https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/to-jak-se-starame-o-lesy-moravske-amazonie-se-nam-vrati-jako-bumerang-rika-anezka-bartosova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

To, jak se staráme o lesy Moravské Amazonie, se nám vrátí jako bumerang, říká Anežka Bartošová

9.3.2020 05:21 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mýtina s upravenou půdou a ponechanými výstavky.
Mýtina s upravenou půdou a ponechanými výstavky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Anežky Bartošové
Moravská Amazonie. Tak se říká lužním lesům podél dolního toku Moravy a Dyje. Její nejcennější části podle Anežky Bartošové mizí podobně jako Amazonie skutečná. A také pod pilami těžařů. Což ji vedlo k založení iniciativy Zachraňme Soutok.
 

Před čím konkrétně je potřeba Soutok zachránit?

Těch hrozeb je víc. Jde třeba o úpravy vodních toků a s tím spojené velké změny ve vodním režimu.

Dochází také k umírání starých solitérních stromů. Původní „parkový“, rozvolněný typ pastevního lesa kvůli špatné péči zarůstá a houstne, čímž mizí unikátní příroda.

Ještě v 30. letech 20. století skoro polovinu lesů na Soutoku zabíral otevřený les spolu s loukami se solitéry. Pak došlo k proměně lesního hospodaření a z lužní krajiny se začala vytrácet mozaikovitost, mění se osídlení rostlin a živočichů. Bohužel většinou na úkor těch chráněných a vzácných.

Mgr. Anežka Bartošová, přírodovědyně na volné noze. Spoluautorka otevřeného dopisu v iniciativě Zachraňme Soutok. Pro Ústav výzkumu globální změny AV ČR  provádí pozorování na ekosystémové stanici v lužním lese u Lanžhota.
Mgr. Anežka Bartošová, přírodovědyně na volné noze. Spoluautorka otevřeného dopisu v iniciativě Zachraňme Soutok. Pro Ústav výzkumu globální změny AV ČR provádí pozorování na ekosystémové stanici v lužním lese u Lanžhota.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Anežky Bartošové

Hlavním problém ale je těžba stromů, protože velké množství porostů je v mýtním věku a Lesy ČR je postupně těží. A to typicky tak, že vytvoří paseku, kterou vyfrézují, aby ji pak mohli znovu osázet.

Co za tím stojí?

Snaha o maximální produkci lesa.

A v obecné rovině pak to, že česká lesnická politika na přelomu století do svého programu nepobrala aktuální vědecké poznatky. I co se týká klimatické změny. Nevěnovala se tomu pozornost, i když se od 90. let upozorňovalo na to, co může nastat a pravděpodobně nastane.

Důsledek vidíme nejen na Soutoku, ale i na velké části ČR, kde nám lesy odešly a odcházejí. Kde jsme teď my a kde okolní státy, které včas reagovaly… Vědci už desetiletí upozorňují, že tady na Soutoku je zapotřebí jiný přístup v lesním hospodaření.

Jestli jsem správně pochopil, tak hlavním problémem není to, že tu hospodaří Lesy ČR, ale spíš to, že hospodaří nevhodným způsobem…

Ano. Bohužel, ekonomický zisk je pro ně priorita.

Lesní mýtina ošetřená roundupem.
Lesní mýtina ošetřená roundupem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Anežky Bartošové

Co konkrétně tedy dělají v lesích pod Lanžhotem špatně?

Na Soutok jezdím mapovat výstavky, tedy stromy záměrně ponechané při těžbě. A díky tomu vidím, jak se na pofrézovaných dvouhektarových mýtinách holá půda přehřívá až k 50 °C. To způsobuje velký výpar. Mýtiny přispívají k vysoušení lužní krajiny a stoupající teplý vzduch vytlačuje vlhký vzduch nad porostem.

Tenhle způsob hospodaření není jediná chyba, jen jedna z dlouhé řady podobných. Jde o věci, které se dají dělat jinak a lépe.

Kácí se tu a nezalesňuje?

Samozřejmě se po těžbě zalesňuje. Ale paseky a porosty do 20 let zabírají skoro 30 % plochy porostů. Pro momentální krátkodobý zisk budou naše děti a vnuci čekat, až jim vyroste nový lužní les. A se změnou klimatu, která je tady v jižním cípu citelná, kdoví jestli.

Kácet by se ale tolik nemuselo, nejde totiž o lesy hospodářské. Jsou to lesy, které jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Jejich smyslem má být zachování biologické rozmanitosti. Byť podle přístupů Lesů ČR si leckdo myslí, že jde o lesy hospodářské…

Chápu, pohled na vytěženou a až k zemi vyfrézovanou mýtinu, kde ještě loni rostly ladoňky, nikoho nepotěší…

Spolupracuji s ekosystémovou stanici, kterou má v lužním porostu Ústav výzkumu globální změny AV ČR. A taky vím, že za desítky let se v lužní krajině na soutoku Moravy a Dyje provedly a stále provádí stovky výzkumů a studií, které dokládají cennost území pro různé obory z říše hub, rostlin, živočichů. Dokládají, že bohatost druhů tu existuje díky předešlému přístupu k lužní krajině.

Kriticky ohrožená bledule letní.
Kriticky ohrožená bledule letní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Anežky Bartošové

A každá studie, kterou jsem četla, má v doporučení změnu současného způsobu hospodaření, aby se cennost alespoň zachovala.

Je potřeba si uvědomit, že přírodní procesy pracují v jiném časovém měřítku než v tom lidském. Snažím se různým věcem porozumět víc, nedívat se na problematiku jen jednostranným pohledem, vidět aspoň trochu i ten lesnický pohled.

Ale obávám se, že stávající přístup k hospodaření je slepá ulička. Nebo spíš bumerang, který se nám vrátí…

Lesy na Soutoku jsou unikátní také tím, kolik zatím dokázaly nasbírat „šarží“ na úrovni snad všech možných kategorií mezinárodní ochrany. Plyne z těchto titulů nějaký reálný potenciál pro lepší ochranu zdejší přírody?

Toto území je zařazeno do soustavy Natura 2000 jako Evropsky významná lokalita a i jako Ptačí oblast, je součástí Biosférické rezervace pod patronací UNESCO, je součástí mezinárodních mokřadů podle Ramsarské úmluvy.

Fakticky to jsou ale spíš jen ocenění, než že by šlo o praktickou ochranu.

Pokud vím, tak ochranářský význam Soutoku v zásadě nikdo nezpochybňuje. Shodnou se na něm AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí i hlavní hospodář, tedy Lesy ČR. Všichni se shodnou, že tyto lesy jsou v národním i evropském kontextu mimořádné a nějakou formu ochrany si zaslouží. V čem je tedy problém?

V tom, že se jen jedná a jedná a voda teče a teče. A zásadní věci se nemění. A já se bojím, že o to asi taky jde. Protahovat jednání a dál hospodařit v zajetých kolejích.

Kdyby bylo jednání jen na nižší úrovni, asi by se hodně věcí našla shoda rychle. Ale ministerstvo je v Praze, Lesy ČR sídlí v Hradci Králové...

Proto i naše iniciativa nebyla směřována proti místnímu polesí, ale na místa, kde se rozhoduje.

Debata, zda na Soutoku zřídit CHKO, je už taky evergreenem české ochrany přírody. Pokud se nepletu, v roce 2008 ministerskému návrhu na založení CHKO zatlo tipec všech 19 obcí, jejichž území by s chráněnou plochou mělo sousedit…

Kriticky ohrožená violka vyvýšená.
Kriticky ohrožená violka vyvýšená.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Anežky Bartošové

Byl tady tehdy velký prostor pro lži. Lidé se strašili, že nebudou moci chodit do lesa, vše bude oploceno. Lidé se pochopitelně báli, protože 40 let měli do lesa zákaz kvůli železné oponě a teď se jim tvrdilo, že by zase nemohli. Že o lesích budou rozhodovat Brňáci a Pražáci, že bude zakázán postřik na komáry.

Málo se vysvětlovalo. A byly velmi slyšet hlasy, které spíše z osobních důvodů nechtěli ochranu území a tak „opíjeli“ ostatní tvrzením o omezeních a zákazech. Což dělají dodnes.

Paradoxní je, že od roku 2015 platí na žádost Lesů ČR opatření obecné povahy, které zakazuje vstup do Obory Soutok. Například v únoru a březnu má zákaz platnost celých 24 hodin!

Takové omezení vstupu, jaké tu už nyní máme, není ani v nejpřísnějších zónách CHKO.

Já na Soutok jezdím pracovně v sezóně denně a musím kvůli tomu mít tři různá povolení. To prostě není v pořádku.

Teď, když je v obcích kolem řeky Moravy situace jiná, měl by návrh na vyhlášení CHKO větší podporu?

Lidé nejsou zas tak hloupí a podsouvanou faleš mnohdy poznali sami. Takže CHKO se už nebojí a alespoň mezi těmi, se kterými jsem v kontaktu, je cítit podpora pro její otevření.

A než se tak možná stane, si vaše Iniciativa Zachraňme Soutok vytyčila čtyři prioritní cíle. Jedním z nich je i obnova přírodu formujících procesů hospodaření. To znamená návrat k pasečnému hospodaření, výmladkovým pařezinám, lesní pastvě, co tu fungovalo 200 let nazpátek? Má to vůbec oporu v realitě?

Obnovit a udržet přírodní procesy, které formovaly lužní krajinu, je možné i jinými metodami, poznatky k tomu jsou. Teoreticky se do určité míry tyhle metody učí, ale do praxe se moc nezavádí. Protože nejsou tak výnosné jako hospodaření s lesem věkových tříd. A tím zase narážíme na nastavení lesního zákona a s jeho uniformním přístupem ke všem lesům.

Lesy ČR se v médiích dost přesvědčivě tváří, že k proměně způsobu hospodaření vcelku bez konfliktů přistupují. Tedy že dosazují téměř výhradně duby letní, výrazná část území Soutoku je vedena v bezzásahovém režimu…

Veřejná vyhláška z roku 2015 zakazující vstup do Obory Soutok.
Veřejná vyhláška z roku 2015 zakazující vstup do Obory Soutok.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Archiv Anežky Bartošové

Lesy ČR dokážou vyjmenovat spoustu aktivit, které dělají pro ochranu přírody. Ale podle mého ani jedinou nedělají ze svého přesvědčení. Ke každé té pozitivní změně byli někým dotlačeni.

Kdyby neměli různé způsoby hospodaření zakázané, nařízené, dobře zaplacené, tak mám obavu, že z jejich vlastní iniciativy by k proměně hospodaření nikdy nedošlo.

Jistě, asi sází výhradně duby. Ale pak na vlastní oči vidím masivní používání postřiků na mladých pasekách, bez ohledu na výskyt i velmi vzácných druhů rostlin, jen aby jim mohly prosperovat plantáže dubů. Pak přemýšlíte, jak je možné, že tohle nevidí.

Na konci listopadu 2019 předalo AOPK na MŽP záměr na vyhlášení národní přírodní rezervace nazvané „Lanžhotské pralesy“, což by bylo osm oddělených částí o celkové výměře přibližně 440 ha, a k tomu národní přírodní památka s názvem „Soutok“, která by měla 2990 ha. Dá se tedy říct, že se dílo daří?

Po mnoha desítkách let snahy je tu první krůček k účinnější ochraně, která je zakotvená v české legislativě. A pravděpodobně po vyhlášení těchto území se bude pokračovat dál, formou přírodních památek a rezervací.

Jedna z našich priorit byla územní ochrana nejcennějších lokalit, což se právě uskutečňuje. Na druhou stranu si uvědomujeme, že jde o lidský nástroj, se všemi svými klady i zápory. Vždy záleží na tom, jaké se stanoví priority a kdo bude rozhodovat.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

9.3.2020 12:40
Je to jak všude a se vším v ČR... tady se dějí velice lehko jen ty nejhorší a nejškodlivější věci, ale jak by měl někdo udělat něco pozitivního a ve vyšším zájmu, tak to neeeee...

