toho nyní tolik horkého koláče se upekl způsobem zemědělského hospodaření právě v těch zlatých sedmdesátých.
Odpovědět
Omlouvá Vás jen to, že jste v tu dobu byl na houbách. Bylo mnohem více liniové zeleně (meze, stromořadí), ale hlavně mnohem méně kuku a mnohem více dobytka, potažno i píce. Dnešní pojetí "eko" je postavené na hlavu, a ten, kdo tomu netleská, je exkomunikován. Bohužel. Viz. diskuse níže.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-agrolesnictvi-ma-budoucnost
Odpovědět
Máte pravdu. Kdysi jsem se díval na Kolomba a v jednom díle bylo podprahové vysílání, dnes je něco podobného, ale ve zprávách každé čtvrté slovo, v Receptáři a dalších pořadech, zprávách. To se na mozku uloží a jsme zblblí. Myslím si, že právě proto se likvidovali naše lesy, vždyť to so kráva uvolní strom potřebuje, ale i další rostliny. Jenže naši chemici radši dodají jedy, ta rostlina je dnes tak vyšlechtěná.
Odpovědět
Ano p. Dohnal, ale pro uspokojování stále se zvyšujících potravních a průmyslových potřeb člověka bylo nutné dělat zásahy do krajiny. Uznávám, že se ledaco mohlo dělat jinak. Sám vzpomínám na jeden malý lomek u nás u vsi, který byl zatopen a jako klucí jsme tam chytali malou rybku, podobnou uhoři, o které dneska nikdo nic neví piskoře pruhovaného. Komunisti tento lom zavezli i s osazenstvem. Toto tam klidně mohlo zůstat. I když si myslím, že by tam ten pikoř při dnešním způsobu chemizace a možná už i za komunistů nepřežil. Ale na druhou stranu, již jsem to tady uváděl. Sýček. Jeden p., nemohu si nyní vzpomenout na jméno, ale jinak si ho velmi vážím za to co sýčkovi věnuje. Ale napíše dlouhý článek, ten vyjde na Ekolistu, v Myslivosti, Ptačím světě a já nevím kde všade. Článek je poměrně dlouhý a půlka je věnována tomu, jak to tady komunisti zničili a že je zde sýčka málo. Až druhá půlka je věnována tomu, že se mu musíme věnovat a zachránit ho, neb na západě je ho daleko méně a v některých zemích už tam vůbec není. Toto by se dle mého mínění nemělo v oněch článcích takto psát. A to se nezmiňuji o mích oblíbených zajících. Kolik se jich tady ještě v r. 1989 střílelo a chytalo a ti chycení se do západních ekologických rájů lovcům, aby si tam taky zastříleli, dováželi, neb v tu dobu v těchto rájích už žádní nebyli.
Odpovědět
Dobrý den. Máte bohužel pravdu. Pravda je ale , že v 70letech začali meliorace. Použití chemie MOČOVINA zničila v 80letech u nás zajíce, bažanty, koroptve a všude mrtvé kavky. Řepka 00 našlo se na jednom místě 30 ks srnčího uhynulého. V 90 letech nemělo již zemědělství tolik peněz a začaly narůstat stavy koroptví, bylo před tím ta kolem 40 ks, zajíců na výřadech do 10 kusů. Zemědělci nemají peníze na rozhazování, úroda přesto byla a dalo by se říci tedy BIO. Stav koroptví během asi tří let je na 240 kusech. zajíců jsme lovily najednou dvakrát tolik, prostě se střelilo co jsme chtěli a ukončilo se to dříve. Sice jak za komunistů tak na začátku let 90 se pěstovala technická tráva, ale byla plná bylin, ráno a večer se tráva a jetel sekal a tím se krmilo, v zimě senem a siláží. Přišla druhá půle 90 let a konec. U nás byl kravín, ale podle všech věcí budoucích se zrušil a krávy jsou v jednom obrovském kam se převáží ne již zelené krmení, ale schnilá siláž. Chemie vzrostla, koroptev již nenajdu, večer křepelky nejsou již slyšet, zajíc trochu narostl až po r.2019 kdy došlo k řízené likvidaci lesů. Ale s tím narostl počet predátorů, tak se zajíc opět neloví. Nejsou koroptve, křepelky, z polí zmizely byliny. Nové vyasfaltované cesty co nikam nevedou, s tím likvidace stromů a keřů, překáží, nyní tato likvidace pokračuje je moc velká technika. Kráva se nebere již jako tvor, pamatuji si, když moje babička přišla ke kravám, pohladila jí dala jí nažrat ne nějaký šmejd otrávený. Dnes je to stroj, hnuj zapáchá jako ta siláž a senáž, zelený nevidí co je rok dlouhý, max. tam kde je vyženou na pastvu opět dotace, ale to je jen aby se neřeklo... Tam stejně bylinu nevidíte. Nejhorší je, proběhli nové meliorace a to je větší průšvih. V letošním roce u nás asi na deseti místech obnovili meliorace a co mne mrzí je, že komunisti vynechali studánku odkud vytékala voda do lesa, v letošním roce je suchá. Je zde hluboký příkop... Nyní zde připravují terén na rychlodráhu, dělají vrty, když jsem vyděl poslední vrty, kde byl nájezd na silnici u Chotče na Pardubicku, v jednom místě voda nebyla ani v melioračních příkopech, ale jinde ano. Zde byli vrty, asi zkoumali výšku hladiny, nebo co je zde za podloží. Voda tedy zmizela. Mám obavu, že nám jí z něčím jako je rychlodráha seberou. Nevím co se pak stane? Les neplní svoje funkce, pole jsou zplundrovaná. Někdy se ptám co by se stalo, kdyby nepřišli JZD a dál zde byli sedláci na políčkách o pár arech, kde byli př. 16 ha., ale po celém katastru. Co by se stalo s těmito sedlákama co by hospodařili?? Došlo by nejspíš k tomu co v 50 letech. Vím v Rakousku takto ještě hospodaří, ale neuživí je to. Kde je chyba? Omlouvám se, ale když jdu dnes do krajiny, kterou jsem miloval a najdete jen pole kde nenajdete keř, les bez stromů, přijdu do města, kde jsou zásahy v korunách, kde si někdo myslí, že již neporoste do výšky, ale neuvažují, že zanášejí nemoce, koruna zhoustne a může se zlomit. Kde neslyšíte ptačí zpěv, když si sednu ráno nebo na večer na posed, nevidíte ten boží chrám les, jen nově vytvořenou poušť, je mi smutno a mám strach zda moji vnuci budou žít v tak krásné krajině co jsem zažil já.
Odpovědět
Nedá mi to. Ale pár slov. Pochopil jsem, že jste myslivec a v přírodě jste vyrůstal. Jenom dvě věci, jase k přírodě chováme. Vyjdete-li v sobotu, nebo v neděli od jara do podzima do lesa posloucháte jenom řev motorek. Co chudák ta zvěř se svým sluchem tam má dělat. Kdo vůbec toto do lesa pustil a nazval to demokracií. Druhý případ. Pořádání týdenní světelné estrády nad Brněnskou přehradou v době hnízdění ptáků a vyvádění mláďat savců je doslova zločin proti přírodě. Četl jsem příspěvek, jak dětem nad tou krásou září očka. Alespoň pro mě je smutné, že nedokážeme dětem rozzářit očka jiným způsobem než tak, že bídným způsobem zhasnou očka právě vylíhlých ptáčků a narozených mláďat. Možná by se dalo pokračovat. Ale musíme to vzít z druhé strany. Jsme lidi. Dá se říct, že jsme si přírodu rozparcelovali do svého výsostného vlastnictví. A tudíž si tam v rámci demokracie a svobody můžeme dělat co chceme. To, že kolabuje nás nezajímá, zatím. Rád bych se mýlil, ale myslím si, že to zatím, již dlouho trvat nebude.
Odpovědět
Děkuji, máte krutou pravdu. Mám vnučku jsou jí dva roky a její očka se rozzářili, když jsme šli se podívat k obůrce na trobení jelena nejdříve se bála a pak troubila sama. A najednou se objevili netopýři, ukazovala na ně a byla šťastná. Druhý den se jich objevilo méně, ale ona si jich všimla dříve a byla šťastná. Víte jsem myslivec i lesník, ona mi vrátila chuť žít. S těmi estrádami, motorky, ale i osvětlení, to vše má zhoubný průběh likvidace naší přírody, ale i dotace v zemědělství. V Rakousku, když kontrolují dotace, přijde úředník koukne na mezníky a pak potvrdí dotaci, pokud mezník je odvorán, tak pokud je u remízu, tak přijde o dotaci ten , čí je pole, nebo sousedé, když je na hranicích oba dva. Nejen, že nedostanou dotaci, ale na své náklady musí nechat znova vše zaměřit. U nás je to tak, vše se hodnotí z letecké fotografie, pokud je stín nad polem tak sníží dotaci, proto všichni odorávají meze, ničí remízky a trhají keře a vyvětvují stromy, ani ptáci nemají kde hnízdit, včely nenajdou kvetoucí keře, to jsou české dotace. Jen bych dodal, jednou jsem se dohodl se zemědělcem, aby nechal u cesty rozvor, aby se nespláchla ornice na cestu, přišli úředníci změřily šířku rozvoru a délku a odečetli mu to z dotace. Mimochodem, dnes nenajdete skoro bylinky podél cest proto je zvěř ve škarpách a ještě zde mají jablka, pak se divíme, že je tolik střetů se zvěří, řidiči si myslí, že jsme neomezení páni světa... Dnes nemáte šanci ony motorkáře vyhnat, co houbaři a jejich křik, je mi moc smutno. Ano i z toho jak dopadl les, svojí funkci nebude nyní plnit třicet let, minimálně. Zvěř všichni dnes nenávidí a právě největší likvidátor lesa LČR dělá obrovský tlak na likvidaci, ti malí majitelé lesů jsou tím ovlivněny, že mám strach zda moje vnučka bude ještě nějakou zvěř vidět.
Odpovědět
ano ohřívá se půda, to je logické a když se ohřívá ,rychleji se vypařuje voda i když odborníci nám říkají ,že s růstem teploty bude víc pršet,
zatím nad dešti převládá odpařování,
nezachrání to žádné tuňky,vykopané meliorace ani menší pole,
všechny důsledky oteplování ani nedovedeme předpovědět
Odpovědět
"co dělali naši předci před mnoha lety na polích, aby se uživili" Základní rozdíl je v tom, že naši dědečkové-sedláci byli majiteli svých polí. Dnes jsou povětšinou nájemci. A ti nikdy neví kdy jim majitel vypoví smlouvu, tak by byli blázni aby investovali do půdní struktury a prostě do budoucnosti. Okamžitý návrat investic... a co bude napřesrok? J.L. end
Odpovědět
Je známo, že v okolí rybníků jsou půdní vrstvy ve větších hloubkách s ohledem na výši zadržené vody v nich vlhčí a z těchto vlhčích zemních vrstev voda vzlíná do povrchových vrstev. V minulosti například majitelé rybníků a pozemků v jejich okolí navyšovaly v suchých obdobích výšku hladiny v rybnících a tím zvyšovali půdní vlhkost na pozemcích v okolí rybníků. Tímto řešením se ale zastavil dlouhodoběji odtok vody z rybníků a koryta potoků a říček zůstávala dlouhodoběji suchá a bez ryb a dalších vodních živočichů. Současné zákony v ČR toto již neumožňují.
Odpovědět
Hloupost, chamtivost a touha zbohatnout, odklon od historických zkušeností našich předků, experimenty a falešní proroci....Pamatuji doby kdy jsme v době tzv. intenzivního zemědělství pili vodu z potůčků,koupali se v rybnících, kdy voda byla v každé prohlubni, lesy a pole plné drobné zvěře, zajíců nebo i bažantů. Močůvka, kejdy, hnůj dokonce i žumpy se vozili na pole. A vše fungovalo. Jen se podívejte na staré dokumentární filmy. A teď??? Kam jsme to dopracovali. Lesy zdevastované, pole na kšeft, voda mizí, zajice nepotkáš,hlavně že máme všude divočáky a vlky. Prý odborníci a bijí na poplach. Chachacha.
Odpovědět
Máte pravdu, ještě začátkem devadesátých let jsme se koupaly v rybníku. Zemědělci nehnojí hnojem a to co mají je málo, ale hlavně obilí je dnes tak šlechtěno, že bez hnojení na list neroste, proto výnosy 80g po ha. Není dlouho doba , tak dva roky, vědělo se co je RANDAP za svinstvo a zemědělci ho používali na obilí, aby stejnoměrně uschlo a na brambory. Na to se zapomíná. Proč se stále lže o suchu. Již dříve jsem napsal že u nás od r. 2019 probíhají meliorace, podívejte se do trubek, protože jsou v trubkách, kolik vody odchází. Další vrty, zkušební hloubkové, nebo pitná voda. To je problém do budoucna, již nyní je vidět snížení hladiny studní, ale samozřejmě zde je i vliv meliorací. No abych nezapomněl na řeku Moravu. Na jižní Moravě je nedostatek vody, právě okolo Moravy byli zřízeny proti povodňové hráze. Kolik desítek let se voda nerozleje a tedy i nevsákne? Nejhorší pro krajinu u nás jsou divní ochránci přírody, kteří tvrdí, že keře nepatří do naší krajiny. U nás bylo obrovská spousta remízků, zarostlé cesty a dnes polopoušť... Na stráních byli keře souvislé, zamezovali spláchnutí půdy. Jak je možné, že naši předci s minimálním vzděláním tohle věděli a dokonce jim nevadili ptáci a zvěř, to byla boží lichva. Dnes samí Ing., Dr. a jen ničení....
Odpovědět
Ještě k těm divočákům. Hned po revoluci LČR začali pronajímat ne lidovým myslivcům, ale těm lepším, tj. oligarchové privatizační hlavně. U nás vzniklo Lesní družstvo. Okolo byli honitby LČR. Divočákům se předkládalo několik vozů krmení za rok, bachyně se nesměli lovit, tím docílili za rok obrovské přírustky a mohli zvát lepší lidi aby se předvedli jaké mají možnosti lovu. Mi měli problém, v lesní honitbě černá prospívá, ale kde se zemědělsky hospodaří to je problém. Tak u nás škody na bramborách, sousedi LD a ze dvou stran LČR. V noci přišlo taky 40 prasat, sice jsme se snažili lovit, ale hned na hranicích to nešlo. Dále jsme směli lovit selata lončáky. Tak tak to vzniklo. Dnes se všichni soustředí na srnčí a vybit jí. A vlk. Tak to je móda, chránit dravce, u nás chemije a dravci zničili poslední zbytky koroptví. Vlk si v našem osídlení brzy zvykne na lidi a začne problém. První budou děti velice snadná kořist, vemte si osídlení průměrně 3 až 5 km od sebe obce, to je průšvih. Již dnes někde chtějí povolit lov a to jsou jen ovce. Opět různé nadace a ochránci dostanou dobrou dotaci a nechá se z toho žít, budou sledovat stavy, dělat tzv. výzkum to bude život.
Odpovědět
Pôda vysychá a otepľuje sa a niekto si myslí, že smrekové lesy stále pôjdu zachrániť.
Odpovědět
|
|
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
