https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/hlobil-v-reformu-svetove-banky-a-mmf-neverim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hlobil: V reformu Světové banky a MMF nevěřím

3.10.2000 15:05 | PRAHA (EkoList)
O výsledcích zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky i o alternativním diskusním fóru Jiná zpráva jsme hovořili s jedním z kritiků politiky Světové banky v oblasti energetiky a surovinové politiky Petrem Hlobilem z CEE Bankwatch Network. Právě mezinárodní koalice CEE Bankwatch Network pořádala spolu s Friends of the Earth a Jubilee 2000 alternativní fórum Jiná zpráva v Městské knihovně.
 

Co bylo cílem Jiné zprávy, co to vlastně bylo za "zprávu" a pro koho byla určená.

Naším cílem, pro který jsme diskusní fórum organizovali, bylo představit diskusi české veřejnosti a nabídnout jiné - alternativní - vidění těchto institucí, nabídnout jim pohled "globálního jihu". Ve všech panelech jsme dbali na to, aby v nich vystupovali řečníci z rozvojových zemí. To je věc, o které se tady velmi málo mluví. Spousta lidí je překvapená tím, že lidé z rozvojových zemí se na svět dívají trochu jinak. My zkrátka nemáme problémy s tím, co budeme zítra jíst. Takže pro nás bylo cílem nabídnout tuto diskusi, aniž bychom chtěli přijít s jednou kompaktní vizí. Už to je velmi ambiciózní. Ona totiž žádná z našich organizací, které to pořádaly, není jakkoliv ideologická. My nemáme žádnou ideologickou vizi. My jsme jen na věci, kterým se Světová banka také věnuje, chtěli nabídnout odlišný kritický pohled, návrhy nejrůznějších řešení. To zaznívalo v panelech. My jsme nechtěli říci jednu větu, která by byla řešením pro tento svět. Chtěli jsme nabídnout alternativu k propagandě, kterou se tady Světová banka představila a s kterou to tu zahlcuje a kvůli které sem poslala svého viceprezidenta na jeden a půl měsíce, aby tady vykládal, jak je SB úžasná a co všechno pěkného vykonává. Nabídnout jsme tuto alternativu chtěli české veřejnosti, ale i spoustě lidí, kteří přijeli do Prahy na výroční zasedání pro konfrontaci názorů.

Naplnila z tohoto hlediska Jiná zpráva svůj účel?

Myslím si, že z části ano. Samozřejmě, mohlo tam být více lidí. Kdyby se konala v čase, kdy jsou tady hlavně studenti vysokých škol, tak by to asi bylo účelnější, ale zase by se nepotkala se zasedáním MMF a SB. Co rozhodně splnilo účel je videofestival, který jsme v rámci Jiné zprávy připravili. V tuto chvíli je o podobnou akci zájem v řadě zemí ve východní Evropě. Už nás kontaktovalo několik organizací z Polska, Litvy, Lotyšska a Bulharska. To považuji za velký úspěch. Navíc byly filmy po celou dobu velmi dobře navštěvované. Kombinace filmu s diskusí je opravdu dobrá a teď se bude přenášet i dál. Pro efektivitu celé akce svědčí skutečnost, že i další organizace chtějí tento model zopakovat.

Má Jiná zpráva odezvy i od veřejnosti nebo médií?

Já si myslím, že daleko větší odezvu měla v zahraničních médiích. Zahraniční novináři kontaktovali řečníky a mluvili s nimi o konkrétních problémech. Stejně tak se hodně zajímali o závěrečnou diskusi, které se účastnila banka i fond na úrovni svých viceprezidentů. Takže z tohoto hlediska fórum také splnilo svůj účel. Také se ukázalo, že naše argumenty jsou dostatečně kvalitní. Nemusíme se bát je konfrontovat a je to právě SB a MMF, kdo má problémy na tyto argumenty odpovídat.

Viceprezident Světové banky Mats Karlsson ale minulý týden EkoListu řekl, že vaše argumenty nejsou uceleným programem, že to jsou jen hesla...

To, co předvedl pan Karlsson na diskususním panelu, bylo obrovským zklamáním. Nebyl schopen odpovědět na jedinou z kritických námitek, které tam zazněly. Nevím, jestli jsou naše studie pouhá hesla. Banka v této chvíli přiznává, že došlo k řadě problémů. Dnes jsem diskutoval se zástupkyní ČR v Mezinárodním měnovém fondu Janou Matesovou, která shrnovala výsledky pražských zasedání a je de facto jasné, že z velké části banka přebrala agendu nevládních organizací z počátku 90. let. Pokud tedy banka kritizuje současné argumenty nevládních organizací, pak právě přebrala naše "hesla" z počátku 90. let. Stejně tak je nepopiratelným faktem projekt Světové banky v Kyrgyzstánu, který způsobil otrávení několika set lidí, přitom SB vykládá o mechanismech, které mají zajistit kvalitní dohled nad životním prostředím a podobně a které tedy v tomto případě zcela selhaly. A není to jediný projekt. Stačí se podívat na letošní návrh stavby ropovodu v Čadu a Kamerunu. Do Prahy přijeli zástupci organizací z obou těchto zemí a říkali, že to, čeho se obávali, tedy aby po schválení projektu nedošlo k porušování lidských práv, se bohužel vyplnilo. V Čadu je vyhrožováno komunitám, které žijí na trase ropovodu, použitím násilí nebo střelných zbraní. To je bohužel odvrácená strana spousty projektů, které SB financuje.

Co kritizuje CEE Bankwatch Network na SB z hlediska životního prostředí?

