Jana Orlická: Vysazené stromy po čase potřebují jednoduchou pomoc - odstranění nepotřebných úvazů
28.5.2020
Kůly a úvazy mají podporovat, ale mohou začít škrtit. Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Strom je ze zákona součástí pozemku, na kterém roste, a jeho majitel má povinnost o něj pečovat. Pokud roste ve městě nebo na kraji silnice, musí strom zvládnout solení, sešlapanou půdu, horko a málo vody, omezený prostor pro kořenění a spoustu dalších ústrků.
S řadou výše zmíněných problémů neuděláme nic nebo málo, o to trestuhodnější je extrémně časté zanedbání péče ze strany majitele, což je na veřejných pozemcích obvykle obec, správci silnic nebo jiná veřejná instituce.
Povinnost žádat o povolení kácení a časové omezení kácení mimo vegetační sezónu je velmi známá. Často se ale zapomíná na povinnou a velmi potřebnou nutnost o stromy pečovat po výsadbě. Jde zejména o správně provedenou výsadbu, výchovný řez a včasné odstranění úvazů a kůlů.
Popis: Příliš těsně uvázaný kmínek se už pomalu zařezává do rostoucího stromu. Na starších se často objevují i lišejníky nebo řasy. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jana Orlická / archiv autorky
Z pohledu všímavého kolemjdoucího nebo místního většinu zmíněných věcí neovlivníte, nebo jen minimálně. Výsadbu provádí většinou obec nebo firma, řez by měli dělat odborníci (v případě extrémně špatného provedení lze podat podnět na příslušný obecní úřad) a efektivní zálivka rostoucího stromu obnáší spíše hektolitry než kbelíky vody.
Jeden jednoduchý zásah ale může stromu výrazně pomoci, a to odstranění již nepotřebných úvazů a kůlů. Ty strom pomáhají ukotvit od výsadby do doby, než tuto funkci převezmou kořeny. V průběhu let se ale strom může na původně dobře míněné opoře doslova oběsit. Úvazy mohou kmen utiskovat až to té míry, že přeruší vodivá pletiva a strom umírá. Rána na kmeni je také cestou pro různé choroby.
Z toho důvodu si dovolím apel: všímejte si stromů. Ideální je kontaktovat majitele pozemku, upozornit ho na zanedbanou péči a vyžadovat nápravu.
Pozdě, ale přece. Kůra už je poškozená a kmínek mírně vytlačený, ale stromek to pravděpodobně zvládne. Nejnáchylnější k tomuto poškození jsou rychle rostoucí stromy s jemnou kůrou, třeba lípy, jasany a javory. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jana Orlická / archiv autorky
Můžete ale také prostě vzít nůž a evidentně tísnící nebo dokonce zarůstající úvazy odstranit. Jen je nutné při tom v žádném případě nepoškodit strom. Při cestách po Česku už mám na svědomí stovky úvazů – a vždy znovu mám pocit, že po přeříznutí tísnícího pásku se strom nadechl. Pokud je nutné odstranit i kůly, nechte je poblíž stromu, jejich odnesení by mohlo být považováno za krádež. Často je vhodné je odstranit také, protože mohou strom dřít. Velmi často jsou u země uhnilé, a místo toho, aby stromu poskytovaly oporu, visí na něm.
Úvazy plní svou roli obvykle do dvou let stromu. Aby však byly skutečně funkční, musí být splněny dvě podmínky. Musí být dostatečně volné, aby se v nich strom mohl mírně pohybovat. To ho přiměje k vytváření odolných pletiv, které ho udrží i po odstranění opory.
Za druhé musí být úvazy odstraněny včas nebo povolovány tak, aby nedošlo k zaříznutí provázku do kůry a útisku pletiv. Strom totiž nemůže přestat růst a sílit v kmeni – každý rok se projeví přírůstem, letokruhem. Z toho důvodu dokáže doslova přetéct přes ponechaný úvaz (nebo pokud třeba proroste okem v plotu apod.).
Pokud je kůl příliš blízko, kmen otlačí a odře. Je to cesta pro nemoci a houby a hlavě zcela zbytečná rána. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jana Orlická
Dodatečnou oporu stromu poskytujeme nejčastěji proto, že sázíme vzrostlé stromy. V případě takové výsadby přijde strom o část kořenů a jen postupně prorůstá do země. Úvazy tedy zabrání příliš velkému pohybu koruny a doslova vyviklání neuchycených kořenů z půdy.
Za normálních okolností strom roste od semenáčku k dospělému na jednom místě. Jak přibývá nad zemí, tak zesiluje pod zemí. Správně vysazený strom tedy drží v zemi kořeny a kůly plus úvazy k nim mají sloužit jako doplňková opora. Neměla by se ale změnit v závaží.
Vyjádření k problému od právní porady Frank Bold
Odstraněním úvazků a kůlů popisovaném v příspěvku by mohlo vyvstat problém poškození cizí věci. Strom je součástí pozemku, z něhož vyrůstá jeho kmen. Vlastník pozemku je povinen pečovat o dřeviny, zejména jejich ošetření a udržování
(§ 7 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně způsobí škodu na cizím majetku zničením nebo poškozením věci z takového majetku (§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4. zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích). Domníváme se, že Vaším jednáním ke škodě na majetku nedojde, nedopustila byste se tedy tohoto přestupku, nicméně přesto doporučujeme odstranění úvazků konzultovat s vlastníkem stromů.
Máte možnost vyhledat v katastru nemovitostí vlastníka pozemku, na kterém roste konkrétní zanedbaný strom. Poté jej může kontaktovat s upozorněním, že je povinen pečovat o dřeviny a jejich ošetřování podle zákona a že pokud tak neučiní a dojde k poškození dřeviny, může se dopustit výše uvedených přestupků. Pokud by to nepomohlo, můžete podat na obecní úřad jakožto orgán ochrany přírody podnět k prošetření možného spáchání přestupku. Námi zpracovaný vzor na podnět najdete zde.
Co se týče odstranění kůlů, pokud byste je někam odnesla, dopustila byste se krádeže podle zákona č. 251/1016 Sb., o některých přestupcích. Radíme, abyste věci nechal poblíž stromu, od něhož jste je odstranila.
reklama
Jana OrlickáAutorka se profesionálně zabývá ochranou přírody. Autorka vystupuje pod pseudonymem, redakce její pravé jméno zná.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Ne téhle metodě podepření je blbá ještě jedna věc. Abych zasadil strom, musím pokácet tři jiné, ze kterých se udělají ty kůly :-)
Odpovědět
Ty kůly se dělají z prořezávkových tyčovin, takže naopak se jedná o rozumný způsob využití materiálu, který by jinak, pokud by neshnil v lese, skončil maximálně naštěpkován.
Odpovědět
ani našponovaná a do kůry zarostlá ochrana proti okusu není nic moc. a zarostlá škrtící plastová cedulka ze zahradnictví je k vidění až příliš často.
Odpovědět
Pravdou je něco uplně jiného. A TO JE ČLOVĚK !! Podpůrný kůl použitý při výsadbě je pro zakořenění nutností. Stačí použít jutový přírodní materiál místo sklolaminátových pásků. U ovocných stromů na zahradách je kůl v dnešní době nutností díky použité podnoži jež má omezenou kotvící schopnost. Bohužel v současné době je zde ještě jeden podobný problém s kterým se setkáváme v přírodě. A TO JE OKOLÍ CYKLOSTEZEK, zřizovatelé a "udržbáři " po výsadbách se o tuto výsadbu nechávají na pospas času. Průklest korun jež odstranuje suché a poškozené větve, stejně jako kontrole a úpravě věcného břemene v těchto výsadbách. Media dost často informují o pádu stromů a větví do energetických soustav. Ekologové vzhledem ke svému vzdělání a spíše nevzdělání se k tomuto nehlásí. A správci a provozovatelé sítí díky pracovním vytížením na kontrolu stavu a dosahu prostoru věcných břemen kdy vrby a rychlerostoucí stromy a keře bez údržby dokáží přerůst vzdálenost věcného břemene. U soukromých subjektů , je to jednoduché tam se nařídí úprava a případně vystaví pokuta. V přírodě je to problém, podobný jako na pozemcich jež majitele nemají a nikdo tedy není dohledatelným.
Odpovědět
Na ilustrační fotografii je prezentovaný zával pod plastovým úvazkem, jež dopadl ještě dobře, kdy tento úvazek nezarostl do kmínku, což se i stává.
Odpovědět
V současnosti je moderní vysazování a používání přerostků a odrostků s konečnou výškou a korunou. Prezentované chrániče nejsou ochranou před okusem zvěře, ale pro stabitu stromu po výsadbě do doby zakořenění. Proti okusu zvěří a poškození technikou se stále úspěšně používá např. králičák nebo plastová ochrana kmínku. Je sice dobře, že vzdělaná ekoložka článkem upozornuje na chyby jež dělá člověk ale měla by se zviditelnovat profesními argumenty. A nikoli ekopotěmkinovštinou polistopadové doby.
Odpovědět
S první větou souhlas. Mimo to se používá i podzemní kotvení kořenového balu. Na každý pád by měly být úvazy neutažené fest a včas uvolňované nebo odstraněné. Kde je v článku uvedeno, že v případě těchto úvazů a tyčí jde o chráničky proti zvěři? Také fotky jsou zjevně z města, kde tohle není potřeba. Občas se také používají nízko umístěné kůly do trojnožky nebo nějakého tvaru blízko stromu, ale ty mají fungovat jako prevence proti přímému očůrávání od psů, případně sešlapu nebo poškození báze stromu při sečení. V článku nevidím odbornou chybu. Jeden konkrétní rozšířený problém, konkrétní výzva, konkrétní věc, kterou lze udělat za pár minut. Že se stromky sází špatně a jak by se to mělo dělat - to je na mnoho povolanějších článků. Některé tady už byly.
Odpovědět
Záleží taky na tom, zda se sází stromky prostokořenné (tedy jen s minimem hlíny) nebo kontejnerované (kořeny jsou oalené hlínou, v případě těch velkých to mohou být i pořádné lavóry). Ty první mají výrazně menší ujímavost a kotvení je u velkých nutné nutné, ty druhé se dají kotvit i pod zemí za ten kořenový bal, chytí se snadněji (menší šok pro strom) a jsou řádově dražší. Ty jutové úvazy jsou lepší, ale pokud je to nějaký utažený provázek, tak třeba do rychle rostoucího stromu (javor, jasan, lípa, vrba) se dokáží zařezávat už po roce nebo dvou, kdy je má úvaz do rozpadu daleko. Zejména když je provázek utažený od začátku fest, jak je neblahým zvykem. Ty velké kůly a těsné úvazy jen maskují špatné sázení. Hlavně, že to při kolaudaci dobře vypadá...
Odpovědět
Podzemní kotvení za bal má jednu zásadní nevýhodu a to, že balovka má zpravidla vlivem dobývání poškozen kořenový systém a pokud nebyl dotyčný jedinec pravidelně podrýván, je tento kořenový systém příliš řídký a ten stromek (obzvlášť pokud je větších rozměrů) se vyvrátí v tom balu aniž by se bal pohnul, takže z důvodu "pákových efektů" je daleko vhodnější jej kotvit za kmínek pod korunou.
Odpovědět
Neřeším to a škrticí úvazky řežu. Uhnilé vyvrácené kůly visící na stromku odříznu a nechám ležet. Žalujte mě, kdo chcete.
Odpovědět
Přiložené fotografie dokládají totální diletantismus při realizaci. Úvazek se zásadně nemá omotávat kolem kmínku jako smyčka, ale vždy dělat jen poloviční omotávkou, kdy polovina obvodu kmínku je volná. Aby bylo dosaženo zafixování, je potřeba toto provézt do tří stran. Nechápu, jak to mohl někdo převzít.
Odpovědět
|
|