Vědci budou simulovat déšť v Beskydech. Chtějí zjistit vliv lesních cest na ztrátu vody v krajině

Zase jeden zbytečný "výzkum". Pokud skutečně něco analyticky zjistí, bude výsledek stejně problematický, a -jaká budou následovat syntetická opatření? Pochlubí se, jací jsou chlapíci, --- a skončí to někde v šuplíku. Už mám takových "vědců" plné zuby. Profesor Doležal nás učil, že je důležité se napřed zeptat: a k čemu to bude dobré?

1*

"Výzkum" nejen zbytečný, ale doslova na hlavu padlý. Kdo to asi financuje, kdo asi poskytne lesní cesty, vodu ....????

Ano cesty odvádějí vodu. Chcete dotaci na cestu, musí být příkop na odvádění vody. Proč? Stačí jí nechat odtést přirozeně z kopečka do lesa, nebo na pole. Vždy je někam zpád vody. Vezmete dnes nebezpečné silnice pro chodce a ciklisty. Není kam uhnout jen do hlubokého příkopu.A přitom by voda volně odtekla na sousední pole, louku. To nesmí být. Dříve jsem se nemusel bát zajet do příkopu, ten byl mělký, na kole jsem mohl seskočit do příkopu a ne do silnice a jako chdec jsem tam lehce odskočil. Jenže asfalt býval kvalitnější a příkopy to je biznis. V lesích to vůbec nechápu. Podívejte se někde se nemohou ani dostat do porostů. Tak co chcete skoumat, samozřejmě ony příkopy odvádějí obrovské spousty vody. Když je kopec v lese směrem k cestě tak dokáží odvést hodně vody. Výskum je dobrý kšeft.

Ano,co chtějí zkoumat, když i příčné rýny na cestách již existují, a ten výzkum se dá udělat za normálního deště bez modřidla. Asi dostali klimagrant.

Pokud jednou poruším celistvost svahu vrstevnicovou cestou, tak to už asi
nezachrání do ní vybagrované tůně. Základní chybou je četnost těchto cest,
které přibývají k nejrůznějším účelům neustále. Leckdy by stačil malý sklon
cesty směrem dolů po celé délce včetně svodových žlabů a voda by dostala
šanci znovu zasáknout do reliéfu svahu. Nefandím zneprůjezdnění současných (co naplat, už se stalo, že byly vybudovány) lesních cest jejich rozkopáním
na kaskádu tůní, protože jednou ta cesta bude zase potřeba, ať už pro těžbu
a nebo i pro dojezd hasičské techniky. Prve to byl buldozer, který provedl
do svahu zářez, nyní bagr, který z cesty udělá kaskádu tůní a jednou možná
zase buldozer, aby cestu znovu zprůjezdnil. Asi máme peněz dost na neustálé
bagrování i tam, kde to moc smysl nedává. Jsem spíše pro tůň v lese pod
příčnou svodnicí z lesní cesty, než pro rozbagrování cesty. Ta tůň v lese
bude trvalá na rozdíl od kaskády tůní na cestě, které zase padnou při
obnově cesty. Zkoumat lze ledasco, a to i dávno vyzkoumané věci, pouze je
nutné na to sehnat prostředky. Těch je taky evidentně dost a mám pouze
pochybnost o jejich efektivitě. Snad víme všichni, že jakékoliv narušení
reliéfu svahu má vliv na zadržování vody, protože je to zářez, který mění
odvádění a zásak vody při dešti. Na to stačí laboratorní pokus umělého
kopce, který naruším vrstevnicovými zářezy. Urychluji tak erozi kopce a
taky odvod vody z jeho povrchu. Všechny dnešní sesuvy půdy mají příčinu
v narušení reliéfu svahů a v odvodu vody. Místně se půda přemokří a tím
i ztěžkne a pak záleží na typu podloží, aby po něm klouzala. Tenké vrstvy suti a hlíny na skále mnoho vody nezadrží a sesunou se při větším dešti, pokud navíc nejsou zpevněny kořeny vegetace. Naopak i přestárlý les má
takovou hmotnost, že ho ta tenká vrstva půdy neunese a les klouže i s ní
po skále dolů. Ono to chce perfektně znát krajinu a les a podle toho tam
i hospodařit. Nedělat nic se tak může vymstít taky, protože je rozdíl,
zda ty stromy váží tisíc tun a nebo deset tisíc tun. Na toto už doplatili
lidé v kopcích, kdy přistavěli k původním lehkým domkům patra a stoupl
zásak nejen vody dešťové, ale i odpadní. Hmotnost staveb překročila mez
únosnosti daného svahu a po "namazání" další vodou nastal sesuv i s domy.
Takže nevím, co zkoumají, ale budiž. Co by dělali jiného a co s penězi,
které už jim někdo přidělil.