https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/volne-pobihani-psu-ohrozuje-evropske-vlky.muze-prispet-k-jejich-vyhynuti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Volné pobíhání psů ohrožuje evropské vlky. Může přispět k jejich vyhynutí

5.7.2019 01:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
V Evropě žije přibližně 17 000 vlků. Jejich populace jsou různě velké a roztroušené v zemích od Španělska a Řecka po Finsko. Na snímku vlk obecný.
V Evropě žije přibližně 17 000 vlků. Jejich populace jsou různě velké a roztroušené v zemích od Španělska a Řecka po Finsko. Na snímku vlk obecný.
Smečky kříženců psů a vlků by mohly způsobit vyhynutí evropských vlků. S rozšiřováním lidských aktivit na stále větší území přispíváme k úbytku prostředí pro život volně žijících zvířat, jako jsou vlci. Ti se stále častěji dostávají do kontaktu s volně se pohybujícími psy. Křížení s nimi dnes představuje poměrně velké ohrožení divokých populací vlků, kteří ztrácejí „genetickou identitu“. Tématu se věnuje studie uveřejněná v časopise Frontiers in Ecology and Evolution
 
Studie srovnává práce a názory více než 40 vědců zkoumajících, jak k tématu křížení psů a vlků v Evropě přistupovat. Přestože se vědci shodnou na tom, v čem je problém, rozděluje je přístup k řešení.

„Problém je potřeba řešit, než se dnešní kříženci psů a vlků začnou dále křížit s vlky. Mohlo by se stát, že vlčí populace budou nahrazeny kříženci, a ochrana divokých vlků před kontaktem s nimi bude nemožná,“ uvedl vedoucí autor studie Valerio Donfrancesco z Univerzity v Exeteru. „Vědecká shoda je důležitá pro to, aby vedoucí představitelé začali jednat a také aby se zvýšilo povědomí o problému.“

Ve studii mohli vědci anonymně vyjádřit svoje názory. Shodli se na tom, že je potřeba lidi více vzdělávat v tom, jaké dopady má volné potulování psů. Vlády by podle vědců měli vlčí křížence z malých a ohrožených populací divokých vlků odstraňovat.

Na čem se vědci neshodnou, je, jak křížence a volně se pohybující psy od vlků oddělit. Diskutují o tom, zda by kříženci měli být drženi v zajetí, nebo by měli být sterilizováni a vypuštěni zpět do přírody, nebo zabiti.

„Neshody pramení z odlišných etických principů a hodnot mezi vědci z různých oborů, z nedostatku dat o efektivitě jednotlivých opatření a z obav některých vědců, že odstranění kříženců by v praxi otevřelo možnost zabíjet samotné vlky,“ uvádí Donfrancesco.

„To, jak přistupovat ke křížencům a hybridizaci, by nemělo být tabu, zvlášť ne ve vědecké komunitě,“ uvádí spoluautor studie Paolo Ciucci z Univerzity Sapienza v Římě. „Vědci by se problému neměli vyhýbat jenom proto, že vypořádat se s ním vyžaduje ohromně komplexní přístup. Pokud se zaměříme na zkoumání jednotlivých problémů jako je efektivita a proveditelnost kontroly populace a na to, jaká opatření jsou ve společnosti přijatelná, může to přispět ke konsenzu i ve vědecké komunitě,“ dodává Ciucci.

Nibedita Mukherjee z Univerzity v Exeteru, další ze spoluautorů studie, upozorňuje na to, že se jedná o poměrně naléhavý problém. Tím, že studie dala vědcům prostor vyjádřit své názory, odhalila neshody. „Ale právě díky odhalení oblastí, na kterých se jako vědci neshodneme a proč, můžeme být schopni vybudovat jednotnější vědecký názor, a podle něj potom i napomoci efektivnějšímu řešení problému.“

V Evropě žije přibližně 17 000 vlků. Jejich populace jsou různě velké a roztroušené v zemích od Španělska a Řecka po Finsko.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

5.7.2019 08:05
Geneticky je vlk jen jedno z mnoha psích plemen.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.7.2019 13:46 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, pokud se budou důsledně likvidovat toulaví psy, pak populace vlka se časem nežádoucích genů zbaví.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.7.2019 15:54 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Co kojot, šakal, vlček etiopský..
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.7.2019 15:55 Reaguje na Čech M.
Pardon, byla to otázka na p. Šimůnka
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

5.7.2019 20:00 Reaguje na Čech M.
Stupeň příbuznosti těchto psovitých šelem: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0akal#/media/Soubor:Canis_phylogeny_(eng).png
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.7.2019 09:11 Reaguje na Čech M.
Pamatuji, jak kdysi na Oslovi vyšla (=byla citována) studie, podle níž pes vznikl křížením řady psovitých šelem, včetně vyhynulých. Krátce na to udělali analýzu DNA a bylo vše úplně jinak.

Je jasné, že pokud jsou pes a vlk vzájemně plně plodní (tj. i jejich potomstvo je neomezeně plodné mezi sebou i s oběma rodiči), pak se jedná z definice o identický druh.
Odpovědět
mr

8.7.2019 16:57 Reaguje na Jan Šimůnek
Ta vaše definice je od základů naprosto nesmyslná. Byste se divil, co je na Zemi mezidruhových hybridů. A dokonce plodných všemi možnými směry.
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.7.2019 08:07 Reaguje na
Ta definice pochází z vysokoškolských učebnic biologie.
Odpovědět
ČM

Čech M.

5.7.2019 15:52
Co na to chovatelé československého vlčáka?
Jinak, řešení je oddělit životní prostor lidí od divočiny, mnohé by se tím vyřešilo.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

6.7.2019 10:11
Zajímavé, že nikdo nereagoval na ten článek o finské hybridizační stanici (určitě nebyla první ani poslední). V souvislosti s tímto se nabízí jednoduchá úvaha: v posledních letech vídám dost černých psovlků, jejichž zjev, chování i pohyb naznačují, že touha vyšinutých chovatelů vlastnit (skoro)vlka může napomoci přenosu genů psa do vlčí populace. Úvaha o odstraňování všech netypických jedinců z přírody je proto zcela namístě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

6.7.2019 20:09 Reaguje na Karel Zvářal
London v povídkách ze severu uvádí hybridizaci psů a vlků už tenkrát (začátek 20. století s reminiscencemi na starší dobu), protože kříženci psa a vlka byli odolnější a výkonnější. Podobné názory najdete i v povídkách E. Thompsona Setona a, kupodivu, i v loveckých povídkách a románech ze Sibiře od Rudolfa Luskače.

Kdysi církev zakazovala křížit koně a osly, výsledkem bylo akorát to, že byli mezci a mulové kupováni do zemí, které ten zákaz dodržovaly, z těch zemí, v nichž na ten zákaz házeli bobek.
Odpovědět
BP

Bohdan Podlena

6.7.2019 10:37
Co se týče omezování tak bych omezil chov lidí cca na 4 miliardy. Nedojde tak zatím k neustálému omezování ostatní přírody.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

6.7.2019 10:41 Reaguje na Bohdan Podlena
Odborníci říkají, že přemnožení nastalo cifrou 2,5.
Odpovědět
mr

8.7.2019 17:13 Reaguje na Karel Zvářal
Stačilo by i to první číslo. Protože jednou, až nastane ten den "D", změní se humanitární, poťouchlý a nezodpovědný idealismus rázem v nekompromisní krvavou realitu. A čím dále od našich hranic se to vyřídí, tím lépe.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

6.7.2019 12:19
Karel Zvářal Záleží na stupni rozežranosti.
Odpovědět
J

Josef Mozek

10.7.2019 18:33
Pes je vlastně vlk, chovaný po generace v zajetí s uměle vyšlechtěnými mutacemi ( nazývané rasami ). Vlků je v přírodě poměrně velmi málo, proto by měl být vítán každý pes, který přinese své geny do vlčí smečky. Již tak hodně omezená genetická variabilita vlka by se tak zdravě posílila. Jenže armáda "vědců" a úředníků musí vykázat činnost nechtěje poukázat na svou přebytečnost, tak uměle vytvoří problém, který vůbec nikoho netíží.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist