Zatímco svět hledá cesty, jak snížit emise oxidu uhličitého, vědci z českého Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) ukazují, že řešení máme částečně přímo pod nohama. Dlouhodobě chráněné louky ukládají významně více uhlíku do půdy než intenzivně obhospodařované travní porosty. Nová studie přináší důležité poznatky pro ochranu klimatu i biodiverzity.

Rekordní brigáda dobrovolníků, první čáp v nově obnovované Čapí oáze u Dvora Králové nad Labem, péče o zraněná zvířata i práce na návratu ohrožených motýlů. Tak vypadají poslední měsíce Skupiny JARO, která obnovuje mokřady, louky i další cenná místa v krajině napříč regiony.

Nový sociologický výzkum realizovaný ve spolupráci Výzkumného týmu Doprava a mobilita IEEP působícím na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a výzkumné agentury STEM/MARK, a. s., přináší ucelený pohled na to, jak česká veřejnost vnímá plánované vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Výsledky ukazují, že ačkoliv je informovanost o tomto záměru zatím velmi nízká, postoj veřejnosti je převážně pozitivní nebo neutrální a vyhlášení CHKO může zvýšit atraktivitu regionu pro návštěvníky. Zároveň je zapojení území do systému ochrany přírody příležitostí pro posílení udržitelného turismu a rozvoje území.

Mluvíme o šestém masovém vymírání, ale současně každý rok přibývá kolem patnácti tisíc nově popsaných druhů. Jsme tedy svědky kolapsu biodiverzity, anebo spíš žijeme v období nebývalého poznávání života na Zemi? Čísla nabízejí zajímavější a méně černobílý obraz, než by se mohlo zdát.

V posledních letech je lidská společnost konfrontována s projevy dlouhodobých změn klimatu, jako je zvyšování průměrné roční teploty při téměř setrvalých úhrnech srážek. Současně se čím dál častěji vyskytují klimaticky extrémní události v podobě přívalových dešťů či dlouhotrvajícího sucha. Celkový úhrn srážek by měl dle prognostických modelů mírně vzrůst (o 10–13 % do roku 2100), avšak počet dní se srážkami se pravděpodobně sníží, zejména v letním období. To ukazuje na zvýšené riziko přívalových dešťů a povodní. Výzkumníci proto hledají možnosti, jak tlumit povodňové vlny.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zjišťuje, kde všude na našem území ještě tento hlodavec žije. Do mapování se může zapojit každý. Jakékoli pozorování živého, nebo uhynulého křečka, nebo vstupu do nory, je možné nahlásit prostřednictvím mobilních aplikací BioLog a iNaturalist.

Ještě v druhé polovině 20. století byly hořce – například hořec křížatý – i jejich menší příbuzní hořečky na mnoha místech poměrně běžné. Jeden z hořců dodnes zdobí logo Krkonošského národního parku, jiný se stal symbolem milovické rezervace velkých kopytníků.

Sto let práce pro ptáky, přírodu i společnost si letos připomíná Česká společnost ornitologická (ČSO), která byla založena 5. dubna 1926. Díky tisícům členů, dobrovolníků a podporovatelů se ČSO dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i zapojování veřejnosti do péče o přírodu. Její význam vyniká o to více v době, kdy ptáci z české i evropské krajiny rychle ubývají.

Hnutí Brontosaurus, jedna z největších dobrovolnických organizací v ČR s více než 50letou historií, zahajuje jarní sezónu víkendových akcí. Od dubna do června 2026 zve veřejnost k dobrovolné péči o přírodu a kulturní památky – a to formou, která spojuje smysluplnou práci s autentickým zážitkem.