Obyvatelstvo ČR trpí latentní krizí hodnot a k tomu ještě důvěřivostí na nepravém místě...

Stát a jeho instituce tu škodí víc než kdokoliv jiný a nehodlají se vzdát možnosti toto zlo páchat! ČR je často až ta poslední země v Evropě, která přijímá pozitivní změny v praxi a ještě u toho tropí dramatické scény.. jsme celému světu jen k smíchu a údivu, že si tak sami škodíme...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.3.2020 17:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tentokrát s Vámi ze srdce souhlasím. Možná je to tím, že místo toho, čemu se říkávalo hospodářství či statek, máme teď farmy; a hospodáři hospodařili, zatím co farmáři spíš kořistí.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.3.2020 12:30 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, třeba jako "farma" čapí hnízdo...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2020 14:54 Reaguje na Jiří Daneš
Ve vaší exkurzi po "historické terminologii" něco chybí. Byli lidé co tomu také říkali kolchoz a později JZD. Také byli pozitivně tvořiví a také ve vyšším zájmu nás všech.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 09:34 Reaguje na Jarek Schindler
Takže socialistická demagogie je stejná jako dnešní naléhání na řešení toho co tu člověk mimo jiné právě i touto socialistickou demagogií zničil?

Je vidět, že dnešní svět hodnotíte očima někoho, kdo byl odkojen právě demagogií za minulého režimu. Nedivím se vám, že pak nedokážete rozlišovat mezi tím co se děje dnes a mezi tím co bylo....

Ochrana ŽP a zdraví obyvatel není ideologie, ale občanská iniciativa, která je prospěšná pro všechny občany (i pro ty, kteří to nedokážou pochopit)... hodně lidí co vyrostli za komunismu si ale ani nedokáže představit, že je někdo aktivní v něčem ušlechtilém, protože normalizační ČR byla spíš o udavačství, prospěchářství, pokrytectví, atd.

Chce to umět rozlišovat a všímat si co se opravdu děje. Ne dívat se na svět očima světa dob minulých a odmítat vše nové (zvlášť když je to podloženo vědeckými poznatky a ne politikou).... demagogii z tohoto co se dnes děje dělají až někteří politici a to hluboce účelově..... pro člověka co se dnes nezajímá o téma do hloubky je těžké nebýt pak takovými politiky manipulován...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2020 12:47 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kašpárku ona nebyla pouze normalizace. Byly to i padesátá léta, a tvoje argumentace je přesně tou argumentací uvědomělého agitátora, svazáka těch padesátých let.
"Ochrana ŽP a zdraví obyvatel není ideologie, ale občanská iniciativa, která je prospěšná pro všechny občany (i pro ty, kteří to nedokážou pochopit)." I dřív to lidé nechápaly a tobě podobní jim to náležitě vysvětlovali. Řekl bych, že každý kdo byl , jak píšete, odkojen nějakou demagogií je potom naopak na jakoukoliv demagogii citlivý a je schopen ji rozpoznat.
Odpovědět
Sl

Slovan

9.3.2020 20:46
Tam měla být už dávno CHKO. Je ostuda, že tomu tak není...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.3.2020 12:35 Reaguje na Slovan
Víte ono status CHKO nic moc neřeší. Teoreticky by mělo, ale prakticky to dopadá jako třeba v Jeseníkách, kde je správa CHKOJ jen loutková skvadra blbů co se snaží obhajovat porušování vlastních zřizovacích dokumentů a vlastních pravidel ve prospěch např. LČR....
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

