Jak vyrobit dobrou tůň? Udělejte ji mělkou, radí Jaromír Maštera
28.5.2020 04:23
(Ekolist.cz)
Dolní Bradlo - rybník, tůně a mokřady.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Vacek / Mokřady z. s.
Jaromír Maštera je hydrobiolog, který se zabývá teoretickou i praktickou ochranou přírody. Zaměřuje se na obnovou a tvorbou tůní, opravu menších rybníků, jejich biologické průzkumy, tvorbu zimovišť pro drobné živočichy a řadou dalších činností spojených s vodou a vodními živočichy a obojživelníky. Navrhuje opatření na zlepšení vodního režimu lokalit i částí krajiny a opatření k zadržení vody v krajině. Dříve pracoval pro Český svaz ochránců přírody v Jihlavě, na Správě CHKO Křivoklátsko nebo pro Agenturu ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě. Je aktivním členem spolku Mokřady z.s.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / archiv autora
Přečtěte si také |
Jak předcházet povodním? Musíme rozorat lesní cesty, říká slovenský expertJedna z tůní, o které se v lokalitě Dolní Bradlo stará spolek Mokřady.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.
Výchozí stav lokality v Dolním Bradle.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.
Přečtěte si také |
Muž, který buduje tůně. O vodě v krajině s hydrobiologem Jaromírem MašterouRučně se dá zbudovat leccos, lepší je ale mít po ruce menší pásový bagr.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.
Při péči o Bradelskou lokalitu se hodí i hrábě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.
Přečtěte si také |
Jana Orlická: Vysazené stromy po čase potřebují jednoduchou pomoc - odstranění nepotřebných úvazůObojživelníci si většinou tůň nebo mokřad najdou sami.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaromír Maštera / Mokřady z. s.
Příklad tůní a mokřadů, o něž v lokalitě Dolní Bradlo pečuje spolek Mokřady z. s.
předchozí další
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Vacek / Mokřady z. s.
reklama
Dále čtěte |
Jihočeští vodohospodáři nainstalovali záložní zdroje energie za 71 milionů korun
Petici proti drahé vodě podepsalo 3215 lidí, bývalý ministr Němeček ji předal ministrovi financí
Rybník Rožmberk původně nevznikal jako významné vodohospodářské dílo, ale pro slávu
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Karel Zvářal
28.5.2020 04:44Malé a mělké tůně pro obojživelníky v otevřené krajině slouží jako krmítko volavkám a čápům. Doporučil bych tedy spíše hlubokou tůň (přes 1 m) raději v lese, aby ji tito ptáci nemohli brodit. A pokud je mělká, udělat dlouhou úzkou rýhu (cca 2 m) a nadkrýt ji větvemi. Taková bude též před predátory bezpečnější. Dobrou produktivitu mají požární nádrže s šikmým výlezem. Tam jsem pulce přikrmoval mlátem a byla radost ten nekonečný proud strávníků od hladiny k potravě pozorovat.
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
28.5.2020 11:00 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den,
ano, úkryty jsou důležité – i v mělké tůni jich ale můžete udělat spoustu. Mělká tůň, není-li úplně v zástinu, taky velmi rychle zaroste vegetací, která funguje jako naprosto skvělý úkryt. Z biotopového hlediska (biotopových preferencí) jsou mělké tůně opravdu mnohem cennější – nabízejí biotopy mnohem širšímu spektru druhů (včetně bezobratlých), protože funguje v podstatě celé jako litorální pásmo, které je mnohem bohatější než hluboká voda. Jinak samozřejmě že tůně fungují i jako zdroj potravy pro ptáky, i ty lesní - to je příroda, jde o to, aby ztráty nebyly 100% - což lze zajistit tou strukturovaností.
Hluboká (nevypustitelná, nevysychavá) tůň má velkou nevýhodou v tom, když se tam dostanou ryby, je tzv. „vymalováno“ – už se jich nezbavíte. Mám teď na mysli zejména karasy stříbřité, střevličky východní a případně (dnes již celkem málo, ale místy pořád jsou) sumečky americké (invazní nepůvodní druhy). Problémem je jejich rychlý populační nárůst a predační tlak jak na bezobratlé, tak i na pulce apod. Mnohem horší vyhlídky mají čolci v tůni se sumečky, kteří tam jsou pořád, než s volavkou, která občas přiletí.
Odpovědět
ano, úkryty jsou důležité – i v mělké tůni jich ale můžete udělat spoustu. Mělká tůň, není-li úplně v zástinu, taky velmi rychle zaroste vegetací, která funguje jako naprosto skvělý úkryt. Z biotopového hlediska (biotopových preferencí) jsou mělké tůně opravdu mnohem cennější – nabízejí biotopy mnohem širšímu spektru druhů (včetně bezobratlých), protože funguje v podstatě celé jako litorální pásmo, které je mnohem bohatější než hluboká voda. Jinak samozřejmě že tůně fungují i jako zdroj potravy pro ptáky, i ty lesní - to je příroda, jde o to, aby ztráty nebyly 100% - což lze zajistit tou strukturovaností.
Hluboká (nevypustitelná, nevysychavá) tůň má velkou nevýhodou v tom, když se tam dostanou ryby, je tzv. „vymalováno“ – už se jich nezbavíte. Mám teď na mysli zejména karasy stříbřité, střevličky východní a případně (dnes již celkem málo, ale místy pořád jsou) sumečky americké (invazní nepůvodní druhy). Problémem je jejich rychlý populační nárůst a predační tlak jak na bezobratlé, tak i na pulce apod. Mnohem horší vyhlídky mají čolci v tůni se sumečky, kteří tam jsou pořád, než s volavkou, která občas přiletí.
Karel Zvářal
28.5.2020 13:10 Reaguje na Ondřej DočkalDobré odpoledne,
les preferuji z několika důvodů. 1) Mokřady mezi poli jsou ekologickou pastí, neb mladé žabky, které se rozlezou po okolí, hynou při pracech s těžkou mechanizací. I proto vítám všemi deseti Petici https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/ podepsanou ministrem zemědělství, tam je pamatováno na ekologické prvky (meze, remízky), kde přece jen se nějaké procento žab zachrání. I na posečené vojtěšce se sletí čápi a volavky a plochu dokáží také dobře vyčistit (rozjeté i přeživší, resp. trpící na slunci). 2) Do lesních tůní volavky nezaletují, spíše černí čápi, kterých je méně než bílých, ale predátorů celkově méně díky absenci volavek. 3) Tůně (kaluže, mokřádky) v otevřené krajině rychleji vysychají, a mnohokráte jsem přenášel vajíčka na hlubší vodu, někdy na úplně jiné místo (žel, v nouzi i do potoka - nejbližšího vodního zdroje).
Nejlíp se mi osvědčilo zakrývání tůní větvemi, kde je přežitelnost obojživelníků nejvyšší. V těch mělkých zarostlých nějací dospělci přežívají, ale pokud to není s hustým rákosem, volavka tyto plochy silně decimuje. Pulce shromážděné na mělčině u břehu, kam unikají před kanibalskými dospělci, podobně jako malé rybky, dovede vysbírat.
Žab jsou dnes jednotky procent z dřívějších stavů (60.-ky), proto je lépe udělat tůní méně, ale kvalitních (dnes se říká chytrých), aby to nebyla snadno slovitelná kaluž. Na té hlubší vodě je schopno dorůst s výše popsaným příkrmem velké množství pulců. Vyzkoušejte, uvidíte...
Odpovědět
les preferuji z několika důvodů. 1) Mokřady mezi poli jsou ekologickou pastí, neb mladé žabky, které se rozlezou po okolí, hynou při pracech s těžkou mechanizací. I proto vítám všemi deseti Petici https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/ podepsanou ministrem zemědělství, tam je pamatováno na ekologické prvky (meze, remízky), kde přece jen se nějaké procento žab zachrání. I na posečené vojtěšce se sletí čápi a volavky a plochu dokáží také dobře vyčistit (rozjeté i přeživší, resp. trpící na slunci). 2) Do lesních tůní volavky nezaletují, spíše černí čápi, kterých je méně než bílých, ale predátorů celkově méně díky absenci volavek. 3) Tůně (kaluže, mokřádky) v otevřené krajině rychleji vysychají, a mnohokráte jsem přenášel vajíčka na hlubší vodu, někdy na úplně jiné místo (žel, v nouzi i do potoka - nejbližšího vodního zdroje).
Nejlíp se mi osvědčilo zakrývání tůní větvemi, kde je přežitelnost obojživelníků nejvyšší. V těch mělkých zarostlých nějací dospělci přežívají, ale pokud to není s hustým rákosem, volavka tyto plochy silně decimuje. Pulce shromážděné na mělčině u břehu, kam unikají před kanibalskými dospělci, podobně jako malé rybky, dovede vysbírat.
Žab jsou dnes jednotky procent z dřívějších stavů (60.-ky), proto je lépe udělat tůní méně, ale kvalitních (dnes se říká chytrých), aby to nebyla snadno slovitelná kaluž. Na té hlubší vodě je schopno dorůst s výše popsaným příkrmem velké množství pulců. Vyzkoušejte, uvidíte...
OD
Ondřej Dočkal
28.5.2020 16:59 Reaguje na Karel ZvářalDobrý den,
Já nepolemizoval nad tím, zda les nebo pole, já polemizoval nad hloubkou a riziky (nejen) predačního tlaku ze strany např. střevličky. Znám v nedaleké obci požární nádrž, jsou tam střevličky - totálně vyžraná voda (= bez planktonu, bez bentosu) a kvůli planktonním řasám, které profitují z absence filtrujícího zooplanktonu neprůhledná voda (= nemůžou tam růst vyšší vodní rostliny). A samozřejmě bez žab, bez čolků, bez hmyzu... o tomto jsem psal. Zde ani větve nepomůžou. Zde by pomohla jediná věc: zbavit se střevliček, což je velmi, velmi obtížné, ne-li nemožné, z důvodů, o kterých jsem tu psal v jednom článku o karasech ob. a slunkách.
S čím zcela souhlasím, je brutální propad populací obojživelníků i za posledních ca 40 let, co můžu sám soudit. Nevztahujme ale tvorbu tůní jenom k obojživelníkům – obojživelníci jsou jen jednou z mnoha skupin organismů, kteří díky ztrátě těchto biotopů z naší přírody postupně mizí (měkkýši, brouci, vážky, rostliny,…). A i tůňka, která je příliš malá na to, aby vyhovovala žábám, může klidně vyhovovat nějakým hmyzákům, kteří jsou na tom stejně blbě, ne-li hůř, než ty žáby.
Odpovědět
Já nepolemizoval nad tím, zda les nebo pole, já polemizoval nad hloubkou a riziky (nejen) predačního tlaku ze strany např. střevličky. Znám v nedaleké obci požární nádrž, jsou tam střevličky - totálně vyžraná voda (= bez planktonu, bez bentosu) a kvůli planktonním řasám, které profitují z absence filtrujícího zooplanktonu neprůhledná voda (= nemůžou tam růst vyšší vodní rostliny). A samozřejmě bez žab, bez čolků, bez hmyzu... o tomto jsem psal. Zde ani větve nepomůžou. Zde by pomohla jediná věc: zbavit se střevliček, což je velmi, velmi obtížné, ne-li nemožné, z důvodů, o kterých jsem tu psal v jednom článku o karasech ob. a slunkách.
S čím zcela souhlasím, je brutální propad populací obojživelníků i za posledních ca 40 let, co můžu sám soudit. Nevztahujme ale tvorbu tůní jenom k obojživelníkům – obojživelníci jsou jen jednou z mnoha skupin organismů, kteří díky ztrátě těchto biotopů z naší přírody postupně mizí (měkkýši, brouci, vážky, rostliny,…). A i tůňka, která je příliš malá na to, aby vyhovovala žábám, může klidně vyhovovat nějakým hmyzákům, kteří jsou na tom stejně blbě, ne-li hůř, než ty žáby.
JM
Jaromír Maštera
29.5.2020 01:33 Reaguje na Karel Zvářallesní i nelesní tůně jsou důležité, každé pro jiné druhy. Výrazně více druhů ale bude v tůni nelesní, to je fakt. Obecně nelze tvrdit že nelesní tůň je ekologická past. Záleží na jakém místě daná tůň je a také jak vypadá. Řada druhů obojživelníků potřebuje zemědělskou krajinu a žije i na polích, včetně těch intenzivně obhospodařovaných (např. ropucha obecná). Určitě by bylo pro ně výrazně vhodnější extenzivní zemědělské hospodaření, ale dost druhů potřebuje i holou půdu v době mimo rozmnožování - třeba ropucha zelená ,krátkonohá, kuňka žlutobřichá. Ohledně rychlejšího vvysychání - prosím nezobecňujte, opět záleží na místě. Znám spoustu tůní které jsou na melioracích a tam nic nevysychá, a pak máme tůně občas vysychvané a často vysychavé. Nic z toho nemusí být špatně. Ale také může, pokud je tůň opravdu udělaná na nevhodném místě a drží vodu třeba jen měsíc v roce.
Odpovědět
JM
Jaromír Maštera
29.5.2020 01:26 Reaguje na Karel ZvářalProblematika je hodně obsáhlá a do článku bohužel nebylo možné vše popsat detailně. Hlubší části u tůní samozřejmě mají svůj význam, ale biologické opodstatnění mají většinou hloubky cca do 1,5 m. Tvary tůní mohou být rozmanité, důležitá je nepravidelnost. Požární nádrže mohou být pro obonjživelníky vhodné, záleží na druhu a parametrech. Některé nádrže jsou i pastmi, pokud mají všechny stěny příliš strmé. Ohledně "krmítek" pro volavky a čápy to dobře popsal pan Dočkal - je to přirozené a docházet k tomu bude všude, v mělkých i hlubších tůních. Volavky a čápi patří do přírody a jsou součástí mokřadů. Určitě je dobré do čerstvých tůní dávat jako kryt mrtvé dřevo, my to využíváme často. Až to pak zaroste, už to není tak důležité.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.5.2020 09:05 Reaguje na Jaromír Maštera1,5 m hlubokou tůň bych určitě nenazval mělkou (od metru výše), stejně jako není mělký hrob tak hluboko pod povrchem. Mělčina je tak holínková výška, tj. do 50 cm, a to je ta hloubka, kterou brodiví snadno procházejí. Mortalita v agrocenózách mnohonásobně převyšuje silniční ("tahovou"), není však obecně brána v potaz - v jiných textech jsem se s ní nesetkal. Za vhodnou krajinu považuji tu s pastvinami, sady, remízky. To je ta správná zemědělská krajina! Zejména kvůli predaci a antropogenní mortalitě jsou dnes obojživelníci vzácní, a s tímto faktem je třeba k řešené problematice přistupovat. Mělká jezírka na zahradách jsou velmi dobrým řešením i proto, že voda slouží jako napajedlo jiným živočichům v betonové poušti.
P.S. Naučte se psát hutněji, spíše než atlasové pojetí to připomíná zamotanou povídku.
Odpovědět
P.S. Naučte se psát hutněji, spíše než atlasové pojetí to připomíná zamotanou povídku.
JM
Jaromír Maštera
29.5.2020 09:43 Reaguje na Karel Zvářaldobrý den, toto je rozhovor, ne podrobný návod. Jestli Vás zajímá více např. o ohrožení a ochraně obojživelníků (těch problémů je v krajině více, ale je to hlavně o jejich biotopech, ne predaci), podívejte se prosím sem: http://obojzivelnici.wbs.cz/Ohrozeni-obojzivelniku.html . Pak o tom můžeme třeba podiskutovat, obojživelníkům se věnuji cca 20 let. Máte v mnoha věcech pravdu. Já jsem nikdy neříkal že 1,5 m hloubka je mělká tůň. Mělká tůň je taková, co mám průměrnou hloubku cca do 50 cm. S velkým rozsahem mělčin do 50 cm hloubky a některými místy třeba i hlubšími.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.5.2020 12:27 Reaguje na Jaromír Maštera"Zjednodušeně lze říct, že malou tůň do 300 m2, mělkou do 1,5 metru hloubky, umístěnou mimo vodní tok, bude nejspíš možné zbudovat bez povolení vodoprávního úřadu."... Jiná věta ohledně hloubky tůně v článku není a hovoří se tam o "mělké".
Začátečníkům bych rozhodně nedoporučoval budovat tůně "různě=kdekoliv" ("...louku, les, nebo třeba i pole"), ale vzhledem k suchým letům pokud možno na zamokřených místech nivy v sousedství potoka. Tam bude záruka, že vajíčka ani pulce nestihne krutý osud vysušení. Budovat (rychle=polní) vysychavé tůně mi přijde komické, těch je v přírodě dost a dost. Stručně řečeno: škoda času, energie a zmarněných obojživelníků.
Odpovědět
Začátečníkům bych rozhodně nedoporučoval budovat tůně "různě=kdekoliv" ("...louku, les, nebo třeba i pole"), ale vzhledem k suchým letům pokud možno na zamokřených místech nivy v sousedství potoka. Tam bude záruka, že vajíčka ani pulce nestihne krutý osud vysušení. Budovat (rychle=polní) vysychavé tůně mi přijde komické, těch je v přírodě dost a dost. Stručně řečeno: škoda času, energie a zmarněných obojživelníků.
JM
Jaromír Maštera
29.5.2020 13:06 Reaguje na Karel ZvářalBohužel nebylo možné vše do detailu v článku popisovat a dost textu prošlo redukcí. Mělo tam být tedy spíš: "mělkou, s maximální hloubkou do 1,5 m" To by bylo přesnější. Pro bližší informace prosím navštivte tuto stránku a odkazy: http://www.obojzivelnici.wbs.cz/Tune---management.html
Odpovědět
KS
Krejcar Stanislav
31.5.2020 17:40 Reaguje na Karel ZvářalPožární nádrž je účelová stavba většinou v majetku obce. Na rozdíl od koupaliště a rekreačních vodních ploch. Jistě máte štěstí, že většinou nejste přistižitelným a tedy i potrestatelným. U nás podobní ekoter... vypustili do volné přírody potoka nutrie. měštáci a bytovkáři z toho měli tipy na vycházky s dětmi a vnoučaty. Nikdo z nich si nepřipustil zanechaný kvasívý nepořádek. Oni v místě nebydlí a tedy nemají problém s ucpanými kanalizacemi a uhynulými jedinci ve výpustích.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.6.2020 18:43 Reaguje na Krejcar StanislavBu ha ha! Žáby vám kašlou na to, milý pane, čí je to majetek. Pokud v obci není jiná nádrž než požární, tak se rozmnožují v ní. Toliko jsem krmil pulce... To je teror, co?-)))
Odpovědět
RP
Radim Polášek
28.5.2020 10:37Já bych rozdělil pozemky na ty soukromé oplocené, hlavně zahrady a na ostatní volné ( i když soukromé, protože předpokládám, že vznik něčeho takového se vždy děje s vědomím vlastníka)
U zahrad bych to viděl spíš na mokřad s nepropustnou vrstvou, nejčastěji asi fólií a na vytvoření třeba i hodně složitého díla, třeba s cirkulací čerpadýlkem, filtrací propustnou vrstvou, třeba i čištění vody rostlibnami mokřadu a podobně. Primárně užitného buď okrasou nebo třeba i umožněním koupání a až sekundárně vytvářením biotopu pro užitečné a chráněné živočichy.
U volných ploch bych to viděl výhradně na nádrže napájené přirozeným způsobem, dosáhnutím úrovně spodní vody, pramenem, průsakem z místního vodního toku atd nebo pouze svedením povrchové vody z srážek. Utěsňování nádrže něčím je podle mne prakticky nerealizovatelné, protože dlouhodobě neudržitelné. Mimo betonových staveb, což naopak musí být oficiální vodní díla, jsou všechny nepropustná dna nádrží iluzí. Stavba nádrží utěsněných jílem je dnes napůl zapomenuta a snadno poškoditelná vandalem i živočichy, například nějakým hlodavcem hrabajícím si noru v zemi. Totéž fólie.
Důležitou vlastností nutnou k tomu, aby vodní mokřad byl v krajině užitečný je potom jeho trvalost. Nemá cenu v předtím suchém prostředí vytvářet mokřad na pár let, protože se ani nestihne osídlit a nestihne se v něm ustálit příslušné prostředí a příslušný biotop. Užitečný je mokřad či tůňka, pokud trvá bez přestávky aspoň takových 5 let, lépe však aspoň 10 let.
Podle mně je třeba začít tím, že se projde krajina, ideálně s pamětníkem vyššího věku a ideálně vícekrát. Nejpřínosnější je to podle mně v období nadbytku vody v krajině, kdy se zjeví místa, kde kdysi mokřady, prameny a tůňky byly a kde nebyly zničeny člověkem, ale zanikly přirozeným dlouhodobým zanesením mokřadu či tůňky listím či rychlým zanesením zeminou či pískem a štěrkem při nějaké povodni atd. No a tyto krajinné prvky se obnoví. Většinou by mělo stačit vybrání nanesené hmoty, prohloubení nějakého místa o 10 - 30 cm, vytvoření hrázky zadržující a zvedající na tom místě vodu atd. Ruční práce v rozsahu nějakých hodin na jeden malý krajinný prvek, mokřad nebo tůňku. Jako trochu speciální věc potom vidím hledání pramenů a obnova starých či vytváření nových studánek.
Mimochodem studánky mají své registry na internetu, pokud se povede něco takového obnovit nebo vytvořit, je dobré to tam zaregistrovat. Kromě toho zvláště staré osvědčené prameny jsou zdrojem často chuťově zajímavých vod, ať už přímo na pití ( pokud je trochu jistota, že nejsou hygienicky závadné) nebo na vaření nápojů, kafe, domácího piva vína nebo medoviny nebo třeba bezové limonády. Využívání těchto pramenů a studánek je podle mne cesta ke zkulturnění krajiny i k její ochraně, protože kdo takhle pravidelně nějaký pramen využívá, má vždy zájem ten pramen a stav krajiny udržet.
Tyto obnovené věci je třeba potom udržovat. To znamená obvykle podle potřeby jednou za pár let zase šetrně prohloubit, vyčistit navýšit hrázku atd.
Odpovědět
U zahrad bych to viděl spíš na mokřad s nepropustnou vrstvou, nejčastěji asi fólií a na vytvoření třeba i hodně složitého díla, třeba s cirkulací čerpadýlkem, filtrací propustnou vrstvou, třeba i čištění vody rostlibnami mokřadu a podobně. Primárně užitného buď okrasou nebo třeba i umožněním koupání a až sekundárně vytvářením biotopu pro užitečné a chráněné živočichy.
U volných ploch bych to viděl výhradně na nádrže napájené přirozeným způsobem, dosáhnutím úrovně spodní vody, pramenem, průsakem z místního vodního toku atd nebo pouze svedením povrchové vody z srážek. Utěsňování nádrže něčím je podle mne prakticky nerealizovatelné, protože dlouhodobě neudržitelné. Mimo betonových staveb, což naopak musí být oficiální vodní díla, jsou všechny nepropustná dna nádrží iluzí. Stavba nádrží utěsněných jílem je dnes napůl zapomenuta a snadno poškoditelná vandalem i živočichy, například nějakým hlodavcem hrabajícím si noru v zemi. Totéž fólie.
Důležitou vlastností nutnou k tomu, aby vodní mokřad byl v krajině užitečný je potom jeho trvalost. Nemá cenu v předtím suchém prostředí vytvářet mokřad na pár let, protože se ani nestihne osídlit a nestihne se v něm ustálit příslušné prostředí a příslušný biotop. Užitečný je mokřad či tůňka, pokud trvá bez přestávky aspoň takových 5 let, lépe však aspoň 10 let.
Podle mně je třeba začít tím, že se projde krajina, ideálně s pamětníkem vyššího věku a ideálně vícekrát. Nejpřínosnější je to podle mně v období nadbytku vody v krajině, kdy se zjeví místa, kde kdysi mokřady, prameny a tůňky byly a kde nebyly zničeny člověkem, ale zanikly přirozeným dlouhodobým zanesením mokřadu či tůňky listím či rychlým zanesením zeminou či pískem a štěrkem při nějaké povodni atd. No a tyto krajinné prvky se obnoví. Většinou by mělo stačit vybrání nanesené hmoty, prohloubení nějakého místa o 10 - 30 cm, vytvoření hrázky zadržující a zvedající na tom místě vodu atd. Ruční práce v rozsahu nějakých hodin na jeden malý krajinný prvek, mokřad nebo tůňku. Jako trochu speciální věc potom vidím hledání pramenů a obnova starých či vytváření nových studánek.
Mimochodem studánky mají své registry na internetu, pokud se povede něco takového obnovit nebo vytvořit, je dobré to tam zaregistrovat. Kromě toho zvláště staré osvědčené prameny jsou zdrojem často chuťově zajímavých vod, ať už přímo na pití ( pokud je trochu jistota, že nejsou hygienicky závadné) nebo na vaření nápojů, kafe, domácího piva vína nebo medoviny nebo třeba bezové limonády. Využívání těchto pramenů a studánek je podle mne cesta ke zkulturnění krajiny i k její ochraně, protože kdo takhle pravidelně nějaký pramen využívá, má vždy zájem ten pramen a stav krajiny udržet.
Tyto obnovené věci je třeba potom udržovat. To znamená obvykle podle potřeby jednou za pár let zase šetrně prohloubit, vyčistit navýšit hrázku atd.
JM
Jaromír Maštera
29.5.2020 01:40 Reaguje na Radim PolášekDo článku nebylo možná dát vše. Zcela umělými, novými tůněmi, na místech kde by normálně nikdy nemohly být, se zde nezabývám. Možností řešení je spousta, bohužel ale žádná foliová ani betonová tůň (chcete-li jezírko) nebude nikdy fungovat tak dobře jako tůň volně v přírodě na vhodném místě. Je zde problém např. z promrzáním a přehříváním, chybí výrazně kontakt vody s půdou. Z toho planou problémy typické pro jezírka - např. trvalý výskyt vláknitých řas. U přirozených tůní často řasy jsou jen po část roku a poté zmizí. funguje to tam všechno jinak. Ohledně životnosti tůní - toto kritérium by se nemělo hodnotit jako zásadní. I tůň co zanikne do 5 let a mezitím skvěle fungovala má význam a není to neefektivní opatření. Lepší než hluboká tůň, která bude v lokalitě desítky let a nikdy se v ní nic moc vyskytovat nebude, typicky kvůli tomu, že zde nejsou žádné mělčiny a žádná litorální vegetace (to si nevymýšlím, takové tůně jsou bohužel často k vidění).
Odpovědět
JM
Jaromír Maštera
29.5.2020 13:09omlouvám se, asi z článku vypadla informace o tom, co je myšleno mělkou tůní. Tedy doplňuji: Mělká tůň je taková co má průměrnou hloubku do 50 cm. Pro řadu organismů (obojživelníci atd.) jsou zásadní mělkovodní části tůní a rybníků s hloubkou právě do 40-50 cm.
Odpovědět
va
vaber
29.5.2020 16:14 Reaguje na Jaromír Mašteramůj soused si udělal na zahradě něco jako bazén kde má hloubku až 2m , dno i břehy jsou z větších a drobných kamínků ,žádná plastová nádrž, koupají se tam a nijak se o údržbu nestarají žádná chemie pro bazény, jen nechávají proudit vodu aby se okysličovala ,narostlo tam dost vodních rostlin a kvákají tam žáby ,zatím jim to nevadí a nechávají je žít, voda je tam krásně čistá
Odpovědět
JM
Jaromír Maštera
4.6.2020 21:33 Reaguje na vaberco se týká obojživelníků, není zásadní maximální hloubka dané nádrže, ale přítomnost a rozsah mělčin do 50 cm hloubky. Tam je soustředěn veškerý život. Takže to co popisujete je asi v pořádku, mají tam i hloubky, ale mají tam evidentně i nějaké ty mělčiny. Někdy obojživelníci z důvodu nedostatku vhodných míst obsazují i různý jiné, méně vhodné nádrže. Ale optimální podmínky to pak třeba nejsou a nedochází k úspěšnému rozmnožování. Obecně určitě neplatí, že když někde ve vodě uvidíme žábu, žije tam, a vyhovují jí to. Ne vždy totiž obojživelníci lezou do vody jen kvůli rozmnožení. Ale vesměs platí, že když už se tam obojživelníci množí, něco něco i všechno je tam pro ně dobré.
Odpovědět
JM
Jaromír Maštera
29.5.2020 13:35Ještě bych rád uvedl, že v článku nebylo možné řešit věci dopodrobna. Koho více zajímá problematika tůní, prosím navštivte stránku a odkazující stránky na web našeho spolku, kde je to více popsáno: http://www.obojzivelnici.wbs.cz/Tune---management.html. Případně se mi s dotazy ozvěte.
Odpovědět