Sýkora modřinka se obejde i bez žluté barvy

Terénní zooložka Zoo Ostrava Markéta Ticháčková při pravidelném jarním kroužkování ptáků na Českolipsku odchytila netradičně zbarvenou sýkoru, která vyvolala otázky, zda se nejedná o u nás velmi vzácnou sýkoru azurovou ze severovýchodní Asie. Bližší určení dle více morfologických znaků však přineslo jasnou odpověď – jednalo se o netypicky světle zbarvenou modřinku, u nás jednu z nejběžnějších sýkor.

Dne 16. května 2019 se u Novozámeckého rybníka na Českolipsku chytila do ornitologické sítě sýkora modřinka s velmi zajímavým zbarvením. Na první pohled připomínala sýkoru azurovou, která pochází ze severovýchodní Asie a do ČR zaletuje jen velmi vzácně. A to proto, že jí chybělo typické žluté zbarvení a byla vybarvena šedě, bíle a modře s jen slabým žlutavým nádechem na spodní části těla. I svrchní strana postrádala typické zelenavé zbarvení. Jasná modrá čepička však ihned prozradila, že se jedná jen o atypicky zbarvenou modřinku.

„Chvilku jsme váhali, zda by se nemohlo jednat o křížence obou sýkor, ale po podrobnějším prozkoumání dalších znaků jsme to vyloučili,“ vysvětluje terénní ornitoložka Zoo Ostrava Markéta Ticháčková, která na kroužkování ptáků na Českolipsku spolupracuje s Petrem Lumpeem z CHKO Kokořínsko – Máchův kraj a Martinem Pudilem ze Severočeského muzea v Liberci. Novozámecký rybník v severních Čechách je významnou ornitologickou lokalitou a odchyt ptáků zde probíhá pravidelně podle metodiky nazvané „CES“ (Constant Effort Sites Scheme), která je používána v celé Evropě, díky čemuž je možné získat velmi cenná data o populacích pěvců.

„Při kontrole jsme zjistili, že modřinka má hnízdní nažinu, což znamená, že je to samička a právě někde nedaleko hnízdí. Zdá se tedy, že její neobvyklé zbarvení jí není žádnou překážkou. Možná je pro ni i výhodou, že je to samička, jelikož vědecké studie ukázaly, že samičky dávají přednost samečkům s výraznějším zbarvením. Ale vzhledem k tomu, že ptáci vidí i v ultrafialovém světelném spektru, by možná ani chybějící typické žluté zbarvení nemusel být velký problém,“ vysvětluje Markéta Ticháčková.

„Kroužkování nám pomáhá odhalovat nejen podobné přírodní rarity, ale především díky němu můžeme sledovat změny stavu populací ptačích druhů. Ty často v krajině ubývají, ale mnohým z nich můžeme sami pomoci jednoduchými opatřeními v našem okolí,“ doplňuje Ticháčková.

Sýkora modřinka je jednou z našich nejběžnějších sýkor. Můžeme ji pozorovat v našich parcích a zahradách, jak na jaře hnízdí v budkách a intenzivně sbírá hmyz nebo se v zimě objevuje u krmítek. Modřinky jsou víceméně stálí ptáci, jen někteří mladí jedinci létají i na větší vzdálenosti jihozápadním směrem, např. do Itálie. O osudu některých z nich se můžeme dozvědět právě díky kroužkování a opětovnému odchytu. Jedna modřinka kroužkovaná v zimě na Blatensku v jižních Čechách se vyskytla na jaře v jihozápadním Polsku, kde byla chycena kočkou.

Jako ostatní dutinoví ptáci je i sýkora modřinka závislá na starých stromech s dutinami. Těch ovšem ubývá rychleji, než jak nové vznikají, a proto (nejen) tito ptáci potřebují naši pomoc. Přirozené hnízdní dutiny můžeme nahradit vhodnou hnízdní budkou, proto v Zoo Ostrava dnes visí přes 200 budek vhodných pro hnízdění sýkor, kde jenom v loňském roce modřinky celkem 19krát zahnízdily a vyvedly 185 mláďat. Toto číslo je zdánlivě vysoké, ale první rok života přežije jen asi 20 % mláďat. Pomoc však nespočívá pouze ve vyvěšování budek, ale i v zachování přírodních dutin. Nechávejme dožít léty rozpukané stromy ve starých zahradách či u zapomenutých cest. Kromě modřinek z nich mít budou prospěch i další obyvatele, a to nejen ptáci, ale především nejrůznější bezobratlí živočichové, a my tak pomůžeme tvorům, o jejichž existenci možná ani nevíme, ale kteří třeba patří k již vzácným druhům mizejícím z naší krajiny.

---

reklama

---