Zalesnilo se 40 tisíc hektarů lesa. Rekordní je přirozená obnova
O aktuálních číslech z českých lesů informoval Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu v odborném časopise Statistika a my. Kahuda uvedl, že těžba meziročně poklesla o 5 146 tis. m3 na 25 110 tis. m3 dřeva bez kůry. Pokles těžby je sledován od roku 2020, i tak jde o vyšší čísla než před kůrovcovou kalamitou.
Těžily se převážně jehličnaté dřeviny zastoupené smrkem (79,5 %), pak borovice (8,9 %), které byly následovány bukem (3,5%) a modřínem (2,5%). „Odhaduje se, že celkový objem vytěženého dříví byl i v roce 2022 vyšší než jeho přírůst v lesních porostech,“ konstatoval Josef Kahuda. Nejvíce se těžilo na Vysočině, Jihočeském a Středočeském kraji včetně Prahy. Například Arcibiskupství pražské vytěžilo v roce 2022 409 tisíc m3 dřeva, které se podařilo prodat za 2030 korun za kubík.
Český statistický úřad také spočítal, jaká plocha byla loni zalesněna. Obnova lesů byla v roce 2022 provedena na ploše 39 970 ha. Je to o 709 hektarů méně než v roce 2021, přesto jde o druhou nejvyšší hodnotu od roku 1964. Drtivá většina obnovy probíhá sadbou. Podle statistiků bylo loni vysazeno 225 928 tisíc sazenic, z toho 62,6 % byly listnaté dřeviny. Nejvíce bylo vysazeno sazenic buku (28,8 %), následoval dub (23,3 %) a smrk (19,9 %). Rozdíl mezi plochou zalesněnou jehličnatými dřevinami a listnatými nebyl téměř žádný. Bylo to pouhých 443 hektarů ve prospěch jehličnatých dřevin.
Přečtěte si také |
Jan Korytář: Bez peněz do ochrany přírody nelez!Lesy ČR očekávají, že v tomto roce obnoví 16 tisíc hektarů lesa, v rozpočtu si na pěstební činnosti rezervovaly 4,6 miliardy korun. V roce 2022 byla u státní firmy obnova rekordní.
„Bude třeba obnovit obrovské plochy, a to smíšenými lesy, které budou odolnější. Chceme pokračovat v nastoleném trendu, už třetí rok po sobě roste plocha zalesněná listnáči. Loni představovala plocha obnovených lesních porostů v České republice rekordních 50 058 hektarů,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Josef Kahuda na závěr informoval, že rekordní byla loni také přirozená obnova lesa. Meziročně byla navýšena o 977 ha (+10,7 %) na 10 088 ha. „Dle dostupných údajů se jedná o rekordní hodnotu v historii České republiky,“ sdělil Kahuda.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
vaber
30.8.2023 09:23tam kde bylo vše vykáceno se objevilo nové křoví a už je to obnova hotova,
nebo odborníci našli nové stromy co vyrostou za jeden rok ,
uvidí se jak další generace budou chválit smíšené lesy, ze kterých bude dřevo jen ke spálení nebo na dřevořískové desky,
bude to mít i pozitiva pro lesy, se nestanou hospodářské
Jaroslav Pobeha
1.9.2023 12:37 Reaguje na vaberTo len niektorí exoti si v česku maľujú nezmysly o smrekových plantážach ako vrchole lesného hospodárenia.
Vilda Smakal
30.8.2023 10:49Radim Polášek
31.8.2023 09:38orb slavík
31.8.2023 11:06 Reaguje na Radim PolášekPokud je v místě přemnožená zvěř tak semenáčky spase, další nebezpečí pro stromky bývají některé druhy trav, které dokážou rostlinu zalehnout, ostružina, svízel přítula atd. Dobrý lesní hospodář zmlazení projde, stromky ochrání proti zvěři nátěrem, trávu nechá vyžnout a co není tak jednoduché sníží stavy zvěře. To dělá dva tři roky stromky odrostou a je hotovo.
Máte pravdu, že pokud by vymřelo lidstvo, tak les se obnoví znovu sám, ale trvalo by to delší dobu.
Slavomil Vinkler
31.8.2023 20:20 Reaguje na orb slavíkRadim Polášek
1.9.2023 08:05 Reaguje na Slavomil VinklerTeprve když na čerstvě vykácených holinách nejsou semena dřevin přelehlá z minulých let nebo malé stromečky, tak tam potom, když to člověk nechá volně, probíhá celý klasický cyklus zalesňování. Nejdřív boj mezi hustě rostoucími travinami a rostlinami a stromky pionýrských dřevin. To probíhá teď, na holinách se buďto stihne dříve rozrůst hustá tráva nebo se tam uchytí rostliny pionýrské k lesu, pionýrské keře a dřeviny.
Jan Škrdla
1.9.2023 21:54 Reaguje na Slavomil VinklerRadim Polášek
1.9.2023 07:47 Reaguje na orb slavíkTakže hlavně bříza a osika a potom třeba jeřáb, ten se přenáší ptačími výtrusy , vrba jíva, ta větrem, a potom kde je vlhko, javory, kleny a níže i mléče, ty se přenášejí větrem. A k nim jasan, taky větrem. A ještě lípa, ta taky větrem.
Jan Škrdla
1.9.2023 21:50 Reaguje na Radim PolášekVíte, že přirozená obnova se uplatňuje při clonné seči, kdy pod prosvětleným mateřský porostem vznikne porost nový. Zrovna třeba ten bukový. Nebo u náseku (v případě úzké holiny), při výběrné seči, nebo taky v případě výmladkového hospodaření.