https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/proc-se-vubec-polni-cesty-asfaltuji-vysvetluje-jaroslava-kosejkova-ze-statniho-pozemkoveho-uradu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Proč se vůbec polní cesty asfaltují? Vysvětluje Jaroslava Kosejková ze Státního pozemkového úřadu

25.7.2022 06:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
Biocentrum Kroužek (Jihomoravský kraj).
Biocentrum Kroužek (Jihomoravský kraj).
Zdroj | Státní pozemkový úřad
Do české venkovské krajiny neodmyslitelně patří polní cesta. Romantická představa dvou v trávě vyjetých kolejí, které se volně klikatí krajinou, je vytlačována asfaltovou realitou. O polních cestách, pozemkových úpravách, ale i o melioracích jsme si povídali s Jaroslavou Kosejkovou ze Státního pozemkového úřadu.
 
Zákon o pozemkových úpravách vyžaduje, aby se každému vlastníkovi zpřístupnil pozemek. Musí to tak být?

Ano, musí to tak být. Je to jedna ze základních podmínek pro schválení pozemkových úprav.

Nepřibývá tím v krajině zbytečně víc cest?

Ne všechny navržené cesty se postaví. My návrhem nového uspořádání pozemků zajistíme, aby každý vlastník měl v případě potřeby přístup na svůj pozemek. Dokud tato potřeba není, navržená cesta se nerealizuje.

Když třeba vlastníci zemědělskou půdu pronajímají většímu zemědělci, často zpřístupnění nepotřebují. Cesta by se realizovala v případě, kdy by se vlastníci chtěli ujmout svých vlastnických práv. Pak by bylo třeba jim jejich pozemky zpřístupnit. A na to je už připravený plán společných zařízení. Není to tak, že bychom zaplavovali krajinu cestami, které nemají využití.

Mgr. Jaroslava Kosejková je ředitelkou Odboru pozemkových úprav na Státním pozemkovém úřadu. V oboru pozemkových úprav pracuje 25 let. Zkušenosti s řízením pozemkových úprav získávala jako referentka pozemkových úprav, později jako vedoucí Pobočky Litoměřice. Pozici ředitelky Odboru pozemkových úprav zastává 6 let. Příroda a krajina nenaplňuje jen její profesní život, ale i život osobní, její vášní je turistika a toulky českou krajinou.
Mgr. Jaroslava Kosejková je ředitelkou Odboru pozemkových úprav na Státním pozemkovém úřadu. V oboru pozemkových úprav pracuje 25 let. Zkušenosti s řízením pozemkových úprav získávala jako referentka pozemkových úprav, později jako vedoucí Pobočky Litoměřice. Pozici ředitelky Odboru pozemkových úprav zastává 6 let. Příroda a krajina nenaplňuje jen její profesní život, ale i život osobní, její vášní je turistika a toulky českou krajinou.
Zdroj | Státní pozemkový úřad

Přibývá v rámci pozemkových úprav nových cest?

Cesty přibývají ale hlavně z toho důvodu, že v minulém způsobu obhospodařování se původní cesty rozoraly nebo zanikly. Rozoraly se i meze. A přístupnost na jednotlivé pozemky tím téměř zanikla.

Takže pokud chceme vlastníkům zpřístupňovat jejich pozemky, musíme vybudovat odpovídající cestní síť.

My se snažíme v co největší míře využívat stávající polní cesty, případně je rekonstruujeme, ale je potřeba navrhnout a případně realizovat vedlejší nebo doplňkové polní cesty, aby se všichni vlastníci, kteří to potřebují, dostali na své pozemky.

Mají z pohledu Státního pozemkového úřadu v krajině místo tzv. měkké polňačky?

Samozřejmě. I ty jsou navrhované. Většinou jsou to doplňkové polní cesty.

Pokud zpřístupňujeme vlastníkům někde malé políčko, postačuje měkká cesta. Na to není potřeba asfaltka.

Měkké polní cesty ale nejsou vhodné jako hlavní polní cesty, na nichž je nejvíc soustředěná zemědělská doprava a nejvyšší provoz.

Polní cesta u obce Kuničky v Jihomoravském kraji.
Polní cesta u obce Kuničky v Jihomoravském kraji.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jakou má SPÚ kontrolu nad povrchem cest? Můžete říct, že nechcete asfaltové cesty mezi poli?

Na to není jednoznačná odpověď. My děláme návrh pozemkových úprav, zpracovávají nám ho projektanti, v tomhle případě dopravní inženýři, ale současně to děláme pro obce, které schvalují plán staveb, které se udělají. A jsou to právě obce, kdo si může navrhnout vyšší, a tedy i trvalejší stupeň povrchu, protože pro cestu mají ještě další využití, než jsme my předpokládali.

Řeknu příklad: Státní pozemkový úřad navrhl cestu čistě pro zemědělské účely. Obec vyhodnotila, že tato konkrétní cesta je vhodná jako cesta používaná v případě nebezpečí (požáry, záchrana lidských životů). A potřebuje proto, aby byla celoročně sjízdná, tedy asfaltová.

Většinou je povrch polní cesty výsledkem jednání. My navrhujeme a realizujeme různé povrchy, ale ty asfaltové jsou samozřejmě v krajině nejvíce vidět.

Právě asfaltování polních cest je kritizováno odbornou veřejností. Platí se totiž z veřejných peněz, a přitom nemá příznivý vliv na životní prostředí. Jak tuto kritiku vnímáte?

Ochrana a tvorba životního prostředí je jen jedna stránka pozemkových úprav. Pozemkové úpravy jsou hlavně komplexní nástroj pro venkov.

To znamená, že musíme brát zřetel i na produkční stránku krajiny. Zemědělci se musí dostat na pole, zasít, sklidit. To, jakým způsobem se hospodaří v krajině, jestli se jezdí velkými nebo malými traktory, není v naší moci ovlivnit. Pozemkové úpravy jen reagují na celospolečenskou poptávku.

Takže poptávka po pevném asfaltovém povrchu jde od zemědělců? Případně od obcí, pro něž je to příležitost nechat si postavit poměrně drahou asfaltovou cestu, kterou by obtížně financovaly odjinud?

Nemyslím si, že by bylo pro obce stěžejní, že je cesta drahá a zaplatíme ji my. Obcím jde o povrch z toho důvodu, že cestu od nás dostanou do majetku a obce se o ni musí starat. Asfaltová cesta má vyšší životnost a nemá na rozdíl od těch lehčích povrchů tak velké náklady na údržbu.

Čili nejde o to, že do cesty vložíme více peněz, ale o to, že asfalt déle vydrží a lépe se udržuje.

Z peněz na pozemkové úpravy jde ale největší část právě na stavbu cest…

Na to je třeba trochu historického náhledu. Než jsme začali víc zasahovat do ochrany a tvorby krajiny, krajina se především zpřístupňovala, protože vlastníci se potřebovali dostat na svá pole.

I v současné době polní cesty spotřebují největší objem finančních prostředků, ale tento trend se pomalu obrací. Stále více peněz investujeme do vodohospodářských, protierozních a ekologických opatření. Postupně se tento podíl mění ve prospěch krajinotvorných opatření.

Je to právě tím, že pozemkové úpravy měly svůj vývoj. Zpočátku šlo především o narovnání vlastnických vztahů a vrátit vlastníkům možnost užívat pozemky.

Takže teď je cílem podporovat více krajinotvorná opatření?

Ano, a v tomto smyslu představujeme pozemkové úpravy v Koncepci pozemkových úprav pro roky 2021-2025.

Jedním z kroků, abychom zvrátili výdaje ve prospěch krajinotvorných opatření vůči cestám, byla změna zákona, kterou jsme provedli.

Z plánů společných zařízení, které navrhujeme, se stanovují priority následných realizací. Dříve si tyto priority stanovovali zastupitelé obce, kteří často požadovali, abychom ze všeho nejdříve realizovali právě cesty.

Změna v zákoně spočívá v tom, že priority realizace společných zařízení bude nastavovat stát prostřednictvím Státního pozemkového úřadu, který bude více zohledňovat potřeby krajiny.

Rybník Stoklasná Lhota u Tábora, Jihočeský kraj.
Rybník Stoklasná Lhota u Tábora, Jihočeský kraj.
Zdroj | Státní pozemkový úřad

Státní pozemkový úřad má v pozemkových úpravách docela velký nástroj, jak utvářet podobu venkova. Má i vizi, jaký venkov chceme, jak má vypadat?

To je otázka všech nás obyvatel v České republice. Problémem trochu je, že ochrana životního prostředí a jeho tvorba není celou veřejností vnímána jako priorita. A dokud se k tomuto stavu nedostaneme, budeme pořád narážet na nějaké překážky.

My se s nástrojem pozemkových úprav vždy snažíme ztotožnit se strategiemi vládními, ministerstva zemědělství a životního prostředí.

Projekty nám zpracovávají dodavatelé, kteří jsou autorizovanými inženýry, spolupracujeme s vodaři, krajináři, stavaři, ekology. Jejich vize se v pozemkových úpravách propojují.

Jak jde dohromady to, že pozemkové úpravy řeší venkov, který je dost komplexní, zatímco česká státní správa je sektorální?

Státní správa je, do určité míry, sektorální, a každý resort si hájí své zájmy. Ale náš úřad se nebrání žádné spolupráci, naopak ji vyhledáváme.

Naše vize představujeme v Koncepci pozemkových úprav, a přinášíme je do různých pracovních a meziresortních skupin. Chceme být v obraze, chceme naše vize propojovat s cíli jiných resortů. To je pro krajinu asi nejdůležitější.

Minulá vláda připravila plán na využití hydromeliorací pro zádrž vody v krajině. Máte nějaké příklady toho, kdy se to v rámci pozemkových úprav povedlo?

Jedná se o „Plán opatření proti suchu prostřednictvím pozemkových úprav a adaptací hydromeliorací v horizontu 2030“. Tento plán je opravdu dlouhodobý, takže se ještě dnes nemůžeme chlubit výsledky. Bylo potřeba začít především legislativními kroky. Spojili jsme se s akademickou sférou, abychom získali další data a podklady pro rozhodování.

A abychom si ověřili možnosti pozemkových úprav ve spojení s melioracemi, zahájili jsme několik pilotních projektů.

Kde?

V Pardubickém kraji. Naše první zkušenosti jsou takové, že abychom mohli vůbec pokračovat, je stěžejní identifikace odvodňovacích zařízení.

Co to znamená?

My z velké části nevíme, kde se odvodňovací zařízení přesně nachází. Problémové je určení především umístění podrobného odvodňovacího zařízení.

Při pilotním projektu jsme si ověřili, že současná dostupná dokumentace je nepřesná. Umístění těchto zařízení v terénu je, na rozdíl od dokumentace, často posunuté. Na současnou dokumentaci se nedá úplně spolehnout. Identifikace meliorací není v takovém stavu, abychom na ní mohli ve velkém nebo běžně stavět pozemkové úpravy.

Větrolam VN 3 v k. ú. Vrbovec (Pobočka Znojmo), Jihomoravský kraj.
Větrolam VN 3 v k. ú. Vrbovec (Pobočka Znojmo), Jihomoravský kraj.
Zdroj | Státní pozemkový úřad

Takže je potřeba znovu podrobně zmapovat, kde se ty „trubky“ nachází?

Ano, zpřesněná identifikace odvodňovacího zařízení by mohla poskytnout podklad pro návrhy pozemkových úprav.

Takže vládní plán je tím vlastně paralyzovaný, chápu to dobře?

Ne, paralyzovaný není. Dělají se nějaké dílčí úkony, my jsme začali aktualizací předpisů. Aktualizovali jsme Metodický návod pro provádění pozemkových úprav. A pokud budou zpřesněné mapové podklady, mohli bychom alespoň v rámci společných zařízení odvodňovací zařízení využít, případně upravit jejich funkci.

Takže pokud v nějakém území budou hydromeliorace dobře zmapované, dají se třeba otevřít a vytvořit na jejich místě mokřad?

To se nedá říct takto obecně.

Nesmíme zapomínat, že odvodňovací zařízení tvoří systém, který má vzájemnou provázanost a také musíme myslet na to, že odvodňovací zařízení je součástí pozemku a je ve vlastnictví majitele pozemku. Naše představa je například taková, že když budeme chtít vytvořit třeba mokřad, a součástí pozemku bude odvodňovací zařízení, můžeme ho využít. Ale to je otázka budoucího vývoje.

Co tedy Státní pozemkový úřad může udělat pro zádrž vody v krajině?

Státní pozemkový úřad se aktivně zapojuje do řešení sucha, ale i dalších problémů krajiny. Realizujeme vodohospodářská opatření s retenční i akumulační funkcí, ekologická a protierozní opatření.

V loňském roce jsme si nechali zpracovat klimatickou studii, která stanovuje předpoklad klimatického vývoje až do roku 2050+. A na tom předpokladu stavíme naše projekty tak, aby opravdu obstály i v době budoucí.

Polní asfaltová cesta jako protierozní opatření.
Polní asfaltová cesta jako protierozní opatření.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Nová asfaltová cesta mezi poli. Není podél ní žádný strom, žádný příkop. Přesto je u ní cedule, že je to protierozní opatření provedené v rámci pozemkových úprav. Je asfaltová cesta protierozní opatření?

Může jím být, pokud třeba přerušuje nějaký pozemek, který je ve svahu. Ale my se snažíme navrhovat a stavět cesty polyfunkční, aby u nich byla aspoň nějaká doprovodná zeleň.

Ale ve spoustě katastrálních území nám už dnes chybí státní půda, na které bychom mohli opatření budovat. A v některých případech musíme dělat kompromisy tak, abychom pomohli krajině, ať už té produkční nebo té ochranotvorné. A zároveň si musíme vystačit s množstvím půdy, kterou v místě máme k dispozici.

Společná zařízení, mezi něž polní cesty patří, se budují na pozemcích státu nebo obce. Vámi popsaná cesta by mohl být případ toho, kdy dané katastrální území bojovalo právě s nedostatkem státní půdy. Protože pokud tu půdu máme, tak cesty alespoň ozeleňujeme.

A jak funguje asfaltová cesta jako protierozní opatření?

Záleží na konstrukci cesty. Ta se navrhne tak, aby zadržela vodu. Na to je ale potřebovala vidět konkrétní technické řešení.

Mně jde o to, jak to vnímá laik. Ten vidí asfaltovou polní cestu, vidí, že je placena ze státních peněz pozemkovým úřadem a označena jako protierozní opatření.

Připouštím, že v tomto podání může být pro občany matoucí, protože nevidí přípravu a projektování.

Vodní nádrž a biocentrum v Nenkovicích v Jihomoravském kraji.
Vodní nádrž a biocentrum v Nenkovicích v Jihomoravském kraji.
Zdroj | Státní pozemkový úřad

Na pozemkové úpravy je nedostatek půdy, přesto minulý rok proběhlo médii, že Státní pozemkový úřad v roce 2020 přispěl do rozpočtu 550 miliony z prodeje státní půdy. Jak je to možné, že se státní půda pořád prodává, když je zoufale potřeba na pozemkové úpravy?

K tomu se nemohu úplně vyjádřit, protože prodej půdy překračuje rámec agendy pozemkových úprav, ale zřejmě šlo o narovnání majetkových vztahů, které na daném místě byly.

Trend je teď takový půdu neprodávat a spíš ji směňovat. A Státní pozemkový úřad má v současné době vytvořenou rezervu státní půdy, kterou už rozprodat nemůže.

Já ale nechci do tohoto tématu moc zasahovat, protože to je téma kolegů ze správy a převodu nemovitostí a vydalo by to minimálně na další článek.

Vy děláte soutěž Žít krajinou, kdy se ukazují fotografie před a po realizaci nějakého opatření. Občas ale fotografie před realizací vypadají lépe, než ty po, zejména pohledu člověka, jemuž záleží na krajině a životním prostředí. Příkladem může být romantická polňačka jdoucí obloukem krajinou, která je nahrazená rovnou asfaltkou. Je v rámci pozemkových úprav kapacita zohledňovat i krajinný ráz? To, jak to v krajině pak vypadá?

Pokud je to možné, tak bereme ohled i na estetiku. Ale někde to neumožňuje reliéf krajiny, někde vlastnické vztahy nebo způsob hospodaření.

Základem je vysměňovat pozemky tak, aby na umístění cesty vznikl prostor, a k tomu je třeba často udělat kompromis. My musíme dbát na to, že cesta slouží ke zpřístupnění pozemků, což je nám ukládá zákon.

Trend je takový, že se lidé chtějí všude dostat s kočárkem, snadno se projet na kole, na kolečkových bruslích. A tenhle socializační prvek je hodně žádaný. A roli hraje i dojezd hasičů, nebo sanitky.

A jako v každé činnosti jsou příklady dobré praxe i té špatné. Bezpochyby se najdou i případy, kdy se realizace nepovedla. Ale my se z toho poučujeme, nechceme chyby opakovat. A řekla bych, že příkladů dobré praxe je více.

Abychom omezili chyby, máme na Státním pozemkovém úřadu zřízeny regionální dokumentační komise, které posuzují plány společných zařízení, abychom si nepředávali chyby do projektových dokumentací. Spolupracují s námi i externí odborníci z oblasti vodního hospodářství.

Vodohospodářská nádrž s biocentrem a cestami, k. ú. Němčany, okres Vyškov, Jihomoravský kraj.
Vodohospodářská nádrž s biocentrem a cestami, k. ú. Němčany, okres Vyškov, Jihomoravský kraj.
Zdroj | Státní pozemkový úřad

Jaká pozemková úprava se vám povedla, na jakou jste vy osobně pyšná? Jaký je ten příklad dobré praxe?

Mně osobně se líbí vodohospodářská nádrž s biocentrem a cestami v katastrální území Němčany v Jihomoravském kraji, okrese Vyškov. V tomto případě se podařilo vybudovat propojený komplex opatření, která na sebe navazují a vzájemně se doplňují. V rámci realizace byla vybudována vodní nádrž, polní cesta, protierozní meze, zatravněná údolnice, biocentrum, biokoridory.

Tato realizace získala i nejvyšší ocenění ve 13. ročníku soutěže Žít krajinou.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (51)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ZK

Zan K.

25.7.2022 08:13
Ono je třeba vidět, že není polní cersta jako polní cesta. Některá je v pohodě, po jiné se pro měkký terén a vyjeté kolefe nedá ani jít,
natož jet. A o nějaké údržbě ani nemluvě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2022 09:45 Reaguje na Zan K.
To si má udržovat majiet (uživatel) a není to stavěné na chůzi pro turisty.
Odpovědět
ZK

Zan K.

5.8.2022 13:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Typický názor moderního masmedii a novou dobou zpracovaného tvora. (Člověk totiž ještě přemýšlí a také cítí). Ovšem to, že už dle starých map většina oněch polních cest a i chodníků byla státním majetkem, jaksi nikdo nevidí, natož aby si všímal, že další spousta jich byla "výhodně zprivatizována či prodána" a mnohdy hlavně do cizích rukou.
Odpovědět
rb

radim buffalo tobias

26.7.2022 07:05 Reaguje na Zan K.
majitel nebo někdo pak ty vyjeté koleje revitalizuje navezením stavební suti do nich. někde, snad i tady kdysi jsem viděl fotky lesní cesty "revitalizované" stavební sutí i když já si myslím že vyčištěná a recyklovaná stavební suť ničemu nijak v přírodě nevadí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.7.2022 09:09
Proč asi ?
Zřejmě proto, aby se na nich nechalo bez problémů jezdit současnou zemědělskou technikou.
Horší však je, že mnohdy bez povolení vlastníků, jsou okamžitě označeny jako cyklistické stezky a " kolaři " si myslí, že patří jenom jim !
Odpovědět
MV

Martin Vlk

25.7.2022 09:27 Reaguje na smějící se bestie
Vlastnit pozemek sousedící s cestou Vám nedává žádná zvláštní práva na její užívání. Od zemědělců v první řadě očekávám, že na cestě nebudou dělat bordel a když přeci, tak si to po sobě uklidí. Ostatně tak hovoří i silniční zákon.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.7.2022 09:46 Reaguje na Martin Vlk
Tak většinu pozemků, na kterých vedou polní ( i lesní ) cesty, vlastní zemědělci ( lesy ).
A na těchto účelových cestách, silniční zákon je až na druhém místě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.7.2022 11:37 Reaguje na smějící se bestie
Polní, lesní cesta, musí sloužit především těm účelům, pro které byla zbudována, opravena !
Takže všichni případní uživatelé, se podle toho musí chovat - dávat přednost zemědělcům.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.7.2022 09:43
Asfalt je na polňačce zcela zbytečný, únosnost má přece i makadam a lépe se udržuje. Všechny stroje (včetně jízdních kol) jsou tam stavěny do terénu a s F1 nikdo na polňačku nepojede.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.7.2022 09:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Víš kolik stojí pneumatika jakéhokoliv zemědělského stroje ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2022 11:19 Reaguje na smějící se bestie
Nevím. Ale na asfaltu se opotřebí rychleji.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

28.7.2022 17:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Sladké nevědomí.
Taková větší guma klidně 200-300 tis. Samozřejmě na šutrech odejde rychleji, než na asfaltu
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.8.2022 15:51 Reaguje na Petr Pekařík
Cha cha cha, vy počítáte u kombajnu a traktoru najeté kiláky s rozlišením šutr asfalt?? Ani ťok....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.7.2022 15:39 Reaguje na Pavel Hanzl
A viděls někdy úvoz jako strž, co vede vodu a za bouře je to potok? On se vytrhá i makadam. U té asfaltové se dá udělat příčné odvody a boční vyvedení vody. Takovou cestu s makadamem ve svahu, ale bez příčných odvodů mám u domu. A po každé bouřce jsou tuny kamení a bláta na ulici a podélné rýhy až na podloží.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2022 11:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na revitalizaci polních cest jsem kdysi pracoval. Neuč orla létat.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

28.7.2022 18:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo , max sekání příkopů na trávu pro králíky
Odpovědět
rb

radim buffalo tobias

26.7.2022 07:13 Reaguje na Pavel Hanzl
ve Španělsku třeba cesty v lesích a polích co vedou k nějaké farmě s masií aj. tak většinou vybetonujou místo asfalování aj. existuje i speciální japonský cement, co se ve speciální fréze smíchá s odfrézovanou zeminou i s kamenivem a ihned se na zadní straně stroje tvoří uhlazený pás budoucí cesty. po vytvrdnutí je to pak i nasákavé a vodě propustné jako třeba tartan. psali o tom někdy před cca 10 - 12 léty v časopise Komunální technika.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.7.2022 11:22 Reaguje na radim buffalo tobias
Normálně se u nás používá nejaponkký makadam nebo stavební suť a výsledek je velmi podobný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.7.2022 13:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Vždyť ro vidím za domem. Poorali, promíchali s jakousi směsí vzhledu vápno, uváleli a dali makadam. No co chybí jsou hlavně příčná odvodnění. Po každé větší bouřce je to vymleto až na to podloží. Je faktum, že bez příčných odvodnění to ani asfalt moc neochrání.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

27.7.2022 23:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Při současné rychlosti zemědělské techniky bych vám nepřál jezdit po makadamu.
Nezapomeňte, že vedle techniky, které nárazy v dírách moc neprospívají, je tam ještě člověk, který techniku řídí.
A o jeho páteři si nechte vypravovat - hnusná bolest, když už plotýnky jsou popraskané.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.7.2022 10:37
Nová cesta je vždy problém, protože vždy to v současnosti je na úkor něčího pozemku. A majitele toho pozemku se onbvykle musí přemlouvat.
Velice mnoho se ztratilo rozoráním původních polních cest, protože ty často fungovaly jako cesty po staletí a byly už stabilní. Byly často dřívějšími vozy s kovovými obručemi a později pneumatikami uježděny tak, že podloží bylo pevné a nepropustné a kamení, které se dříve třeba vybralo na poli a použilo na zpevnění cesty, bylo v cestě pevně zapracováno. Jen málokde v nejnižších místech byly bahnité díry. Leckde byly takové cesty i významným biotopem, protože tam sice byly 10 - 20 centimetrové díry, ty ale, jak bylo podloží cesty dopravou nepropustné, se při trochu mokřejším jarním a časným letním počasím zaplnily vodou a vytvářely přechodné tůňky, ohřívané sluncem s intenzívním životem. Kde se například rozmnožovaly dnes vzácné kuńky ohnivé nebo tuším žlutobřiché. A kde i jinak žila spousta živočichů, třeba zase dnes vzácní vodní brouci potápníci a další. To zmizelo po cca roce 1975, jak zemdělci začali masívně používat agrochemikálie.
Dneska při vzniku nové neasfaltované cesty je velký problém v tom, že ta půda je měkká, neuježděná a nezpevněná vtlačeným kamením a šterkem. Aby taková cesta dosáhla dřívější kvality neasfaltovaných cest, musela by se dlouhodobě, roky "uježďovat" dopravními prostředky s vysokým měrným tlakem a zatlačovat do cesty kamení. To dnes ale nikdo nedělá, radši se cesta rovnou vyasfaltuje.
Vyasfaltování má ale současně i jeden kladný efekt, snižuje množství nečistot vynesených zemědělskými stroji na veřejné komunikace a tím snižuje množství prachu, které doprava zvedá do ovzduší.
Odpovědět
LS

Ludvík Smýkal

25.7.2022 11:19 Reaguje na Radim Polášek
Z praxe vím, že z důvodů, které uvádíte, je polní cestu lepší obnovit v místě původní polní cesty, než ji navrhnout a vybudovat "na zelené louce". Ani asfalt nezabrání její pozdější deformaci...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.7.2022 09:07 Reaguje na Ludvík Smýkal
Souhlasím.
Jenže to platí pokud se jedná o neoraný trávník. Bohužel aspoň u nás ty cesty většinou rozorali do pole, kameny se vytratily nebo je podrtili a podloží se orbou stalo měkké už po dvou letech orání na tom poli. takže dnes je už jedno, kde ty cesty obnovit. Akorát leckde jsou cesty stále zaznačeny na pozemkových mapách jako úzkodlouhá parcela "integrovaná" třeba v poli nebo lese. Potom je zdaleka nejlepší tu cestu udělat na té parcele.
Kde ta cesta je ještě v terénu poznat, může být i dost problém, protože pozemkové mapy se digitalizací a stářím občas posunuly a parcela cesty tak může být na mapě i o pár desítek metrů jinde než ve skutečnosti. u mně to činí na jedněch lesních a polních parcelách posun na mapě proti skutečnosti na sever o několik metrů.
Odpovědět
LS

Ludvík Smýkal

25.7.2022 10:54
Návrh druhu povrchu polních cest je jedním z problémů řešených v rámci návrhu komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), pro každé území specifický. Mnohem větším problémem ale je, že do KPÚ v příslušném katastrálním území nejsou (až na naprosté výjimky) také zahrnuty intravilán obce a dotčené části sousedních katastrálních území, vzájemně propojené komunikacemi, inženýrskými sítěmi, vodními toky, veřejnou zelení, apod. Neprovázanost a neřešení vedlejšího území často následně způsobuje velké problémy...
Odpovědět

Jan Škrdla

25.7.2022 23:25 Reaguje na Ludvík Smýkal
Pozemkové úpravy se bohužel řeší v rámci katastru, za hranicemi jsou asi lvi. Proto nově navrhované doplňkové a někdy i vedlejší cesty končí na hranici katastru.
Odpovědět
JB

Jarmila Bělohlavová

25.7.2022 11:27
Já myslím, že jeden z hlavních důvodů obecních úřadů je, dát vydělat kamarádům.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.7.2022 11:34 Reaguje na Jarmila Bělohlavová
aj tak možno
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.7.2022 12:11
Asfaltka do polní krajiny prostě nepatří a tečka !

Jak zde někteří už napsali , dá se upravit podloží, aby se cesta nebortila a povrch lze ošetřit rovněž vhodným materiálem.
Zažil jsem ještě dobu cestářů, kdy každý z nich měl na starost svůj úsek a ten průběžně ošetřoval.
Polní cesta přece není dálnice, ale účelová komunikace umožňující přepravu zemědělské techniky na pole a z polí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.7.2022 12:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jó, to byly doby - žádný nebezpečí, že spadne větev/strom na vozovku, škarpy - čistá tráva bez plevele, značky nezarostlé vegetací.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

28.7.2022 18:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jo, ale kde sehnat člověka neštítícího se lopaty a kladiva ?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.7.2022 12:24
Asfaltka mezi poli je zvěrstvo a neviděl jsem jedinou, která by zadržovala vodu, jak píše paní autorka. Zpřístupnění parcel pro vlastníka je bohulibý záměr, nicméně úplně zbytečný, protože 99% vlastníků nikdy hospodařit nebude a dál ty parcely pronajme. A protože ta pronajímaná parcela je ve velké většině malá, tak nastupuje jednání o přifaření její velikosti jinde, aby se dalo hospodařit, jenže čím dál více subjektů na toto již nechce přistupovat a jen proto, aby se zamezilo vzájemnému přebírání půdy. Námitka, že vlastník si musí sám rozhodnout, kdo na jeho půdě bude hospodařit je správná, leč je to teorie a praxe je pak jiná.
Odpovědět
DA

DAG

25.7.2022 15:01 Reaguje na pavel peregrin
Je to přesně tak. Možná jsou výjimky v místech kde ty pozemkové úpravy proběhly. Cesta je ve skutečnosti jen na papíře, obecní a při změně nájemce se to prostě oseje trávou.
Jinak nové pozemkové úpravy jsou dost složité. Lidé mají pocit, že je chce někdo ožebračit. A dělají se dost těžko.
Odpovědět

Jan Škrdla

25.7.2022 23:19 Reaguje na DAG
A taky na tu cestu padla státní nebo obecní půda, která se mohla využít smysluplněji.
Místo cesty, co je jen na papíře, se mohla použít třeba pro biocentrum, nebo nebo pro vegetační doprovod takové cesty, která má smysl.
Odpovědět
DA

DAG

26.7.2022 12:14 Reaguje na Jan Škrdla
Podívejte se na netu nějaký katastr, který je po pozemkových úpravách a majitelé mají jen malé pozemky.
To by byly všude samé biokoridory ;)
Navíc u nás v podmínkách kopcovité vysočiny ba bylo spíš potřeba vegetační doprovody spíš likvidovat. Největší potvory jsou trnky, množí se to jako plevel.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.7.2022 16:28 Reaguje na DAG
Taky netvrdím, že ty biokoridory by měly být na stejných parcelách, jako jsou ty cesty-necesty.
Původní myšlenka pozemkových úprav je navrhnou optimální cestní sít, vložit do katastru ÚSES (dle generelu s přihlédnutí k aktuálnímu stavu krajiny), navrhnout protierozní a vodohospodářská zařízení. Tomu všemu se říká plán společných zařízení, do kterého by se pak měly vložit pozemky jednotlivých vlastníků.
Bohužel realita je taková, že se vezme stávající pozemková držba, a do ní se pak projektanti snaží napasovat cesty, biokoridory, protierozní opatření.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.7.2022 15:37
Pojem polní cesta je široký pojem podle všech možných použití komunikace.
Některá vede i k nějakým objektům daňových poplatníků, kteří žádají její
asfaltový povrch a je vlastnictvím obce, či státu. Pak může být soukromá
a vlastník usoudil, že trvanlivost a kvalita je pro něho přednější, než
ji pravidelně dosypávat a srovnávat po rozježdění těžkou technikou. No
a pak jsou komunikace, kterou nepotřebují ani ti zemědělci, ale je tam historicky z doby, kdy byla přístupem k nudličkám nyní scelených polí na
které nyní stroje vjedou a vyjedou u jejího napojení na cestu státní.
Pak babo raď, co se zbytečnou cestou, kterou je třeba nějak udržovat,
ač ji nepoužívám. Nedělejme tak z komára vola a nechte to na místních,
kteří sami vědí k čemu ta cesta slouží a jaký povrch pro ni bude nejlepší.
Ono bohatě stačí mít "koleje" zpevněné štěrkovým povrchem, okraje travnaté a střed dejme tomu pro větší komfort cyklistů a pěších mlatový, ale pak
se najde magor, co mlat a trávu rozjezdí taky a bude z toho tankodrom.
U nás na "polní" cestu na jaře zabloudil kamion s kulatinou z lesa
a z pohodové cesty sotva znatelné mezi poli udělal tankodrom. Reakce
byla ta, že došlo na zpevnění vyjetých kolejí odfrézovaným asfaltem
a mimo těch kolejí už si to příroda zase bere do svých rukou. Nechme to
tak na místních, ať sami rozhodnou o takových cestách a nevnucujme jim
nějaké škatulkování a nedej bože přímo jednotnost!
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

25.7.2022 16:40
Každý klacek má dvě strany. Můžete se o něj opřít nebo s ním mlátit ... Nejdražší je stavební kámen, v asfaltce je max 10% asfaltu. Cesta vydrží podle toho jak je udržována a jaký je na ní provoz. Za mě si myslím, že se vždy spravovali cesty místním materiálem. Kamen z polí, různé jiné kamenivo atd.
Pokud udělám mezi poli pěknou cestu zvýším na ní provoz. Každý ji využije je otázka nosnosti atd. Pokud jsem se podílel finančně asi ji nebudu devastovat nevhodným přetěžováním. Samozřejmě se, zde zvedne rekreační provoz kolaři, bruslaři, moto-pytláci a jiní.
Hodně je to o kultuře v Rakousku je hodně účelovek vyasfaltován a nikomu to nevadí.
Za mě páteřní cesty ano a pak raději měně. Hlavně si myslím, že v rámci odpadového hospodářství by měli být recyklační skladky stavební suti, kde by občané mohli za režijní peníz se zbavit stavební suti. Která by zde byla zpracována na recyklát vhodný do polních cest. Makadam z lomu ( třeba vzdálený 50km) bude asi vždy drahý. V rámci sdružení obcí poté opravovat obecní cesty (cesty v majetku obci).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.7.2022 09:28 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Vytříděná stavební suť je dobrý materiál pro udržování polních cest. Akorát to dnes vypadá, že ze suti se vytřídí třeba i dobrý kámen, beton a dobrá cihlová hmota, které jsou dnes vzhledem k nedostaku klameniva vhodný materiál do méně kvalitních betonů a jako stavební suť zbudou pouze sypké zbytky malty a cihel.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.7.2022 15:54 Reaguje na Radim Polášek
Platíte 300 -400Kč/t plus doprava vzdálenosti jsou velké třeba 40 km tam a zpět a za dopravu dáte další 3000,-Kč. Pár starých tašek z 50m2 střechy a je to 10 000,-Kč jak vyšité.
Přitom pokud by byla síť dostupných dvorů do 10-20 km. Tak to tam navozí občané na přívěsných vozících. A nemusí se těžit kamenivo na podobné stavby... náspy atd.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.7.2022 13:43 Reaguje na Jaroslav Vozáb
dobrý myšlenka naráží na to, že by to tam vozili lidé. dopadlo by to jako každá rokle za vesnicí - dokud tam sousedé vozí posekanou trávu a ostříhané větvičky jabloní a nahnilá jablka, tak se zas tak moc neděje (snad kromě toho, že je rokle plná kopřiv). ale vždycky se najde jeden, co tam nahází posekanou trávu včetně plastových pytlů, další tam nahází vybouranou suť, eternit ze střechy, staré pneumatiky, plechovky a lahve s neznámým obsahem (barvy? vyjetý olej? postřik proti škůdcům po dvacet let mrtvém dědečkovi?) a je z toho smetiště hnusné nebezpečné s potenciálem vytrávit všechny studně v okrese (trochu s nadsázkou samozřejmě).

malé silničářské sběrné dvory by musely mít strejdu hlídače, plot, závoru a provozní dobu (aby posílali pryč domkáře s eternitem, komunálem a kompostem), a stejně by každé ráno byla před závorou hromada neidentifikovaného bordelu od spořínků.

obecně ne každý recyklát je vhodný na každou aplikaci. smutný a okřídlený příběh ze silničního stavitelství je ta bobtnavá sajrajta odkudsi z vysokých pecí v tělese dálnice kdesi na ostravsku. dokud recyklátem zpevňujeme nějaké parkoviště nebo opravujeme výtluky v polňačce, zajímá nás jen zdravotní nezávadnost. a helemese, máme tady azbest (eternit), kadmium, srontium, arsén (historické stavební materiály s použitím vysokopecní strusky, třeba kladensko a rakovnicko je toho plné), a bůdvíco ještě.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

28.7.2022 07:25 Reaguje na Lukas B.
Spousta obcí ten dvůr s obecním pohůnkem má, ale většina toho jde na skládku. Přitom lze drtičku a třídičku tam jednou za rok přivést... a vše zpracovat ne musí to být rovnou monstra...
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

25.7.2022 17:08
Pozemkové úpravy fajn, jen jestli někdy zbude na pozemkové opravy - asfalt je moc hezký pro kolaře, ale agrobaroni je stejně do roka 30tunovými návěsy rozlámou a pak je to již jen tankodrom. Nebudu vůbec probírat kvalitu provedení.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

25.7.2022 17:14
k biocentrům - krásné fotky do brožurek, jen prosím ještě více kosit aby se tam náhodou za stýblo nechovala nějaká příroda, nedej bože klíště (nebo vyasfaltovat bioasfaltem)
Odpovědět
AD

Alice D

25.7.2022 19:18 Reaguje na Stanislav Mudra
Když jsem viděla ten obrázek,napadlo mě to samé.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.7.2022 05:23 Reaguje na Stanislav Mudra
Samozřejmě kosit či pást. Jinak je to do 10 let zarostlé invazními rostlinami typu zlatobýl, americké astry a křoví.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.7.2022 09:36 Reaguje na Stanislav Mudra
Nesmí tam být ani anglický trávník ani nesekaný porost kopřiv, pcháčí a trní. Významná část těch ploch se tedy musí přiměřeně sekat, například poprvé na konci května a podruhé v srpnu až začátku září. A posekanou hmotu ideálně ošetřovat sušením na seno, aby na stoncích rostlin kvetoucích v té době dozrála a vypadala semena a vznikaly tak přirozeným způsobem kvetoucí trávníky. Sekat v tuto dobu mimo jiné proto, aby byla zvěři k dispozici drobná tráva jako krmení od jara po pozdní podzim a zvěř se tak neživila vysazovanými stromky na pasekách.
Část plochy, řekněme třetinu, zase nesekat vůbec a nechazt zarůst hustými křovinami, ostružiním atd, aby byl kryt pro zvěř a biotop pro drobné ptactvo.
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.7.2022 09:05
Hospodaření s krajinou i s krajinnými prvky včetně polních a lesnich cest dostalo z neznámých důvodů pravidla a vyhlášky. Řada se zřizovala podle potřeby a taky mnoho zanikalo, ale hlavně byly vždy součástí krajiny. Divíme se že se ve městech i těch malých se zvyšuje teplota? Klimatická změna? Kdepak.. Zabetonovaná okolní krajina, náves, obrovské logistické centra (např. sklady?? z Olomouce směr Prostějov) bytové satelity, obchvaty atd. atd. příjemné klima nevytvoří. A pak "architekti" těchto hrůz utíkají na chalupy a do zbytků přírody kde je tak příjemně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.7.2022 13:34 Reaguje na Milan Milan
A tam si znovu s chutí betonují.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

26.7.2022 21:42
V Bavorsku a dál mají totálně zprzněnou německou krajinu, kdy z vesniece vedou jedním směrem údolím třeba 3 asfaltky.
U nás je to výsledek našeho vstupu do EU. Kdysi jsem proti asfaltování přírody bojoval, ale do čela ¨té odbojové organizace se dostal člen Ods a všechny nás podvedl. Měl na to takový profesionální grif a bylo vidět že to nemá ze svojí hlavy.
Onehdá jsem na netu narazil na stránky jednoho zednářského bratrstva, kde měli asfaltování stanoveno jako závazný úkol.
Ono k majetku se dá dojet i po hliněné Cestě. Jenže z toho pro stavební lobby nic nesype.
Odpovědět
lf

loan financial

31.7.2022 05:14
Do you need a loan to pay off Bills? Do you need a loan? Do you need Personal Loan? Business Expansion Loan? at low interest rate of 2% many more. contact us +917310847059 sumitihomelend@gmail.com App) number: Mr. Sumiti
Odpovědět
ZK

Zan K.

5.8.2022 13:45
Inu jak vidno z některých komentářů tak onen osvícený panovník Josef II byl rozumově i státnicky o několik řádů výše nad úrovní nejen některých diskutujících, ale i odpovědných státníků a politiků....
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist