https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/odpadni-vodu-umime-vycistit-mnohem-lepe.ale-nemusime-a-tak-to-nedelame-rika-hydrobiolog-pavel-rosendorf
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odpadní vodu umíme vyčistit mnohem lépe. Ale nemusíme a tak to neděláme, říká hydrobiolog Pavel Rosendorf

16.12.2019 00:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pražské rybníky a nádrže jsou krásně opravené. Problém ae je, že do nich teče fosfor. Ten je největší problém v době, kdy je sucho nebo nízké průtoky. Jakmile se voda s velkým nadbytkem fosforu dostane do nádrže nebo rybníka, tak ta vykvete.
Pražské rybníky a nádrže jsou krásně opravené. Problém ae je, že do nich teče fosfor. Ten je největší problém v době, kdy je sucho nebo nízké průtoky. Jakmile se voda s velkým nadbytkem fosforu dostane do nádrže nebo rybníka, tak ta vykvete.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavel Rosendorf / archiv autora
Odpadní vody po staletí svádíme do řek, potoků a rybníků. A zhruba několik desítek let znečištěnou vodu čistíme, než ji vypustíme zpátky do přírody. Jak dobře dnes umíme vodu vyčistit a jak znečištění ovlivňuje život v řece?
 
Vykoupal byste se ve Vltavě?

Jak kde.

Co třeba na Výtoni? Tam je sauna na lodi, kde se ve Vltavě dá zchladit.

Tam asi ano.

Zníte trochu váhavě…

Zrovna na Výtoni by se člověk asi vykoupat mohl, protože tam přitéká relativně čistá voda z Vltavské kaskády, trochu horší voda ze Sázavy a relativně znečištěná voda z Berounky. Na Berounce nejsou žádné nádrže, přináší všechno znečištění od Plzně dolů, až do Prahy. Ale je to relativně přirozená řeka a může v ní docházet k procesům samočištění.

Voda na Výtoni tedy není úplně špatná, ale můžou v ní být látky, které nejsou zdraví úplně příznivé.

Co tedy můžeme pro čistotu Vltavy udělat? Mohli bychom odpadní vodu na čistírnách čistit lépe?

Určitě. Srovnání, jak by čištění vypadat mohlo, máme z povodí Želivky. Na té leží vodárenská nádrž Švihov, odkud se bere pitná voda pro Prahu.

Želivka má velmi precizně ošetřované povodí, kde se dbá na to, aby kvalita vody byla co nejlepší. Výsledek je, že například koncentrace fosforu jsou zde výrazně nižší než například v podobně osídlených povodích na řekách Lomnici a Skalici, kde se odpadní vody čistí standardně.

Co se kolem vodní nádrže Švihov dělá jinak?

Více se dbá na cílené odstraňování fosforu na čistírnách odpadních vod.

Fosfor je látka, která se z vody dá velmi dobře odstranit, ale kvůli nastavené legislativě se to dělá jenom do určité míry. Provozovatelé prostě dodržují limit stanovený legislativou. Technologie samotná ale umožňuje čistit mnohem víc.

Pavel Rosendorf vede odbor aplikované ekologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka. Dlouhodobě se zabývá znečištěním vod fosforem a eutrofizací vodních nádrží a toků. S kolegy z týmu se věnuje problematice zdrojů znečištění a určení jejich eutrofizačního potenciálu. Podílí se na vývoji simulačních modelů pro hodnocení vlivu zdrojů znečištění na eutrofizaci vod a návrhu efektivních opatření k jejich eliminaci. Jako předseda skupiny expertů Mezinárodní komise pro ochranu Labe zpracoval v nedávné době s německými a českými kolegy Strategii ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe. Věnuje se také vývoji způsobů hodnocení stavu vod na základě fyzikálně-chemických ukazatelů a biologických složek ve vodních ekosystémech.
Pavel Rosendorf vede odbor aplikované ekologie ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka. Dlouhodobě se zabývá znečištěním vod fosforem a eutrofizací vodních nádrží a toků. S kolegy z týmu se věnuje problematice zdrojů znečištění a určení jejich eutrofizačního potenciálu. Podílí se na vývoji simulačních modelů pro hodnocení vlivu zdrojů znečištění na eutrofizaci vod a návrhu efektivních opatření k jejich eliminaci. Jako předseda skupiny expertů Mezinárodní komise pro ochranu Labe zpracoval v nedávné době s německými a českými kolegy Strategii ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe. Věnuje se také vývoji způsobů hodnocení stavu vod na základě fyzikálně-chemických ukazatelů a biologických složek ve vodních ekosystémech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv Pavla Rosendorfa

Pro malé obce není pro fosfor v odpadní vodě obvykle stanoven žádný limit. Ale provozovatel Úpravny vody Želivka, Želivská provozní a.s., se s obcemi dohodl, že bude v blízkosti nádrže Švihov srážení fosforu dotovat, a to i na velmi malých čistírnách.

Je to na základě dohod a nad rámec legislativy. A díky tomu došlo k výraznému zlepšení stavu vod.

Fosfor tedy z vody odstranit umíme, ale nevyužíváme to dostatečně?

Nevyužíváme to na maximum. Přitom by to vodním tokům a nádržím velmi pomohlo.

My sledujeme znečištění fosforem na pražských potocích. A ukazuje se, že vyústění odpadních vod z čistíren výrazně zvyšuje koncentrace fosforu v Botiči, v Rokytce a dalších malých tocích.

Nejvíce problematické je to v době, kdy je sucho nebo nízké průtoky. Jakmile se voda s velkým nadbytkem fosforu dostane do nádrže nebo rybníka, tak ta bez uzardění vykvete.

Tady by se při malých nákladech mohlo dosáhnout velkého efektu.

Jak to?

Na některých čistírnách je technologie srážení fosforu už zavedená a záleželo by jen na vyšším dávkování srážedla. Je to v podstatě jenom otázka provozních nákladů na srážedlo, případně jeho dopravu.

Fosfor z odpadní vody tedy umíme na čistírnách odstranit. Jaké další látky už umíme vyčistit, a jaké ne?

Asi nejlepší příklad zvládnutý technologiemi je organické znečistění. Vyjadřuje se obvykle jako ukazatel BSK5, což jsou lehce rozložitelné organické látky.Ty dříve bývaly velký problém, hlavně pod velkými městy, kdy účinnost čištění bývala poměrně nízká.

Pod organickým znečištěním si mám představit splašky?

Splašky a další organické látky. Spousta organických látek odtéká s vodou z kuchyně.

Takovým klasickým špatným příkladem, jak do vody vnášet znečištění, jsou třeba drtiče odpadu ve dřezech. To je z pohledu odpadních vod opravdu nesmysl.

Víte, ono je většinou strašně snadné dostat nějakou látku do vody. Ale odstranit ji bývá technologicky drahé, a často i nemožné.

Ale tohle už jsme tedy taky zvládli. Nebo ještě může někde nastat problém?

Například, když čistírna není dobře spravovaná, když není dobře zvládnutý a hlídaný technologický proces.

Na velkých čistírnách bývá dostatek lidí, kteří průběžně proces hlídají a nedochází tam k excesům.

Klasickým špatným příkladem, jak do vody vnášet znečištění, jsou drtiče odpadu ve dřezech. To je z pohledu odpadních vod opravdu nesmysl. Dostat nějakou látku do vody je velmi snadné. Ale odstranit ji bývá technologicky drahé, a často i nemožné.
Klasickým špatným příkladem, jak do vody vnášet znečištění, jsou drtiče odpadu ve dřezech. To je z pohledu odpadních vod opravdu nesmysl. Dostat nějakou látku do vody je velmi snadné. Ale odstranit ji bývá technologicky drahé, a často i nemožné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ale malé čistírny malých obcí většinou nemají správce, který by tam byl stále. A pak stačí, aby třeba nebyl správně dávkován kyslík do aktivačních nádrží, nádrž zahnívá a čištění nefunguje správně.

V českých řekách má prý být nejčistší voda za desítky let. Je to pravda?

Asi jak kde. Co se týká těch hlavních znečišťujících látek, jako je organické znečistění, fosfor, dusík, tak toto znečištění v posledních zhruba dvaceti letech opravdu výrazně klesá.

Souvisí to se zlepšenou technologií na čistírnách, se změnou hospodaření na zemědělské půdě, kolapsem některých průmyslových podniků, které výrazně znečišťovaly řeky. Těchto věcí ubylo. A tím, že ubude znečištění, uvolní se navíc i prostor pro samočištění.

Na druhou stranu jsme si začali všímat jiného druhu znečištění. V posledních letech jsou to například mikroplasty, kofein nebo zbytky léčiv. Zaměřujeme se na tyto látky na čistírnách odpadních vod? Umíme je vyčistit?

Léčiva jsou různorodá skupina látek a chovají se velmi rozmanitě. Třeba látky na bolest typu ibuprofen se v klasických aktivačních čistírnách s aerací vzduchem odbourávají velmi dobře.

Jenže je řada látek, které čistírnou projdou téměř beze změny a ve stejné koncentraci, v jaké přitečou.

A tak můžou putovat třeba i do vodní nádrže Švihov.

A jaké látky to jsou?

Jednou z nich je třeba antiepileptikum karbamazepin.

Vadí to?

Každé léčivo léčí nějaký neduh. A pokud léčivo nepotřebujeme a přesto ho budeme prostřednictvím vody přijímat, může to časem způsobit zdravotní problém.

A jak je to třeba s mikroplasty? V posledních letech se objevují zprávy o tom, kolik mikroplastů je v pitné vodě nebo v pivu.

Nejsem specialista na mikroplasty. Nicméně, řada plastů s okolním prostředím nereaguje, nerozkládá se, takže bych je považoval spíš za menší problém.

A je otázkou, kolik jich do těla dostáváme s vodou. Dovedu si představit, že spoustu mikroplastů se uvolňuje třeba z oblečení, a my je pak dýcháme doma i v práci. Tenhle podíl bude asi vyšší než příjem vodou. Protože vody vypijeme jen omezené množství.

V posledních dvaceti letech klesá organické znečištění v řekách. Souvisí to se zlepšenou technologií na čistírnách, se změnou hospodaření na zemědělské půdě a kolapsem některých průmyslových podniků. A tím, že ubude znečištění, uvolní se navíc i prostor pro samočištění.
V posledních dvaceti letech klesá organické znečištění v řekách. Souvisí to se zlepšenou technologií na čistírnách, se změnou hospodaření na zemědělské půdě a kolapsem některých průmyslových podniků. A tím, že ubude znečištění, uvolní se navíc i prostor pro samočištění.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Kubín / Město Černošice

A je podle mě otázka, jak moc jsou mikroplasty opravdu problematické. Výzkumy jejich vlivu teprve začínají, já osobně bych řekl, že je to spíš módní záležitost než závažný problém.

A domnívám se, že mikroplasty nás odvádí od řešení starých problémů, od znečištění fosforem nebo dusíkem. To jsou problémy, které trvají řadu let. A my se teď zaměřujeme na nové věci jako mikroplasty, o jejichž vlivu zas tolik nevíme, místo toho, abychom dotáhli to, co nás trápí už desítky let.

A na co byste se zaměřil vy, aby se zlepšila kvalita vody?

Na znečištění ze zemědělství, které je v některých ohledech možná významnější. Týká se to zejména dusičnanů a také přípravků na ochranu rostlin, kterým se obvykle a nepřesně říká pesticidy.

Pesticidy jsou látky často velmi mobilní a často i velmi nebezpečné, co se týče zdravotních rizik. Když v povodí Želivky srovnám třeba vnos léčiv a vnos pesticidů, tak vnos pesticidů jez mého pohledu významnější.

Farmaka se v řadě míst vyčistí. Pesticidy ale přes čistírny odpadních vod nejdou, jsou vyplavovány přímo z polí do drenáží, potoků, do podzemních vod. A dostávají se do toků a do nádrže v podstatě průběžně.

Jak tohle všechno znečištění nakonec ovlivní život v řece?

Nejlépe je to vidět na organickém znečištění. Pokud pod některými obcemi špatně funguje čistírna nebo se odpadní vody vypouští bez čištění přímo do řeky nebo rybníka, dochází ve vodě k úbytku kyslíku, výrazně se změní populace bezobratlých, ať už jsou to jepice, pošvatky, chrostíci a další.

A ubývá specializovaných druhů, které jsou méně tolerantní ke znečištění, a přibývá těch, kteří vydrží téměř všechno. Stejně tak to může být dramatické pro ryby. Když ubude kyslík, ryby můžou velmi rychle pochcípat.

S fosforem je to trochu jinak. Ten způsobuje eutrofizaci. Kvůli dostatku živin dochází ve vodě k nárůstu biomasy mikroskopických řas, planktonních sinic i vodních rostlin. Celý systém se stává intenzivnější, živiny se rychleji otáčejí, tím se produkuje víc odpadu a na konci je opět nedostatek kyslíku ve vodě. A vysoké pH, což nepřímo ovlivňuje řadu živočichů, kteří žijí u dna, jako jsou třeba raci.

V systémech, které jsou zatížené nějakým znečištěním, často dojde k namnožení pár velmi tolerantních druhů a všechny ostatní vymizí.

Stal se nějaký z těchto dopadů tak zásadní, že nám začal vadit natolik, abychom se na něj zaměřili při čistění odpadních vod?

Stará vodní linka pražské Ústřední čistírny odpadních vod.
Stará vodní linka pražské Ústřední čistírny odpadních vod.
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

Určitě. Zrovna látky jako pesticidy nebo farmaka. Používání léčiv asi omezit úplně nelze, protože nám v řadě případů prospívají.

Několik úpraven vody používá pro vychytávání těchto látek ze surové vody granulované aktivní uhlí. To má veliký povrch, je proto schopné zachytávat řadu organických látek a z vody je odstraňovat.

Lepší, než na úpravně vody, je mít takovou technologii v čistírně odpadních vod. Je to ale náročná technologie, která se zatím rutinně neuplatňuje.

Vy jste zmiňoval jednak znečištění z čistíren odpadních vod a ze zemědělství. Je ještě nějaké další, které je významné?

V některých oblastech je jedním ze zásadních vnosů do vody takzvaná atmosférická depozice. Klasickým příkladem jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou zdraví škodlivé.

Z ovzduší, kam jsou uvolňovány především při spalování fosilních paliv v lokálních topeništích, se ukládají na všech možných površích. A odtamtud je splachuje déšť.

Podobné množství znečištění, jako se do vodního toku dostane z přečištěné vody v čistírně, se dostane do vodních toků během přívalových srážek, kdy kapacita kanalizace nestačí, směs dešťové a splaškové vody tedy jde z kanalizace do odlehčovacích komor a pak je bez čištění vypuštěna do vodního toku. Nebylo by tedy na místě zaměřit se na budování oddílné kanalizace pro dešťovou vodu?

To asi technicky nepůjde. Udělat v celé Praze z jednotné kanalizace oddílnou je utopie.

Tahle varianta je možná v případě menších obcí, kde se uvažuje o stavbě nebo rekonstrukci existující kanalizace, která funguje jako jednotná, kdy se systémy dají elegantně oddělit.

V Praze by to znamenalo rozkopání stovek kilometrů různých kanalizací. To je myslím nereálná představa.

Ve velkých městech se to většinou řeší tak, že se budují větší retenční prostory pro přívalové srážky, které omezí zmíněné odlehčování. Prostě se ta voda zachytí a vyčistí později.

K čemu odlehčení vlastně potřebujeme?

Odlehčení je prakticky surová splašková voda, která je naředěná vodou dešťovou. Smyslem odlehčení je, aby nedošlo k zaplavení čistírny přívalovou srážkou a tím pádem k odstavení technologie čistírny, která by potom třeba měsíc nabíhala.

Odlehčení kanalizace je prakticky surová splašková voda, která je naředěná vodou dešťovou. Smyslem odlehčení je, aby nedošlo k zaplavení čistírny přívalovou srážkou a tím pádem k odstavení technologie čistírny, která by potom třeba měsíc nabíhala.
Odlehčení kanalizace je prakticky surová splašková voda, která je naředěná vodou dešťovou. Smyslem odlehčení je, aby nedošlo k zaplavení čistírny přívalovou srážkou a tím pádem k odstavení technologie čistírny, která by potom třeba měsíc nabíhala.
Licence | Volné dílo (public domain)

Jsou města, kde odlehčování probíhá třeba stokrát za rok. To znamená při každém trochu větším zvýšení průtoku.

A máte představu, jak často dochází k odlehčení kanalizace v Praze?

Celkově ne. Mám přímou zkušenost, jak to vypadá tady u ústavu v Podbabě.Tady probíhá odlehčení při každém přívalovém dešti. Odtéká tu velké množství odpadních vod. Je to vidět na množství vlhčených ubrousků na břehu i ve Vltavě.

To je mimochodem velký problém: házení vlhčených ubrousků do záchodu. Je to věc, která se nerozloží a prochází vám všude. A v řadě případů to bude zdroj mikroplastů ve vodě, mimochodem.

Na co byste si přál, aby se zaměřila Praha, co se týká kvality vody?

Praha velmi dbá na to, aby se revitalizovaly potoky, obnovovaly vodní nádrže arybníky. Limitující věcí, která brání tomu, aby opravené prvky byly zcela funkční, je kvalita vody. Fosfor.

Zejména ve větších potocích, jako je Rokytka, Botič, případně i v nádržích jako je Hostivař nebo Džbán, jsou problémy eutrofizace zcela zjevné. Pokud nezastavíme nebo neomezíme přísun fosforu, tak se s kvalitou vody nevypořádáme.

Srážení fosforu na přítoku do nádrže Hostivař, o kterém se uvažuje, samotný problém neřeší. Stejně tak nevhodné je podle mě odstraňování sinic ultrazvukovými věžemi, které se používají na Hostivaři. Řešíme důsledek znečištění, systémově by se ale měla řešit příčina, zdroj znečištění.

Takže se dá říci, že Praha buduje nebo obnovuje vodní nádrže a další vodní díla, ale nemá vyřešenou jejich údržbu?

Údržbu vyřešenou má, ale nemá vyřešený vnos znečištění.

Pokud se podívám na Počernický rybník v letošním létě, přitékalo tam přes 1,5 mg fosforu v každém vteřinovém litru. Přirozené koncentrace v povodí Rokytky se pohybují někde kolem 0,05 mg/l. Z toho je zřejmé jak velké znečištění tu máme. U hráze byla vysoká vrstva sinic, která téměř kontinuálně odtékala dál do Rokytky. V samotné Rokytce byla voda zelená až někam do Kyjského rybníku.

Rybníky a nádrže jsou často opravené, mají nové hráze, jsou odbahněné, ale problém zůstává a nezmizí, dokud nevyčistíme odpadní vody, které do nich řekami a potoky tečou.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat  twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

D

Daniel Křenek

16.12.2019 13:10
Jen bych doplnil, že nemalý vliv budou mít i koncentrace solí z posypu komunikací a zpevněných povrchů. Většina vod z komunikací skončí ve vodních tocích. Množství bude záviset na průběhu zimy, ale zajímalo by mě jestli se u nás této problematice někdo věnoval podrobněji. Málo se mluví o těžkých kovech, které se uvolňují z dopravy.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.12.2019 21:23 Reaguje na Daniel Křenek
Soli obvykle nemají v zimě na obyvatele vody velký vliv, protože vody tehdy teče poměrně hodně a organismy jsou ve studené vodě málo aktivní. Solná vlna profrčí do moře a je pokoj. Pro Plzeň jsme zjistili v Berounce ve vypjatých okamžicích tání zhruba zdvojnásobení obsahu chloridů ve vodě - ovšem to ještě pořád byla tolerovatelná hodnota, která navíc rychle pominula.
Horší to má městská vegetace...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.12.2019 09:29
Otázkou je, jestli vyspělý průmyslový stát jako je Česko potřebuje zemědělství za účelem získávání potravy. A to tím spíš, když vidíme, že zemědělskou výrobu musíme dotovat. Jestli by nebylo vhodnější potraviny nakupovat od jiných (od zaostalejších zemědělských zemí, popřípadě od těch, kteří to dotují) a z polí udělat pastviny. Zatížení prostředí zbytky hnojiv i pesticidů by podstatně pokleslo a i problémy se splachem ornice a nískou zádrží vody by byly nižší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2019 10:17 Reaguje na Richard Vacek
Pane Vacku, víte o tom, že každý vyspělý stát své zemědělství dotuje, protože tím jen dorovnává skutečnou hodnotu prvotních surovin pro výrobu potravin a zachovává sociální smír, aby nevznikly nepokoje? Navíc pokud byste začal dovážet potraviny ze zaostalejších zemí, tak vám garantuji, že ty by byly tak zatížené pesticidy, že byste se divil. V těchto zemích je a) velmi levná pracovní síla a za b) s nějakými povolenými přípravky si hlavu nelámou a zvysoka na to kašlou. On úplně stačí případ Polska.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.12.2019 10:35 Reaguje na pavel peregrin
No a není teda lepší zemědělství nedotovat a koupit si zemědělské produktu od těch, kteří je dotují? Rozumíte - ušetřili bychom ty dotace. Taková Francie má silnou zemědělskou lobby a pokud bychom jejich dotovanou nadprodukci kupovali, budou šťastni francouzští zemědělci a i my.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2019 13:14 Reaguje na Richard Vacek
S odpovědí mě předešel pan Duras a já se s ní ztotožňuji. Dále bych si dovolil připomenout, že na zemědělství je vázáno mnoho jiných odvětví průmyslu, není to zdaleka tak jednoduché.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.12.2019 14:34 Reaguje na pavel peregrin
Česko už hodně dlouho není zemědělská země a i podíl zemědělské produkce na HDP je nízký a počet zaměstnanců je též nízký - dost často se jedná o špatně placená místa, která zastávají ukrajinci.
Na druhou stranu máme solidní infrastrukturu, stále ještě solidní vzdělání a stále ještě průmyslovou tradici.
Teorie komparativních východ říká, že je lepší dělat to, co umíme lépe (průmysl a snad i služby) a to, kde nejsme konkurenceschopní (dotované zemědělství) přenechat jiným. Je to výhodné pro obě strany. A zpracovatelský potravinářský průmysl (pokud je konkurenceschopný) si suroviny nakoupí na globálním trhu.
Rozumíte - obilí nakoupíme přímo od Ukrajiny a dodáme jim třeba traktory, což je výhodnější, než tady dotovat pšenici a na Ukrajině vyrábět traktor.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2019 15:12 Reaguje na Richard Vacek
V tom případě ale postrádá logiku to, co udělaly země západní Evropy, totiž že u nás zemědělství přinejmenším silně utlumily.Pokud by to fungovalo dle vašeho návodu, bylo pro ně výhodnější naopak utlumit svoje zemědělství a potraviny brát od nás. Neudělaly to, naopak svoje zemědělství ještě více zadotovaly a to vše z jednoho prostého důvodu- zemědělství je strategické odvětví, a ač v současné době dehonestováno, zatracováno, každý rozumný stát si svoje chrání, protože brzy může přijít doba, kdy zemědělské výrobky se budou vyvažovat zlatem, stejně jako voda. Diamantů, oceli, aut, počítačů se nikdo nenají. Velice dobře si pamatuji na slova mé prababičky, která popisovala hlad za Velké války,byla ročník 1889. Lidé z měst tehdy měnili u mlynáře za pytel mouky obrazy, šperky, prsteny a nikdo nepřemýšlel o tom, že tyto věci mají "větší" cenu než ta mouka. Ale hlad konal své. Takže i toto je odpovědí a to, že zemědělství je u nás podceňováno a mimo prestiž, je jen důsledek oslovského vedení celého státu a potažmo všech ministrů zemědělství po roce 89.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

17.12.2019 16:27 Reaguje na pavel peregrin
To už jsou věci mimo ekonomiku. Ekonomicky je samozřejmě výhodnější udělat z Česka výrobnu automobilů pro celý svět. Lidé si vydělají více a i krajina bez intenzivního zemědělského využívání může být ekologicky zajímavá.
Prostě stejně jako je výhodné si doma nepěstovat mrkev a nechovat slepice, tak to samé může být výhodné i na rozměru státu.
Odsoudit se k tomu, že si stát vše zaopatří vlastními zdroji může vést k zaostávání.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.12.2019 16:44 Reaguje na Richard Vacek
Ekonomicky to může být možná výhodnější, ale z hlediska strategie nikdy, o tom jsem hluboce přesvědčený.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

23.12.2019 10:15 Reaguje na pavel peregrin
"důsledek oslovského vedení celého státu a potažmo všech ministrů zemědělství po roce 89"

Jak to myslíte, nemáte nějaké předsudky?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.12.2019 10:53 Reaguje na Richard Vacek
To, co hlavně potřebujeme, je péče o krajinu. Aby byla zdravá, dobře zadržovala vodu i CO2, aby byla systémem, který podporuje náš život a existenci zdravých a stabilních ekosystémů, aby se nám líbila a dobře se nám v ní žilo.
A přitom lze i dobře produkovat zdravé potraviny...
Odpovědět
va

vaber

17.12.2019 09:54
jak laik neznám žádná pravidla pro vypouštění odpadních vod, ale znám čističku ,pro asi 2000lidí, žádný průmysl,která vypouští vodu do malého potůčku, kdysi dávno v něm bývala čistá voda,dnes je jasně vidět rozdíl, myslím stav rostlin a usazenin ve vodě nad čističkou a pod čističkou, vodní živočichove pod čističkou nepřežijí, jediné měřítko pro kvalitu vody pod čističkou musí být ,,co přežije a může trvale žít ve vypouštěné vodě ,, to ani nemluvím o stavu po dešti kdy se propláchnou kanály a čistička je bajpasovaná.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.12.2019 11:02 Reaguje na vaber
Tak to zkuste řešit. Nebude to snadné, ale obtěžujte starostu a zastupitelstvo, udělejte starost lidem na příslušném podniku Povodí, poptejte se na ČIŽP. Sdružte e s dalšími lidmi, kterým to není jedno, dejte krátký článek do místní drbny.
Tyhle věci jsou vždycky potíž, ale oficiálními mechanismy se to řeší strašně špatně a zdlouhavě. Naopak šanci mají místní lidé a zejména starostové. Ono nakonec bude třeba udělat něco s dešťovými vodami, aby nešly bez užitku do kanalizace a neproplachovaly ji do potoka. Prostě nakonec zjistíte, že to chce Změnu s velkým "Z". Ale toho se nezalekněte, nakonec se to podaří :o)!
Držím palce :o)!
Odpovědět
va

vaber

17.12.2019 13:15 Reaguje na Jindřich Duras
řekl bych ,že je to problém všech čističek jen u většiny se ředí vypouštěná voda větším množstvím čistější vody a zdánlivě je vše dobré ,
Odpovědět
D

Daniel Křenek

18.12.2019 13:22
Každá čistírna odpadních vod musí mít platné povolení k vypouštění odpadních vod, kde jsou stanoveny limity a množství, které se může vypouštět. Toto povolení se vydává na dobu 10 let pak se buď prodlouží nebo vydá nové, takže provozovatel čistírny musí požádat příslušný vodoprávní úřad o změnu nebo vydání nového povolení a při tom musí zhodnotit zda čistírna fungovala či nefungovala a vypouštěla co měla stanovené v povolení. V Každém povolení je totiž stanoveno, že se musí dělat rozbory vody, jak často atd a musí se předkládat vodporávnímu úřadu. Doporučuji se zajít informovat na příslušný vodoprávní úřad na obci s rozšířenou působností. Do řízení o povolení k vypouštění se mohou hlásit i spolky, mohou to být např i místní rybáři popř ČSOP pokud si podají přihlášku aby byli informování o zahájených správních řízeních. Takový spolek pak může ve správním řízení podávat námitky a připomínky k novému povolení, které mají už právní váhu.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist