https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/odhalovani-paseraku-zvirat-se-budu-venovat-dal-rika-byvala-inspektorka-pavla-rihova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odhalování pašeráků zvířat se budu věnovat dál, říká bývalá inspektorka ČIŽP Pavla Říhová

20.1.2021 07:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jednou z největších kauz u nás bylo odhalení nelegálního zpracování tygrů. Zvíře na snímku má podepřené končetiny, aby se nezkazila kůže. Její cena je na černém trhu od 50 do 100 tisíc Kč.
Jednou z největších kauz u nás bylo odhalení nelegálního zpracování tygrů. Zvíře na snímku má podepřené končetiny, aby se nezkazila kůže. Její cena je na černém trhu od 50 do 100 tisíc Kč.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Celní správa
Pavla Říhová a její tým z České inspekce životního prostředí byl uznávaný u nás i ve světě. Na poli mezinárodní ochrany biodiverzity a potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy zaznamenal řadu výrazných úspěchů. Mezi hvězdné chvíle její kariéry patřila audience u prince Williama, který coby ochránce přírody ocenil její dlouholetou práci. Pavla Říhová se svým týmem už na České inspekci životního prostředí není. Jaké byly důvody odchodu a co bude s týmem dál, líčí Pavla Říhová v rozhovoru pro Ekolist.cz.
 

Dlouhá léta jste pracovala na ČIŽP v oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES (pozn. red.: Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Jak to bylo dlouho?

Na ČIŽP jsem pracovala na den přesně 27 let. Nastupovala jsem 20.12.1993 a odešla 20.12.2020.

Začínala jsem na Oblastním inspektorátu Praha v oddělení ochrany přírody jako vůbec první inspektor ČIŽP, který dostal na starosti mezinárodní úmluvu CITES, k níž jsme tehdy jako stát nově přistoupili. Deset let jsem byla řadový inspektor, učila se kontrolní práci a snažila se zavádět kontroly CITES do praxe. Po přechodu na ředitelství jsem pak 17 let vedla specializovaný útvar s celorepublikovou působností přímo zaměřený na CITES a ohrožené druhy.

Pavla Říhová.
Pavla Říhová.
Zdroj | Archiv Pavly Říhové

Mohla byste popsat, jak vypadal váš obyčejný den, kdy se nic neděje?

Můj obyčejný den jako vedoucí nebyl v posledních letech zase tak adrenalinový, jak by se mohlo zdát. Vytvářela jsem zázemí svému týmu, což s sebou nese spoustu papírování, organizace práce a jednání.

V české státní správě se bohužel hodně rozbujela administrativa, a tak poslední dobou tvořily cca 80 % mé práce papíry a práce na počítači. Vyřízení e-mailů, psaní zpráv a různých materiálů, práce se spisy k jednotlivým případům, kontrola dokumentů, které vytvořili mí podřízení, výkazy, příprava na jednání, porady, řešení potíží, telefonáty...

Ale i jako vedoucí jsem párkrát do měsíce sloužila na letišti v Ruzyni či se účastnila vybraných kontrol. Sice méně než mí kolegové, ale přece. S ohledem na letité zkušenosti byla má účast na případech spojena spíše se závažnějšími kauzami.

Hodně jsem se věnovala také koordinaci – je důležité propojit práci inspektorů, celníků, policistů a státních zástupců dohromady, snažit se, aby uměli fungovat společně a všichni táhli za jeden provaz a aby se problematika boje proti wildlife crime někam posouvala.

A jak vypadal den, kdy se děje všechno a adrenalin teče proudem?

Tak to jsou především situace, kdy jsme přizváni jako odborní konzultanti-biologové k závažným trestním kauzám. Může jít o domovní prohlídky, prohlídky nebytových prostor, záchyty vozidel apod. Takové akci předchází dlouhá příprava a shromažďování informací. Zvažují se všechny možnosti, potřebné vybavení, jednotlivé kroky, diskutuje se, co můžeme na místě čekat...

Audience u prince Williama. Pavla Říhová sedí druhá zprava
Audience u prince Williama. Pavla Říhová sedí druhá zprava
Zdroj | Archiv Pavly Říhové

Pak přijde den D a nervozita stoupá. Akce obvykle začínají velmi brzy ráno, takže je nutné být na místě či někde poblíž třeba kolem 5 či 6 hodiny ráno. Naše role v celém soukolí je poskytovat odbornou podporu.

Akci velí trestní orgán, který postupuje podle svých pravidel, jimž se musíme přizpůsobit. Ale problematika wildlife crime má přece jen určitá specifika. Není to, jako když se hledají drogy nebo cigarety, zvláště pokud jsou na místě živá zvířata. Dopředu nikdy nevíme, co nás čeká a jak to celé bude probíhat.

Jak dlouho taková akce typicky trvá?

To je různé. Tři hodiny, celý den nebo také dva dny.

Na místě mohou být exempláře, které bude obtížné určit, nebezpečné druhy, nebo mrtvá rozkládající se těla a zápach, dotyčný podezřelý se může chovat agresivně...

Jsou to nervy a obrovská zodpovědnost. A po pár hodinách také únava nebo i zima a hlad, když si s sebou nevezmete nic k jídlu... Tyhle akce jsou skutečný adrenalin.

Inspektoři se podíleli například na odhalení nelegální výroby tygřího vývaru.
Inspektoři se podíleli například na odhalení nelegální výroby tygřího vývaru.
Zdroj | Policie ČR

Jakou konkrétní akci či kauzu byste označila jako největší?

Záleží, zda myslíte největší akci z hlediska významu pro ochranu ohrožených druhů, rozsahu nelegální činnosti či počtu zapojených lidí…

Ale mezi ty největší určitě patří operace Trophy, zaměřená na nelegální obchod s tygřími produkty, která proběhla v roce 2018. Na místě tehdy zasahovalo asi 200 lidí.

Velká byla také operace zvaná Lora, která se týkala nelegálního obchodu s papoušky a při níž byli zabaveni arové Learovi, kteří jsou dnes v pražské ZOO. To byl záchyt asi nejvzácnějšího druhu v ČR. Lora byla také akce s největším počtem zúčastněných inspektorů ČIŽP. Tehdy domovní prohlídky probíhaly na 12 místech zároveň a museli jsme zapojit všechny dostupné inspektory, kteří měli nějakou zkušenost s CITES.

Záchyt zřejmě nejvzácnějšího chráněného druhu. Ara Learův.
Záchyt zřejmě nejvzácnějšího chráněného druhu. Ara Learův.
Zdroj | Celní správa

Rozsáhlá a důležitá byla také operace Rhino, kde šlo o obchod s nosorožčími rohy. Díky rozkrytí této kauzy se ukázalo, že patříme mezi čtyři země na světě, které měly v té době největší problém s obchodem s nosorožčími rohy.

Loni ve vás a ve vašich kolezích uzrálo rozhodnutí inspekci opustit. Mluvila jste o nepříjemných podmínkách, ve kterých se nedá pracovat. Co si pod tím máme představit?

Nebylo to ze dne na den, problém se stupňoval během posledních tří let, víceméně od zmiňovaného případu obchodu s tygry.

Naše oddělení a především já osobně jsme začali vadit řediteli inspekce Eriku Geussovi. Vadilo mu, že jsme moc vidět, že s námi chtějí mluvit novináři. Příliš jsme vyčnívali. To se pod tímto vedením na inspekci nenosí, jako zaměstnanec máte poslouchat a nemít vlastní názor. Známý smí být pouze pan ředitel a kdokoli, kdo by ho nějak zastiňoval, je na indexu.

Když se podíváte zpět, tak inspekci v posledních letech opustilo či bylo "odejito" mnoho výrazných osobností, například Ing. Jana Moravcová či JUDr. Jitka Jelínková.

Ten trend pokračuje, nejde jen o naše oddělení CITES. Odchází mnoho dalších lidí, fluktuace zaměstnanců je za tohoto vedení vskutku nebývalá. Pod Erikem Geussem není lehké pracovat, chování jeho samého i jeho suity k zaměstnancům je strašné.

Jak konkrétně se to projevovalo?

Kolegové z Celní správy a policie dostali od svého vedení za kauzu tygrů pochvalu. Nám vedení odebralo tabulkové místo. Práci šesti lidí jsme poté museli zvládat v pěti. Byl nám odebrán rozpočet oddělení, nedostávali jsme odměny či byly výrazně snižovány, objevovaly se různé slovní výtky a invektivy.

Náš nadřízený se hodně snažil, aby se řediteli zavděčil, takže jsme neustále slýchali, že si o sobě moc myslíme, že nerespektujeme vedení, nechápeme priority inspekce, že naše práce ve srovnání s ostatními složkami není důležitá, jsme problémoví, všechno děláme špatně atd. Nikdy jsme ovšem nedostali jakoukoli písemnou výtku či konkrétní sdělení, co přesně špatně děláme.

Inspektoři dopředu neví, co je přesně čeká za překvapení. Snímek z akce Trophy.
Inspektoři dopředu neví, co je přesně čeká za překvapení. Snímek z akce Trophy.
Zdroj | Celní správa

Oficiální kontrola z Ministerstva životního prostředí zaměřená na výkon práce oddělení CITES shledala, že pracujeme výjimečně dobře. Je zajímavé, že naši práci oceňovali celníci, policie, státní zastupitelství, ministerstvo i kolegové ze zahraničí, jen na inspekci jsme byli za čím dál větší outsidery a potížisty…

O řešené případy a samotnou práci oddělení se vedení prakticky nezajímalo. Dlouhodobé problémy, na něž jsme upozorňovali, nikdo neřešil. Nefungoval sekretariát odboru a stále více na nás byla přehazována administrativní zátěž a výkaznictví, takže jsme měli méně a méně času na vlastní práci. Ředitel odboru ignoroval naše žádosti i e-maily. Pokud přišla nějaká stížnost (a ty samozřejmě chodí, protože kontroly nevzbuzují u kontrolovaných obvykle velké nadšení), intenzivně se hledalo, kde inspektor pochybil. To vám pocit jistoty a zázemí skutečně nedodá. Tiskové oddělení sledovalo i mé osobní FB stránky a dostávala jsem důrazná upozornění, co smím a nesmím dělat ve svém volném čase.

Loni už začal být problém i s mezinárodní spoluprací, protože nadřízený mi například odmítl podepsat vyslání na zahraniční pracovní cestu, přestože se jednalo o plně hrazenou akci pro Evropskou komisi, a odůvodnil to tím, že jsem si předtím dovolila požádat o home office. Pak jsem se dozvěděla, že ředitel Erik Geuss se vyjádřil, že já už do zahraničí nikam nepojedu. Bylo toho hodně.

Jak to na vás působilo?

Působilo to na mě jako osobní msta vystupňovaná navíc snahou některých lidí být s ředitelem zadobře. Postupně jsme více a více ztráceli důvěru v inspekci a její vedení, už jsme nechodili do práce rádi a s nadšením jako dříve. U většiny z nás se začaly projevovat i zdravotní problémy v důsledku dlouhodobého stresu. To nikdy dříve nebývalo.

Dlouze jsme to mezi sebou probírali a shodovali se, že už nás nebaví takovým věcem čelit a že se na inspekci nedá pořádně pracovat. I tak jsme ale pořád vytrvávali, protože ta léta práce se nedají jen tak snadno opustit.

Celé to vyvrcholilo v červenci 2020 návrhem na zrušení oddělení CITES. Tento návrh byl před námi i ostatními institucemi, s nimiž spolupracujeme, dobře utajen, což bylo samo o sobě dost podivné. Vše nám bylo direktivně oznámeno jako hotová věc, do níž nemáme co mluvit. Akce byla navenek vydávána za posílení problematiky CITES na inspekci, ale návrh postrádal jakékoli pořádné zdůvodnění i popis toho, jak by měla problematika dále fungovat. Celé to bylo velmi zvláštní.

Co za tím podle vás bylo?

Domnívám se, že ve skutečnosti šlo o to rozprášit náš tým a mě zbavit vedení a jakékoli rozhodovací pravomoci.

Začali jsme se bránit a ptát se proč. Odpovědí byly jen mlhavé neurčité řeči, až posléze nám ředitel odboru oznámil, že hlavním důvodem je neuctivost k vedení. A dodal, že na inspekci nikoho nedrží a komu se to nelíbí, může jít.

Bylo to těžké období. Ministerstvo se za nás nakonec postavilo a ministr Richard Brabec navrženou reorganizaci zakázal, což bylo skvělé a velmi to oceňujeme. Jenže vedení inspekce nelibě neslo, že jsme si dovolili se bránit. Podmínky i atmosféra se stále zhoršovaly, až tam dál vydržet opravdu nešlo.

Když se ze všech stran dozvídáte, že intenzivně hledají, za co by proti vám mohli vést kárné řízení, nadřízený s vámi přestane jakkoliv komunikovat a dokonce vám nepředává ani část pošty, tak pochopíte, že to budoucnost opravdu nemá. Mrzí nás to všechny, ale pod těmito lidmi už opravdu nikdo z nás pracovat nechce.

Musím ovšem říci, že nás potěšila obrovská solidarita lidí na inspekci, z inspektorátů i z ředitelství, kterou při našem odchodu vyjadřovali, a jejich lítost, že odcházíme. Je vidět, že za vším tím nepříjemným stojí jen pár lidí kolem Erika Geusse.

Spolu s kolegy přecházíte do Centra environmentálních forenzních věd na Přírodovědecké fakultě UK. Inspekční činnost tam asi dělat nemůžete. Co bude náplní vaší práce?

Ne, kontrolní činnost z této pozice už opravdu dělat nemůžeme a nebudeme. To musí podle zákona zajistit inspekce.

Ale v oboru zůstáváme dále, budeme se věnovat odborným věcem a konečně snad bude i méně administrativy. Máme pětiletý grant na výzkum forenzních wildlife metod, chceme více přednášet, zapojit se do projektů na ochranu ohrožených druhů, věnovat se osvětě apod.

Pevně věříme, že naše spolupráce s orgány činnými v trestním řízení bude pokračovat. Za ta léta jsou vybudovány určité vazby a důvěra, máme vysoký odborný kredit. Kolegové nás a naši práci znají a odbornými konzultanty můžeme být i z pozice expertů na univerzitě.

Ohledání zabavené kůže na pitevně. Vpravo Pavla Říhová.
Ohledání zabavené kůže na pitevně. Vpravo Pavla Říhová.
Foto | Zdeněk Novák

Centrum environmentálních forenzních věd vzniklo na míru vám a vašemu týmu?

Ne, to se říci úplně nedá. S Univerzitou Karlovou jsme diskutovali o spolupráci už několik let. Všichni si stále více uvědomujeme, že pro efektivní a úspěšné vyšetřování wildlife případů (ale i jiných environmentálních případů) jsou nesmírně důležité odborné informace a vědecky podložené metody umožňující získat potřebné důkazy, tzv. forenzní analýzy.

Environmentální kriminalita je velmi specifická oblast kriminality, která prostě vyžaduje spolupráci s odborníky. Může jít o determinační morfologické posudky, analýzu DNA, radiouhlíkové datování, analýzu stabilních izotopů, veterinární patologii, parazitologické posudky, toxikologii a tak dál.

Jenže odborníků, kteří by měli zkušenosti s forenzním dokazováním a s podáváním svědectví u soudu, není mnoho. Chtěli jsme proto založit platformu, která by sdružovala odborníky z různých oborů potřebných pro vyšetřování wildlife kauz, získat zdroje a zázemí pro výzkum a zlepšování forenzních metod, motivovat mladé vědce, aby se této problematice věnovali...

Ústavu pro životní prostředí na Přírodovědecké fakultě UK se nápad líbil, viděli v něm smysl a možnost rozvoje aplikovaného výzkumu využitelného v reálné praxi. Tak jsme společně začali vše promýšlet, konkretizovat představy a jednat s dalšími možnými partnery u nás i v zahraničí. Hledali jsme cesty, jak by šlo myšlenku realizovat. Skutečně to není záležitost posledních pár měsíců. Centrum nevzniklo jako záchrana pro náš tým, i když se s námi od začátku počítalo.

Jak tedy měla spolupráce vypadat?

Původně jsme já ani mí kolegové nechtěli inspekci zcela opustit. Předpokládali jsme, že si zkusíme pouze snížit úvazky, abychom měli kromě práce na inspekci i kapacitu na výzkum a nově založené centrum. Tím by na oddělení CITES vznikl prostor pro nové lidi, jež by bylo možné práci postupně naučit. Byla by zajištěna kontinuita.

Je potřeba si uvědomit, že nový inspektor nevznikne tím, že podepíše pracovní smlouvu. Ani zkušební doba zdaleka nestačí. Trvá minimálně rok, spíše dva až tři, než se z člověka stane samostatně použitelný inspektor a získá trochu jistotu. Někteří během té doby zjistí, že se na inspekční práci nehodí.

Kvůli všemu tomu, co nastalo, nás ale přešla chuť na inspekci setrvat. Byli jsme neuvěřitelně jednotní – nikdo už zůstat nechtěl.

Nepřestává mě ovšem udivovat, že vedení náš odchod překvapil... jim skutečně nedošlo, že inspektoři nejsou ovce a že by někdo mohl mít jejich jednání plné zuby.

Tisková konference, na které celníci a Česká inspekce životního prostředí oznamují, jak na našem území probíhá nelegální obchod s nosorožčími rohy. Na snímku zleva Alena Schillerová coby někdejší náměstkyně ministra vnitra, Aleš Hrubý, ředitel odboru pátrání Celní správy, Erik Geuss, ředitel ČIŽP a Pavla Říhová, ČIŽP.
Tisková konference, na které celníci a Česká inspekce životního prostředí oznamují, jak na našem území probíhá nelegální obchod s nosorožčími rohy. Na snímku zleva Alena Schillerová coby někdejší náměstkyně ministra vnitra, Aleš Hrubý, ředitel odboru pátrání Celní správy, Erik Geuss, ředitel ČIŽP a Pavla Říhová, ČIŽP.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Týkala se vámi popisovaná atmosféra na inspekci jen vašeho oddělení, nebo je podobný tlak i na jiná oddělení? Protože to by asi mohlo mít vliv na kauzy typu Bečva….

Myslím, že podobný tlak zažili a zažívají na inspekci i jiní. Nebyli jsme jediní, jen odchod celého oddělení naráz je přece jen více vidět, než postupné odcházení jiných lidí. Po nás se jistě znelíbí někdo další. Špatná atmosféra je bohužel na celé instituci a je to důsledek mizerného vedení, které se sice chlubí tím, jak vše úžasně funguje, ale realita je trochu jiná.

Je mi to moc líto, protože inspekce si toto nezaslouží. Pracovalo a pracuje tam hodně skvělých lidí, kteří dělají, co mohou, aby naplňovali poslání toho úřadu. Jenže jsou to spíš ti lidé dole.

Jaký to má vliv na řešené kauzy, si hodnotit netroufám, zvláště ne na kauzy, které nejsou z okruhu mé působnosti.

Jak si podle vás ČIŽP s agendou mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES poradí do budoucna?

To nevím.

Ředitel ČIŽP sdělil médiím, že na inspekci jsou desítky dalších inspektorů, kteří se problematice CITES věnují, takže inspekce činnost bez problémů i nadále zajistí... Sice ani my ani kolegové z oblastních inspektorátů nevíme, kde by ty údajné desítky inspektorů měly být, ale třeba je nějak vyčarují.

Ale vážně – povinnosti a kompetence ČIŽP v CITES jsou dané zákonem, takže těžko mohou tuto práci přestat dělat. Nějak pokračovat musí.

Je ovšem otázka, jak to bude vypadat. To se uvidí.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

20.1.2021 13:37
Možná se mýlím, ale odhalováním pašeráků by se podle mě měla zabývat prioritně celní správa, případně policie. Pracovníci ČIŽP by v konkrétních případech měli být přizváni jako poradní orgán. Pokud je to opačně, dochází k takovým excesům jako v případě otravy řeky Bečvy, kdy rybáři předali pracovníkům ČIŽP vzorky kontaminované vody, načež po pár dnech ČIŽP tvrdí, že žádné vzorky neobdržela.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.1.2021 18:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Na základě jednostranných informací nejsem schopen zaujmout
stanovisko k dané situaci, ale z bývalé praxe vím, jak je to
s prolínáním kompetencí a rivalitou mezi jednotlivými orgány.
Tam kde schází spolupráce a nahradí ji ta rivalita, tak to
napáchá často velké škody. Odborná stránka ČIŽP může být
větší, ale v trestně právních aspektech jsou na tom lépe PČR
a Celní správa. Pokud někdo překračuje rámec svých pravomocí,
tak mnohdy naruší rozsáhlé šetření, které není doposud ukončeno.
Vím o čem mluvím, protože jsem se osobně podílel na "sledovaných"
zásilkách, které republikou s našim vědomím projely pouze proto,
aby se odhalila celá síť pašeráků zboží(i zvířat) a pokud se
našel někdo aktivní, tak to sice zajistil, ale síť nenarušil.
Rovněž tragicky dopadlo, pokud se chtěla některá ze složek zviditelnit, předčasně zveřejnila výsledky a případ už byl
pro soud ztracen. Analogií je i kauza Bečva, kde předčasné
závěry mohou vyšetřování zcela zhatit. Bohužel laikům lze
navykládat cokoliv a často tomu i uvěří. Já si počkám na
případnou reakci a nebudu to dál hodnotit.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.1.2021 19:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Co se týče Bečvy, tak Vám přeji doslova svatou trpělivost, protože podle všech příznaků se v tomto století výsledků šetření nedočkáme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.1.2021 19:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Možná máte pravdu. Pokud někdo zpackal takzvané
prvotní úkony při zajištění hodnověrných důkazů,
tak na základě dohadů a domněnek to nikdo ani
nedošetří a ani neodsoudí. Odsoudit někoho předem
a bez důkazů zavání lynčem a je výsadou lůzy
bez svědomí a povědomí práva. Důkazní nouze
může mít více důvodů a pak záleží z čí viny
a z jakých pohnutek. Každopádně bez důkazů
nelze soudit ani ďábla o němž víme, že za
ním stojí peklo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.1.2021 20:05 Reaguje na Břetislav Machaček
To není o zpackání. Tam se evidentně někdo postaral o to, aby se odebrané vzorky ztratily.
Odpovědět
JB

Josef BIS

21.1.2021 13:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnko,paní Říhová se tu už poněkolikáté prezentuje jako bojovnice za práva zvířat, rostlin, semen a dalších komodit. Honila pašeráky, lezla do slipů a podprsenek jak sama řekla, ona nebo ČIŽIP do skleníků, zabavovali kaktusy, ptáky, plazi. A pokud u toho nestála Policie nebo Celní správa tak je postavena na roveň pašeráků. Porušovala zákony. Nic na tom nemění to, že zadržela tygry před snědením v SAPĚ. A ta komunita co věří v prášek ze klů a rohoviny nosorožce se na to dívá jinak. A v zemích Indočíny je posvátná kráva. A odpovězte si sami co z jejich pohledu porušujeme my.Co vy na to paní Říhová,jak se obhájíte? Informace z veřejných zdrojů. Nic tajného.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.1.2021 21:44 Reaguje na Josef BIS
Mohl byste napsat,pane Josefe BIS, co Vám paní Říhová provedla, že proti ní tak brojíte? (Usuzuji z Vašich nenávistných příspěvků pod dřívějšími články.)

Je rozdíl, jestli Indové považují kvůli svému naboženskému přesvědčení domácí krávy za posvátné a nezabíjejí je, a jinou skupinou lidí, která kvůli zisku, pověrám nebo sbírkám se podílí na ilegálním zabíjení nosorožců, vzácných goril ... a na zakázaném pašování produktů z těchto zvířat nebo přímo na pašování živých někdy i dost vzácných tvorů, kteří to pašování občas nepřežijí.
Odpovědět
JB

Josef BIS

24.1.2021 21:01 Reaguje na Majka Kletečková
Mohla byste paní Kletečková napsat proč jí tak obhajujete?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2021 23:14 Reaguje na Josef BIS
Myslím, že práce, kterou dělá, je užitečná a potřebná. A teď čekám na Vaši odpověď.
Odpovědět
JB

Josef BIS

25.1.2021 04:36 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková , já vím, ne myslím, že práce paní Říhové je třeba nazvat pravým jménem. Svévůle,porušování, zlovůle, iniciativa na nesprávném místě. To, co jako vedoucí CITES sama prováděla, byla účastna, dovolila nebylo v souladu se zákonem. Ale i já dovedu pochopit, že se příroda chránit musí. A vaše tendenční odpovědi že Indové a posvátná kráva je jiné než rituály silně věřící komunity v nadpřirozeno a východní medicína je hodno úsměvu nad jednoduchostí vašich jednoduchých a stále stejných kopírovaných vět které nestojí za ránu prachu.Jsou to koule vystřelené z pirátské lodi dělem barona Prášila . Nic víc. A věřte, že pravda o Cites a Džihádu jak zde napsal jiný účastník je jiná. Můj otec říkal. Uč se synu moudrým být a zůstat. Myslet znamená nic nevědět. Znám pozadí džihádu ve sklenících, teráríí,klecí s ptáky, bez nic opravňující řádění na letišti mnohdy jen nějakou agentůroU ČIŽIP,expertů zoologie pletoucí si co jsou pojmy a dojmy, věc je na vysvětlení složitá ale v těchto případech na vodě. Porušení etiky, slušnosti, člověčiny. Víte paní Kletečková, porušení všech těchto atributů nesmí dělat ČIŽIP. To smí podle zákona Policie a Celní správa,možná letištní poicie. Expertní tým zoologů chytá občany.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.1.2021 15:37 Reaguje na Josef BIS
21.1.2021 13:08 „A ta komunita co věří v prášek ze klů a rohoviny nosorožce se na to dívá jinak.“

Snad se nezastáváte pašeřáků a lidí, kteří kvůli zisku nebo pověrám zabíjejí nelegálně nosorožce, tygry, ... a nebo tato zvířata chovají v naprosto nevyhovujících podmínkách před jejich zabitím a obchodují s produkty z těchto zvířat?
Odpovědět
JB

Josef BIS

25.1.2021 10:36 Reaguje na Josef BIS
plazy-pány. všiml jsem si až dnes.
Odpovědět
JB

Josef BIS

25.1.2021 06:19 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nemýlíte se, marně se snažím vysvětlit paní Kletečkové, že tohle je kámen úrazu, a je úsměvné když zoologové jdou expertně odhalovat botanický problém.Před Policií a Celní správou sami. Hodinky a holinky není stejné přestože se obojí natahuje.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.1.2021 14:46
Já bych řekl, že jedině dobře, že tato fanatická paní byla odstavena od své funkce v ČIŽP, protože její svatý džihád mimo jakýkoliv právní rámec už byl hodně za čarou. Pokud se k něčemu hodlá vyjadřovat po odborné stránce, tak jo, i když o její odbornosti velmi pochybuji.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

20.1.2021 18:54 Reaguje na Hunter
A vy jste v tomhle odborník abyste to mohl hodnotit?
Odpovědět
Hu

Hunter

22.1.2021 20:54 Reaguje na běžný uživatel
Já bych řekl, že o tom toho vím docela dost :-).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.1.2021 17:56
To by byl případ pro aktivistku Říhovou:
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/slovak-ulovil-v-africe-tygra-a-nechal-si-ho-vycpat-hrozi-mu-az-pet-let-vezeni-40348441#dop_ab_variant=0&dop_req_id=tNo5Hyj9rWQ-202101201647&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.1.2021 18:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Farmový nadbytečný (M) kus.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

20.1.2021 18:22 Reaguje na Karel Zvářal
Máte nějaké detailní informace o tom chovu tygrů, ze kterého ten střelený jedinec pochází? Nebo o jeho stáří a kondici?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.1.2021 19:10 Reaguje na běžný uživatel
Evidentně farmový kus s neurčitelnou genetikou a pochybným původem, který je pro chov cílený na udržení druhu nepotřebný. Jedná se obvykle o jedince, kde prioritou je bezvadný exteriér, aby za něj potencionálnímu střelci bylo možno naúčtovat co největší poplatky.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

20.1.2021 19:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Evidentně ...:).....jenom s tím rozdílem, že nemáte pravdu )).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.1.2021 20:01 Reaguje na běžný uživatel
Zkuste trochu postudovat zoologii. Vy si fakt myslíte, že tygři žijí v Africe ve volné přírodě? -))))
Odpovědět
bu

běžný uživatel

20.1.2021 20:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Představte si, že si to nemyslím...jen vím trochu více o tom daném farmovém chovu ))).
Odpovědět
bu

běžný uživatel

20.1.2021 20:28 Reaguje na běžný uživatel
A taky je otázka, kolik toho Vy víte o světovém chovu tygrů a o roli JAR v záchranném programu jednoho velmi vzácného tygřího taxonu...))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.1.2021 07:00 Reaguje na běžný uživatel
Když tedy všechno víte, proč nás s tím neseznámíte a dáváte hloupé=nepodstatné otázky? O roli farmových chovů JAR a také země původu genocidy tygrů na jejich záchraně ví celý svět. Pan Ján se ničeho závažného nedopustil, tygr byl střelen legálně, o nějakém pytláctví nemůže být ani řeč. Naopak, patří mezi sponzory, kteří tyto chovy podporují. Je to jen mediální bublina, aby si investigativci přišli na své, stejně jako represivní složky, ale podstatu problému to neřeší ani v nejmenším.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.1.2021 08:24 Reaguje na Karel Zvářal
Zabití jednoho farmového tygra podstatu problému opravdu nevyřeší. Avšak pan Ján porušil zákony na Slovesku - Jistě to věděl, když je tak dokonalý sponzor ochrany tygrů - takže věděl do čeho jde a když teď půjde do basy jeho blbost.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.1.2021 08:30 Reaguje na běžný uživatel
Jj, na bumažce (o dovozu) budeme bazírovat, v tom jsme fakt dobří!-) Osobně bych mu dal podmínku, maximálně pokutu. Celé je to bouře ve sklenici, ale každý se musí nějak živit, že...
Odpovědět
Hu

Hunter

21.1.2021 08:45 Reaguje na běžný uživatel
Prostě zas jen další, uměle vytvořený tzv. "případ".
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.1.2021 07:09 Reaguje na běžný uživatel
Takže víte , že lovci za úhrady loví legálně na farmách i jiné druhy zvířat počínaje antilopami a konče nosorožci a lvy. A dále je zvěřina zužitkována místním kmenem a z poplatků se hradí další chov. Všude , kde to takto funguje , se zvedly stavy ohrožených druhů několikanásobně. A pokud se u tygra lehce prokáže, že byl z farmy a legálně uloven , pak to bude další průšvih na hlavu ČIŽP a spol.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.1.2021 08:25 Reaguje na Petr Pekařík
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavla-rihova-jak-je-to-s-trofejovym-lovem-a-ochranou-africkych-zvirat-doopravdy
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.1.2021 18:53 Reaguje na běžný uživatel
Ano , názor proti názoru. Nechme to na důkazech a soudu. Paní Říhová si o trofejních lovech v Africe může myslet , co chce. Důležité je , že to funguje jinak a s výsledky jsou vlády dotčených zemí spokojené
Odpovědět
bu

běžný uživatel

21.1.2021 19:32 Reaguje na Petr Pekařík
Copak vlády...hlavně aby byla spokojena i ta zvířata - nosorožci, sloni, lvi...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.1.2021 05:25 Reaguje na běžný uživatel
Zvířata zajisté spokojena jsou, neb se nerušeně množí. Při stávající populační explozi dominantního druhu jsou farmy jedinou možností, jak udržet některé taxony na potřebných počtech. Komerční lov je sice snobárna, ale tito lovci platí velké "odpustky", které v dané situaci přispívají k záchraně druhu. Kus je uloven, aby populace mohla žít. V jiných částech Afriky se šelmy tráví, zvěř končí na trzích jako bushmeat, včetně primátů. Strážci jsou zabíjeni... Takže nekritizujte farmy, je to "nutné zlo", či spíše dobro... Vše je to o prioritách.
Odpovědět
JF

J F

22.1.2021 20:20 Reaguje na Karel Zvářal
Neznám situaci v Africe, nikdy jsem tam nebyl. Nicméně vidím farmové chovy u nás. Jeleni na podzim řvou jak tuři, všichni samci v jedné pastvině za městem. Lidi si stěžovali, fakt se nedalo spát. Nějak (jak ?) jelenům zavřeli ústa, jsou tam pořád ale už neřvou. Nějak mám pochybnosti, že je zvířatům ve farmovém chovu dobře. Může to být různé, ale "peníze jsou až na prvním místě". Mně osobně by se nechtělo žít ve farmovém chovu. Možná že někomu ano.

Ve "farmovém" chovu mníka se jednoduše vytlačil potřebný "materiál" z ryby, a ryby se "nerušeně množili". Neznám poměry v Africe, ale nedělám si iluze. Nebudou o nic méně vynalézaví než my. Chovná zvířata na užitek... Když je to na střílení...

Jeslti je to jediná možnost jak zachovat nějaké zvířata ? Snad přechodně (jako třeba budky na sýčka). Jinak je to otázka. Neznám situaci v Africe, ale minizemička jako Slovensko má medvědy. Mohli upřednostnit turistiku, lyžování, stavbu snobáren a nevím co ještě. Je tam medvěd. Že je mnohde nestabilita... to je pravda, jistě
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.1.2021 08:14 Reaguje na J F
Lovecké farmy jsou obrovské, prosím neplést s našimi velkokapacitáky. Jejich chod a údržba něco stojí, proto mají tak mastné poplatky pro snoby. Nemusíte tam jezdit, na kanále se dozvíte mnohem víc, než tuctový turista. A jsem přesvědčen, že jejich význam bude jenom narůstat, vzhledem k okolnostem, které jsme zde již probírali.
Odpovědět
JF

J F

26.1.2021 17:10 Reaguje na Karel Zvářal
O tom si necham vypravet ze to tam je (vsude) pro zvirata super (viz vyse), treba od kanalu (jako samojedine pravdy). Lidé se časem přestanou řezat mezi sebou (kdy to bude..., ale bude to) a bude více projektů jako medvěd na Slovensku. Farmy je dočasné řešení, nic víc.
Odpovědět
Hu

Hunter

22.1.2021 12:31 Reaguje na běžný uživatel
To je jen nějaký zcela subjektivní názor nějaké Paní Říhové, který by asi nikoho moc nezajímal, pokud by tyto své názory neprezentovala z pozice moci státního úředníka. Ale ono koneckonců stačí se zeptat, která země má nejvíc nosorožců na světě. Ty státy, kde byl lov zakázán to překvapivě nejsou :-).
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

21.1.2021 07:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
ČIŽP je určitě potřeba.
Na druhu stranu dělá pakárnu ze života chovatelům ohrožených druhů. I přes prokázaný test paternity jsou schopni zpochybnit původ jedinců. Ono taky po nějakých těch prohraných sporech ( nemají jen vítězství , ale řada chovatelů se začala úspěšně soudit) , které taky musel za ně stát zaplatit , se nelze divit , že vedení zrovna nad jejich činností nejásá. Opravdu nechci zvedat v chovné sezóně samici z hnízda jen proto , že chtějí odebrat krevní vzorek do databáze a omítnutí považují za bránění v kontrole. Frajírek v saku se předvádí před mladší kolegyní ( už byl vyhozen za úplatky) , ale nepozná druhy a stáří ( dané barvou). A brzdí v okamžiku , kdy si průběh kontroly chci nahrát s ohledem na vymáhání náhrady škody za zkolabované jedince.
Odpovědět
Hu

Hunter

21.1.2021 08:46 Reaguje na Petr Pekařík
Specielně nedej bože odchovat něco, co je CITES I, to je pro ČIŽP ten největší zločin.
Odpovědět
JB

Josef BIS

25.1.2021 08:39 Reaguje na Petr Pekařík
zajímáte mne s vašimi poznatky, ozvěte se a můžeme se domluvit na jednotném postupu .
Odpovědět

Jan Šural

20.1.2021 18:06
Babiš rozloží celej ČIŽP, aby se zametaly pod stůl excesy jeho firem a tady v diskuzi se tomu ještě fandí. Bravo.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.1.2021 10:24 Reaguje na Jan Šural
Stejná ČIŽP zametla pod stůl otravu Bečvy když zašantročila nejdůležitější vzorky odebrané okamžitě po otravě této řeky.
Odpovědět

Jan Šural

21.1.2021 18:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vždyt o tom mluvím. Má tam své lidi, tudíž se nevyšetřuje.
Odpovědět
JF

J F

21.1.2021 12:05
CITES v mnohém překvapil. I v našem zapadákově, kromě běžnějších živočichů, jako papoušci, želvy či hadi, registrovali také krokodýly (nějaký menší druh, ca do 2m), měli je ve vyhřívaném skleníku u domku, majitel odmítl s nimi manipulovat, že jsou "zlí". Rozsah otázky cites není malý. Záliby jsou různé, lidi nenapadá nic lepšího než si přivézt něco výstředního. Lovci co jezdí do Afriky je zvláštní jev. Chápu, když nějaká stabilní vláda rozhodne o odstřelu zvířat (myslím že v jedné zprávě to byli sloni) z důvodu že mají stabilní populaci v národním parku a zvířata chodí do obydlených oblastí kde se střetávají se zájmy zemědělců. Nicméně jet si jen tak něco prásknout, to je zvláštní jev. Podobně se dá vnímat i zboží z toho odvozené. Krajně liberální názory na lov v diskusi ukazují spíše na bezcitnost než na svobodu života a obchodu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.1.2021 13:50
Vážím si lidí, jako je paní Pavla Říhová. Byla příliš úspěšná a nesklonila hlavu, to mnozí ješitní bossové nesnášejí. Přeji jí, aby byla na nové pozici spokojena. Dobře, že její zkušenosti nepřijdou nazmar.
Odpovědět

Jirka Černý

21.1.2021 20:10 Reaguje na Majka Kletečková
Já bych byl v jejím hodnocení opatrnější, profesně musím s podobnými ochránci hodně věcí řešit a tak jsem z vlastní zkušenosti dost ochotný věřit "ješitným bossům". Slyšel jsem už od nich ledacos co by na kameru sotva kdo řekl.
Odpovědět
JB

Josef BIS

24.1.2021 20:53 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, nesdílím vaše nadšení. Zeptejte se jí tedy, podle jakého zákona to dělala, kdo jí dal oprávnění takto postupovat.Pouze Policie a Celní správa. Než něco napíšete tak si to zjistěte.Její zkušenosti musí být prošetřeny.
Odpovědět
JB

Josef BIS

24.1.2021 20:43
paní Říhová by mohla popsat ještě jednou jak lezla do podprsenek, slipů, jak lezla do skleníků, zabavovala plazy a další komodity. A hlavně napsat podle jakého zákona, kdo jí to umožnil a zavřel oči nad jejím počínáním. To v té minulé i současné době mohla a může pouze Policie a Celní správa. Kde se bere ta drzost této paní neustále psát svou obhajobu svých nechutných a svévolných pirátských zadržení lidí na letištích. A tak vyzývám paní Říhovou. Postavte se čelem k problému a odpovězte nám na druhé lodi. Rád se omluvím pokud mne porazíte fakty, argumenty. To ale nebude třeba. Bojíte se střetu s opozicí a jenom vaše monology unavující a vychloubačné čtení je opravdu směšné. Jste horší než baron Prášil.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

24.1.2021 23:16 Reaguje na Josef BIS
Mohl byste napsat,pane Josefe BIS, co Vám paní Říhová provedla, že proti ní tak brojíte?
Odpovědět
JB

Josef BIS

25.1.2021 03:45 Reaguje na Majka Kletečková
Mohl ale až vy odpovíte proč jí tak bráníte.
Odpovědět
JB

Josef BIS

25.1.2021 07:18 Reaguje na Josef BIS
Dobrý den, asi došla pára. Odpověděl jsem vám nad těmito články v prvním dotazu, není v tom nic osobního, Říhovou znám jen z doslechu a tím, jak i ona paní Kletečková,,,, ona, porušovala zákony Č.Republiky třeba na letištích, sklenících, zooložka jako expert v určování rostlin kulturních a importních. A já vám dám písemně, že lze vypěstovat zase našimi skutečnými experty-botaniky stejně vytrněné i barvou pokožky stejné rostliny k nerozeznání od importů. A tito experti se nepřou o tom jestli kočka domácí a tygr jsou příbuzní. Nechají si poradit experty zoology. A paní Říhová byla mnohokrát vyzvána aby se zůčastnila a obhájila svá moudra a postoje. Jak myslíte že to dopadlo. Ptejte se nás na co chcete my vám odpovíme co chceme. Proto používám dostupné argumenty z článků, nářků a postojů pašeráků i těch, co byli nařčeni z pěstování a chování chráněných druhů dovezených legálně v minulosti ale iniciativou, zvůlí a nabubřelostí ouředníka, řádění džihádu a jiných přívlastků postiženi.. Pomáhat a chránit musí POLICIE.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.1.2021 15:36 Reaguje na Josef BIS
Děkuji za odpověď, i když jsem se z ní toho moc nedozvěděla. To, že částečně možná její lidé suplovali práci policie, bych docela chápala. Zažila jsem, že policie nebyla ochotná vypátrat zloděje, a zatkla ho až tehdy, když okradený – moje mamka – zloděje sám odhalil a obstaral důkazy.

Napsal jste 21.1.2021 13:08 „Paní Říhová porušovala zákony. ... odpovězte si sami, co z jejich pohledu porušujeme my.“

Proto mne zajímá, co z pohledu ČIŽP nesprávného provozujete nebo jaká je Vaše osobní zkušenost (nebo příbuzných / známých) s nezákonným jednáním lidí od paní Říhové. Píšete, že „Říhovou znám jen z doslechu“ nebo „používám dostupné argumenty z článků, nářků a postojů pašeráků i těch, co byli nařčeni z pěstování a chování chráněných druhů dovezených legálně v minulosti, ale iniciativou, zvůlí a nabubřelostí ouředníka ... postiženi.“ Z toho mám dojem, že jste advokát a zastupujete ty „postižené pašeráky“ nebo novinář, který o tom jen čte a shání zkušenosti jiných. Prostě mne zajímá, jaký máte k dehonestaci paní Říhové důvod. U pana Petra Pekaříka (21.1.2021 07:18) to chápu - legálně chová ohrožené druhy a necitlivá kontrola ze strany ČIŽP způsobila stres a dokonce smrt chovaných jedinců. U Vás je to ale velký otazník.
Odpovědět
JB

Josef BIS

25.1.2021 17:11 Reaguje na Josef BIS
paní Kletečková, pokud jenom vyzobáváte to co se vám hodí co jsem napsal a nečtete to co píšu jako celý článek je těžké něco vysvětlovat. Ale přesto se pokusím nejdříve co nesrozumitelněji.
Nezastávám se pašeráků a jsem pro chránit přírodu. Jako kaktusář vím jak se chrání příroda od Mexika po jih Patagonie. Vím jak probíhá kontrola ČIŽIP stál jsem poblíž zoufalých kaktusářů kterým kontrola na letišti lezla do batohů a kufrů, hledala rostliny a semena. A já 9 x prošel v klidu přes zelenou zonu což jiní ne. Ale to byl jejich problém a věděli co je čeká. A když vím jak tam drancují jiní co mohou,sami majitelé pozemků a pašují to za hranice tak mi je smutno. Ale udávání lidí co jedou do Mexika a viděl jsem dokument s hlavičkou ČIŽIP a odkazem na jistou dámu, nedůstojné obtěžování ludí po letištích,lezení do skleníku mých přátel a určování zoologů co je import a co rostlina vypěstovaná ze semen kdy botanik často neví pokud neviděl na nalezišti a ve skleníku jen vyřčení jeho zoologického názoru a zabavit bez náhrady. To jsou jen maličkosti. Co ale nezkousnu je to jakým právem , jakým zákonem a nařízením mohla vedoucí, členové a pomocníci zabavovat a obtěžovat lidi a nezastávám se nikoho ale pokud nejsem odsouzen se mnou musí být jednáno jako s netrestaným . To ale v případě již zmíněných článků v mnoha případech neplatilo.o tom je řeč. Řeč práva na to, co je normální. A pokud by byla a řešila Policie a Celní správa a zadržela pašeráky jako třeba ve Vídni a následně požádala inspekci o pomoc je vše v naprostém pořádku. Ale opačný postup a paní Říhová to několikrát popsala jak to probíhalo tak to je mimo mísu.Není přípustné částečně suplovat-možná jak píšete, snad máte s policií i pravdu. To mi nepřísluší.
Odpovědět
JB

Josef BIS

26.1.2021 10:23 Reaguje na Josef BIS
Dobrý den paní Kletečková, zákon o pravomocech Celní správy a Čižip se dá nalézt v mnoha nařízeních EU. 2016-2031,2019-2072,2017-625 a dalších.
A tam jasně zazní.
Kontrolu na letišti a jinde provádí Celní správa, Policie. O ČIŽIP ani slovo.A jestli jsme v právním státě a já si to myslím a chci tomu věřit, tak ČIŽIP může být přizvána..A existují soudní znalci z oboru. A pochybuji, že zoolog třeba paní šéfka Říhová rozezná a zná problematiku jinou. Zoolog určí co je třeba papoušek jako rod ale to dá dohromady snad každý. Určit další atributy je často i pro znalce problém.Ale tam může být šéfka odborník. O botanice ale ví v podstatě málo jak sama přiznala a o tom já psal od začátku. To je zatím vše pokud se zase neobjeví podobně laděný článek a vychloubačné a staré příběhy paní Říhové. Oslavné články z minulosti zakrývající průšvihy na Agentůře ČIŽIP.

Odpovědět
JB

Josef BIS

27.1.2021 14:09 Reaguje na Josef BIS
Dobrý den, záměrně jsem paní KLETEČKOVÁ uvedl jiné zákony co s ČIŽIP souvisí jen okrajově. Dal jsem vám trumfy které jste nevyužila. Jaké jsou pravomoce a mantinely pro ČIŽIP si každý najde v zákonu 100-2004.A to co jim dávám za vinu tam nenajdete.
Odpovědět
JB

Josef BIS

28.1.2021 03:57 Reaguje na Josef BIS
paní Kletečková, zklamala jste mne. Opravdu už nevím, jak jednoduššeji bych to měl napsat a věřte, že jsem se vžil do roku kdy jako malý kluk jsem si přinesl domů první netřesk. jen doufám, že novodobí vědátoři s titulem před a za jménem vám dodají odvahu potom odpovědět. Je to minimálně slušnos když někoho veřejně vyzvete.
CITES -Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and FloraÚmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinUpravujepravidlapromezinárodníobchodsohroženýmidruhyfaunyaflóry.Jerealizovánavjednotlivýchčlenskýchzemích(dnes172),prostřednictvímvýkonných,vědeckýchakontrolníchorgánů.Českárepublikapřistoupila25.8.1992ještějakoČSFR.Vplatnostunásvstoupila1.1.1993.Úmluvabylazakotvenavzákoněč.114/1992Sb.PovstupuČeskérepublikydoEvropskéuniesepostupujepodlepředpisůEvropskéhospolečenství,kterédonašílegislativyzavádízákonč.100/2004Sb.VýkonnýmorgánemsvrcholnoupůsobnostíjeMŽPČRavědeckýmorgánemCITESscelostátnípůsobnostíAgenturaochranypřírodyakrajinyČR.FunkcikontrolníhoorgánuzastáváČeskáinspekceživotníhoprostředí.RegionálnímivýkonnýmiorgánysestalypovstupudoEUtakékrajskéúřady,správychráněnýchkrajinnýchoblastíasprávynárodníchparků.


S úctou Josef Bis.
Odpovědět

Jaroslav Šnicer

25.1.2021 09:47
Velmi dobře si uvědomuji, že ČIŽP má určité mantinely dané zákonem i to, že musí zasahovat proti černému trhu. S tím nelze polemizovat. S plnou vážností a konkrétními důkazy v ruce však tvrdím, že politika CITES je díky uměle vytvořené kriminalizaci mnoha lidí a s tím spojenému prohibičnímu efektu opakem toho, čím by měla být. Jinými slovy, že prospívá skutečnému černému trhu. A nejen to. CITES, který zmutoval do této podoby způsobuje intenzivní ničení v zemích původu, které zastřešuje pojem "ochrana in situ". V některých místech naprosto devastujícím způsobem hraničícím s genocidou. Posilování černého trhu nutně spěje k jeho postupné profesionalizaci až na úroveň kartelů. Až se tento proces završí, zbyde pro skutečnou ochranu jen málo místa. Toto je téma, o kterém Pavla Říhová ví velmi dobře. Kroky k umělé kriminalizaci entiziastů jsou úzce spojené právě s ČIŽP. Vytvořit dojem, že entuziasté jsou tím skutečným černým trhem je dlouhodobou snahou tohoto úřadu. Lépe, než si zde vzkazovat, co si kdo myslíme, by bylo otevřít kvalitní strukturovanou debatu na toto téma. Hra na lupiče a policajty je už trochu infantilní záležitostí. Tedy pokud nám jde skutečně o ochranu přírody.
Jaroslav Šnicer
Odpovědět
JB

Josef BIS

25.1.2021 10:17 Reaguje na Jaroslav Šnicer
A tomuto názoru jdu naproti a podepíšu ho. Co vy na to, paní Kletečková, pohled z druhé strany je třeba také slyšet.
Odpovědět
kk

karel krasensky

10.2.2021 20:12
Dal budu šmejdit udavat a bonzovat.Vaše inspektorka
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist