Z ostrova Lehua zmizely krysy a je znovu bezpečným hnízdištěm
14.2.2023 05:32 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Sopkou spoluvytvořená Lehua má rozlohu lehce nad jeden kilometr čtvereční. Lidé tu sice nežijí, skalní výchozy na pobřeží i erozí rozbrázděný vulkanický kopec byly vždy hojně zasídleny mořskými ptáky, jež tu nacházeli bezpečné hnízdiště. Tedy nacházeli do dostavby majáku, zhruba v roce 1930, kdy se na ostrov dostaly i krysy.
Pokud byste někdy plánovali expedici na Havaj, ostrov Lehua by to nejspíš do vašeho itineráře nedotáhl. Oproti ostatním destinacím na souostroví, které svou pestrobarevností a rozmanitostí připomínají pozemský ráj, je totiž jen velmi fádní a pustou krajinou.
Sopkou spoluvytvořená Lehua má rozlohu lehce nad jeden kilometr čtvereční, nabývá tvaru půlměsíce a dominuje jí dvousetmetrový vrcholek. Vše v barvách neradostné čedičové šedi, nad kterou se tyčí jediná barevnější stopa přítomnosti člověka, starý opuštěný maják.
Informace o tom, že je ostrov trvale neobydlený, má ale dost relativní charakter.
Ráj pro ptactvo to kdysi byl
Lidé tu sice nežijí, skalní výchozy na pobřeží i erozí rozbrázděný vulkanický kopec byly vždy hojně zasídleny mořskými ptáky, jež tu nacházeli bezpečné hnízdiště.
Tedy opravdu nacházeli – v minulosti. Nejpozději s dostavbou onoho majáku, zhruba v roce 1930, se na ostrov dostaly i krysy. Přesněji tedy Rattus exulans, krysy ostrovní. Nepůvodní, invazní druh, který nad jiné vyniká přizpůsobivostí a všežravostí.
Ostrov Lehua, kde dosud v poklidu žilo 17 druhů ptáků, se o tom záhy mohl přesvědčit.
Krysy se tu sice nikdy fatálně nepřemnožily, nedostatek potravy přirozeně reguloval růst jejich populace, ale přežívaly díky tomu, že s každou novou hnízdní sezónou budou moci vybírat vajíčka a zabíjet „výživná“ holátka na hnízdech.
Z dálky, řekněme při pohledu dalekohledem z nedalekého většího ostrova Niʻihau, přitom vypadalo vše naprosto v pořádku. Každý rok se sem slétali ptáci k hnízdění, usazovali se na skalních terasách, seděli na vejcích.
Jen odtud neodlétala do světa žádná nová mláďata. Krysy je sežraly.
Že je něco hrubě v nepořádku začali v průběhu 70. a 80. let upozorňovat domorodí obyvatelé z okolních ostrovů. Ti se tu a tam na Lehua vydávali sbírat tradiční druhy bylin (těch tu mimochodem rostlo sedmadvacet druhů, z čehož čtrnáct bylo svým výskytem endemity Havaje).
Krysy totiž v pauzách mezi hnízděním vypásly i travinnou vegetaci. Ostrůvek bez rostlinného pokryvu intenzivněji podléhal vodní erozi, a ta zase devastovala místa pro hnízdění ptáků.
Rattus exulans, krysy ostrovní. Invazní druh, který nad jiné vyniká přizpůsobivostí a všežravostí.
Zdroj | Wikimeda Commons
Nehnojené moře vadí korálům
Dalším neduhem bylo i to, že hnízdící ptáci, kteří nemuseli pečovat o mladé (nemuseli jim shánět potravu, protože se stali potravou krys), létali méně lovit nad moře, které také méně „hnojili“ svým trusem. Bity na tom byly porosty sasanek a dalších symbiontů korálových útesů. Ptáky nehnojené korálové útesy přestávaly být útočištěm rybek, a za kořistí se sem pak vydávalo méně velkých ryb. A taky savců, konkrétně delfínů.
Souvislost mezi změnami v moři a hlodavci na ostrově rozhodně není přímočará, a tak byl krysí problém identifikován a pojmenován až v roce 2003. Aby se o dvě léta přistoupilo k řešení.
První pokus se ale moc nevyvedl. I když bylo pro aplikaci peletek s jedovatým difacinonem (rodenticidem s antikoagulačním efektem) vybrán únor - měsíc, kdy se na Lehua vyskytuje nejméně ptáků, dopadla jedová nálož shazovaná z vrtulníků spíše na celé okolní prostředí než problematické krysy.
Většinu granulí spláchly deště do moře, hlodavci dál zůstávali u konzumace chomáčků zelené stravy a čerstvých vajíček na hnízdech.
Že opatření selhalo, navíc přispělo k úniku toxických látek do vody, se ukázalo až v roce 2009. A havajské Ministerstvo zemědělství, přesněji tedy Oddělení lesnictví a ochrany přírody, za to právem schytalo pořádnou kritiku od odborníků. Špatné prý bylo načasování, způsob aplikace, zvolený jed, kontrola…
Otázkou zůstávalo, jak to udělat jinak a lépe.
Druhý pokus, zahájený v roce 2017, už byl cílenější. I při něm se aplikovaly rodenticidy, ale do speciálních boxů, výhradně ručně a na místa, kde předchozí telemetrická pozorování zaměřila přítomnost krys a nikoliv jiných necílových druhů.
Došlo i na pastičky, živochytky a další typy nástrah. Šlo to pomalu, na celý proces čištění ostrova dohlíželi profesionálové mnoha oborů. Terén pravidelně procházeli dobrovolníci, sbírající mrtvé hlodavce, aby nedošlo k sekundárním otravám.
Už v roce 2020 bylo zřejmé, že se dílo daří. A na konci sezóny 2021 ministerští pracovníci vyhlásili, že už je na 99 % hotovo. Aby nedošlo k dalším pochybením a krysím návratům, navázal na proces čištění ostrova od hlodavců podrobný monitoring s fotopastmi.
Ostrov Lehua je dnes v pravidelném taktu kontrolován a data přímo z terénu napovídají, že postupně narůstají jak počty hnízdících ptáků, tak i počty vyvedených mláďat.
Sopečný ostrůvek byl po dekády pro ptáky smrtící pastí. Dobře maskovanou, a o to rafinovanější.
Obnova zdejšího ekosystému se rozbíhá pomalu, ale podle zpráv dozorujících odborníků jde správným směrem. Je možné, že za pár dekád nebude Lehua čedičově šedivá, ale pokryje se zeleným pláštěm, tak jako ostatní havajské ostrovy.
reklama
Dále čtěte |
V Indonésii bylo spatřeno mládě vzácného nosorožce jávského
Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách
V britských vodách nalezli nového mořského slimáka, je citlivý na změny klimatu
Další články autora |
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (62)
SV
Slavomil Vinkler
14.2.2023 07:45Instruktážní případ o potřebě "bezzásahovosti". Člověk to pokazil, asi jen člověk může napravit.
Základní chyba je vyhubení megafauny na všech kontinentech a ponechání řešení na přírodě ( to je většinou na agresivních = tráva, stromy, případně i invazních organismech).
Jiná chyba je rozvlečení invazních organismů od virů po...., třeba potkany.
Odpovědět
Základní chyba je vyhubení megafauny na všech kontinentech a ponechání řešení na přírodě ( to je většinou na agresivních = tráva, stromy, případně i invazních organismech).
Jiná chyba je rozvlečení invazních organismů od virů po...., třeba potkany.
Karel Zvářal
14.2.2023 08:41V dávné diskusi s kolegou (zarputilým ekologistou) mě zarazila jeho otázka: "A co budou potkani žrát potom, až vyhubí všechny ptáky? Aha??". Tím naznačoval, že pojdou hlady a vše se vrátí do starých kolejí... "No, slezou k pobřeží, kde mají chaluhy, vyplavené ryby, možná kraby, atd."
Takže i v těchto případech (invazivní druhy), byli ekologisté přesvědčení, že "příroda si PORADÍ SAMA". Stačilo, aby na ostrov doplavala jediná březí samka - tak jako kolonizovaly ostrovy jiní živočichové (na kmenech stromů apod.) a scénář by se opakoval.
U nás, když na ostrov v rybníku s kolonií racků přeplave prase, liška nebo mýval - kolonie "zanikne" - a v literatuře odborníci neznají příčinu úbytku dříve hojného druhu... Prostě hloupému můžeš napovídat jak chceš, chytrý se raději stáhne.
Odpovědět
Takže i v těchto případech (invazivní druhy), byli ekologisté přesvědčení, že "příroda si PORADÍ SAMA". Stačilo, aby na ostrov doplavala jediná březí samka - tak jako kolonizovaly ostrovy jiní živočichové (na kmenech stromů apod.) a scénář by se opakoval.
U nás, když na ostrov v rybníku s kolonií racků přeplave prase, liška nebo mýval - kolonie "zanikne" - a v literatuře odborníci neznají příčinu úbytku dříve hojného druhu... Prostě hloupému můžeš napovídat jak chceš, chytrý se raději stáhne.
Karel Zvářal
14.2.2023 08:44 Reaguje na Karel ZvářalTím bylo řečeno, stačí jen a pouze jeden predátor - žádné JINÉ VLIVY navíc nejsou potřeba.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
14.2.2023 21:31 Reaguje na Karel ZvářalJá u nás v životě prase plavat v rybníce neviděl.
Ale že by na takový ostrov možná desítky kilometrů přeplavala březí krysa? Nebo na nějakém klacku?
Když se to tam historicky za stovky (tisíce?) let nestalo??
Ta kolonizování taky možná znamenalo, že ten druh se tam dostal jednou za 100 tisíc let...
Odpovědět
Ale že by na takový ostrov možná desítky kilometrů přeplavala březí krysa? Nebo na nějakém klacku?
Když se to tam historicky za stovky (tisíce?) let nestalo??
Ta kolonizování taky možná znamenalo, že ten druh se tam dostal jednou za 100 tisíc let...
Karel Zvářal
15.2.2023 08:21 Reaguje na Pavel HanzlPane vachmajstr..., já taky prase (ve dne) plavat neviděl-/ A proč se Hadí ostrov nejmenuje Ptačí ostrov? Šak lítají kolem...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
16.2.2023 22:06 Reaguje na Karel ZvářalTen název vůbec nemusí mít nic společnýho s hady (jako španělský ptáček, nebo cigánská pečeně), nebo tam přivezl lidé hady před tisícovkou let, nebo před stovkou.
Moje úvaha byla o tom, že na tom ostrově nežily krysy NIKDY, bo by tam asi přežily klidně i dobu ledovou. Tak proč by tam měly dokraulovat zrovna během historického okamžiku a zrovna teď?
Odpovědět
Moje úvaha byla o tom, že na tom ostrově nežily krysy NIKDY, bo by tam asi přežily klidně i dobu ledovou. Tak proč by tam měly dokraulovat zrovna během historického okamžiku a zrovna teď?
Karel Zvářal
17.2.2023 08:37 Reaguje na Pavel HanzlTaké zřejmě málo koukáte TV. Na Hadí ostov byly pravděpodobně zaneseny proudem z delty Dunaje. Užovka (např. samka plná vajec) se prostě slunila na břehu ležíc na naplaveném kmeni, když v tu přišla velká voda a odnesla kmen daleko na moře. Ona plavat umí, takže mohla ostrov vidět, nebo kmen byl donesen až k břehu. A podobně to funguje i na oceánech. Lodě byly unášeny proudy i tisíce kilometrů, podobně jako zpráva v lahvi či kmen se zachráněnou krysou (varanem, leguánem, želvou).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
17.2.2023 18:34 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě tohle znám, ale ta otázka zní: Na tom ostrově krysy před příchodem člověka nebyly, tj. za tisíce let tahle migrace neproběhla. Tak proč zrovna teď?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2023 18:47 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/miroslav-bobek-osudove-ztroskotani-parni-lodi-makambo
Něco podobného, akorát nemusí ztroskotat, stačí když někde v bambusové tyči na loďce návštěvníků ostrova byla schovaná březí samka. Ono těch ptačích ostrovů není vůbec mnoho, většinou jsou odlehlé, skalnaté, bez možností přistát. O to větší je tam hustota. Takže buďto nic, nebo hlava na hlavě. Jiní se schovávají v norách nebo aktivují v noci, aby unikli chaluhám a fregatkám. Jiní se takto nepřizpůsobili a zmizeli v propadlišti historie.
Odpovědět
Něco podobného, akorát nemusí ztroskotat, stačí když někde v bambusové tyči na loďce návštěvníků ostrova byla schovaná březí samka. Ono těch ptačích ostrovů není vůbec mnoho, většinou jsou odlehlé, skalnaté, bez možností přistát. O to větší je tam hustota. Takže buďto nic, nebo hlava na hlavě. Jiní se schovávají v norách nebo aktivují v noci, aby unikli chaluhám a fregatkám. Jiní se takto nepřizpůsobili a zmizeli v propadlišti historie.
PH
Pavel Hanzl
18.2.2023 12:33 Reaguje na Karel ZvářalTak to si snad dokážou ohlídat, když to už dalo tolik práce.
Jedině, kdyby měl turista cha cha v batohu krysu mezi foťákama. Leda tak.
Ale já si myslím, že krysy nevyhubili úplně, ale dokázali populaci tam mohutně zredukovat, že už nemůže výrazně škodit a pokud je budou trvale hubit, může to fungovat. V okamžitě, kdy by s tím přestali a usnuli na vařínech, pojede to zase stejně dál.
Odpovědět
Jedině, kdyby měl turista cha cha v batohu krysu mezi foťákama. Leda tak.
Ale já si myslím, že krysy nevyhubili úplně, ale dokázali populaci tam mohutně zredukovat, že už nemůže výrazně škodit a pokud je budou trvale hubit, může to fungovat. V okamžitě, kdy by s tím přestali a usnuli na vařínech, pojede to zase stejně dál.
Karel Zvářal
18.2.2023 13:30 Reaguje na Pavel HanzlNew Zealand si dal závazek, že do r. 2050 vyhubí na hlavním ostrově nepůvodní (škodlivé) druhy a až potom tam vysadí zachráně z původní fauny, které přežily na Stewartově ostrovu. Malý nezalesněný ostrov se dá vcelku uhlídat, ale dosti pochybuji, že ten novozélandský se dá podobně vyčistit. Protože např krysy polezou už do vyčištěných míst a v zalesněných oblastech je to nekonečná práce. Průběžné zprávy odtud nechodí, "vítězný" termín je daleko, takže spíše nevěřím než věřím, že se jim to povede. Ale každopádně jim fandím a budu doufat...
Odpovědět
JO
Karel Zvářal
14.2.2023 09:21 Reaguje na Jarka O.Včera jsem na dvou místech viděl v řepce cca dvacet volavek bílých. Ti hladovce proberou řádně, každá má spotřebu asi jako káně (4-6). Myslím, že i letos budou mít kombajnisté hodně práce.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.2.2023 09:59 Reaguje na Karel ZvářalMáte pravdu a je to lepší :) Jedy patří používat tam, kde je přemnoženo a už to jinak nejde.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
14.2.2023 10:44 Reaguje na Karel ZvářalUž se objevují i Vavřineckého rybníka - KH/KO, v takovém počtu a popelavé k tomu. Predátor to neuvěřitelný, celoroční - čápi v létě živoří !
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.2.2023 16:00 Reaguje na Karel ZvářalProblém je v tom, že v sezóně mají volavky taky stejnou spotřebu ryb jako nyní v zimě hlodavců.
Odpovědět
Sl
Slovan
14.2.2023 11:14Ukázka toho, co dokáže udělat zavlečený invazivní druh s druhy, které na něj nejsou evolučně absolutně připraveny. Na ostrovech je to patrné ze všech nejvíc, protože tam ty (mnohdy endemické) druhy přežívají právě proto, že se tam ty krysy, lišky nebo kočky nikdy přirozeně nedostaly. Jak by řekl Attenborough - jedná se harampádí Matky přírody a zastaralé formy života, který ze zbytku světa už vymizely. Je nutné tyto krásy přírody chránit před zkázou, kterou jsme jim tam donesli. Indiáni také nedokázali čelit našim nemocem.
Srovnávat tuto situaci s tou u nás samozřejmě nelze. Ale jakože vůbec...
Odpovědět
Srovnávat tuto situaci s tou u nás samozřejmě nelze. Ale jakože vůbec...
SV
Slavomil Vinkler
14.2.2023 12:25 Reaguje na SlovanAle srovnávat se situací a zejména přesvědčení ekologistů u nás lze, máte jako vždy dvojí metr.
Odpovědět
Sl
Slovan
14.2.2023 14:38 Reaguje na Slavomil VinklerDvojí metr rozhodně nemám. Ekologisté je nový zdejší výraz pro ty, co mají třeba jiný názor? Já jen, abych se v tom vyznal...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
14.2.2023 17:34 Reaguje na SlovanEkologista je ekologický pomatenec, schovávající se za ekologii, nikoli kvalifikovaný ekolog.
Přečtěte si
a) informaci v Ekolist zprávy Vzácná orchidej Kukačka ...
b) zdrojový článek nejnovější Živa. Pokles ze 100 nalezišť na pět, s vysvětlením.
A shledáte, že na ostrově je za jeden lidský život (50 let) patrna totální devastace, protože ekosystém je jednoduchý = asi 10 rostlin, 10 ptáků a jedna krysa.
V Evropě (Americe, Asii, Austrálii) jde o tisíce rostlin, tisíce živočichů a stovky obratlovců. Děj se odehrává už asi 20 tisíc let od vyhubení megafauny, ovšem děj je pomalý a méně přehledný.
Pokud si vezmete za vzor, orchidej Kukačku, příčina (skoro) vyhubení je nedostatek pastvy, chybné kosení a v poslední době ani pastva ani kosení.
No chybí ta megafauna a nebo její náhrada lidmi. A to se dotýká velmi mnoha vzácných druhů.
Takže ne bezzásahovost, ale zásahovost nahrazující megafaunu. Ovšem otrávit krysu je jednodušší, že, než nová megafauna (aspoň v NP).
Odpovědět
Přečtěte si
a) informaci v Ekolist zprávy Vzácná orchidej Kukačka ...
b) zdrojový článek nejnovější Živa. Pokles ze 100 nalezišť na pět, s vysvětlením.
A shledáte, že na ostrově je za jeden lidský život (50 let) patrna totální devastace, protože ekosystém je jednoduchý = asi 10 rostlin, 10 ptáků a jedna krysa.
V Evropě (Americe, Asii, Austrálii) jde o tisíce rostlin, tisíce živočichů a stovky obratlovců. Děj se odehrává už asi 20 tisíc let od vyhubení megafauny, ovšem děj je pomalý a méně přehledný.
Pokud si vezmete za vzor, orchidej Kukačku, příčina (skoro) vyhubení je nedostatek pastvy, chybné kosení a v poslední době ani pastva ani kosení.
No chybí ta megafauna a nebo její náhrada lidmi. A to se dotýká velmi mnoha vzácných druhů.
Takže ne bezzásahovost, ale zásahovost nahrazující megafaunu. Ovšem otrávit krysu je jednodušší, že, než nová megafauna (aspoň v NP).
Sl
Slovan
14.2.2023 19:24 Reaguje na Slavomil VinklerTakové krásné nálepkování, že.
Fakt nemám už sílu lidem jako vy neustále dokola vysvětlovat, že ostrov je specifický od pevniny. Nestačí-li slova Attenborougha a není-li logické uvažování, pak to nemá cenu dál rozebírat. Ano, otrávit krysu na ostrově Lehua s rozlohou 1 km2 je jednodušší, než tam dát jiný nepůvodní druh, krávu (která by to tam zlikvidovala také)... to tím chtěl básník říct?
Udělejte jednu věc. Založte organizaci, která se tímto (extenzivní pastvou) bude zabývat. Najděte lidi a začněte se o různé lokality starat nebo přemlouvejte samotné majitele pozemků, aby do toho šli oni. Pak možná skončí ta vaše představa, že se lidé u nás ve velkém navrátí k tomu, že alespoň polovina obyvatel vesnic bude extenzivně chovat zvířata (krávy, ovce, kozy, koně apod.) na svých pozemcích.
V naší vesnici se vyskytuje lokalita s extrémně vzácným poddruhem vstavače mužského - o tu louku se stará několik let ČSOP. Ano, u takovýchto lokalit je lidská péče naprosto zásadní a má to mou plnou podporu. Že se u nás vůbec taková lokalita vyskytuje jsem zjistil nedávno a chci tedy přiložit ruku k dílu. On si opravdu nikdo nemyslí, že naše krajina bude ve velkém v režimu bezzásahu - v tomto režimu by měla být pouze pečlivě vybraná území, jakými jsou velkoplošně NP (a i tato území k tomu jsou citlivými zásahy směrována několik desetiletí) a pak různé maloplošné NPR. Ve zbytku by se mělo citlivě zasahovat a to včetně využití extenzivní pastvi.
Odpovědět
Fakt nemám už sílu lidem jako vy neustále dokola vysvětlovat, že ostrov je specifický od pevniny. Nestačí-li slova Attenborougha a není-li logické uvažování, pak to nemá cenu dál rozebírat. Ano, otrávit krysu na ostrově Lehua s rozlohou 1 km2 je jednodušší, než tam dát jiný nepůvodní druh, krávu (která by to tam zlikvidovala také)... to tím chtěl básník říct?
Udělejte jednu věc. Založte organizaci, která se tímto (extenzivní pastvou) bude zabývat. Najděte lidi a začněte se o různé lokality starat nebo přemlouvejte samotné majitele pozemků, aby do toho šli oni. Pak možná skončí ta vaše představa, že se lidé u nás ve velkém navrátí k tomu, že alespoň polovina obyvatel vesnic bude extenzivně chovat zvířata (krávy, ovce, kozy, koně apod.) na svých pozemcích.
V naší vesnici se vyskytuje lokalita s extrémně vzácným poddruhem vstavače mužského - o tu louku se stará několik let ČSOP. Ano, u takovýchto lokalit je lidská péče naprosto zásadní a má to mou plnou podporu. Že se u nás vůbec taková lokalita vyskytuje jsem zjistil nedávno a chci tedy přiložit ruku k dílu. On si opravdu nikdo nemyslí, že naše krajina bude ve velkém v režimu bezzásahu - v tomto režimu by měla být pouze pečlivě vybraná území, jakými jsou velkoplošně NP (a i tato území k tomu jsou citlivými zásahy směrována několik desetiletí) a pak různé maloplošné NPR. Ve zbytku by se mělo citlivě zasahovat a to včetně využití extenzivní pastvi.
SV
Slavomil Vinkler
15.2.2023 07:23 Reaguje na SlovanNemám sílu vysvětlovat zabejčeným, že ostrov i pevnina má stejné principy, pouze někde je to jednoduchý a tedy i vám pochopitelný a nepopiratelný model a někde je těch vazeb podstatně více. Ale princip je stejný. Zaklínat se dědečkem Attenboroughem (ač si ho vážím) nepomůže.
Nechci aby se celá krajina obhospodařovala jako ve starověku, ale alespoň ty nejhodnotnější lokality NP, CHKO, SPR, PR.... ano. A o bezzásahovosti jsem nikdy nehovořil, všechny cenné lokality, tedy zejména NP, potřebují zásahy, jinak zarostou hustým egalizovaným lesem, Ale nemusí tam zasahovat člověk,(jako vy v PR) neboť dostatek divé zvěře (řízené odlovem) je přirozenější. Uvědomte si, že princip ochrany vstavače mužského a Šumavy je úplně stejný, pouze dědečci si dovezli z Ameriky špatný model péče o NP a nehodlají ustoupit.
Odpovědět
Nechci aby se celá krajina obhospodařovala jako ve starověku, ale alespoň ty nejhodnotnější lokality NP, CHKO, SPR, PR.... ano. A o bezzásahovosti jsem nikdy nehovořil, všechny cenné lokality, tedy zejména NP, potřebují zásahy, jinak zarostou hustým egalizovaným lesem, Ale nemusí tam zasahovat člověk,(jako vy v PR) neboť dostatek divé zvěře (řízené odlovem) je přirozenější. Uvědomte si, že princip ochrany vstavače mužského a Šumavy je úplně stejný, pouze dědečci si dovezli z Ameriky špatný model péče o NP a nehodlají ustoupit.
Karel Zvářal
15.2.2023 08:14 Reaguje na Slavomil Vinkler1* Jtm, jtm, jtm! (a nebojte, on Vám po delší přípravě odpoví). Měl jste zmínit Charlese D., ať vidí, že nejste žádné béčko:-)) Prostě přirozený vývoj neustrnul, naopak, antropocén mu dává silné impulzy. Ale to trolátka nikdy nepochopí, ona si vystačí s mantrou, že "bredátor nemůůže" (a to jako navěky. Amen-)
Odpovědět
Karel Zvářal
15.2.2023 12:21 Reaguje na Karel ZvářalA tož!-/ Přírozený vývoj = přírodní výběr.
Odpovědět
Sl
Slovan
15.2.2023 22:59 Reaguje na Slavomil VinklerSir Attenborough je dnes možná dědeček, ale znalostmi je asi tak o milion parníků nad vámi či jakýmkoli jiným běžným diskutujícím (včetně mě) na ekolistu. Neustále se vracíte do minulosti, tak se zkuste vrátit ještě dál do doby z před desítkami miliony lety, do doby, kdy třeba ti lemuři obývali nejenom Afriku, ale i Evropu se Severní Amerikou. Důvod, proč dodnes přežili je však pouze ten, že se Madagaskar od Afriky odtrhl a tamní populace zůstala v bezpečí (izolaci) před modernějšími evolučně vyspělejšími savci, které vidíme v Africe i jinde na pevnině dnes a kteří je v průběhu milionů let nahradili. Ostrovy i pevnina mají v základu principy samozřejmě stejné - pokud však v tom evolučně zastaralém ekosystému (ostrovy) začnete tolerovat tvory z toho evolučně vyspělejšího ekosystému (pevnina) dovezenými lidmi, kterým nejsou ty zastaralé formy života schopny konkurovat, tak to celé zničíte (logicky). Ne vždy, záleží o jaký druh se jedná. Nejenom krysa, liška nebo kočka, ale i buvoli, koně, zajíci nebo ropuchy mohou znamenat katastrofu pro ostrovní ekosystém.
Já vím, chtěl byste naše NP oplotit a udělat z nich velké obory. To by vás místní hnali hodně rychle (a nejen oni). Je mi také jasné, že jste zarytý odpůrce "nechat přírodu přírodou". Ony třeba ty Šumavské horské smrčiny nikdy nebudou žádným hustým lesem nechá-li se přírodě volný průběh, protože je potvrzeno (vědeckými výzkumy pylových sedimentů - a to neokecáte nijak), že se tam různě velké rozpady lesa dějí pravidelně. Ta poslední, která se tam udála, dodnes různé zájmové skupinky nazývají "katastrofou". Přírodě to však viditelně jenom prospělo. Právě tohle jsou místa, kde je ten bezzásahový režim tím nejlepším, zatímco jinde by byl tím nejhorším (třeba ty louky s orchidejemi). Ochrana lesa a ochrana luk je z logiky věci úplně jiná. Cílem prostě není (a ani nesmí být) to, aby byl všude stejný režim ochrany. Cílem musí být použít ten nejlepší způsob ochrany pro to dané chráněné místo (území). A tak je to správně.
Odpovědět
Já vím, chtěl byste naše NP oplotit a udělat z nich velké obory. To by vás místní hnali hodně rychle (a nejen oni). Je mi také jasné, že jste zarytý odpůrce "nechat přírodu přírodou". Ony třeba ty Šumavské horské smrčiny nikdy nebudou žádným hustým lesem nechá-li se přírodě volný průběh, protože je potvrzeno (vědeckými výzkumy pylových sedimentů - a to neokecáte nijak), že se tam různě velké rozpady lesa dějí pravidelně. Ta poslední, která se tam udála, dodnes různé zájmové skupinky nazývají "katastrofou". Přírodě to však viditelně jenom prospělo. Právě tohle jsou místa, kde je ten bezzásahový režim tím nejlepším, zatímco jinde by byl tím nejhorším (třeba ty louky s orchidejemi). Ochrana lesa a ochrana luk je z logiky věci úplně jiná. Cílem prostě není (a ani nesmí být) to, aby byl všude stejný režim ochrany. Cílem musí být použít ten nejlepší způsob ochrany pro to dané chráněné místo (území). A tak je to správně.
Karel Zvářal
16.2.2023 07:53 Reaguje na SlovanMluvte laskavě za sebe (s parníkem), já tu o dávném "vymírání"=VYPREDOVÁNÍ píšu opakovaně, leč referentka žádá důkazy. Takže tak jak to proběhlo s lemury, to bylo i s mnoha jinými druhy, některé se ani na ten Madagaskar nedostaly. Jen pro zapamatování jí to přetapetuji.
..."Neustále se vracíte do minulosti, tak se zkuste vrátit ještě dál do doby z před desítkami miliony lety, do doby, kdy třeba ti lemuři obývali nejenom Afriku, ale i Evropu se Severní Amerikou. Důvod, proč dodnes přežili je však pouze ten, že se Madagaskar od Afriky odtrhl a tamní populace zůstala v bezpečí (izolaci) před modernějšími evolučně vyspělejšími savci, které vidíme v Africe i jinde na pevnině dnes a kteří je v průběhu milionů let nahradili"...
Takové "nenápadné" prozření:-)
Odpovědět
..."Neustále se vracíte do minulosti, tak se zkuste vrátit ještě dál do doby z před desítkami miliony lety, do doby, kdy třeba ti lemuři obývali nejenom Afriku, ale i Evropu se Severní Amerikou. Důvod, proč dodnes přežili je však pouze ten, že se Madagaskar od Afriky odtrhl a tamní populace zůstala v bezpečí (izolaci) před modernějšími evolučně vyspělejšími savci, které vidíme v Africe i jinde na pevnině dnes a kteří je v průběhu milionů let nahradili"...
Takové "nenápadné" prozření:-)
Sl
Slovan
16.2.2023 11:03 Reaguje na Karel ZvářalAjéje, tady to někoho ego zase neusneslo ani ve srovnání s jedním z nejlepších přírodovědců světa. Ale nebojte, všichni samozřejmě víme, že vy všemu nejlépe rozumíte a máte patent na pravdu, a že všichni ostatní jsou blbci :-)
O vypredování tu mluvíte vy, já píšu o úplně něčem jiném. O nečem, kde je predace pouze jedním z mnoha faktorů a kde se ten vývoj děl po dobu milionů let. Takže žádné "prozření", stále konstatuji jedno a to samé. A nezapomeňte argumentovat kurníkem s liškou.
Odpovědět
O vypredování tu mluvíte vy, já píšu o úplně něčem jiném. O nečem, kde je predace pouze jedním z mnoha faktorů a kde se ten vývoj děl po dobu milionů let. Takže žádné "prozření", stále konstatuji jedno a to samé. A nezapomeňte argumentovat kurníkem s liškou.
SV
Slavomil Vinkler
16.2.2023 08:31 Reaguje na Slovan kecáte,
Ad a) přirozené vymírání patláte se zrychleným, kdy invazní organismy vytlačí ty starší. Není v zájmu pestrosti přírody to urychlovat.
B) zaměňujete důsledek za příčinu . Ano, pylové analýzy odhalují, ale jde o již lidmi hrubě ovlivněnou situaci, kdy člověk vybil před 10-30 tisíci lety (nebo silně omezil) velké spásače. Výsledek je expanze agresivních (sice původních, ale agresivních) druhů. A to nazýváte nechat volný průběh bezzásahovosti.
Poslední rána do vazu "bezzásahovostí" je posledních 100 let, kdy se ani nepase a nežne tráva. Tak vše zarůstá agresivními stromy, keři a travou i s podporou invazních druhů.
Jak jste psal že ochrana vstavače v NR je důležitá, ale nedokážete zobecnit na celý ekosystém v NP.
Odpovědět
Ad a) přirozené vymírání patláte se zrychleným, kdy invazní organismy vytlačí ty starší. Není v zájmu pestrosti přírody to urychlovat.
B) zaměňujete důsledek za příčinu . Ano, pylové analýzy odhalují, ale jde o již lidmi hrubě ovlivněnou situaci, kdy člověk vybil před 10-30 tisíci lety (nebo silně omezil) velké spásače. Výsledek je expanze agresivních (sice původních, ale agresivních) druhů. A to nazýváte nechat volný průběh bezzásahovosti.
Poslední rána do vazu "bezzásahovostí" je posledních 100 let, kdy se ani nepase a nežne tráva. Tak vše zarůstá agresivními stromy, keři a travou i s podporou invazních druhů.
Jak jste psal že ochrana vstavače v NR je důležitá, ale nedokážete zobecnit na celý ekosystém v NP.
Sl
Slovan
16.2.2023 11:12 Reaguje na Slavomil VinklerNe, rozhodně nepatlám přirozené vymírání často trvající miliony (tisíce) let s tím zrychleným způsobeným často primárně člověkem.
Dlouhodobě ignorujete vliv teplot v kombinaci s vlhkostí, které se zdají být tou nejdůležitější příčinou změn ve vegetaci. Mamut se udržel nejdéle na Wraglerově ostrově a tamní travní biotop se dokázal udržet i tisíce let po jejich vymření právě díky suchému a studenému klimatu. To samé se děje na Sibiři, kde tundra ustupuje až se stoupajícími teplotami a vyšší vlhkostí.
Proč bych měl proboha zobecňovat ochranu vstavače a celého NP? Achjo...
Odpovědět
Dlouhodobě ignorujete vliv teplot v kombinaci s vlhkostí, které se zdají být tou nejdůležitější příčinou změn ve vegetaci. Mamut se udržel nejdéle na Wraglerově ostrově a tamní travní biotop se dokázal udržet i tisíce let po jejich vymření právě díky suchému a studenému klimatu. To samé se děje na Sibiři, kde tundra ustupuje až se stoupajícími teplotami a vyšší vlhkostí.
Proč bych měl proboha zobecňovat ochranu vstavače a celého NP? Achjo...
SV
Slavomil Vinkler
16.2.2023 11:31 Reaguje na SlovanProč? Protože je to to samý. No a nejde o stromy (smrky) v lese, jde o ptáky, savce a zejména hmyzáky, co potřebují rozvolněný les. Vstavač nebo motýl, či tetřívek je rozdíl? Ale hmyzáci vás vůbec nezajímají co?
Takže s vámi je to marný, je to marný, je to marný.
Odpovědět
Takže s vámi je to marný, je to marný, je to marný.
SV
Slavomil Vinkler
16.2.2023 11:35 Reaguje na SlovanA teplota? Mamut přežil dobu meziledovou zvanou Eem, kdy bylo průměrně asi o 5 °C víc než dnes a byli tady i hroši.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
16.2.2023 13:51 Reaguje na Slavomil VinklerZase ta lež o tom, že tu v Eemu bylo v průměru o pět stupňů tepleji? :D Smolík, nic takového tu nebylo.
Odpovědět
Sl
Slovan
16.2.2023 14:06 Reaguje na Slavomil VinklerSamozřejmě, že to není jedno a to samé.
Ono jde jak o faunu, tak o floru... neexistují pouze světlomilné druhy hmyzu, existují i druhy vázané na hustý les, druhy vázané na mrtvé dřevo apod. Ty nezajímají asi vás, když chcete udělat z chráněných území velké obory...
A VLHKOST!
Ano, mamut dokázal tohle období přežít... pravděpodobně v různých "kapsách" podobně jako při konci poslední doby ledové. Po opětovném ochlazení se začal opět jeho areál rozšiřovat. Poslední doba ledová skončila zhruba před 10 tisíci lety a areál se pro mamuty i jiné začal výrazně snižovat... i tak ale žil další tisíce let, ovšem už ve výrazně menších a čím dál izolovanějších populacích. V té době je už mohl skutečně dorazit i tlak ze strany lidí, který v tom Eemu nebyl.
Odpovědět
Ono jde jak o faunu, tak o floru... neexistují pouze světlomilné druhy hmyzu, existují i druhy vázané na hustý les, druhy vázané na mrtvé dřevo apod. Ty nezajímají asi vás, když chcete udělat z chráněných území velké obory...
A VLHKOST!
Ano, mamut dokázal tohle období přežít... pravděpodobně v různých "kapsách" podobně jako při konci poslední doby ledové. Po opětovném ochlazení se začal opět jeho areál rozšiřovat. Poslední doba ledová skončila zhruba před 10 tisíci lety a areál se pro mamuty i jiné začal výrazně snižovat... i tak ale žil další tisíce let, ovšem už ve výrazně menších a čím dál izolovanějších populacích. V té době je už mohl skutečně dorazit i tlak ze strany lidí, který v tom Eemu nebyl.
Karel Zvářal
16.2.2023 18:17 Reaguje na Slavomil VinklerJasně že kecá. Je to asi tři roky, co jsme probírali Afriku, a ani nevěděl, že gepardi málem vyhynuli. Prošli tzv hrdlem lahve někdy před stotisíci lety, podruhé asi před desetitisíci lety. Zbylo někde v polo/poušti pár kusů, které se dlouhou dobu inbreedingovali. Poznali to vědci podle DNA, jsou si všichni velmi podobní, je u nich minimální genetická různorodost.
Takže nejen lemuři podlehli pred tlaku, ale málem i ikoničtí gepardi. Proto mívají běžně šest mláďat, a ne jako levharti, kterým stačí jedno až dvě dobře ukrytá (na skále, v dutině stromu), kde jsou v bezpečí před lvy, hyenami i šakaly, kteří způsobují až 90% ní (!!!) mortalitu mláďat. Jedině vysoká plodnost je tedy drží naživu, resp je to zbraň proti vysokému pred tlaku. Navíc jim kořist často kradou nejen zmíněné šelmy, ale i supi. Takže nemají to lehké ani dnes a musí rychle žrát, aby přežili.
Odpovědět
Takže nejen lemuři podlehli pred tlaku, ale málem i ikoničtí gepardi. Proto mívají běžně šest mláďat, a ne jako levharti, kterým stačí jedno až dvě dobře ukrytá (na skále, v dutině stromu), kde jsou v bezpečí před lvy, hyenami i šakaly, kteří způsobují až 90% ní (!!!) mortalitu mláďat. Jedině vysoká plodnost je tedy drží naživu, resp je to zbraň proti vysokému pred tlaku. Navíc jim kořist často kradou nejen zmíněné šelmy, ale i supi. Takže nemají to lehké ani dnes a musí rychle žrát, aby přežili.
Karel Zvářal
16.2.2023 19:05 Reaguje na Karel Zvářalhttps://img.obrazky.cz/?url=9b82a42a973f9231&size=3
A vrchol hlouposti a drzosti byl, jak chtěli s referentkou po mně www odkaz, že o. bělohlaví téměř vyhubili labutě na Aljašce. Nekoukají nejen NG, NGW, dokonce ani dvojku, kde už to šlo též opakovaně.
Odpovědět
A vrchol hlouposti a drzosti byl, jak chtěli s referentkou po mně www odkaz, že o. bělohlaví téměř vyhubili labutě na Aljašce. Nekoukají nejen NG, NGW, dokonce ani dvojku, kde už to šlo též opakovaně.
Sl
Slovan
16.2.2023 19:37 Reaguje na Karel Zvářal"Genetický rozbor populací odhalil, že všichni současní gepardi pochází z populace o pouhých několika jedincích. Všichni si jsou tak blízce příbuzní, že je mezi nimi bez problémů možné provádět i transplantace orgánů. Nízká genetická diverzita ztěžuje jejich ochranu, neboť kromě malých populačních hustot jim hrozí vyhynutí například v důsledku rozšíření nějaké smrtelné choroby."
- Z roku 20, kdy jsme společně probírali inbreeding a jeho vliv na populace, který jste zlehčoval. Takže jak jako nevěděl? O co se to tady zase snažíte?
V 19.století byla odhadovaná populace gepardů 100 000 - světe div se i s těmi ještě většími populacemi lvů, hyen nebo levhartů. Dařilo se jim dobře, stejně jako se jim daří dobře na některých místech vlastně dodnes. Pak zaútočil moderní člověk, ten, který za všechny ty problémy primárně může a dostali jsme se do stavu, kdy jich zbylo 7000.
V jednom z příspěvků jste dokonce i tvrdil, že se jiní predátoři v zájmu ochrany gepardů regulují - samozřejmě se to má dít v tichosti, aby se předešlo protestům "ekologistů" a tak pro své tvrzení nemůžete nijak dokázat.
Stejná taktika je u těch orlů a labutí na Aljašce. Běželo to mnohokrát v televizi... ale název pořadu si bohužel pan Zvářal jaksi nepamatuje ...
Já jsem se tenkrát hodně snažil, najít o tom nějakou zmínku (když už to bylo v televizi, něco by se určitě našlo), ale nic. Pak sem nakrásno hodíte fotku orla jak uloví za letu labuť a berete to jako potvrzení své myšlenky. Hold, ukázková ješitnost.
Odpovědět
- Z roku 20, kdy jsme společně probírali inbreeding a jeho vliv na populace, který jste zlehčoval. Takže jak jako nevěděl? O co se to tady zase snažíte?
V 19.století byla odhadovaná populace gepardů 100 000 - světe div se i s těmi ještě většími populacemi lvů, hyen nebo levhartů. Dařilo se jim dobře, stejně jako se jim daří dobře na některých místech vlastně dodnes. Pak zaútočil moderní člověk, ten, který za všechny ty problémy primárně může a dostali jsme se do stavu, kdy jich zbylo 7000.
V jednom z příspěvků jste dokonce i tvrdil, že se jiní predátoři v zájmu ochrany gepardů regulují - samozřejmě se to má dít v tichosti, aby se předešlo protestům "ekologistů" a tak pro své tvrzení nemůžete nijak dokázat.
Stejná taktika je u těch orlů a labutí na Aljašce. Běželo to mnohokrát v televizi... ale název pořadu si bohužel pan Zvářal jaksi nepamatuje ...
Já jsem se tenkrát hodně snažil, najít o tom nějakou zmínku (když už to bylo v televizi, něco by se určitě našlo), ale nic. Pak sem nakrásno hodíte fotku orla jak uloví za letu labuť a berete to jako potvrzení své myšlenky. Hold, ukázková ješitnost.
Karel Zvářal
16.2.2023 19:57 Reaguje na SlovanJj, na nekonečné blábolení jste přeborník, v tom jste měl zřejmě i ve škole úspěchy!-) A jinak od internetového hero Zero zní slova o ješitnosti jako pochvala. Jestli já jsem ješitný, tak na vy na kvadrát. Lhát umíte též jedinečně, nemám zájem reagovat na další bláboly.
Ano, pastevci a lovci regulují stavy lvů a hyen, proto se gepardům DAŘÍ. To je makačka na bednu, co?, když úbytek silnějších predátorů pomůže slabšímu. To asi nikde v parcích neventilují, ač se to děje zcela běžně.
Nikdy neuznáte porážku (větší znalosti oponenta). Mám vás přečteného, jak včerejší noviny, prostě znuděný, bezvýznamný, googlistický znalec, neschopný stvořit něco vlastního, tak aspoň prudí ostatní...
Odpovědět
Ano, pastevci a lovci regulují stavy lvů a hyen, proto se gepardům DAŘÍ. To je makačka na bednu, co?, když úbytek silnějších predátorů pomůže slabšímu. To asi nikde v parcích neventilují, ač se to děje zcela běžně.
Nikdy neuznáte porážku (větší znalosti oponenta). Mám vás přečteného, jak včerejší noviny, prostě znuděný, bezvýznamný, googlistický znalec, neschopný stvořit něco vlastního, tak aspoň prudí ostatní...
Sl
Slovan
16.2.2023 20:44 Reaguje na Karel ZvářalFakt je to makačka. Hlavně když člověk ví, že se té občasné "regulaci" ze strany farmářů nevyhnou ani ti gepardi...
No a lovcům jde o trofeje, nemají zájem tím cíleně chránit gepardy.
Makačka je to i v momentě, kdy si člověk uvědomí, že se gepardům daří nejvíc tam, kde i těm lvům, hyenám nebo levratům - Serengeti/Mara, Ruaha, Okavango, Etosha...
Vy jste však tvrdil, že se ta regulace někde děje cíleně v zájmu ochrany geparda samotného. Důkazů jste dodal přesně NULA.
Větší znalosti nemáte, není co uznávat :-)
Odpovědět
No a lovcům jde o trofeje, nemají zájem tím cíleně chránit gepardy.
Makačka je to i v momentě, kdy si člověk uvědomí, že se gepardům daří nejvíc tam, kde i těm lvům, hyenám nebo levratům - Serengeti/Mara, Ruaha, Okavango, Etosha...
Vy jste však tvrdil, že se ta regulace někde děje cíleně v zájmu ochrany geparda samotného. Důkazů jste dodal přesně NULA.
Větší znalosti nemáte, není co uznávat :-)
Karel Zvářal
16.2.2023 20:52 Reaguje na SlovanTo se dalo čekat, troll zůstane trollem. Tak jinak, já jsem dnes nainstaloval 34 ptačích budek (ač polovina února, chytl jsem klíště, naštěstí se ještě nestihlo zavrtat-). Co jste udělal pro ochranu přírody vy, kromě surfování na netu? Odhaduji, že maximálně tak vyvenčil psy a obohatil krajinu o dusík. A nějak podobně vidím i váš celoživotní přínos lidstvu a přírodě. Co se týče zdrojů k regulaci lvů a hyen, jsou podobné, jako u téměř vyhubené labutě, o čemž jste neměl též šajn. Já si názvy pořadů kvůli podělanému trollovi nezaznamenávám...
Odpovědět
Sl
Slovan
16.2.2023 21:04 Reaguje na Karel ZvářalNo, dneska je pracovní den a byl jsem tedy v práci. Je to hrozný, ale je to bohužel tak :-D Ale stihl jsem nasypat přesně 1558 semínek slunečnice do krmítka :-)
Ono je prostě těžké vědět o něčem, co se nestalo. Diskuzi opět nezvládáte a útočíte, tudíž nemá smysl pokračovat dál. Budu diskutovat s těmi, kteří se umí chovat.
Odpovědět
Ono je prostě těžké vědět o něčem, co se nestalo. Diskuzi opět nezvládáte a útočíte, tudíž nemá smysl pokračovat dál. Budu diskutovat s těmi, kteří se umí chovat.
Karel Zvářal
16.2.2023 21:10 Reaguje na SlovanNu, což: Jste hloupý!
Jak jste mi napsal při jednom ze svých prvních vstupů, u článku o pracovním využití slonů - které jsem hájil (vy ne). Kvůli tomu jsem byl takto označen, jak jsem napsal v úvodu. Takže jak se do lesa volá, tak se ozývá. Já se ke slušným lidem, kteří nelžou, nepřekrucují a věnují se meritu věci, nikoliv odvádění pozornosti jinam, chovám slušně.
Odpovědět
Jak jste mi napsal při jednom ze svých prvních vstupů, u článku o pracovním využití slonů - které jsem hájil (vy ne). Kvůli tomu jsem byl takto označen, jak jsem napsal v úvodu. Takže jak se do lesa volá, tak se ozývá. Já se ke slušným lidem, kteří nelžou, nepřekrucují a věnují se meritu věci, nikoliv odvádění pozornosti jinam, chovám slušně.
Sl
Slovan
16.2.2023 21:25 Reaguje na Karel ZvářalTakže jste 4 rokem uražen kvůli tomu, že jsem vám jednou napsal, že jste hloupý. To je normálně fascinující :-) Jen škoda, že nemáte tak dobrou paměť i na ty dokumenty...
Odpovědět
Karel Zvářal
16.2.2023 21:29 Reaguje na SlovanTo je mi fakt líto, někde si to pozjišťujte. Myslím, že i ta fotka byla vypovídající. Taková samka na hnízdě, nebo nemotorná labuťátka - to je pro orla bez lososů v řece jedna z mála šancí přežít. A tam to (téměř) vyhubení řeší - ale zklamu vás, neřekli jak...
Odpovědět
Karel Zvářal
16.2.2023 21:40 Reaguje na Karel ZvářalAno, zapamatoval. A urážka od trolla je pochvala:-) Vy své psy týráte stejně, ne-li víc, jako ti mahútové, či jak se jmenují, kteří o své miláčky pečují s mateřskou láskou.
Odpovědět
Sl
Slovan
17.2.2023 05:13 Reaguje na Karel ZvářalJá už nevít jak vám mám vysvětlit, že jsem se o to zjištění snažil a nic. No a jestli si myslíte, že budu den co den čumět na televizi a čekat na ten zázrak, tak jste asi spadl z višně, né? Vy to zde tvrdíte takže vy si své tvrzení obhajte.
Posílám kapesníček :-D
Odpovědět
Posílám kapesníček :-D
SV
Slavomil Vinkler
16.2.2023 20:54 Reaguje na Karel ZvářalO realitu a správné pochopení přírody nejde. Je to marný, je to marný, je to marný. Troly nepředěláte.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.2.2023 20:57 Reaguje na Slavomil VinklerDěkuji!-) Máte pravdu, kamarádi mi píšou, proč se s těmi blbci shazuji. Ale když neodpovíte, tak jim fakticky dáváte za pravdu, nebo oni to tak aspoń vnímají.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.2.2023 07:28 Reaguje na Karel ZvářalPánové a dáma se měli zúčastnit Zoologických dnů AV, 9 a 10 února. Tam by to viděli a slyšeli na vlastní oči a uši. Kdyby měli zájem je na internetu sborník. Ono to není to pravé ořechové ale aspoň něco. https://www.ivb.cz/vyzkum/zoologicke-dny/archiv-sborniky/
Odpovědět
MK
Sl
Slovan
17.2.2023 05:20 Reaguje na Majka Kletečková"Když na někoho ukážu prstem, tři prsty ukazují zpátky na mě." - čínské přísloví
Co k tomu víc dodat :-)
Odpovědět
Co k tomu víc dodat :-)
Karel Zvářal
17.2.2023 08:29 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková, Váš dotaz koresponduje s celkovým vystupováním. Dovedete napsat vlastními slovy (bez gůglení), čo také si predstavujetě pod slovom troll (neb pan Vinkler jím není)? A jinak Vy jste v podstatě poučený laik, umíte projevit i souhlas, narozdíl od zbabělých krys, které jsou veskrze negativní.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.2.2023 23:43 Reaguje na SlovanPřed několika lety jsem v Náprstkově muzeu v Praze četla v jedné vitríně, že nejvíc Indiánů při dobývání Ameriky bílými conquistadory zahynulo v důsledku nemocí zavlečených z Evropy, které pro Evropany nepředstavovaly velké nebezpečí. Tahle biologická zbraň prý měla tehdy na svědomí víc indiánských životů než boje a zotročování.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.2.2023 07:27 Reaguje na Majka KletečkováAno, to je dost obecný princip obsazení niky invazním organismem. Veverky šedé v Anglii šíří virózu zerzavým, raci z Ameriky plíseň evropským....
Odpovědět
Sl
Slovan
15.2.2023 23:03 Reaguje na Majka KletečkováJe to tak. Když to převedu na naší přírodu, pak se to samé děje např. u našich raků, kdy je postupně likviduje račí mor, který se sem dostal spolu s invazivními raky ze Severní Ameriky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.2.2023 18:27Pěkný článek. Aspoň někde se něco povedlo.
Z článku plyne i jedno poučení. Pokud má člověk být úspěšný v zásazích v přírodě, kde bude například napravovat něco, co předtím pokazil, musí ten kus té přírody detailně zpracovat či ovládnout. Nestačí provést zásah, například jako na tom ostrově rozházet ze vzduchuty rodenticidy a jít pryč s tím, že to příroda udělá a dokončí. Museli se tam vylodit dobrovolníci a pěkde osobně poznat každý metr strčit rodenticid do každé nory, posbírat mrtvolky atd.
Odpovědět
Z článku plyne i jedno poučení. Pokud má člověk být úspěšný v zásazích v přírodě, kde bude například napravovat něco, co předtím pokazil, musí ten kus té přírody detailně zpracovat či ovládnout. Nestačí provést zásah, například jako na tom ostrově rozházet ze vzduchuty rodenticidy a jít pryč s tím, že to příroda udělá a dokončí. Museli se tam vylodit dobrovolníci a pěkde osobně poznat každý metr strčit rodenticid do každé nory, posbírat mrtvolky atd.
PH
Pavel Hanzl
14.2.2023 21:26To je dost síla. To fakt vyhubili úplně VŠECHNY krysy? Určitě jim se tam někde neschoval jediný párek? Ten by se za rok rozmnožil na neskutečné množství. Ale každoroční dohled a hubení to asi fakt může udělat.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.2.2023 22:59Zajímavý experiment, který ještě neskončil. Nepůvodní druh zavlečený činností člověka zničil během několika desítek let stávající ekosystém na ostrůvku i v jeho širším okolí. Cílenou likvidací invazního druhu lidskými silami se podařilo situaci zvrátit a nyní bude možné v následujících dekádách sledovat obnovu tamního ekosystému. Modelový příklad s dobrým koncem.
Odpovědět
ig
14.2.2023 23:14
Dobrá práce :-) Fakt je ten, že se ze značné části území kde žijí lidé stal spíš takový park plný nepůvodních organismů, který prostě vyžaduje údržbu a trvalý dozor.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.2.2023 07:35 Reaguje naAno, údržbu a dozor. A nejde jen o nepůvodní organismy. Oni jsou mezi autochtonními organismy některé agresivní, které dokážou vytlačit jiné a zabrat celou niku. Třeba stromy (smrk na Šumavě, bříza po požáru) v bezzásahovém pralese či keře a třtina na stepi. Rovnováhu udržovali spásači (megafauna), co už člověk bohužel vyhubil (částečně je kdysi nahrazoval člověk a jeho stáda) a teď nic.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
15.2.2023 06:39A to nikomu není těch otrávených krys líto? Vzpomenu si přitom na trávené dravce, jak leží se zaťatými pařáty a k tomu ty komentáře, jak hynuli v křečích. Ale otrávená myška domácí nebo krysa ostrovní nikomu nevadí. Jinak chápu , že asi jiný způsob likvidace nenašli.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.2.2023 07:37 Reaguje na Petr PekaříkJen než někoho napadne reintrodukce.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.2.2023 08:37 Reaguje na Petr PekaříkAno, dvojí metr. A sekundárních otrav je logicky více, když je i dravců více.
Odpovědět
.jpg){kind=link}