https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vedci-z-ostravske-univerzity-budou-simulovat-dest-v-beskydech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci budou simulovat déšť v Beskydech. Chtějí zjistit vliv lesních cest na ztrátu vody v krajině

13.5.2024 12:20 | OSTRAVA (ČTK)
Foto | Inge Maria / unsplash.com
Vědci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity budou v tomto týdnu spolu s partnery simulovat déšť v Beskydech. Chtějí zkoumat, jaký vliv má síť lesních cest na ztrátu vody v krajině, řekl mluvčí fakulty Stanislav Janalík.
 
"Na několika místech v Beskydech budou environmentální geografové testovat, jak krajina protkaná lesní cestou dokáže udržet vodu. Simulací deště a následným prověřením stavu chtějí získat relevantní data pro návrh vhodných opatření," uvedl Janalík.

Připomněl, že udržení vody v krajině patří v současnosti k aktuálním a hojně probíraným tématům. Podle Janalíka jsou kvůli lidské činnosti i změně klimatu v přírodě místa, kde se voda i po vydatných deštích rychle odpařuje.

"Chceme ověřit vliv lesní cestní sítě na ztráty vody z krajiny. Pomocí simulátoru deště budeme na nezpevněnou lesní cestu pršet obarvenou vodu, díky čemuž budeme schopni zachytit a kvantifikovat povrchový odtok," uvedl Matěj Horáček z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty.

Následující den po simulaci deště vědci cestu rozkopou. Díky barvě uvidí, jak se voda vsakuje do cesty. "Pro srovnání stejný test provedeme také na revitalizovaném úseku lesní cesty, což nám umožní vyhodnotit účinnost úprav. Pro orientační zjištění referenčního stavu provedeme také vsakovací zkoušku na neporušené půdě v přilehlém lesním porostu," doplnil Horáček.

Výzkum v Beskydech má pomoci upřesnit, jaký vliv mají nezpevněné lesní cesty na ztrátu vody v krajině. "I v návaznosti na změnu klimatu je totiž velmi pravděpodobné, že se v přírodě stále častěji budou vyskytovat úseky, které budou vodu hůře zadržovat. Je proto třeba mít připraven adekvátní plán, který nám umožní efektivněji na tuto situaci reagovat," doplnil Janalík.

Například na jednom z vybraných stanovišť budou vědci po dobu půl hodiny simulovat třicetimilimetrové srážky. Využijí vodu zabarvenou modřidlem. Další simulace o různé intenzitě srážek s využitím několika výzkumných metod pak budou v budoucnu dělat i na dalších vytipovaných místech.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Josef Střítecký

13.5.2024 17:32
Zase jeden zbytečný "výzkum". Pokud skutečně něco analyticky zjistí, bude výsledek stejně problematický, a -jaká budou následovat syntetická opatření? Pochlubí se, jací jsou chlapíci, --- a skončí to někde v šuplíku. Už mám takových "vědců" plné zuby. Profesor Doležal nás učil, že je důležité se napřed zeptat: a k čemu to bude dobré?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.5.2024 18:58 Reaguje na Josef Střítecký
1*
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.5.2024 22:10 Reaguje na Josef Střítecký
"Výzkum" nejen zbytečný, ale doslova na hlavu padlý. Kdo to asi financuje, kdo asi poskytne lesní cesty, vodu ....????
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

14.5.2024 07:54
Ano cesty odvádějí vodu. Chcete dotaci na cestu, musí být příkop na odvádění vody. Proč? Stačí jí nechat odtést přirozeně z kopečka do lesa, nebo na pole. Vždy je někam zpád vody. Vezmete dnes nebezpečné silnice pro chodce a ciklisty. Není kam uhnout jen do hlubokého příkopu.A přitom by voda volně odtekla na sousední pole, louku. To nesmí být. Dříve jsem se nemusel bát zajet do příkopu, ten byl mělký, na kole jsem mohl seskočit do příkopu a ne do silnice a jako chdec jsem tam lehce odskočil. Jenže asfalt býval kvalitnější a příkopy to je biznis. V lesích to vůbec nechápu. Podívejte se někde se nemohou ani dostat do porostů. Tak co chcete skoumat, samozřejmě ony příkopy odvádějí obrovské spousty vody. Když je kopec v lese směrem k cestě tak dokáží odvést hodně vody. Výskum je dobrý kšeft.
Odpovědět
JO

Jarka O.

14.5.2024 08:34 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Ano,co chtějí zkoumat, když i příčné rýny na cestách již existují, a ten výzkum se dá udělat za normálního deště bez modřidla. Asi dostali klimagrant.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.5.2024 09:58
Pokud jednou poruším celistvost svahu vrstevnicovou cestou, tak to už asi
nezachrání do ní vybagrované tůně. Základní chybou je četnost těchto cest,
které přibývají k nejrůznějším účelům neustále. Leckdy by stačil malý sklon
cesty směrem dolů po celé délce včetně svodových žlabů a voda by dostala
šanci znovu zasáknout do reliéfu svahu. Nefandím zneprůjezdnění současných (co naplat, už se stalo, že byly vybudovány) lesních cest jejich rozkopáním
na kaskádu tůní, protože jednou ta cesta bude zase potřeba, ať už pro těžbu
a nebo i pro dojezd hasičské techniky. Prve to byl buldozer, který provedl
do svahu zářez, nyní bagr, který z cesty udělá kaskádu tůní a jednou možná
zase buldozer, aby cestu znovu zprůjezdnil. Asi máme peněz dost na neustálé
bagrování i tam, kde to moc smysl nedává. Jsem spíše pro tůň v lese pod
příčnou svodnicí z lesní cesty, než pro rozbagrování cesty. Ta tůň v lese
bude trvalá na rozdíl od kaskády tůní na cestě, které zase padnou při
obnově cesty. Zkoumat lze ledasco, a to i dávno vyzkoumané věci, pouze je
nutné na to sehnat prostředky. Těch je taky evidentně dost a mám pouze
pochybnost o jejich efektivitě. Snad víme všichni, že jakékoliv narušení
reliéfu svahu má vliv na zadržování vody, protože je to zářez, který mění
odvádění a zásak vody při dešti. Na to stačí laboratorní pokus umělého
kopce, který naruším vrstevnicovými zářezy. Urychluji tak erozi kopce a
taky odvod vody z jeho povrchu. Všechny dnešní sesuvy půdy mají příčinu
v narušení reliéfu svahů a v odvodu vody. Místně se půda přemokří a tím
i ztěžkne a pak záleží na typu podloží, aby po něm klouzala. Tenké vrstvy suti a hlíny na skále mnoho vody nezadrží a sesunou se při větším dešti, pokud navíc nejsou zpevněny kořeny vegetace. Naopak i přestárlý les má
takovou hmotnost, že ho ta tenká vrstva půdy neunese a les klouže i s ní
po skále dolů. Ono to chce perfektně znát krajinu a les a podle toho tam
i hospodařit. Nedělat nic se tak může vymstít taky, protože je rozdíl,
zda ty stromy váží tisíc tun a nebo deset tisíc tun. Na toto už doplatili
lidé v kopcích, kdy přistavěli k původním lehkým domkům patra a stoupl
zásak nejen vody dešťové, ale i odpadní. Hmotnost staveb překročila mez
únosnosti daného svahu a po "namazání" další vodou nastal sesuv i s domy.
Takže nevím, co zkoumají, ale budiž. Co by dělali jiného a co s penězi,
které už jim někdo přidělil.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist