https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/stromy-mi-zachranily-zivot-rika-lovec-stromu-mcbride
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Stromy mi zachránily život, říká "lovec stromů" McBride

22.2.2018 11:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Stromy uzdravily moje tělo i duši a zachránily život, říká "lovec stromů" Robert McBride.
Stromy uzdravily moje tělo i duši a zachránily život, říká "lovec stromů" Robert McBride.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radim Kotala / Nadace Partnerství
Angličan Robert McBride je známý jako lovec stromů, průvodce, spisovatel, přednášející, fotograf a také ambasador za ochranu starých památných stromů. Cestuje po Evropě a navštěvuje stromy, které zápasí o titul Evropský strom roku 2018. Na začátku února se přijel podívat i na českého zástupce v soutěži, kvasický ořešák.
 

Jak probíhá vaše letošní cesta za evropskými stromy?

Jde to dobře. Navštívil jsem zatím Polsko, Belgii a Litvu a odsud budu pokračovat na Slovensko a do Bulharska. Během cest jsem si všiml, že v některých zemích je soutěž oblíbenější a lépe organizovaná než v jiných. Když jsem se byl podívat na Kvasický ořešák, který je mimochodem velice krásný, byla tam spousta lidí a médií. Nemyslím si, že bychom ve Velké Británii mohli očekávat takovou účast.

Proč si to myslíte?

V České republice, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku má soutěž silné zázemí. Ve Velké Británii se Strom roku sice pořádá také, ale myslím si, že v současné době je o soutěž mnohem menší zájem než v České republice a mnoha dalších zemích.

Snažíme se to změnit, ale uvidíme. V loňském roce přitáhl brimmonský dub, který nakonec skončil druhý, mnohem větší pozornost lidí. Dostal se dokonce do televizního vysílání na stanici Channel 4, kde se o něm dozvědělo přes 500 000 diváků.

Myslíte si, že ve Velké Británii je o ochranu přírody menší zájem než u nás?

Možná ne o ochranu přírody, ale spíše o ochranu stromů. Česká republika má podle mě snad nejlepší legislativní ukotvení ochrany památných kulturních stromů. Ve Velké Británii je úroveň ochrany stromů na nízké úrovni. Stačí se podívat na to, co se děje v Sheffieldu. Tamní radnice se rozhodla pokácet více než 6 tisíc stromů, dokonce i těch, které byly vysázeny na památku hrdinům, kteří v první světové válce položili svůj život. V současné době se jedná o největší destrukci městské zeleně na světě.

Robert McBride u kvasického ořešáku
Robert McBride u kvasického ořešáku
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radim Kotala / Nadace Partnerství

Proč se to děje?

Na to je jednoduchá odpověď – peníze. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Celé to nedává vůbec smysl. Kácí se mnoho zdravých stromů. Hodně lidí proti tomuto rozhodnutí vyšlo do ulic a protestovalo. Skupina Sheffield Tree Action Group bojuje proti kácení, ale dějí se strašné věci. Radnice zaměstnala ochranku, která má tomuto mírovému nenásilnému hnutí zabránit. K lidem, kteří chtějí stromy chránit, se chovají otřesně. Během noci dokonce uvěznili i několik sedmdesátiletých babiček, které odmítly odjet se svými auty z míst, kde se mělo kácet. Nakonec jim po několika měsících odpustili pokuty, ale stejně nemůžu uvěřit tomu, že se toto děje ve 21. století.

Zapojil jste se také do protestů?

Ano. Stál jsem v zahradě, zatímco káceli strom před mýma očima. Příští týden radnice plánuje pokácet velice vzácný jilm, který je domovem velice vzácným motýlům. Snažím se předávat své rady a přinést aspoň špetku naděje, ale situace se čím dál více zhoršuje. Dosud jsem pomohl protestům v Polsku a v Rumunsku a v nedávné době jsem konzultoval ochranu stromů s ministry v Litvě v rámci naší celoevropské kampaně #TreesInNeed. Ale chtěl bych toho dělat mnohem víc.

Co vám v tom brání? Nemáte dostatek finančních prostředků?

Finance mám, ale není jich moc. Pracuji hodně, ale za většinu práce nic nedostanu. Abych si tuto cestu mohl dovolit, musel jsem pracovat dva měsíce v supermarketu. Od hospodářské krize se peníze na ochranu přírody vytratily a místní orgány jich také moc nemají. Z tohoto důvodu jsem loni založil neziskovou organizaci Treespect, která se snaží vzdělávat lidi o stromech. Doufám, že se mi skrze ni podaří získat nějaké prostředky na ochranu stromů.

Jak se tedy uživíte?

Už jsem dělal kdeco. Pracoval jsem jako zahradník a dělal fyzickou práci. Naštěstí stále dostávám peníze z předchozí práce a zároveň pořádám přednášky o stromech pro různé zájmové kluby a organizace.

Kvasický ořešák v celé své kráse.
Kvasický ořešák v celé své kráse.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marek Olbrzymek / Strom roku

Co jste dělal předtím, než jste se stal lovcem stromů?

Do roku 2004 jsem pracoval jako elektrotechnický a softwarový inženýr, ale pak jsem vyhořel. Dva roky jsem byl velmi nemocný. V té době jsem potkal jednu velmi důležitou osobu – Shauna Burkeyho, který pracoval pro místní zastupitelství. Nabídl mi, že můžu dělat dobrovolníka v přírodě a zapojil mě do prvních projektů na ochranu stromů. Poté jsem se setkal s Tedem Greenem, což je inspirativní odborník na staré stromy a mykologii. Fyzická práce v přírodě mi nesmírně pomohla. Stromy uzdravily moje tělo i duši a zachránily život. Lidé jsou stvořeni od toho, aby byli venku a dělali fyzickou práci.

Lidé ale tráví venku stále méně času …

Ano. Je to horší než kdy jindy. Zvláště malé děti jsou stále na tabletech, smartphonech a počítačích. Naše generace je tak odpojená od přírody jako žádná předtím. Děti by se měly hýbat a sportovat. V britském školství je sport okrajovou záležitostí a zbývá na něj jen velmi málo času. Lidé musejí být fyzicky unavení, nejenom psychicky. Nebo přijdou zdravotní problémy, jaké jsem měl já.

Mluvíte o důležitosti pohybu a fyzické práce také během svých přednášek?

Mluvím hodně o duševním zdraví už jenom kvůli tomu, co jsem si prožil. Z mentálních problémů se stává epidemie. Nejsem sice žádný odborník, ale vím, že je dokázáno, že pokud strávíte venku alespoň třicet minut, vaše tělo se začne pomalu měnit. Například se zklidní tlak a uklidní se mysl. Snažím se tento fakt zdůrazňovat, ale zároveň nechci, aby mé přednášky byly vážné a poučující. Chci spíše, aby byly vtipné a odlehčené.

Kolik času trávíte venku v přírodě vy?

Snažím se být venku každý den. Někdy se mi to ale nepodaří a prosedím čtrnáct hodin u počítače. To jsem pak pěkně nazlobený. Je to hlavně kvůli tomu, že dostávám hodně e-mailů a zpráv na sociálních sítích ohledně ochrany stromů. Samozřejmě, že na ně odpovídám, ale někdy to může vést k problémům, jaké jsem měl před Vánoci. Byl už jsem velice unavený, a proto jsem šel pracovat do supermarketu, abych na chvíli vypnul mozek. Naštěstí si díky této cestě můžu znovu vychutnávat krásu stromů v přírodě.

Když už mluvíme o stromech, co vás na nich nejvíce fascinuje?

Hlavně jejich kulturní spojení s lidmi.

Co tím myslíte?

Pozorování stromů pro mě znamená to, že objevím nějaký strom, a pak se o něm s lidmi bavím. Některé stromy jsou staré 800-1000 let a jsou svědky mnoha událostí. Ve Walesu máme takzvaný Dub u brány mrtvých, který je posledním žijícím svědkem bitvy o Crogen z roku 1165. Víte, stromy nám toho mohou tolik říct. Někdy přednáším školákům o stromech a oni si myslí si, že stromy jsou nudné. Ale pokud o stromech dokážete vyprávět nějaké legendy, najednou začnou ožívat a už to nejsou jenom stromy.

Okouzlující dub Pen-y-maes ve Walesu.
Okouzlující dub Pen-y-maes ve Walesu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ale není to někdy vážně nuda pozorovat stromy? Jenom stojí, ani se nehýbou.

Ale pozor, oni se dokážou hýbat. Neslyšela jste nikdy o chodících stromech? Větve některých stromů sahají až k zemi a postupem času se mohou dostat až patnáct metrů daleko od kmene. Když se dotknou země, zakoření a začnou růst na novém místě. Když starý strom ztrouchniví, nový strom pokračuje v růstu. Některé stromy mohou být vzdáleny až stovky metrů od původního kmene a jejich věk téměř nejde odhadnout.

To je neuvěřitelné. Zajímalo by mě ještě, jestli se na stromy díváte z čistě biologického hlediska, nebo v nich vidíte i nějakou spiritualitu.

Spiritualitě moc neholduji, i když musím říci, že některé stromy mají zvláštního ducha. Některé stromy jsou prostě krásné. Stejně jako krásné ženy.

Zamiloval jste se někdy do nějakého stromu? Láska na první pohled?

Hmm… možná esteticky. Úplně mě okouzlil dub Pen-y-maes ve Walesu. Tento strom, který měří devět metrů v obvodu, jsem viděl na začátku mých cest. Od té doby ho mám stále velice rád.

Byl v letošní soutěži nějaký strom, který se vám obzvlášť líbil? Kdo si myslíte, že vyhraje?

Líbí se mi všechny. Je těžké říct, který z nich vyhraje, ale tipuji to na švitořící korkový dub z Portugalska nebo na prastaré jilmy ze Španělska.

Co se týká soutěže Evropský strom roku, vidíte v ní nějaký pozitivní dopad na ochranu přírody?

Ano. Tato soutěž výrazně pomáhá zvyšovat povědomí o stromech a zájem lidí o přírodu. Nepodílel bych se na ní, kdybych neviděl pozitivní vliv.

Znáte ještě nějakou jinou zajímavou iniciativu?

Ancient Tree Forum má zajímavý projekt Vet Tree, který usiluje o standardizaci kácení stromů v Evropě.

Ale nejlepší projekt je podle mě ve Španělsku. Můj kamarád Chabier d'Jaime je nyní projektovým manažerem nového národního parku specializovaného na ochranu topolů černých. Chabier pořádá každý rok největší stromovou slavnost v Evropě – Fiesata del Chopo Cabecero. Loni v říjnu jsem tam dokonce obdržel zvláštní cenu jako "Amigo" – přítel festivalu. Kdo ví, třeba to nakonec vyhraje ten španělský strom.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Gregušová VeronikaVeronika Gregušová
Autorka je spolupracovnicí Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist