https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zalesnovani-zlepsuje-kvalitu-zemedelske-pudy-2?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zalesňování zlepšuje kvalitu zemědělské půdy

2.6.2023 05:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Lesy České republiky
Krajina střední Evropy je tradičně rozdělována na zemědělskou půdu a les. Vzájemné zastoupení ploch se historicky měnilo, přičemž hlavním trendem bylo snižování plochy lesa. V posledních letech však dochází i k zalesňování zemědělské půdy, což má vliv na změnu její kvality a vlastností i obyvatelnosti pro různé organismy. Vědci například zjistili, že na zalesněné původně zemědělské lokalitě ve věku 24 let již dochází k tvorbě velmi kvalitních vodostabilních půd vlivem lesního porostu.
reklama

 
Půda se v rámci celého ekosystému významně podílí na koloběhu látek a toku energie. Její vlastnosti jsou charakteristicky formovány v závislosti na matečné hornině, délce a intenzitě působení fyzikálních a chemických faktorů, liší se i v závislosti na metodách hospodaření a využití. Je prostředím pro různé organismy, které společně s pevnými částicemi vytvářejí složitý soubor vzájemně se ovlivňujících složek.

Přeměna využívání půdy z lesní na zemědělskou vede ke změně jejích chemických, fyzikálních a biologických vlastností. Tento převod byl již dostatečně popsán. Změna využití způsobuje degradaci půdy. Pro zmírnění tohoto nepříznivého jevu se v praxi používají různé postupy. Příkladem je bezorebný systém, pěstování víceletých plodin, případně převod půdy na trvalé travní porosty nebo les.

Velmi málo zdrojů však popisuje problematiku přeměny zemědělské půdy na lesní. Cenným příspěvkem do tohoto portfolia se stala studie vědců z ČZU v Praze a VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, kterou pod názvem Vliv zalesnění orné půdy a různého věku lesního porostu na tvorbu vodostabilních půdních agregátů (WSA) publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2023.

Hlavním cílem jejich práce bylo zjistit, jak rychle se projevuje zalesnění na vlastnostech dřívější orné půdy z hlediska tvorby vodostabilních půdních agregátů.

Důležitou fyzikální vlastností půdy je struktura, která se může různit v čase a prostoru. Seskupováním elementárních půdních částic vznikají strukturní elementy, tzv. agregáty, které ovlivňují mnoho důležitých procesů spojených s vodním režimem, růstem rostlin i obhospodařováním půdy. Agregáty svým složením a tvarem ovlivňují infiltraci, retenci a pohyb vody v půdě. Podle míry rozplavitelnosti se dělí na makroagregáty (>250 μm) a mikroagregáty (<250 μm), respektive na agregáty vodostabilní (WSA) a nestabilní.

Na jejich vznik má vliv zejména vlhkost půdy a působení kořenů rostlin, obsah organické hmoty (OM), výskyt půdních organismů, obsah jílu, množství uhličitanů a oxidů železa a hliníku. WSA společně s objemovou hmotnosti (OH) jsou důležitými indikátory půdně-fyzikálních vlastností. Proto se často používají pro hodnocení kvality půd, popřípadě jejich degradace.

Působením vody dochází k rozpadu některých makroagregátů na mikroagregáty a na primární půdní částice. Jedná se o nepříznivý jev, neboť menší částice se snáze přemisťují v procesu půdní eroze a případně na povrchu vytváří hůře prostupnou vrstvu, což vede k poklesu míry infiltrace.

Intenzivní formy zemědělství ovlivňují komplex organických složek půdy. Efekt se projevuje jako pokles zastoupení WSA. Je-li půda ponechána bez vlivu obdělávání, zastoupení WSA narůstá, což umožňuje pronikání kořenů rostlin i edafonu do půdního profilu.

Veliká prašnost při zemědělských pracích, ilustrační snímek.
Veliká prašnost při zemědělských pracích, ilustrační snímek.
Zdroj | Pixabay

Viditelným znakem obnovy lesního půdního prostředí je zformování povrchových organických horizontů vznikajících opadem a rozkladem nadzemní rostlinné biomasy.

Zalesnění zemědělské půdy napomáhá k nárůstu pórovitosti a zlepšení stability půdních agregátů. U půdy s optimální strukturou může hodnota pórovitosti dosahovat až 70 %. Naopak u půd ulehlých (zhutněných) může být pórovitost pouze kolem 30 %. Zalesnění zemědělské půdy také významně snižuje teplotu vzduchu nad povrchem.

Pro výběr výzkumných lokalit se zalesněnou ornou půdou vědci využili srovnání historických a současných ortofoto snímků. Vybrali si srovnatelné lokality u Nového Města nad Metují mající stejné klimatické podmínky (srážky, teplota), vzdálené od sebe méně než 1,5 km, v nadmořské výšce kolem 400 m. Průměrná roční teplota je zde 7–8 °C a roční srážkový úhrn 600–750 mm.

Vzorky půd vědci odebrali v červnu 2022 podle stanovené metodiky a podrobili laboratornímu zkoumání, při němž zjišťovali množství vodostabilních půdních agregátů (WSA) tak zvaným suchým a mokrým prosevem jednotlivých vzorků. Při mokrém prosevu se simuluje navlhčení půdy například během slabého deště.

Závěry vědců

Vědci na každé zkoumané lokalitě porovnávali zastoupení vodostabilních půdních agregátů (WSA) na lesní a orné půdě. Z hlediska využití půdy nebyly po suchém prosévání patrné velké rozdíly. Zjistili, že frakce větší než 2 mm měla vždy největší zastoupení, a to v rozmezí 29–82 % pro všechny testované varianty.

Po následném mokrém prosevu však došlo ke zřetelné změně.

U orné půdy byla frakce větší než 2 mm téměř celá (98–99 %) rozplavena do menších frakcí.

Naopak největší zastoupení (24–41 %) pro ornou půdu měla frakce 0,5–0,25 mm ukazující na horší infiltraci do půdy, neboť při dešti dochází k vytvoření málo propustné vrstvy.

Výsledky mokrého prosevu lesní půdy ukazují na mnohem lepší půdní vlastnosti, neboť největší frakce (větší než 2 mm a 2–1 mm) zůstávají ve vzorku stále zastoupeny v rozmezí 34–69 % a u půdy lze předpokládat dobré infiltrační a retenční schopnosti.

U lesních lokalit vědci sledovali vliv věku porostu na tvorbu vodostabilních půdních agregátů. Z výsledků je patrné, že u druhé lokality (24 let), která dosáhla nejlepších hodnot (větší než 2 mm = 52 %), již dochází k velmi kvalitní agregaci, na niž má patrně vliv zahuštění porostu.

U třetí lokality je vliv věku (67 let) také zřetelný a je zde opět vidět zastoupení větších frakcí. Oproti druhé lokalitě je to méně (větší než 2 mm = 44 %), což je zřejmě tím, že jsou na třetí lokalitě stromy ve větším rozestupu (menší činnost kořenů).

U první lokality (10 let) tvoří agregáty větší než 2 mm prozatím jen 20 %, ale již je pozorovatelné působení lesního porostu na tvorbu vodostabilních půdních agregátů.

Článek Vliv zalesnění orné půdy a různého věku lesního porostu na tvorbu vodostabilních půdních agregátů (WSA) je volně ke stažení.


reklama

foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.6.2023 05:30
Tak! A včíl můžete mudrovat, pane dochtore:-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.6.2023 19:50 Reaguje na Karel Zvářal
Mudrovať a obracať ornú pôdu na les môžeme iba vďaka intenzívnemu poľnohospodárstvu. Ak sme mali nevýkonné poľnohospodárstvo, tak by sme mali iné problémy :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.6.2023 07:36
Upřímně řečeno nechápu, proč ze zemědělské půdy vytvářet lesní a naopak. Zemedělskou půdu nejlépe ochrání vyvážený osevní postup, což dnes z objektivních důvodů splní málokdo, nicméně pro praktickou stránku věci jsou výše popsané způsoby bezcenné.Jedno zařazení víceletých pícnin dokáže s půdou udělat divy i bez lesa. Navíc- samozřejmě nechci zpochybňovat závěry vědců, pouze ze svého pohledu agronoma a z našich místních podmínek si dovoluji tvrdit, že pole, která vznikla na místě dřívějšího lesa, jsou z hlediska úrodnosti i fyzikální struktury problematická i po půl století, protože ty lesy byly kdysi založeny právě na těch půdách, které se nehodily pro polařinu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.6.2023 07:43 Reaguje na pavel peregrin
K tomu naopak: byla zde o tom již několikráte rozprava, tady se jen potvrzuje, že agrolesnictví v přiměřeném rozsahu nemůže nijak vážně zemědělské hospodaření narušit. Naopak.-) přináší řadu benefitů, které na první pohled nejsou vidět. Vše je to o a) zvyku b) shlédnutí praktických příkladů. Nafouklá bříška nám opravdu nehrozí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.6.2023 10:21 Reaguje na Karel Zvářal
Tak samozřejmě, pokud se někdo chce babrat s agrolesnictvím, nic proti tomu a jistě to nic neohrožuje, měl jsem pouze z článku dojem, možná nesprávný, že se jednalo o převádění orné půdy na lesní ve větším.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.6.2023 07:49 Reaguje na pavel peregrin
1*
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.6.2023 07:03 Reaguje na pavel peregrin
Les - stromy obohacují půdu o organickou hmotu. ( listí). Pokud by se orná půda hnojila hnojem, výsledky by byly úplně někde jinde.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.6.2023 22:41 Reaguje na pavel peregrin
1*
Odpovědět
HH

Honza Honza

3.6.2023 09:08
x článek dole: Lesy jako původní krajina – Ne, omyl! Stepi ukládají uhlík, jsou potřebná stáda býložravců, nejlépe mamuti! x články o kolapsu klimatu, přehřívání a vysušování krajiny- řešení je kolaps hospodářství z důvodu násilné elektrifikace? To je ta správná cesta?
Tyto články mi připomínají umělou inteligenci ChatGPT, která vždy vychrlí článek na úrovni inteligentního studenta, který tvoří referát bez hlubší znalosti se zmatenými závěry.
Což takhle ujasnit si názory!: nepotřebujeme stepi, ktré ukládají uhlík a jsou hnojené trusem tisíců býložravců. Stepi se přehřívají a nezadržují dobře vodu. Aby krajina v Evropě suchem a horkem nezkolabovala, musí se více zadržovat voda, tvořit močály, jezírka, zalesňovat, zastiňovat. Ne elektroauta, ta nás nezachrání, ale zavodněná zastíněná krajina!
Krajina a klim. poměry se změnily. Velká část země je zastavěná, krajina se přehřívá, nekontrolovaně přibývá CO2, krajinu se musí dle toho změnit. Klima se začíná podobat středomořskému klimatu, kde stepní krajina kolabuje, vysušuje se. Tato zmatenost je vidět i v NP : monokultury smrku v NP, které zde byly tisíce let beze změny a po kůrovcové katastrofě se po tisíce let opět samy obnovily, nevyhovují! Takovýmto režimem přispíváme k oteplování krajiny! Potřebujeme funkční vlhký smíšený les. Naopak tam v přehuštěných monokulturách by z důvodu diverzifikace byly vhodné oblasti s býložravci (zvířata v ohradách a oborách) a s vypasenou krajinou – tam by nevadily.
Bude-li společnost stále takto zmateně řešit problémy, jediné řešení skutečně budou elektroauta, tepelná čerpadla, fotovoltaika. Chudoba, kolaps hospodářství. A voda ve studni stejně nebude!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.6.2023 20:02 Reaguje na Honza Honza
Souhlas. Ta umělá inteligence pracuje se vstupy, které nejsou neutrální=objektivní, ale odvislé od toho, kdo je tam vložil. Takže z podjatých vstupů nemůže vylézt konstruktivní řešení.

Ta AI bude jen zástěrka, jak se VYVINIT z vlastní zodpověnosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.6.2023 08:22 Reaguje na Honza Honza
A víte, že jehličnaté lesy přispívají k oteplování? Jsou tmavé a produkují vodní páru jako nejdůležitější skleníkový plyn?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.6.2023 08:25 Reaguje na Honza Honza
viz https://botanika.prf.jcu.cz/suspa/vyuka/materialy/GloWarRej.pdf
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist