V mokřadu u Žďáru se zabydleli vzácní raci říční
![Rak říční. Rak říční.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/rak-ricni-foto-vojtech-kodet-1.jpg&w=666)
reklama
Pozemkový spolek Gallinago, který si vzal lokalitu do péče, zde následujícího roku provedl rozsáhlou revitalizaci, při níž vytvořil několik různě velkých tůní a osvobodil i drobný potůček, sevřený do té doby v úzkém zahloubeném korytu, který se může opět volně rozlévat do plochy.
Právě ten se stal domovem raků.
![Revitalizovaný vodní tok v Krejdách. Revitalizovaný vodní tok v Krejdách.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/v-krejdach-revitalizovany-potucek-foto-jan-moravec-1.jpg&w=666)
„Předpokládali jsme, že revitalizovanou plochu rychle zabydlí obojživelníci, vážky, že ji budou využívat různé druhy ptáků. To, že se zde objevili i raci, je pro nás milé překvapení,“ říká Vojtěch Kodet z pozemkového spolku Gallinago, který má lokalitu V Krejdách v péči.
„Výkupy pozemků a jejich následná údržba či revitalizace jsou jednou z cest, jak v naší krajině udržet, respektive obnovit co největší druhovu pestrost,“ doplňuje Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody, který má kampaň Místo pro přírodu na starosti. „
Velké poděkování patří všem, kdo přispívají na výkupy a údržbu takovýchto míst, a samozřejmě i pozemkovým spolkům, které se o ně prakticky starají. Raci na Krejdách jsou odměnou jim všem,“ dodává.
Rak říční je jedním ze dvou původních druhů raků v České republice. Může být velký až 25 centimetrů. Žije v tekoucí vodě a je velmi citlivý na její znečištění. Raky ohrožuje úbytek takovýchto vhodných míst, ale i nemoc zvaná račí mor, která k nám byla zatažena americkými druhy raků, vypouštěnými nezodpovědnými chovateli do volné přírody.
![Lokalita v Krejdách. Lokalita v Krejdách.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/v-krejdach-revitalizovany-potucek-foto-jan-moravec-2.jpg&w=666)
Lokalita V Krejdách byla vykoupena z prostředků veřejné sbírky Místo pro přírodu. Revitalizace byla provedena s přispěním značky Finish. V současné době pečuje o lokalitu pozemkový spolek Gallinago s podporou Norských fondů. V rámci projektu Podpora biodiverzity mokřadních lokalit prostřednictvím pozemkových spolků zde probíhá každoročně mozaikové kosení rozložené minimálně do dvou termínů s cílem eliminovat nežádoucí expanzní druhy rostlin, jako je chrastice rákosovitá nebo rákos obecný.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
![Karel Zvářal Karel Zvářal](/aaa/img.php?src=/img_upload/35b647edf4357b35c946e0655d9d7125/k.zvaral-v-terenu_3.jpg&w=48&h=48&iar=1)
Karel Zvářal
20.8.2023 07:33Jan Špitálský
20.8.2023 13:05 Reaguje na Karel Zvářal![Karel Zvářal Karel Zvářal](/aaa/img.php?src=/img_upload/35b647edf4357b35c946e0655d9d7125/k.zvaral-v-terenu_3.jpg&w=48&h=48&iar=1)
Karel Zvářal
20.8.2023 13:25 Reaguje na Jan ŠpitálskýBřetislav Machaček
20.8.2023 17:49 Reaguje na Karel Zvářaldrůbeže s venkovním krmením)a hnízdní možnosti pod
střechami stodol, chlévů a domků. Lidé ty dutiny pod
střechami zatlučou, aby jim vrabci nekáleli na hlavu
a zbytek chovatelů krmí drůbež uvnitř kurníků, kam zalétnou vrabci pouze v krajní nouzi. Bývalé časy
se nevrátí, ale je možno je přikrmovat a stavět jim
cílené příbytky po střechami budov, kde kálení na
hlavu majitelů nehrozí. Jinak vrabec je jediný
pták, kterého jsem viděl v hejnu konzumovat semena
thůjí ve kterých navíc nalézá úkryt před krahujci. U mne si oblíbili sloup porostlý břečťanem, ve kterém hejno odpočívá mezi sháněním potravy. O žních mají
zlaté časy a do kurníku nyní nelétají. Velký problém měli v zimě při zákazu venkovního chovu drůbeže
kvůli ptačí chřipce a strachu chovatelů lákat k
obydlím ptáky na přikrmování, aby jim nezavlekli
tu chřipku. Po radikálním úbytku je jich u nás
už několik let ustálený počet, které může krajina
a zbývající chovatelé drůbeže uživit. Cílené
krmení vrabců naráží na výkrm holubů a hrdliček
o které nikdo nestojí kvůli roznášení nemocí. Ony
se nám vesnice změnily, ubylo zdrojů potravy, ale
mají nový zdroj potravy na skládkách odpadků.
Po avizovaném zrušení skládek bude ještě hůře i
pro ostatní ptáky živící se odpadky a taky dravců,
kterým ubydou hlodavci živící se tamtéž. A bude to
u některých druhů další rapidní sešup s hledáním příčiny. Příčinou je přílišná sterilita prostředí
bez hnojišť, pastvin s trusem a polí bez hnoje,
kde chemie nahrazuje neustálý úbytek orné půdy,
aby se na tom zbytku urodilo více.
Břetislav Machaček
20.8.2023 17:59naději přežít. Pozor ale na vydru, ondatry, úhoře a jiné predátory. Ano
i ondatry, které u nás žraly raky bahenní a škeble rybniční a úhoři,
kteří ty raky konzumovali v době výměny krunýřů. Kde je potrava, tak
se záhy dostaví i predátor a může být po radosti. Někdy ale stačí
týdenní "exkurze" predátora a je dokonáno.
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 01:32 Reaguje na Břetislav MachačekČlánok k tejto téme:
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/539549-znicme-rieky-aby-sme-ochranili-pychu/
Břetislav Machaček
24.8.2023 16:05 Reaguje na Jaroslav PobehaNo nevím, ale ten se přehřívat asi bude, pokud nebude rovnou
vysychat. Každopádně nebudou-li tam raci, tak se svět taky
nezboří, ale já raky říční pamatuji v hlubších potocích s
chladnou vodou a s těmi kořeny a podemletými břehy. Tam
jsem je v dětství chytával, ale dnes tentýž potok (nebyl
napřímen, nebyl ale ani udržován) je zanesen nánosy bahna
( chtěl jsem ho vyčistit, ale bylo mi to zakázáno z důvodu
zasakování) a teče pouze za větších dešťů. Prostě ho nemá
co napájet, protože schází dlouhodobě pravidelné srážky.
Pokud bude potok vysychat, tak i s raky a jinými organismy.
Podobný potok mi teče přes zahradu, nyní vlastně neteče
a to pramení v bývalé pískovně, kde poklesla hladina
taky, protože spodní prameny vysychají. Kdysi byl potok
plný hrouzků, okounů a i těch raků, ale to už je 30 let
minulostí. V okolí pískovny ale přibylo soukromých vrtů
a voda z nich po znečištění odtéká kanalizací místo
pramenit v pískovně a téci potokem. I to ubírá vodu těm
pramenům a potokům. Ono se to nezdá, ale když vidím kolik
vody teče kanalizací a kolik končí při zavlažování trávníků u vilek kolem pískovny, tak to je skoro stejné množství kdysi tekoucí v potoce. Ono je to tak, když si přivlastníme
prameny a vodu potokům vrátíme až po znečištění o několik
kilometrů níže.