Těch věcí je samozřejmě celá řada. Naše organizace monitoruje konkrétní projekty ve střední a východní Evropě. Vycházíme z konkrétních zkušeností na základě jednotlivých projektů nebo série projektů. Těch věcí dotýkajících se životního prostředí je skutečně hodně. Jednak jsou to špatné investice v oblasti energetiky. Vždyť banka za posledních pět let investovala téměř 6 miliard USD do projektů, které zahrnují těžbu fosilních paliv. Kromě toho tu ještě máme částku 30 miliard USD od soukromých investorů, takže se bavíme o poměrně velké sumě. V rozvojových zemích má SB vůdčí investiční postavení. Její projekty dále prohlubují klimatickou změnu tím, že způsobují nové a nové pumpování emisí oxidu uhličitého do atmosféry. Bohužel to, co banka dělat měla, např. investovat do úspor energie ve střední a východní Evropě nebo do obnovitelných zdrojů v rozvojových zemích, tu chybí. To je ve Světové bance zcela marginalizované. Banka od roku 1993, kdy přijala za svou politiku úspor energie, realizovala pouze dva projekty na straně spotřeby. Je to zcela absurdní, když se podíváme na Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, jejíž téměř polovina loňských energetických projektů je právě na úsporu energie. To samozřejmě ukazuje na fakt, že SB zaspává a že její specialisté jsou orientováni na tradiční zdroje energie. Bohužel člověk, který investoval celý život do uhelných elektráren není schopen investovat do úspor energie, protože to je zcela jiná problematika.

Petr Hlobil

Petr Hlobil ze CEE Bankwatch Network je ohledně reforem SB a MMF spíše pesimistou. Foto: Michael Polák/EkoList

Jste ve vztahu k potenciálním reformám MMF a SB spíše optimista nebo pesimista?

Za tu dobu, co se těmto institucím věnuji, vím, že není rozhodující mít kvalitní politiku. Politika SB na úspory energie je bezpochyby kvalitní politika, ale daleko důležitější je realita. Ta se skládá z několika věcí. Jednak je to pozice Světové banky, jednak je to také tlak zvnějšku - ze strany nevládních organizací a některých vlád - a v neposlední řadě jsou tu požadavky vlád, které půjčky přijímají. A to se samozřejmě někde protíná. V téhle chvíli je zcela jasné, že pokud není tlak veřejnosti, tak se banka nepohybuje. Došlo sice k velkému posunu rétoriky a banka reaguje na tlak. Ale já se obávám, že reformy nebudou nikterak zásadní. Je to obrovská, konzervativní instituce s deseti tisíci lidmi, která je velmi pomalá ve svých změnách. Některé věci se změnily tady v Praze, například MMF se přestal hlásit k ekonomickému neoliberalismu. Je sice dobré, že fond přestal své programy zplošťovat na pouhou ekonomickou liberalizaci klausovského typu. Teď jde ovšem o to, jak rychle ke změnám přistoupí jednotliví zaměstnanci. To může být velmi pomalý proces, protože spousta z nich byla přijata právě proto, že prosazovali takovouto tuhou neoliberální politiku bez ohledu na sociální dopady, zdravotnictví apod.

Většinu kritiky dříve i dnes sklízela a sklízí spíše Světová banka, přičemž MMF stojí jako šedá eminence v pozadí. Proč tomu tak je?

Pro Bankwatch byla a je SB prioritnější než fond, což vychází z toho, že my sledujeme konkrétní projekty, pomáháme konkrétním komunitám. Zatím jsme se vždy méně věnovali makroekonomickým záležitostem. Ale to se pomalu mění. Na Slovensku zpracovala naše členská organizace studii o působení obou institucí. Navíc MMF a SB nejsou jediné instituce, kterým se Bankwatch věnuje, tady ve Střední Evropě je mnohem významnější Evropská investiční banka, která nemá žádné ekologické ani sociální standardy. Je to instituce velmi málo kontrolovatelná, v podstatě jedinou informací, na kterou má člověk nárok, je tisková zpráva po rozhodnutí o projektu. Je to instituce, která je plně vlastněná členskými státy Evropské unie. To je asi naše největší priorita. Bankwatch se věnuje prostě celé sérii institucí a vybíráme to, co má největší dopady.

Myslíte si, že týden "T" dopadl z pohledu kritiků brettonwoodských institucí dobře?

Ne. Myslím si, že ten týden dopadl velmi špatně. Skutečnost, že několik desítek, možná stovka idiotů začala házet kameny, velmi dobře posloužila zájmům banky a fondu tím, že se pozornost přenesla k věcem, které jsou zástupné, namísto skutečných problémů, ať už to jsou třeba reformy obou institucí. Myslím si, že pro všechny organizace, které se věnují tomuto problému dlouhodobě, je to výzva, aby se napříště tyto skupiny eliminovaly. Přestože jsme protesty neorganizovali my, mají pochopitelně nepřímý dopad i na naší činnost. Spousta lidí má slabé rozlišování a shrnou kritiky do jednoho houfu. Proto já příliš spokojený nejsem. Podařilo se, aby MMF i SB reflektovaly některé naše názory, ale i tak je to pořád ještě nedostatečné. Návrhy na oddlužení nejdou tam, kde bychom je chtěli vidět. Fond se také nijak výrazně nezprůhlednil.

Co vás čeká teď po skončení zasedání?

Já se zaměřím opět na těžbu ropy zejména v oblasti Kaspického moře, kde se připravuje řada projektů. Už se na nás obrátilo několik organizací s prosbou o pomoc. To bude věc, které se teď budu věnovat. Ale ze všeho nejdřív pojedu na dovolenou.


reklama

 
Michael Polák
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist