https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/muz-ktery-buduje-tune.o-vode-v-krajine-s-hydrobiologem-jaromirem-masterou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Muž, který buduje tůně. O vodě v krajině s hydrobiologem Jaromírem Mašterou

3.6.2020 03:41 (Ekolist.cz)
Jaromír Maštera je hydrobiolog, který se zabývá teoretickou i praktickou ochranou přírody. Zaměřuje se na obnovu a tvorbu tůní, opravu menších rybníků, jejich biologické průzkumy, tvorbu zimovišť pro drobné živočichy a řadou dalších činností spojených s vodou, vodními živočichy a obojživelníky. Je aktivním členem spolku Mokřady z.s.
Jaromír Maštera je hydrobiolog, který se zabývá teoretickou i praktickou ochranou přírody. Zaměřuje se na obnovu a tvorbu tůní, opravu menších rybníků, jejich biologické průzkumy, tvorbu zimovišť pro drobné živočichy a řadou dalších činností spojených s vodou, vodními živočichy a obojživelníky. Je aktivním členem spolku Mokřady z.s.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.
Musíme zadržet vodu v krajině, zní aktuálně ze všech stran. Odborníci souhlasí a i laikům to dává smysl. Jenomže i dobrá věc se dá udělat špatně. O tom, jaké tůně a mokřady mají v krajině smysl, jsme si povídali s hydrobiologem Jaromírem Mašterou, který jich se spolkem Mokřady z.s. už vybudoval stovky.
 
O suchu a nutnosti zadržování vody v krajině slyšíme od politiků kolikrát za den. Oslovil Vás někdo z nich s nějakou konkrétní nabídkou, poptávkou, návrhem na konzultaci?

Žádní politici nás zatím s žádnou nabídkou, poptávkou ani dotazem neoslovili.

Proč myslíte, že je vaše řešení nelákají? Vyhloubené tůně sice nejsou bez práce, ale pořád za zlomek ceny, než jimi navrhované rybníky a přehrady, ne?

Dobré opatření pro zlepšení vodního režimu v krajině není a nebude nikdy zadarmo. A nebude ani úplně levné.

A i když je realizace tůní a obnova vodních toků pořád levnější, než například výstavba nových rybníků, nestavěl bych tu otázku jako volbu buď, anebo. Určitě to v krajině není tak, že buď rybníky a přehrady, nebo revitalizace vodních toků a tůně. Potřebujeme totiž všechny tyto prvky.

Jak by to ideálně mohlo vypadat?

Jde jen o to zvolit jejich množství a vhodné umístění v krajině. Přehrad jen pár, na pitnou vodu. Rybníků více, ale spíše mělkých a na vhodných místech. A pak spoustu zrevitalizovaných potoků a spoustu tůní, opět převážně mělkých.

Lesnovské mokřady nedaleko Jihlavy.
Lesnovské mokřady nedaleko Jihlavy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Takže pár dražších projektů, spousta levnějších…

Ten rozdíl v ceně je dán zejména tím, že na tůně a potoky často stačí jen terénní úpravy, zato u rybníků se musí dělat technické objekty. Ty celou stavbu prodražují. Ale i u obnovy přírodě blízkých potoků musíme řešit pomístní stabilizaci koryt, třeba kameny, mrtvým dřevem. A to také něco stojí. Nejsou vyloženě lacinější.

Dají se nějak obecně kriticky porovnat kvality rybníku či vodní nádrže ve srovnání s tůněmi a mokřady?

Na to asi není jednoznačná odpověď, musel by se řešit případ od případu, každý rybník či tůň vypadají jinak a trochu jinak fungují. Nelze říci, že rybníky jsou v něčem lepší než tůně a naopak. Navzájem se částečně funkčně kryjí, ale i doplňují.

Obecně jsou pro zlepšení vodního režimu krajiny potřeba mělké rybníky a mělké tůně. Jen ty totiž většinou zajistí, že po velkou část roku budou plné a budou zavodňovat i půdu ve svém okolí.

Hluboké rybníky či tůně někdy fungují tak, že po většinu roku jsou poloprázdné a kvůli tomu stahují vodu z okolí a vlastně tu lokalitu mohou vysušovat.

Lokalita Lesnovských mokřadů na historickém leteckém snímku (1953) a na leteckém snímku (podzim 2018).
Lokalita Lesnovských mokřadů na historickém leteckém snímku (1953) a na leteckém snímku (podzim 2018).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Hluboké tůně a rybníky mohou vysušovat krajinu? To je poněkud nečekané…

Občas se to stává u obnovy rybníků, kde se jde cestou udělat je co nejhlubší, aby v nich bylo co nejvíce vody. Výsledek je takový, že se prokopne nepropustná vrstva půdy a rybník je trvale na snížené hladině. Totéž se děje u hlubokých tůní.

Problém totiž je, že jílová vrstva na mnoha místech vhodných na tůně či rybníky je maximálně do 1,5 m hloubky, pak už jsou štěrkopísky. Jak to jednou prokopnete…

… tak jste na suchu?

Ano, jste bez vody nebo na trvale zakleslé hladině.

Voda úplně nezmizí, respektive jde do podzemí, což není úplně špatně. Jenže už není v horních vrstvách půdy, kde by byla nejvíce potřeba.

Základ je udržet co nejvíce vody na povrchu nebo v horních vrstvách půdy, a ona se z těchto vrstev na vhodných místech nakonec stejně zčásti zasákne do pozemní vody.

Mně se líbí, že i když děláte do tůní a mokřadů, nehaníte rybníky a nádrže.

Všechno jsou to vodní biotopy, byť odlišnosti mezi nimi pochopitelně jsou. Někdy výrazné, ale jinde rozdíl prakticky nepoznáte.

U rybníku jsou technické prvky na manipulaci s vodou. Má teoreticky možnost vypuštění. Ale to jsou jen pojmy, s kterými pracují úřady.

Lesnovské mokřady leží na severním okraji Jihlavy. Tvoří je mozaika vodních, mokřadních i sušších biotopů. Významné jsou rybníky s rozvinutými litorálními porosty - menší Kulatina a větší Luční.
Lesnovské mokřady leží na severním okraji Jihlavy. Tvoří je mozaika vodních, mokřadních i sušších biotopů. Významné jsou rybníky s rozvinutými litorálními porosty - menší Kulatina a větší Luční.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Je nakonec největším kladem mokřadů a tůní „jen“ to, že pomáhají živočichům, rostlinám, anebo umí ještě něco jiného, co rybníky nesvedou?

Záleží na tom, jak daná tůň či rybník vypadají a jak se na nich hospodaří nebo o ně pečuje.

Tůň s velkou hloubkou, do které navíc někdo nasadí ryby, bude z pohledu biodiverzity skoro k ničemu. A rybník, který bude mít trvale nízkou obsádku a bude mít velké zastoupení mělčin, bude z pohledu biodiverzity skvělý.

A z hlediska vodního režimu?

Zase je to individuální. Je třeba, aby většina nádrží v krajině byla mělká, s pozvolným přechodem do krajiny. Alespoň v oblasti přítoku, lépe i na březích, pokud to je ovšem v dané lokalitě možné.

Takže asi to lze shrnout, že jak rybníky, tak tůně mohou mít velké přínosy z pohledu biodiverzity i vodního režimu krajiny. Ale musí se dobře udělat a musíme se o ně zrovna tak dobře starat.

Sucho evidentně je a ještě nějakou dobu bude. Je opravdu v naší krajině málo vody? Nebo s ní jen neumíme pracovat, neumíme se k ní chovat?

V posledních pěti letech se u nás projevuje sucho, více či méně, v závislosti na regionu a daném období. Poměrně zásadní není celkové množství srážek, ale jejich rozložení v čase. Častější jsou třeba přívalové srážky po nedeštivých obdobích. Je pravděpodobné, že v naší krajině jako celku je poměrně dost vody.

Když vyjdu ze zkušeností z ploch odvodněných melioracemi, pak téměř na každé louce či poli na Vysočině proudí pod zemí voda, a často ve velkém množství. Přitom na první pohled je ta louka suchá. Ale stačí pohlédnout do melioračních šachet.

Meliorace jsou téměř pod každým polem a loukou na Vysočině.
Meliorace jsou téměř pod každým polem a loukou na Vysočině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Takže co se týká našeho chování k vodě v krajině, máme se ještě hodně co učit a napravovat. Recepty již známe, ale větší realizace zatím váznou.

Jaký je podle vás recept proti suchu? Myslím tomu půdnímu, s meteorologickým asi nehneme.

Nejprve by se asi hodilo vyřešit problém odvodnění krajiny, které ovlivňuje nedostatek vody na povrchu a v horních vrstvách půdy.

Odvodnění je v zásadě dvou typů. Různé povrchové příkopy a zahloubení toků, a pak podzemní odvodnění melioračními systémy.

Meliorace odvodňují prostor nad sebou a zároveň obvykle ani nepustí vodu k zásaku do spodních vod. Takže dochází k nadměrnému vysušování půdy a omezuje se zásak do podzemí.

Meliorace jsou tedy chybou?

Nechtěl bych být úplně tak direktivní. Určitá procenta odvodnění krajiny jistě potřebujeme, protože nebýt jich, nebylo by možné obhospodařovat řadu zemědělských pozemků.

Jde o to zvolit oblasti, kde být musí a kde je naopak odvodnění naprosto nadbytečné.

Lokalitou protéká "Stříbrný" potok. Nyní má na většině trasy přírodě blízké koryto, do roku 2017 byl na prvních cca 300 m zatrubněný.
Lokalitou protéká "Stříbrný" potok. Nyní má na většině trasy přírodě blízké koryto, do roku 2017 byl na prvních cca 300 m zatrubněný.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

A se zemědělstvím úzce souvisí další faktor. Neschopnost orné půdy zadržet vodu. To je dáno, mimo jiné, malým objemem organické hmoty a nevhodnými agrotechnickými postupy.

Takže budování tůní v odvodněné krajině, není to jen takové kopání hluboké studny v poušti?

Když tůně a rybníky budeme dělat hluboké, pak to přirovnání sedí. Ničeho nedosáhneme.

Vtip je v tom vracet vodu co nejvíce na povrch, čímž se podpoří malý vodní cyklus a bude docházet k lepší regulaci teploty a klimatu. Sluneční energie dopadající na vodu se využije téměř celá na odpar vody, přičemž se jen malá část vrací do atmosféry.

Jsou nově budované tůně pro krajinu univerzálním dobrem? Je možné, že by vytvářené tůně mohly nějak škodit, přírodě neprospívat?

Máte pravdu. Nelze říct, že jakákoli tůň je prospěšná. Pokud vznikla na místě, které bylo již předtím přírodovědně cenné, navíc třeba byla vybudována nevhodně, může lokalitě ublížit a nic dobrého nepřinese.

Jak víte, že jste třeba vytvořením mokřadu nezlikvidovali nějakou jinou lokální populaci brouků, vázaných na podmáčené stanoviště. Děláte inventarizační průzkumy?

My se vždy snažíme zajistit v místě výchozí přírodovědné průzkumy. Většinu zajišťujeme sami, několik našich členů má biologické vzdělání. Anebo aspoň zajistit dostupné údaje k lokalitě, třeba od Agentury ochrany přírody.

Ještě je třeba říct, že asi ve všech případech není nutné vždy dělat důkladné biologické inventarizační průzkumy, ale vždy by měl lokalitu před zásahem ve vegetačním období navštívit odborník biolog, a posoudit jí.

Na svých stránkách píšete, že: „Mokřady v dnešní intenzivně využívané krajině chybí a ty stávající zanikají nebo degradují nedostatečnou péčí.“ Jak se pečuje o mokřad?

Jak se pečuje o mokřad? O každý jinak.
Jak se pečuje o mokřad? O každý jinak.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Záleží, jak vypadá.

Tak zkusme to nějak obecně, co obnáší péče o mokřadní stanoviště?

Je vhodné provádět průběžné prořezávky dřevin, šetrnou údržbu travnatých ploch a rákosin. Je v tom také obnova tůní, vhodná úprava vodních toků.

O některé mokřady se staráme i devět let poté, co jsme je obnovili, a pořád je co upravovat.

Vyhledáváme převážně mokřady ve zhoršeném stavu, a u nich byly zpočátku potřebné razantnější zásahy. Ale i maloplošné a postupné. Někdy je to každoroční práce, jinde stačí jednou za 3-5 let.

Záleží na úživnosti prostředí. Na všechny plochy je nutné se vracet a kontrolovat je.

Čemu u mokřadů prochází životnost, co je třeba opravovat a kontrolovat?

Toho je spousta. Například krtci nebo hryzci rádi vrtají do valů u tůní a způsobují jejich nadměrné průsaky. Častým problémem mokřadů je jejich nadměrný zárůst a zástin, proto ty prořezávky, kosení.

Prořezávka náletových dřevin na jedné straně, na druhé výsadba desítek stromů a keřů do remízku.
Prořezávka náletových dřevin na jedné straně, na druhé výsadba desítek stromů a keřů do remízku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Krtci, plevel. Takže je to vlastně takové mokré zahradničení?

My se vždy snažíme vymyslet takový způsob údržby, aby to právě nebylo zahradničení. To v zásadě splňuje takzvaná mozaikovitá péče. Ta by měla podpořit co nejširší spektrum organismů.

Představte si mozaikovité kosení, na jedné plošce každoročně nebo jednou za 2-3 roky, jinde extenzivní pastva nebo jen přepasení, občasné prořezávky dřevin, občasné pročištění tůně nebo jen její vykosení, když vyschne… Hlavní jsou mělké vodní plochy a různorodost, pestrost podmínek stanoviště, kterou tím dosahujeme.

Nepodlehne uspořádání vzhledu takového mokřadu představám svého tvůrce?

Vlastní vkus asi každý do lokality promítne, ale nikdy se to nesmí příliš zvrtnout do urovnané a uklizené zahrádky. Pořád to musí být tak trochu divočina. Ona žádná opravdu ideálně představa o mokřadu pravděpodobně neexistuje.

Nejlepší je nějak podle ověřených postupů začít s péčí, a pak uzpůsobovat podle toho jak příroda reaguje. To se dá zajistit, že po pěti letech zopakujeme biologické průzkumy v lokalitě a ty nám ukáží, jestli se staráme dobře nebo co máme změnit.

K některým zásahům je vhodný menší pásový bagr.
K některým zásahům je vhodný menší pásový bagr.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Na co si ještě dát pozor?

Nevhodně umístěné a technicky provedené tůně, ale i rybníky, mohou přispívat například k erozi. Opět záleží na konkrétním místě a konkrétním opatření. Na svažitých pozemcích je třeba dobře rozmýšlet, jak a jestli tůň zrealizovat. Zásadní je nekopat příliš do hloubky, spíše vhodně modelovat zemní val. Důležité je, aby tůň měla stabilní břehy, a když to jde, aby zavodňovala nejen svůj prostor, ale i své okolí.

V případě vytvoření tůně či rybníku v návaznosti na intenzivně obhospodařované plochy je nutné zajistit, aby se do tůně či rybníka nedostávaly splachy.

Jak?

Například vytvořením jedné předsazené nádrže na zachytávání a odbourávání znečištěné vody a zachytávání splachů zeminy. Něco jako taková kořenová čistička. Nebo vhodnou modelací valů.

Čistá voda je základ všeho života a musíme se snažit jí zajistit. Některé organismy tolerují určité znečištění, ale obecně ohrožené a vzácné druhy vyžadují hodně dobrou kvalitu vody. Třeba obojživelníci.

Ale není on takový obojživelník poněkud vachrlatým bioindikátorem kvality stanoviště? Nejsou třeba, co já vím, vážky o něco lepší?

Obojživelníci jsou obecně dobrými indikátory kvality prostředí, protože až na výjimky potřebují ke svému životu jak vodní prostředí, tak suchozemské. A obojživelníci budou dlouhodobě žít jen tam, kde oba dva tyto typy prostředí jsou z jejich pohledu v dobrém stavu.

Díky vývinu ve vodě dobře odrážejí kvalitu vodního stanoviště. Určitě ale obojživelníci nejsou sami, řada druhů hmyzu, včetně vážek, je také dobrým indikátorem.

Na péči o lokalitu se podíleli i žáci jihlavské ZŠ Otokara Březiny a mladí ochránci přírody z ČSOP Jihlava.
Na péči o lokalitu se podíleli i žáci jihlavské ZŠ Otokara Březiny a mladí ochránci přírody z ČSOP Jihlava.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Momentálně se staráte o padesátku mokřadů, tůní jste už vykopali stovky. Prozradíte, jakou zkušenost jste z toho načerpal?

Základní zkušenost ohledně tůní je, že neexistuje nic jako optimální tůň. Stejně jako na druhou stranu asi neexistuje tůň, která bude zcela k ničemu – i když má třeba hodně nevhodné parametry.

Další důležitý poznatek je, že realizací tůně nebo obnovou mokřadu práce nekončí, ale že jde o dlouhodobý proces a v podstatě je to nekonečná práce. Pokud tedy chceme, aby to dobře fungovalo.

Voda je nevyzpytatelný živel a někdy je těžké ho zkrotit a nasměrovat ho, aby „pracoval“ tak, jak potřebujeme. V některých lokalitách se můžete snažit, jak chcete. Můžete ladit opatření k dokonalosti, ale stejně to pořád nebude ono. A naopak v krajině vidím příklady ne zcela vhodně udělaných tůní a ty kolikrát překvapivě fungují dobře.

Důležitý poznatek ohledně mokřadů je ten, že každá lokalita je jiná a aplikovat sice lze podobné postupy, ale stejně je na každém místě potřeba některé věci řešit trochu jinak.

Už tu bydlí obojživelníci?
Už tu bydlí obojživelníci?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.

Mokřady z.s. fungují od roku 2011. Když se podíváte nazpět, a vidíte za sebou 9 let práce v terénu… co vidíte?

Můžu říct, že skoro na všech lokalitách v naší péči jde o potěšující pohled. Na skoro všech lokalitách je voda celoročně, někde dokonce i tůně drží skoro celý rok plnou hladinu. Někde jsou problémy, ale tam se to snažíme vylepšovat. Podle provedených opakovaných i namátkových průzkumů je navíc vidět, že stav lokalit se opravdu zlepšuje.

A když na některý mokřad přijdete v parném létě, působí to jako oáza života. V podstatě do každé z lokalit v naší péči můžu vzít svoje děti a ukázat jim několik druhů obojživelníků. To běžně po krajině k vidění není.

A i proto jsme vznikli, chtěli jsme pomoct zachránit obojživelníky v ČR.

Jednou z lokalit, o kterou pečuje Jaromír Maštera spolu se spolkem Mokřady, z. s., jsou Lesnovské mokřady na severním okraji Jihlavy.

předchozí    další
Výchozí stav mokřadu.
Výchozí stav mokřadu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.
Výchozí stav mokřadu.
Výchozí stav mokřadu před zásahem.
Lesnovský mokřad v roce 2013. Prořezávka stromů.
Každý mokřad potřebuje péči.

Lesnovské mokřady na historickém leteckém snímku (1953) a na leteckém snímku (podzim 2018).

Lesnovský mokřad v roce 2013.
Práce na mokřadu v roce 2013.
Práce na mokřadu v roce 2013.
Lesnovské mokřady v roce 2013.
Práce na mokřadu.
Na péči o lokalitu se podíleli i žáci jihlavské ZŠ Otokara Březiny a mladí ochránci přírody z ČSOP Jihlava.
Mozaiková seč.
Práce na mokřadu.
Práce na mokřadu.
Meliorační trubka.
Hráz.
Kosení.

reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.6.2020 08:25
Je vidět, že autor je zkušený praktik a došel ke stejným závěrům ,které uvádím také:

1) pryč s melioracemi v prameništních oblastech

2) dopad malého vodního cyklu na krajinu (tak jak tvrdí teorie biotické pumpy)

3) ke zvýšení biodiverzity nebudovat hluboké vodní díla

( a za jeho práci pro veřejný zájem na zadržování vody v krajině podtržená jednička)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.6.2020 16:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Souhlas se vším.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.6.2020 10:45
Stejně jako pan Malík je tento pán hoden velké cti a uznání. Ještě, že jsou i takový v ČR... sice to tu nemají šanci zachránit, protože v ČR je víc bojovníků za poškozování ŽP a odvodňování krajiny, ale aspoň je to určitou morální podporou a záchranou aspoň určitých částí ČR....

Odpovědět
B5

Bohumil 56gogo

3.6.2020 15:08
za mých mladých let (před 55 lety )byly tůňky v potocích snad co 50 metrů a plné pstruhů a raků , opravili jsme si rybníček v lese 50x50 nasadili pstruhy , bohužel rybáři ho objevili , slovili a vypustili , dodnes je prázdný ,bylo nám okolo 10 let , dneska v tom potoce tůňku nenajdete všechny jsou srovnané s potokem zanesené zeminou a kamením z bývalého lesa , dnešního rubiska , samo bez pstruhů , taky siven americký se vyskytoval !!! místo dotací pro úpravu tůní a potoků se dotují bečky z umělé hmoty !!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.6.2020 07:53 Reaguje na Bohumil 56gogo
Jo. Taky jsem byl tehdy nasranej že mi zakázali chytat na mihule nebo mřenky a musel jsem se přeorientovat na hrouzky. Pak se vše zrekultivovalo, a vše zmizelo. Od mihule po pstruha.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

4.6.2020 08:13 Reaguje na Bohumil 56gogo
Tak tak... je to smutné...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

4.6.2020 09:25
Výborný a srozumitelný článek a nesmírně záslužná práce!
Super! Palec nahoru (a hooodně :)!)
Odpovědět
va

vaber

4.6.2020 13:52
tůňě a rybníky nezadržují vodu která utíká v řekách do moře,
znám dva rybníčky mezi poli, tak 40m v průměru ,když jsem byl malý rád jsem tam chodil ,byla tam čistá voda a všelijaké rostliny a živočichové, nikdo se o ně nestaral možná 50 let, když jsem tam po mnoha letech přišel,vlastně tam nebyla k nim ani cesta, byly poloprázdé ,voda špinavá život v ní skoro žádný a okolo roste jen nějaká ostřice ,která je dnes všude a vytlačuje ostatní rostliny. Proč se vše změnilo? intenzivní zemědělství na okolních polích co jiného to mohlo být,
hodně chodím po přírodě a hledám čistou vodu ,ale v tůňích čistá voda nebývá, podobně dopadlo jezírko v lese kde byla kdysi krásně čistá voda a nyní je tam hnus, proč nevím ,zřejmě tam prosakuje voda z kanalizace na sídlišti které je asi 1km daleko a o 100m výše
Odpovědět
J

Jaromír Maštera

4.6.2020 21:43 Reaguje na vaber
Zde se toho mohlo právě stát více. Jak píšete - nikdo se o rybníčky moc nestaral. Absence péče o vodní díla i tůně vede k tomu, že je vysoká pravděpodobnost nějakého poškození - hlodavci, klimatické podmínky atd. Takže dost možná rybníčky nedrží tolik vodu kvůli tomu že prostě hráze tečou. Dále zde budou určitě vlivem absence péče kompletně zarostlé břehy dřevinami. To pak má obrovský vliv na oživení a zárůst vodními rostlinami, i na zazemnění hnijícím listovým opadem. Dále rybí obsádka - když se o to přestali vlastníci starat, dost pravděpodobně tam nechali nějaké ryby. Dnes tam může být některý druh přemnožený. A nebo tam postupem času někdo nějaké ryby nasadil, a třeba zcela odlišné od těch co tam bývaly dříve. Absence péče je u rybníků dlouhodobě skoro vždy na škodu, stejně tak ale i intenzivní souvislá péče nevhodným způsobem. Vliv zemědělství zde určitě nějaký bude, otázkou je jak velký. Lokalitu by bylo potřeba vidět a znát její historii, takto to nelze posoudit. Čistá voda je samozřejmě základ, kde není, tam toho nic moc nežije.
Odpovědět
va

vaber

5.6.2020 08:24 Reaguje na Jaromír Maštera
jen nechápu proč by se měl o rybníčky někdo starat ,tůně i jezera vždy existovala bez pomoci člověka a jakmile je nutná pomoc člověka,je něco špatně, navíc ta ,,pomoc,, někdy bývá jen ke škodě, kdyby tam přitékala čistá voda fungovalo by vše bez problémů ale když se splaví všechna hnojiva z polí, změní se rybník a tůň na žumpu,
Odpovědět
J

Jaromír Maštera

5.6.2020 21:14 Reaguje na vaber
na první pohled to tak může vypadat. Bohužel u nás nic nefunguje dlouhodobě samo, krajina je příliš lidskou činností ovlivněna. Takže třeba u rybníka ani prakticky nelze dosáhnout nějakého vyváženého ekosystému - nějaká ryba se hned nebo časem přemnoží. Nebo se tam jenom nějaký nežádoucí druh zavleče - přenášejí nejen lidé, i zvířata. A když necháte rybník dlouhodobě bez ryb, pak postupně zaroste a zanikne, to je přirozený proces. O nadměrném zárůstu břehů dřevinami jsem psal. Kvalita přitékající vody je důležitá, ale jen to bohužel v naší krajině nestačí. Ale souhlasím, hodně péče je často na škodu. Lepší je méně péče ale vhodným způsobem.
Odpovědět
dm

david matoušek

8.6.2020 08:05 Reaguje na vaber
U tůní bez vlivu člověka je ale přece úplně přirozeným vývojem jejich zánik. Ale přirozeně vzniknou nové. Vemte si co je tůní v okolí řek, kde se nijak nehospodaří, nikdo je neudržuje a stejně zanikají, protože chybí jarní záplavy, které je propláchly, vyčistily. Člověk může ten proces zpomalit nebo zrychlit.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

16.6.2020 15:34 Reaguje na david matoušek
To bychom ale museli nechat řeky v krajině přirozeně meandrovat. Jenomže dneska už to většinou nejde, protože bývalé říční nivy byly (zejm. v 19. století) přeměněny na zemědělskou půdu a často i zastavěny obytnými či průmyslovými stavbami.
Odpovědět
dm

david matoušek

17.6.2020 19:44 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Pořád je dost meandrujících úseku řek, ale chybí to jarní tání a velká voda tak cca 10 let zpátky.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

4.6.2020 18:42
Zdravím názorového kolegu a přidávám pro ty, kteří sledují jak si to představují ti, kteří mají větší slovo tuto informaci :

Jedna malá, aktuální zpráva : ( obsahuje video TK )
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/opatreni-na-zadrzeni-vody-v-krajine-je-potreba-podle-ckait-kombinovat/1898507

K tématu a co na dané TK zaznělo jen tolik :
1. Zelené střechy nejsou pro nápravu věcí v povodí dostatečné řešení, jen zajištění vnitřní pohody budovy. Obecně vzato, každé snížení odtoku je přínosem, ale efekt takové úpravy je minimální v prostředcích proti vynaloženým prostředkům v péči o krajinu ( nikoliv jen stavebním způsobem ). Pro střechy je to ale pěkná inzerce.
2. Velké stavby neřeší krajinotvornou funkci a pan kolega Vokurka asi zcela nepochopil, o co v krajině jde. Účelově. Napadení oponentury záměrů je poplatné jisté linii prosazování právě těch cílů, které odborně nechceme. Od vysokoškolského pracovníka bych očekával opravdu trochu metodického přístupu a přiznání faktu, že plocha povodí je schopna zasáknout více vody, nežli je objem té největší přehrady. Pravda, je to vodohospodářský inženýr, mající těžiště v dílech. I proto mne mrzí jeho přístup k oponování záměrů, který bych od vědeckého pracovníka neočekával.
3. D-O-L není zařízení pro převod vody z povodí do povodí, a ani se s takovým řešením ve studii ( MD ) neuvažuje. Tuto informaci je možné si ověřit v daném materiálu. Dotace zásobního objemu pro nalepšení průtoku, která padne na proplavování, nepovažuji za výsledek myšlení, spíše lobyingu.

Mnozí déle praktikující si povšimli, že ČKAIT a i jiné subjekty "profesní" povahy, praktikují ovlivňování "správného pohledu na věc", ale proti tomu protestoval i Brontosaurus. Nebo, že by se situace opakovala ?

Mějte rýče, motyky i kopály po ruce, a chraňme lesy, i hory. Sázejme stromy, zasakujme, hospodařme s vodou, pečujme o krajinu, ale hlavně - kontrolujme ty, kteří tvoří koncepce.

<rýpal lesní>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.6.2020 18:12 Reaguje na rýpal lesní
http://www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/povodi-moravy-s-p-pokracuje-v-cisteni-toku-prevzatych-po-zvhs/

Nu, a tady, pro odborníky i laiky kousek ze špatné praxe ....
( rok 2013, GŘ Radim Světlík ), ale klidně bych mohl vybrat něco jinde, příkladů je spoustu.
To "bláto" je z těch polí nad potoky.

A pro ty, kteří si všimnou, že byla kdysi nějaká ZVHS, tak vysvětlení - tato organice byla umrtvena po roce 1996 a r. 2012 zrušena spolu s vyhlášením politické premisy, že vše, co je péče o krajinu, spasí zázračně podnikající zemědělec a sponzor - majitel pozemku. Nestalo se. A v povodí se přestalo udržovat, přemýšlet, hospodařit. Důsledky jsou zde.
<rýpal lesní>
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.6.2020 21:29
Na potoce Bobravě pod Brnem chtějí postavit přehradu v úzkém skalnatém a nádherném údolí. To po považuji za nesmysl, na co to bude?
Asi 10 km proti proudu je mokřad "Horní rybník" v k.ú. Omice vedený na katastru jako bažina, je to biosférická rezervace.
Bobrava je od něho oddělena regulační hrází a celý mokřad je zavodňován ze zalesněných svahů nad ním. Což dnes nefunguje a proto byl i v květnu suchý.
Pokud by se saškrábnula hráz na jednom místě o asi 30 cm a v Bobravě postavil stupeň řádově 60 cm vysoký, celý mokřad bude celoročně pod vodou. Plocha je asi třetinová, než plánovaná přehrada, cena úpravy je ovšem skoro nulová.
Nevíte, kdo to má ve správě? Povodí? Nebo odbor životního prostředí? Na kraji? Nebo v Brně? Zeptal bych se jich, jestli by to nešlo. Děkuji.
Odpovědět
J

Jaromír Maštera

9.6.2020 22:09 Reaguje na Pavel Hanzl
místo neznám. Ale asi bude potřeba kontaktovat Povodí a odbor životního prostředí na městě.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

9.6.2020 14:24
Skvělý článek mě potěšil o to víc, že z Jihlavy pocházím, a tak všechny tyto lokality z dětství důvěrně znám. Zkoumání krajiny bylo vždycky mou láskou, vodní toky a bažinky obzvláště. Co dobrodružných výprav jsem strávila třeba na bažince u místa Skalka! Miluju blatouchy, ale brzy jsem poznala, že kytičku mamince nedonesu - utržené okamžitě vadnou. Při nedávné návštěvě Jihlavy jsem s potěšením zjistila, že dávno nepoužívaný a zcela zarostlý přírodní bazén na Skalce se stal (po vyčištění a uzpůsobení) přírodní nádrží pro volně žijící živočichy.

Co dodat k článku - posté konstatováno:
" ..Oslovil Vás někdo z nich s nějakou konkrétní nabídkou, poptávkou, návrhem na konzultaci?
Žádní politici nás zatím s žádnou nabídkou, poptávkou ani dotazem neoslovili."

Zkrátka, jak slyším někde o "nutnosti zadržování vody v krajině", ježí se mi všechno, stejně jako když slyším "Co všechno byste měli vědět o koronaviru".
Odpovědět
J

Jaromír Maštera

9.6.2020 22:07 Reaguje na Martina Vránová
díky. Však jsme se na rybníčku na Skalce a mokřadní učebně s kolegy ze dvou spolků něco nadřeli :-). Ale výsledek je myslím pěkný.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.6.2020 10:49
Konečně článek autora stojící pevně oběma nohama na zemi
a taky člověka,za kterým je vidět konkrétní výsledky jeho
práce.Mnoho "tláchalů"by si ho mělo vzít jako příklad
a jít něco pro přírodu skutečně hmatatelného dělat.
Pouze bych dodal,že v hustě obydlených oblastech a v úzkých
údolích s okolní zástavbou,bych nebyl ani proti zahlubování
toků pro zvýšení kapacity průtoku povodňových vod,ale pouze
v nezbytné délce a pokud nelze vylití zabránit jinak.Extrém
je extrém,ale opakující se katastrofy si vyžadují radikální
řešení,když ta mírnější selhávají.Jinak držím palce a přeji
co nejvíce následovníků.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist