Těžba ropy v konžském pralese může do atmosféry uvolnit tolik uhlíku, jako celý svět za tři roky
Badatelé z univerzity v Leedsu se na přímá rizika těžby ropy spojená s dopadem na nadzemní vegetaci pralesů soustředili jen z části. Neskrývají, že dopady těžebních aktivit na území druhého nejrozsáhlejšího deštného pralesa na světě by byly katastrofální. Například kvůli zpřístupnění lesních porostů, jejich fragmentaci, kácení, odvodnění, hrozbě úniku chemických látek. Ale podle nich tu je ještě jeden problém, který se zdá být větší.
Konkrétně jim jde o to, že z 16 zamýšlených ploch, k nimž mají být v aukci nabídnuty těžební licence, se nejméně 3 překrývají s územím tzv. rašelinných lesů. Tedy tropickými porosty na silně podmáčených půdách, bažinách, v nichž se nachází velké množství vázané organické hmoty. Tým, vedený Bartem Creezem, pak upozorňuje na to, že v půdě pod těmito plochami je vázáno násobně více uhlíku, než ve vegetaci rostoucí na ní.
Nepřesné a přesnější odhady
Rašelinné lesy pod sebou ukládají tolik uhlíku díky tomu, že výrazné zamokření a pravidelné záplavy zpomalují rozklad organické hmoty. Odumřelé rostliny se tu v podmáčených vrstvách hromadí a postupně tvoří rašelinu. Tyto procesy v místě probíhají už tisíce let. A tak je onen rezervoár nastřádaného uhlíku ohromný. Jak přesně má být velký se přitom donedávna vůbec nevědělo.
První průzkumy – s pomocí satelitů – tu proběhly teprve v roce 2017. S odhadem, že rašelinné lesy tu pokrývají plochu přibližně 14,6 milionů hektarů. Badatelé z univerzity v Leedsu nyní údaj, tříletou mravenčí prací přímo v terénu, zpřesnili na 16,7 milionů hektarů. A doplnili jej o podrobnou mapu hloubky rašeliny, včetně odhadů zatím znepřístupněného uhlíku.
Práce Creezova týmu je unikátní tím, že intenzivně spolupracovali se členy místních komunit. Ti jim v terénu ukázali lokality s rašelinným podkladem, které dosud nezachycovaly žádné mapy nebo satelitní snímky. Tyto lokality byly netypické – nacházely se často ve vzdálenosti až 20 kilometrů od břehů, v místech, kudy možná dříve řeky proudily a kam dosahovaly povodně, ale kde by dnes rašelinu nejspíš nikdo nehledal.
Navíc ne v tak mocných vrstvách. Zatímco se za konžská lokální maxima považovaly hloubky okolo 6 metrů, na těchto plochách byly takové vrstvy běžné. Jedním ze závěrů podrobné práce v terénu tedy je, že depozity rašeliny a rašelinné lesy jsou mnohem rozsáhlejší.
Dalším zjištěním je, že právě tyto rašelinné lesy patří k ekosystémům s vůbec největším obsahem uhlíku. V celoplanetárním měřítku.
Chyba epických rozměrů
Jeden hektar konžského rašelinného lesa v sobě nese okolo 1712 tun uhlíku. Zahájení těžby ropy na třech kritických plochách rašelinných lesů (které by vedlo k vykácení porostů, drenáži podloží, zavedení potrubí, vsazení vrtů) by tak uvolnilo do atmosféry okolo 6 miliard tun CO2. Tolik skleníkových plynů, co Velká Británie vyprodukuje za 14 let. A může to být ještě horší.
Ekosystém rašelinných lesů je totiž velmi delikátní, křehký. Citlivý na možná vnější narušení a odchylky v režimu zavodnění. Těžba na zmíněných 3 plochách by mohla vystavit nemalému riziku i zbývající část rašelinných lesů v povodí řeky Kongo. To by pak mohlo vést k tomu, že by se do atmosféry uvolnilo něco kolem 26-32 miliard tun CO2. Ekvivalent toho, co spalováním fosilních paliv vypustí celý svět za 3 roky.
Přečtěte si také |
Fotoreportáž z Pravčického dolu po požáru„Konžská demokratická republika riskuje chybu epických rozměrů,“ říká Creeze. „Víme, že rašeliniště díky vázání uhlíku pomáhají ochlazovat klima již tisíce let. Narušit tuto přírodní obranu proti změně klimatu jen proto, abychom našli více paliva, kterého má svět již nyní více, než může bezpečně spálit, si život na Zemi nemůže dovolit.“
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (40)
Karel Zvářal
5.8.2022 06:59Marcela Jezberová
5.8.2022 08:31Viktor Šedivý
6.8.2022 20:19 Reaguje na Marcela JezberováPetr Eliáš
5.8.2022 08:40Jiří Svoboda
5.8.2022 19:20 Reaguje na Petr EliášRadim Polášek
5.8.2022 09:15Pepa
5.8.2022 09:43 Reaguje na Radim Polášekzajeď se podívat třeba do českého švýcarska jaké mají dřeviny přírustky a jak odolávají vůči suchu.
Pavel Hanzl
5.8.2022 09:55Pokud se do toho pustí, nasadit brutální sankce a embargo na jejich ropu.
Pokud to nechají ležet, dostanou dotace na soláry a větrníky a vůbec OZE, taky na elektromobilitu i možná vodíkové technologie.
To by rozhodlo velmi spolehlivě.
A ty dotace by velmi rády zaplatily ropné koncerny, protože by jim nekonkurovali.
Pepa
5.8.2022 13:21 Reaguje na Pavel HanzlJe to těžký, nejrealističtější by byla naše každoroční platba za ochranu jejich pralesů. Pokud nebude ochrana prostředí nebudou dollares, na nic jiného neslyší, technologiím nerozumí. Tu vládu si musíme oficiálně koupit nebo jí koupí čína, rusko.
Pavel Hanzl
5.8.2022 15:45 Reaguje na PepaAle dolary to neřeší vůbec, ty se rozkradou, tam jsou ještě lepší, než Bába. Ale dodat jim ten zdroj energie, nic moc na tom rozumět nemusí, to zvládne normální elektrikář. každopádně 100x jednodušší, než těžit ropu.
Rus si už koupí kulový, problém bude mít i s fuseklema.
pavel peregrin
5.8.2022 18:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.8.2022 07:06 Reaguje na pavel peregrinSlovan
5.8.2022 11:29Ten počet by ale mohl dát příležitost k určitým ústupkům ze strany vlády. Kromě zrušení ve Virunga NP by jako logické bylo i zrušení bloku 4 a 4B, které jsou vlastně uprostřed pralesa. Blok 4 je jediný, který je situován zejména do té oblasti rašelin a blok 4B (který s blokem 4 na západě sousedí) zase zasahuje do 3 chráněných území.
Ochrana přírody musí hojně zapojit místní komunity, které jsou často na lese životně závislé. Není to tak dávno, co prezident Tshisekedi zrušil koncese na těžbu dřeva v pralese. Pravidelně se zavazuje k různým ochranářským aktivitám... na konci minulého roku slavnostně prohlašoval, jak zastaví kácení. Ještě se dá zabránit největší devastaci. Pokud se tak povede, užitek bude mít jak ochrana přírody, tak samotná země a její obyvatelé. Těžit se bude, jen ne v těch nejcitlivějších územích. Možná by mohli pomoci i ceny ropy, které lezou dolů.
Držme ochranářům a jiným palce, tuhle bitvu musí vyhrát!
vaber
5.8.2022 14:13nebylo to obráceně,
zahraniční společnosti vyštouraly ropu v pralese a nyní se předbíhají v nabídkách ,aby ji mohly těžit, určitě ekologicky,
odkud ty společnosti jsou? no přece z těch bohatých zemí, co jsou prý nejlepší v ochraně klimatu,
pokrytectví mocných,
když se podívam ven, myslím ,že už brzy bude mít lidstvo zcela jiné starosti a mnoho dnes hrozně důležitých věcí bude bezvýznamných a bezcenných,
půjde jen o holé přežití
Jarka O.
5.8.2022 23:10 Reaguje na vaberPavel Hanzl
6.8.2022 07:07 Reaguje na Jarka O.Darth Bane
6.8.2022 10:06 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
8.8.2022 17:53 Reaguje na Jarka O.Viktor Šedivý
10.8.2022 09:04 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
10.8.2022 11:30 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
10.8.2022 13:21 Reaguje na Jarka O.Darth Bane
11.8.2022 16:00 Reaguje na Jarka O.Darth Bane
11.8.2022 16:06 Reaguje na Jarka O.Darth Bane
11.8.2022 16:12 Reaguje na Jarka O.Darth Bane
11.8.2022 16:21 Reaguje na Jarka O.Darth Bane
11.8.2022 15:54 Reaguje na Jarka O.Darth Bane
6.8.2022 10:09 Reaguje na vaberDarth Bane
6.8.2022 10:09 Reaguje na vaberRichard Vacek
5.8.2022 16:33Pavel Hanzl
6.8.2022 07:12 Reaguje na Richard VacekDarth Bane
11.8.2022 16:10 Reaguje na Pavel HanzlDarth Bane
6.8.2022 10:03 Reaguje na Richard VacekViktor Šedivý
6.8.2022 11:30Břetislav Machaček
6.8.2022 15:36 Reaguje na Viktor Šedivýzkoumat přírodu letadlem z Prahy do Paříže a odtamtud dalším do
toho Konga. Co vyzkoumá nevím, ale uhlíková stopa jeho zkoumání
bude vyšší, než ta moje za celý život. I to je to pokrytectví
zelených, když kážou vodu a bumbají Chilské víno, které preferuje
jako BIO a EKO! Promiňte mi ty emoce, ale před odjezdem
jsme se stačili rafnout na téma topení čímkoliv bez plynu.
Pavel Hanzl
8.8.2022 07:30 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
10.8.2022 09:10 Reaguje na Pavel HanzlTi, co se uskromní a nebudou si brát nic víc, než nutně potřebují, ti při první větší "poruše" docela jednoduše vymřou.