V mokřadu u Žďáru se zabydleli vzácní raci říční
reklama
Pozemkový spolek Gallinago, který si vzal lokalitu do péče, zde následujícího roku provedl rozsáhlou revitalizaci, při níž vytvořil několik různě velkých tůní a osvobodil i drobný potůček, sevřený do té doby v úzkém zahloubeném korytu, který se může opět volně rozlévat do plochy.
Právě ten se stal domovem raků.
„Předpokládali jsme, že revitalizovanou plochu rychle zabydlí obojživelníci, vážky, že ji budou využívat různé druhy ptáků. To, že se zde objevili i raci, je pro nás milé překvapení,“ říká Vojtěch Kodet z pozemkového spolku Gallinago, který má lokalitu V Krejdách v péči.
„Výkupy pozemků a jejich následná údržba či revitalizace jsou jednou z cest, jak v naší krajině udržet, respektive obnovit co největší druhovu pestrost,“ doplňuje Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody, který má kampaň Místo pro přírodu na starosti. „
Velké poděkování patří všem, kdo přispívají na výkupy a údržbu takovýchto míst, a samozřejmě i pozemkovým spolkům, které se o ně prakticky starají. Raci na Krejdách jsou odměnou jim všem,“ dodává.
Rak říční je jedním ze dvou původních druhů raků v České republice. Může být velký až 25 centimetrů. Žije v tekoucí vodě a je velmi citlivý na její znečištění. Raky ohrožuje úbytek takovýchto vhodných míst, ale i nemoc zvaná račí mor, která k nám byla zatažena americkými druhy raků, vypouštěnými nezodpovědnými chovateli do volné přírody.
Lokalita V Krejdách byla vykoupena z prostředků veřejné sbírky Místo pro přírodu. Revitalizace byla provedena s přispěním značky Finish. V současné době pečuje o lokalitu pozemkový spolek Gallinago s podporou Norských fondů. V rámci projektu Podpora biodiverzity mokřadních lokalit prostřednictvím pozemkových spolků zde probíhá každoročně mozaikové kosení rozložené minimálně do dvou termínů s cílem eliminovat nežádoucí expanzní druhy rostlin, jako je chrastice rákosovitá nebo rákos obecný.
reklama
Dále čtěte |
Kdo uzdraví naše lesy a pole? Chytří hospodáři
Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení
Vědci hledají způsoby, jak v zemědělství vázat uhlík v půdě a snížit emisereklama
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Karel Zvářal
20.8.2023 07:33Jan Špitálský
20.8.2023 13:05 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.8.2023 13:25 Reaguje na Jan ŠpitálskýBřetislav Machaček
20.8.2023 17:49 Reaguje na Karel Zvářaldrůbeže s venkovním krmením)a hnízdní možnosti pod
střechami stodol, chlévů a domků. Lidé ty dutiny pod
střechami zatlučou, aby jim vrabci nekáleli na hlavu
a zbytek chovatelů krmí drůbež uvnitř kurníků, kam zalétnou vrabci pouze v krajní nouzi. Bývalé časy
se nevrátí, ale je možno je přikrmovat a stavět jim
cílené příbytky po střechami budov, kde kálení na
hlavu majitelů nehrozí. Jinak vrabec je jediný
pták, kterého jsem viděl v hejnu konzumovat semena
thůjí ve kterých navíc nalézá úkryt před krahujci. U mne si oblíbili sloup porostlý břečťanem, ve kterém hejno odpočívá mezi sháněním potravy. O žních mají
zlaté časy a do kurníku nyní nelétají. Velký problém měli v zimě při zákazu venkovního chovu drůbeže
kvůli ptačí chřipce a strachu chovatelů lákat k
obydlím ptáky na přikrmování, aby jim nezavlekli
tu chřipku. Po radikálním úbytku je jich u nás
už několik let ustálený počet, které může krajina
a zbývající chovatelé drůbeže uživit. Cílené
krmení vrabců naráží na výkrm holubů a hrdliček
o které nikdo nestojí kvůli roznášení nemocí. Ony
se nám vesnice změnily, ubylo zdrojů potravy, ale
mají nový zdroj potravy na skládkách odpadků.
Po avizovaném zrušení skládek bude ještě hůře i
pro ostatní ptáky živící se odpadky a taky dravců,
kterým ubydou hlodavci živící se tamtéž. A bude to
u některých druhů další rapidní sešup s hledáním příčiny. Příčinou je přílišná sterilita prostředí
bez hnojišť, pastvin s trusem a polí bez hnoje,
kde chemie nahrazuje neustálý úbytek orné půdy,
aby se na tom zbytku urodilo více.
Břetislav Machaček
20.8.2023 17:59naději přežít. Pozor ale na vydru, ondatry, úhoře a jiné predátory. Ano
i ondatry, které u nás žraly raky bahenní a škeble rybniční a úhoři,
kteří ty raky konzumovali v době výměny krunýřů. Kde je potrava, tak
se záhy dostaví i predátor a může být po radosti. Někdy ale stačí
týdenní "exkurze" predátora a je dokonáno.
Jaroslav Pobeha
24.8.2023 01:32 Reaguje na Břetislav MachačekČlánok k tejto téme:
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/539549-znicme-rieky-aby-sme-ochranili-pychu/
Břetislav Machaček
24.8.2023 16:05 Reaguje na Jaroslav PobehaNo nevím, ale ten se přehřívat asi bude, pokud nebude rovnou
vysychat. Každopádně nebudou-li tam raci, tak se svět taky
nezboří, ale já raky říční pamatuji v hlubších potocích s
chladnou vodou a s těmi kořeny a podemletými břehy. Tam
jsem je v dětství chytával, ale dnes tentýž potok (nebyl
napřímen, nebyl ale ani udržován) je zanesen nánosy bahna
( chtěl jsem ho vyčistit, ale bylo mi to zakázáno z důvodu
zasakování) a teče pouze za větších dešťů. Prostě ho nemá
co napájet, protože schází dlouhodobě pravidelné srážky.
Pokud bude potok vysychat, tak i s raky a jinými organismy.
Podobný potok mi teče přes zahradu, nyní vlastně neteče
a to pramení v bývalé pískovně, kde poklesla hladina
taky, protože spodní prameny vysychají. Kdysi byl potok
plný hrouzků, okounů a i těch raků, ale to už je 30 let
minulostí. V okolí pískovny ale přibylo soukromých vrtů
a voda z nich po znečištění odtéká kanalizací místo
pramenit v pískovně a téci potokem. I to ubírá vodu těm
pramenům a potokům. Ono se to nezdá, ale když vidím kolik
vody teče kanalizací a kolik končí při zavlažování trávníků u vilek kolem pískovny, tak to je skoro stejné množství kdysi tekoucí v potoce. Ono je to tak, když si přivlastníme
prameny a vodu potokům vrátíme až po znečištění o několik
kilometrů níže.