Upozornění pro chovatele hospodářských zvířat: Vlci se usazují trvale i na Vysočině
14.11.2019 13:08 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Do naší krajiny patří jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci.
Licence | Volné dílo (public domain)
„Byla jen otázka času, kdy se na Vysočině vlci objeví, dokáží se pohybovat na velké vzdálenosti a mají tu pro svůj život vhodné podmínky. Zatím nemáme k dispozici přímé důkazy, nicméně to, že se v této oblasti vlk vyskytuje, je více než pravděpodobné. Chovatelům proto doporučujeme, aby svá hospodářská zvířata, zejména ovce, kozy či mladý skot, hlavně na noc řádně zabezpečili. Situaci intenzivně monitorujeme a zároveň jsme vděčni za informace o pozorování vlků od veřejnosti,“ říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Do naší krajiny patří jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jsou dobří lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožené velké kopytníky, jako jsou srnci, jeleni a prasata divoká, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům.
Chovatelé mohou na zabezpečení svých stád získat 100% dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Zkušenosti z Německa ukazují, že správně nainstalovaný a udržovaný ohradník zajistí až 80% ochranu před útokem vlka, společně s pasteveckým psem lze docílit až 95% ochrany. Chovatelé mají také nárok na proplacení škod, které jim vlk na hospodářských zvířatech způsobí. Výše náhrad se z podnětu chovatelů vloni zvýšila. Připravuje se také novela zákona, která umožní platit například náklady na veterináře, odvoz do kafilerie či opravu poškozených ohradníků.(Opraveno 15.11.2019) Připravuje se také novela zákona, která umožní platit například náklady na veterináře či odvoz do kafilérie.
„Víme, že bez vstřícnosti místních lidí se vlk v naší krajině nemá šanci udržet. Rozumíme tomu, že zavádění ochranných opatření je pro mnohé chovatele komplikací. Zkušenosti z Německa ukazují, že v krajině je možno skloubit obojí – chov hospodářských zvířat i výskyt vlka. Právě proto jsme připravili Program péče o vlka, který se zaměřuje na řešení konfliktů spojených s návratem této šelmy do naší krajiny. Škodám je možné předcházet,“ vysvětluje Václav Hlaváč.
Program péče navrhuje koncepční přístup k ochraně této velké šelmy, soustředí se na to, jak mají chovatelé hospodářských zvířat svá stáda chránit a s jakou pomocí státu, ať již jde o podporu zabezpečení stád nebo výši náhrady škod, mohou počítat. Stanoví také postup v případech, kdy se vlci chovají nestandardně. Návrh programu péče byl projednán s různými zájmovými skupinami, například s Českomoravskou mysliveckou jednotou či svazy chovatelů. Nyní jej projednávají ministerstva životního prostředí a zemědělství.
Podrobnější informace jsou k dispozici na www.navratvlku.cz.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Dále čtěte |
Odborníci nevylučují, že ovci u Samopší na Kutnohorsku usmrtil vlk
Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhu
Vlci versus pastevci: Fungují preventivní opatření i po letech?
Další články autora |
Na dálnici D1 nedaleko Prahy byl sražen vlk
Jedinečný lužní les na břehu Labe se stal přírodní rezervací
Rekordní rok. Na slatinné louce vykvetly desítky tisíc kriticky ohrožených hořečků nahořklýchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Miroslav Vinkler
14.11.2019 15:55"Žijeme lépe, žijeme radostněji " i tak by se dala nazvat agitka o tom ,jak vlk obohacuje naší krajinu.
Není to pravda, stačí se seznámit se zkušenostmi chovatelů ovcí a koz od Broumovska po Jižní Čechy, škody lze již počítat do milionů Kč.Bláboly o soužití vlků a člověka v Německu jsou propagandistickým výmyslem .
Nikomu na světě,od Aljašky po Kavkaz se nepodařilo realizovat program soužití vlka s člověkem. Pokud ano, tak žádám, abyste nám uvedla kde a dala odkaz na informační zdroj.
Vlk do české krajiny 21. století nepatří, je to inteligentní a špičkový predátor,který vám ze stáda ovcí či koz udělá čtvrtý díl Texaského masakru motorovou pilou. Nezabíjí pouze proto, aby se nasytil,ale zlikvidoval bezbranné stáda chovatelům na očích.
Jestli naše společnost něco potřebuje, tak je to údržba krajiny pastevectvím a nikoli ukojení přání několika skupinek nadšenců návratu ryzí přírody pod kuratelou AOPK.
Co je to tzv. Plán péče o vlka z pohledu práva. Není to ani zákon, ani vyhláška či jiný podzákonný předpis. Domáhat se na jeho základě právního postavení tohoto predátora omezení vlastnických práv soukromých osob je pak nezákonné a nesmyslné.
Doufám, že myslivecká lobby rychle zareaguje a prosadí nový zákon,lex specialis ,který bude jasně definovat práva a povinnosti jak ze strany ochrany přírody, tak ze strany soukromého práva. Tak to mají například ve Švédsku,které tak rádi jinak vyzdvihujeme . Ve Finsku,které má násobně větší oblasti s velice nízkou hustotou osídlení i podstatně lepšími podmínkami pro existenci vlka je odstřel umožněn také.
Tabuizování nedotknutelnosti této šelmy v ČR pak již vede k tomu, že ztrácí přirozenou plachost a volně se prochází lidskými sídly. Důsledek nebude jiný než ten, že začne docházet k napadání domácích psů a není vyloučen útok na člověka,zejména bezbranné osoby - děti.
Odpovědět
Není to pravda, stačí se seznámit se zkušenostmi chovatelů ovcí a koz od Broumovska po Jižní Čechy, škody lze již počítat do milionů Kč.Bláboly o soužití vlků a člověka v Německu jsou propagandistickým výmyslem .
Nikomu na světě,od Aljašky po Kavkaz se nepodařilo realizovat program soužití vlka s člověkem. Pokud ano, tak žádám, abyste nám uvedla kde a dala odkaz na informační zdroj.
Vlk do české krajiny 21. století nepatří, je to inteligentní a špičkový predátor,který vám ze stáda ovcí či koz udělá čtvrtý díl Texaského masakru motorovou pilou. Nezabíjí pouze proto, aby se nasytil,ale zlikvidoval bezbranné stáda chovatelům na očích.
Jestli naše společnost něco potřebuje, tak je to údržba krajiny pastevectvím a nikoli ukojení přání několika skupinek nadšenců návratu ryzí přírody pod kuratelou AOPK.
Co je to tzv. Plán péče o vlka z pohledu práva. Není to ani zákon, ani vyhláška či jiný podzákonný předpis. Domáhat se na jeho základě právního postavení tohoto predátora omezení vlastnických práv soukromých osob je pak nezákonné a nesmyslné.
Doufám, že myslivecká lobby rychle zareaguje a prosadí nový zákon,lex specialis ,který bude jasně definovat práva a povinnosti jak ze strany ochrany přírody, tak ze strany soukromého práva. Tak to mají například ve Švédsku,které tak rádi jinak vyzdvihujeme . Ve Finsku,které má násobně větší oblasti s velice nízkou hustotou osídlení i podstatně lepšími podmínkami pro existenci vlka je odstřel umožněn také.
Tabuizování nedotknutelnosti této šelmy v ČR pak již vede k tomu, že ztrácí přirozenou plachost a volně se prochází lidskými sídly. Důsledek nebude jiný než ten, že začne docházet k napadání domácích psů a není vyloučen útok na člověka,zejména bezbranné osoby - děti.
LZ
Leon Zumr
14.11.2019 19:19 Reaguje na Miroslav VinklerMyslivci samy nic nedokáží, hlavně se musí spojit zemědělci jako v Německu Francii atd. kde už na ně začínají politici reagovat.
Odpovědět
Hu
Hunter
15.11.2019 11:16 Reaguje na Miroslav VinklerTak AOPK svůj názor deklaruje celkem jasně :-).
Mohou se vlci přemnožit a je nutné stavy vlků řízeně regulovat?
Ne. Přirozené změny jako je rozdílná úspěšnost při rozmnožování, rozptyl jedinců z domovského okrsku a přirozená úmrtnost určují z velké části velikosti vlčí populace. Vlk jako vrcholový predátor nemá přirozené nepřátele v podobě velkých zvířat. Pro početnost vlků je rozhodující především nabídka potravy, ale početnost mohou snížit také nemoci. V místech rozšíření vlka se jeho stavy mění v závislosti na množství kořisti, proto není nutná žádná regulace vlčí populace lidmi.
https://www.navratvlku.cz/caste-dotazy/#kotva11
Odpovědět
Mohou se vlci přemnožit a je nutné stavy vlků řízeně regulovat?
Ne. Přirozené změny jako je rozdílná úspěšnost při rozmnožování, rozptyl jedinců z domovského okrsku a přirozená úmrtnost určují z velké části velikosti vlčí populace. Vlk jako vrcholový predátor nemá přirozené nepřátele v podobě velkých zvířat. Pro početnost vlků je rozhodující především nabídka potravy, ale početnost mohou snížit také nemoci. V místech rozšíření vlka se jeho stavy mění v závislosti na množství kořisti, proto není nutná žádná regulace vlčí populace lidmi.
https://www.navratvlku.cz/caste-dotazy/#kotva11
JŠ
Jan Šimůnek
15.11.2019 09:48Dřív nebo později si lidé začnou pomáhat sami, když stát, totálně zneschopněný ekologickou totalitou, jim nijak nepomůže. Budou se dávat otrávené návnady a další osvědčené prostředky, kterými jsme se vlků už jednou zbavili.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
15.11.2019 09:57Když vše pominu, zajímalo by mě, a již jsem se na to jednou ptal, jak budou tyto vlci imunizováni vůči vzteklině. Ví někdo postup?
Odpovědět
pp
Hu
Hunter
15.11.2019 11:14 Reaguje na pavel peregrinSnad si nemyslíte, že takovou drobnost AOPK vůbec řeší :-). Maximálně se dočkáte odpovědi, že ČR je přece považována za zemi vztekliny prostou :-). (mimochodem díky myslivcům, kteří zdarma ve svém volném čase roznášeli orální vakciny na území ČR). Ale vlčice uměle vypuštěná v Krkonoších vakcinována byla :-).
Odpovědět
ČM
ČM
Čech M.
16.11.2019 00:38Tak hlavně že se našel veřejný nepřítel naší přírody a dost možná i celé země vůbec. Je to VLK!
Konečně víme na co se zaměřit, aby se u nás zase žilo dobře jako dřív a nepolevíme dokud úkol nebude splněn.
Odpovědět
Konečně víme na co se zaměřit, aby se u nás zase žilo dobře jako dřív a nepolevíme dokud úkol nebude splněn.
Miroslav Vinkler
16.11.2019 06:19 Reaguje na Čech M.Téměř každý návštěvník Ekolistu je v porovnání se zbytkem populace osobou,která má nejen zájem o ochranu ŽP, ale i pozitivní vztah k přírodě.
Z toho ovšem nelze dogmaticky dovodit,že návrat vlka je pro stávající krajinu a společnost přínosem. Všimněte si laskavě, že nejsou výhrady k návratu dalších šelem -rysa a medvěda.
Místo toho, aby se předem vedla odborná diskuze s účastí dotčené veřejnosti, která by vyústila v závěr o podmínkách možnosti či nemožnosti
koexistence vlka a člověka, zneužijí veřejné moci -jinak se to nazvat nedá - jedinci ovládání pocitem své neomylnosti a zbytku společnosti nadiktují své představy o tom,co je správné.
Podotýkám, že mimo rámec zákona.
Program péče o vlky je v podstatě metodický pokyn MŽP ,který nad rámec zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny .
" §48
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem způsob hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.
§ 50 (2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny."
subjektům soukromého práva (chovatelům a pastevcům ,apod.) krátí jejich práva nad rámec zákona.
A to bych mohl také položit otázku, zda "přirozený vývoj" může probíhat v "nepřirozených" podmínkách, t.j. částech krajiny člověkem intenzivně ovlivněných a využívaných.
O přirozeném vývoji bych se snad mohl bavit v jádrových oblastech přírodních rezervací , ale u určitě ne v okrajových částech lidských sídel.
Proto je zapotřebí dostat pod zákonnou kontrolu a dohled veřejnosti Program péče o vlka a speciálním právním předpisem upravit právní vztahy mezi touto šelmou a společností.
Odpovědět
Z toho ovšem nelze dogmaticky dovodit,že návrat vlka je pro stávající krajinu a společnost přínosem. Všimněte si laskavě, že nejsou výhrady k návratu dalších šelem -rysa a medvěda.
Místo toho, aby se předem vedla odborná diskuze s účastí dotčené veřejnosti, která by vyústila v závěr o podmínkách možnosti či nemožnosti
koexistence vlka a člověka, zneužijí veřejné moci -jinak se to nazvat nedá - jedinci ovládání pocitem své neomylnosti a zbytku společnosti nadiktují své představy o tom,co je správné.
Podotýkám, že mimo rámec zákona.
Program péče o vlky je v podstatě metodický pokyn MŽP ,který nad rámec zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny .
" §48
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví prováděcím právním předpisem způsob hodnocení stavu zvláště chráněných druhů a jejich stanovišť včetně evropsky významných druhů z hlediska jejich ochrany.
§ 50 (2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny."
subjektům soukromého práva (chovatelům a pastevcům ,apod.) krátí jejich práva nad rámec zákona.
A to bych mohl také položit otázku, zda "přirozený vývoj" může probíhat v "nepřirozených" podmínkách, t.j. částech krajiny člověkem intenzivně ovlivněných a využívaných.
O přirozeném vývoji bych se snad mohl bavit v jádrových oblastech přírodních rezervací , ale u určitě ne v okrajových částech lidských sídel.
Proto je zapotřebí dostat pod zákonnou kontrolu a dohled veřejnosti Program péče o vlka a speciálním právním předpisem upravit právní vztahy mezi touto šelmou a společností.
ČM
Čech M.
19.11.2019 01:19 Reaguje na Miroslav VinklerNení možné chránit přírodu a zároveň z ní vyčlenit jednoho klíčového tvora. Pak už nechráníte přírodu, ale něco jiného. Ale to je každého právo.
Že nejsou výhrady u rysa a medvěda? Stačil jeden jediný medvěd(ice) a co za poprask to vyvolalo na Moravě.
Prostě, některé dotčené skupiny lidí nechtějí žádné šelmy. Tak to je.
Odpovědět
Že nejsou výhrady u rysa a medvěda? Stačil jeden jediný medvěd(ice) a co za poprask to vyvolalo na Moravě.
Prostě, některé dotčené skupiny lidí nechtějí žádné šelmy. Tak to je.
JŠ
Jan Šimůnek
20.11.2019 06:20 Reaguje na Čech M.Jenže naše kulturní krajina už dávno není panenská příroda, v níž vlk jistě své místo má. Do kulturní krajiny predátoři, schopní ohrozit člověka a hospodářská zvířata, prostě nepatří.
A ty dotčené skupiny rozhodně mají mou stoprocentní podporu.
Odpovědět
A ty dotčené skupiny rozhodně mají mou stoprocentní podporu.
Hu
Hunter
18.11.2019 10:00 Reaguje na Čech M.Nejde přece o vytváření veřejného nepřítele přírody, ale o zcela věcné a faktické připomínky, konecknců všichni vědí, jak to dopadlo s kormoránem, bobrem, vydrou... Tzv. plány péče slouží jen k zabetonování zcela nesmyslné absolutní ochrany. Paradoxem je, že dogmatem zachraňbrouků je tzv. výchova obyvatelstva k tomu, že je potřeba se naučit žít s vlkem. Jenže by to mělo být přesně opačně, je potřeba, aby se zachraňbrouci naučili žít s REGULOVANÝM vlkem.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.11.2019 10:21 Reaguje na HunterTen poslední řádek jest mi nějak povědomý:-)
Odpovědět
Hu
Hunter
18.11.2019 14:34 Reaguje na Karel ZvářalKarle, moc nevím, jak jste to myslel :-). Moc nechápu např. optimismus AOPK, cituji: "Zkušenosti z Německa ukazují, že v krajině je možno skloubit obojí – chov hospodářských zvířat i výskyt vlka." Zemědělci v Německu si asi myslí něco jiného, když teď např. v Hamburku opětovně protestovali mimo jiné i proti nedostatečnému řešení problémů s vlky.
Odpovědět
ČM
Čech M.
19.11.2019 01:02 Reaguje na HunterAle on nakonec regulován bude. O to nemám nejmenší obavy.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.11.2019 15:45 Reaguje na Čech M.Opakovaně jsem uvedl, že ti zastánci výskytu vlka u nás, by veškeré škody jím způsobené měli platit ze svých kapes (tj. bez státních a jiných příspěvků), resp. si na to shánět sponzory. A buď se ukáže, že je to životaschopné nebo ne. Druhou věcí je trestní odpovědnost za to, co vlci udělají, která by opět měla být řešena. Dokážu si představit instituci jako "zodpovědný ekolog", který by, když vlci udělají něco, co by se u soukromě chovaného zvířete hodnotilo jako trestný čin spáchaný majitelem, šel sedět. (Jako býval kdysi v novinách zodpovědný redaktor, který si šel odsedět, pokud některý materiál v nich vytištěný porušil zákon.)
Odpovědět
ČM
Čech M.
19.11.2019 01:00 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud autem srazím srnu, nebo kance a poničím si auto, tak s klasické pojistky nedostanu nic. Ani tu zvěř, kterou si odnese myslivec. Když mi tu samou škodu na autě uděláte vy , tak budete platit a když tu škodu uděláte záměrně, můžete skončit i ve vězení. Přitom tu srnku, nebo to prase bych třeba vůbec nesrazil, kdyby nebyla záměrně přemnožena do tak velkých počtů.
Vlk u nás ročně způsobí škody, které jsou naprostým zlomkem škod, které působí spárkatá.
Odpovědět
Vlk u nás ročně způsobí škody, které jsou naprostým zlomkem škod, které působí spárkatá.
Hu
Hunter
19.11.2019 07:45 Reaguje na Čech M.Dobrá demagogie. Takže když porazíte autem děcko, tak si ho hodíte do kufru a odvezete domů a od rodičů budete vymáhat výpalné jako náhradu škody:-), když v zatáčce naboříte stoletý dub, tak vezmete pilu a nařezaný dub si odvezete domů, abyste si kompenzoval škodu :-) atd. Zkuste uvažovat jako běloch a ne jako nějaký Kali z nejmenované africké země. V civilizovaných zemích opravdu neplatí, že pokud se něčeho dotknete svým vozem, přechází to automaticky do vašeho majetku. Zvěř je definována jako "res nulius", tedy věc ničí, ale s tím omezením, že zmocňovat se jí mohou pouze osoby k tomu oprávněné. To vy určitě nejste. Tento právní princip vychází ze základů starořímského práva a je v legislativě uplatňován nejen v tomto případě.
A pokud žijete v domnění, že výsledkem těchto autolovů vzniká myslivcům nějaký benefit, tak vás musím vyvést z omylu. Ta zvěřina je obvykle natolik zdevastovaná, že se z toho vyřeže možná něco na uvaření pro psa. A je opravdu lahůdková záležitost při vyvrhování kusu vylévat tu krvavou sračku střev, obsahu bachoru, srdce, plic a jater, v jarním období pak často spolu s téměř vyvinutým plodem. Takže výsledkem působení agresivních řidičů na našich silnicích je pro myslivce akorát nepříjemná povinnost odstranit kadáver ze silnice, aby nedošlo k dalším případným nehodám a kadáver pak nějak zlikvidovat. Fakt super, když v 03,00 hod ráno volá PČR, abyste jako myslivecký hospodář zajistil tohle všechno. Někdy si to vyzkoušejte.
Odpovědět
A pokud žijete v domnění, že výsledkem těchto autolovů vzniká myslivcům nějaký benefit, tak vás musím vyvést z omylu. Ta zvěřina je obvykle natolik zdevastovaná, že se z toho vyřeže možná něco na uvaření pro psa. A je opravdu lahůdková záležitost při vyvrhování kusu vylévat tu krvavou sračku střev, obsahu bachoru, srdce, plic a jater, v jarním období pak často spolu s téměř vyvinutým plodem. Takže výsledkem působení agresivních řidičů na našich silnicích je pro myslivce akorát nepříjemná povinnost odstranit kadáver ze silnice, aby nedošlo k dalším případným nehodám a kadáver pak nějak zlikvidovat. Fakt super, když v 03,00 hod ráno volá PČR, abyste jako myslivecký hospodář zajistil tohle všechno. Někdy si to vyzkoušejte.
ČM
Čech M.
20.11.2019 00:56 Reaguje na HunterAno, zvěř patří všem a tedy nikomu, ale někdo ji dostal do péče, aby ji udržoval v přiměřeném počtu a evidentně tak nekoná, což mimo jiných škod způsobuje i rekordní srážky zvěře s automobilisty. Kdyby počty zvěře byly přiměřené, vůbec bych si po nikom nic nenárokoval.
A nedělám to vlastně ani teď, píšu o tom jen jako reakci na p. Šimůnka, který tady operuje s velkými škodami od vlků.
Odpovědět
A nedělám to vlastně ani teď, píšu o tom jen jako reakci na p. Šimůnka, který tady operuje s velkými škodami od vlků.
JŠ
Jan Šimůnek
20.11.2019 06:23 Reaguje na Čech M.Je tu jeden podstatný rozdíl: Ty srny a další zvěř se ocitnou ve střetu s autem bezděky (a je to pro ně zpravidla fatální), zatímco vlci a další velcí predátoři útočí na ta stáda záměrně (aby se uživili).
Nicméně pokud by myslivci byli nuceni platit škody vzniklé střety aut se zvěří, asi by to zvedlo tlak na redukci jejích přemnožených stavů.
Odpovědět
Nicméně pokud by myslivci byli nuceni platit škody vzniklé střety aut se zvěří, asi by to zvedlo tlak na redukci jejích přemnožených stavů.
LB
Lukas B.
20.11.2019 08:15 Reaguje na Jan Šimůnekvelmi vtipné by ovšem bylo nechat ty vlky reitrodukovat a pak tomu nechat bezzásahově volný průběh. představme si tedy pohádkový scénář, jak by to probíhalo, kdyby všechna domácí zvířata byla za ohradníkem nebo lépe půltřetího metru vysokým plotem s hlubokou podezdívkou:
- vlkům se bude dařit, a budou hodovat na přemnožené srnčí a černé zvěři (? troufnou si?), a útěšně se rozmnoží na několik tisíc kusů
- úspěšně sníží počty přemnožené srnčí a černé, a budou koukat co schlamstnou dál
- vyžerou zvěř úplně do mrtě, jakož i zajíce, žáby, slimáky a brouky a u toho budou vymírat hladem, až se pak po pár letech vytvoří nějaké rovnováha mezi nečetnou zvěří a ojedinělými vlky. holt dynamika. byla by jistě zajímavá někde v lesích za čilkůtem nebo v sibérii, ale v zemi s hustotou obyvatel na čtverec 140 duší....
Odpovědět
- vlkům se bude dařit, a budou hodovat na přemnožené srnčí a černé zvěři (? troufnou si?), a útěšně se rozmnoží na několik tisíc kusů
- úspěšně sníží počty přemnožené srnčí a černé, a budou koukat co schlamstnou dál
- vyžerou zvěř úplně do mrtě, jakož i zajíce, žáby, slimáky a brouky a u toho budou vymírat hladem, až se pak po pár letech vytvoří nějaké rovnováha mezi nečetnou zvěří a ojedinělými vlky. holt dynamika. byla by jistě zajímavá někde v lesích za čilkůtem nebo v sibérii, ale v zemi s hustotou obyvatel na čtverec 140 duší....
Hu
Hunter
20.11.2019 09:44 Reaguje na Jan ŠimůnekVzhledem k tomu, že v případě střetu motorového vozidla a zvěře je viníkem řidič, nevidím sebemenší důvod, proč by vzniklou škodu měli platit myslivci.
Odpovědět
ČM
Čech M.
20.11.2019 22:46 Reaguje na HunterA ten řidič má šanci tomu střetu zabránit? A jak, pojede max 30km/h?
Podle vás je každý , kdo srazí zvěř, agresivní řidič?
Pokud se nepletu v Německu myslivci část těchto škod hradí.
Odpovědět
Podle vás je každý , kdo srazí zvěř, agresivní řidič?
Pokud se nepletu v Německu myslivci část těchto škod hradí.
Hu
Hunter
21.11.2019 06:49 Reaguje na Čech M.Znovu, v případě střetu motorového vozidla a zvěře je viníkem řidič. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, můžete si jít stěžovat třeba na Hlavní nádraží. Viníkem je řidič, ten za to zodpovídá.
Odpovědět
ČM
Čech M.
20.11.2019 22:41 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud by měli myslivci platit za všechny škody spárkaté zvěře, tak by se myslivost stala zálibou pouze milionářů.
Odpovědět
Hu
Hunter
20.11.2019 09:46 Reaguje na Čech M.No ale rozbité přední sklo kamínkem od projíždějícího vozu vám pojišťovna z klasické pojistky taky nezaplatí, koho obviníte v tomto případě? Na oba druhy škody si musíte připlatit komerční připojištění.
Odpovědět
ČM
Čech M.
20.11.2019 22:52 Reaguje na HunterNení pravda. Pokud odchytnu vůz viníka a řidič uzná zavinění, škoda jde z jeho pojistky a nemusím mít připojištění.
Odpovědět
Hu
Hunter
21.11.2019 06:47 Reaguje na Čech M.Ale to víte že to je pravda, klidně si to ověřte dotazem u pojišťovny, abyste nebyl případně nepříjemně překvapen. čelní sklo je celkem drahá sranda. To co uvádíte platilo kdysi. Před pár lety pojišťovny změnily přístup k řešení těchto škodních událostí. Osobní zkušenost.
Jinak viz třeba zde:
https://www.poradte.cz/auto-moto/25262-povinne-ruceni-nechteji-uhradit-celni-sklo.html
nebo zde:
http://www.reseniskod.cz/2013/11/celni-sklo-z-povinneho-ruceni-uz-nemusi-byt-samozrejmosti/
Odpovědět
Jinak viz třeba zde:
https://www.poradte.cz/auto-moto/25262-povinne-ruceni-nechteji-uhradit-celni-sklo.html
nebo zde:
http://www.reseniskod.cz/2013/11/celni-sklo-z-povinneho-ruceni-uz-nemusi-byt-samozrejmosti/
ČM
Čech M.
22.11.2019 00:22 Reaguje na HunterVím o jednom člověku od nás, kterému se nějak povedlo zastavit kamion a šlo to z jeho pojistky. Zhruba 5 let zpátky.
Já mám pro jistotu připojištění a zatím jen jednu výměnu.
Odpovědět
Já mám pro jistotu připojištění a zatím jen jednu výměnu.
LB
Lukas B.
20.11.2019 08:00 Reaguje na Hunterhelejďte, já tyhle řeči o tom, jak je ta nabouraná zvěřina nepoživatelná, slyšel už mockrát a od mnoha tuzemských myslivců, jakož jsem už nějakou tu zvěřinu střílenou blatníkem či spřáhlem ochutnal (i u myslivců), a poživatelná rozhodně byla. i ten bažant, před více než pětatřiceti lety trefený nábytkem naloženým na zahrádce rodinné škody 120 a nalezený až v cíli cesty nebyl zas tak špatný. (procento poživatelné a nepoživatelné zvěřiny si samozřejmě netroufám hádat).
ovšem ze zámoří jsem slyšel, že tam se stažená zvěř stává majetkem řidiče, jako odškodnění za poškození auta a zároveň trest za příliš rychlou a neopatrnou jízdu (záleží na úhlu pohledu), a ten si může s mrtvým zvířetem dělat co chce, a to buď odvézt a kulinářsky opracovat a zbaštit sám, zavolat kamaráda co má psy aby si to pro psy odvezl, nebo (v přírodní nezemědělské krajině dostatečně daleko od osídlení) zvíře odtáhnout o kus dál od silnice, kde si s ním už příroda poradí (od brouků přes ježka po medvěda), nebo zavolat nějakou asistenční službu, která zdechlinou za mírný poplatek zlikviduje. ale možná je to tím, že tady máme lidovou myslivost, a za mořem ne.
Odpovědět
ovšem ze zámoří jsem slyšel, že tam se stažená zvěř stává majetkem řidiče, jako odškodnění za poškození auta a zároveň trest za příliš rychlou a neopatrnou jízdu (záleží na úhlu pohledu), a ten si může s mrtvým zvířetem dělat co chce, a to buď odvézt a kulinářsky opracovat a zbaštit sám, zavolat kamaráda co má psy aby si to pro psy odvezl, nebo (v přírodní nezemědělské krajině dostatečně daleko od osídlení) zvíře odtáhnout o kus dál od silnice, kde si s ním už příroda poradí (od brouků přes ježka po medvěda), nebo zavolat nějakou asistenční službu, která zdechlinou za mírný poplatek zlikviduje. ale možná je to tím, že tady máme lidovou myslivost, a za mořem ne.
Hu
Hunter
20.11.2019 09:43 Reaguje na Lukas B.Tak jistě, občas se z toho něco vyřezat dá, záleží na tom, jak je to trefený, čím, v jaké rychlosti atd. Ale pokud jste ochoten sežrat podlitý plecko, tak dobrou chuť. V řeznictví byste si to jistě nekoupil, byť by vám řezník tvrdil, že to je vlastně nezávadné. Asi má každý dietetické požadavky trochu jinde. Nejsme v zámoří, jsme v Evropě a v ČR, pokud se vám stýská po legislativě U.S.A., směle se tam odstěhujte.
Odpovědět
LB
Lukas B.
20.11.2019 13:25 Reaguje na Hunterale tak nikdo příčetný nebude jíst zvěřinu, u které jeden neví, jestli je na odnesení lepší nůše nebo kýbl. ale zvíře s přeraženejma nohama, které je nutno dorazit nožem, bude z větší části poživatelné pro myslivce i pytláka.
znám jednoho vášnivého cyklistu důchodce, který si pochvaluje, jak na jaře zajíci zmámení láskou hynou na silnicích a že vhodnost sběru zjišťuje pomocí teploměru, jestli je zajíc po ránu ještě teplej, a vozí si domů v batohu tak dva-tři týdně.
Odpovědět
znám jednoho vášnivého cyklistu důchodce, který si pochvaluje, jak na jaře zajíci zmámení láskou hynou na silnicích a že vhodnost sběru zjišťuje pomocí teploměru, jestli je zajíc po ránu ještě teplej, a vozí si domů v batohu tak dva-tři týdně.
Karel Zvářal
21.11.2019 11:16 Reaguje na Lukas B.Ono to není ani tak tím máchovským antropomorfismem, jako spíše polními pracemi, včetně aplikace pesticidů. Zkuste si těch pár kapek pesticidu nechat prsknout do oka, poběžíte dlouho a ani skoro nebudete vědět, kde jste.
Odpovědět