10.3.2020 19:10
Biosférická rezervace je založena proto, aby "zejména vytvořila
vhodné podmínky pro udržitelný hospodářský rozvoj a územní management s ohledem na přírodní podmínky jejího území a její zonaci, má podporovat ochranu přírody a krajiny, vědecký výzkum, monitoring, výchovu a vzdělávání, podporovat mezinárodní spolupráci a vést orgány ochrany přírody a krajiny, vlastníky územní samosprávy a všechny ostatní zájmové skupiny a resorty k partnerskému přístupu při rozhodování o záležitostech BR“.
V uvedeném je zmíněn "udržitelný hospodářský rozvoj". Jedná se partnerské soužití všech, kteří mají k danému území vztah, kteří tam žijí a hospodaří. Nejedná se o výhradní prostor pro ekologické aktivisty. Není to jejich hřiště. Nemají větší práva než ostatní, proč by měli mít vyšší nároky?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.3.2020 06:33 Reaguje na Josef Střítecký
Tady musím dát za pravdu výše diskutujícím.
CHKO , přírodní rezervace ,EVL mají často papírový statut, ale člověk by pobrečel jak se zde hospodaří, lépe řečeno špatně hospodaří.
Možná to bude znít fantaskně, ale jsem skutečně přesvědčen, že správu maloplošných území by daleko lépe zajišťovaly ekologické organizace než lidé například z CHKO Jeseníky pod stávajícím vedením, které je lidově řečeno " na baterky."

Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.3.2020 13:15 Reaguje na Josef Střítecký
Slova píšete hezká, ale realita je úplně jinde... to co se děje nejen v Moravské Amazonii není ani trochu udržitelné..

Kdyby byl rozvoj daného místa opravdu podmíněn jeho udržitelností a hlavně udržitelností jeho hodnot (kvůli kterým je chráněn), tak by žádný aktivismus nebyl potřeba.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2020 19:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
A co se děje v Moravské Amazonii? , že to není ani trochu udržitelné?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

13.3.2020 09:36 Reaguje na Jarek Schindler
Není i o tom náhodou tento článek, pod kterým se snažíte diskutovat? A není jediný....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2020 10:02 Reaguje na Lukáš Kašpárek
V článku jsem si nic o udržitelnosti, ve smyslu tohoto slova, nepřečetl. Lesáci udržují tuto oblast již hodně dlouho a jak je vidět tak dobře.
Jak se píše v článku. "Toto území je zařazeno do soustavy Natura 2000 jako Evropsky významná lokalita a i jako Ptačí oblast, je součástí Biosférické rezervace pod patronací UNESCO, je součástí mezinárodních mokřadů podle Ramsarské úmluvy.

Fakticky to jsou ale spíš jen ocenění,...."

Ano , je to ocenění práce lidí co na tom území dlouhodobě hospodaří.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2020 15:05 Reaguje na Josef Střítecký
Já zase souhlasím s vámi pane Střítecký. Velice rozumný názor jak by to mělo fungovat. Bohužel to takto nikdy, díky eko...fungovat nebude. Za své hřiště to totiž považují a o větší práva usilují neustále. Nakonec poslední věta paní Mgr. v článku to perfektně vystihuje.
" Vždy záleží na tom, jaké se stanoví priority a kdo bude rozhodovat." Nic vám to nepřipomíná?
Odpovědět
ml

15.3.2020 21:02 Reaguje na Josef Střítecký
Souhlasím s Vámi. P.S. Na co tahle rádoby "nová iniciativa", kterou autorka obhajuje? Chce se zviditelnit? Nevím.
Odpovědět
Jan Kuchtíček

Jan Kuchtíček

11.3.2020 13:12
Nu - začněme se konečně ptát ono Kdo za to může. A také ono známé Qui bonum. A ovšem nejen ptát.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.3.2020 16:14
Proč, když je ochrana přírody v podání eko… tak úžasná, se musí ti eko…. neustále uchylovat k šíření, v lepším případě, polopravd? V textu je celá řada věcí, které v žádném případě nemohu považovat za korektní hodnocení situace ale za pouhou propagandistickou nepravdu. Třeba mi ale paní přírodovědkyně Bartošová vysvětlí.
1. Před čím konkrétně je potřeba Soutok zachránit? - Jde třeba o úpravy vodních toků a s tím spojené velké změny ve vodním režimu.
Otázka:O jakých úpravách paní Bartošová mluví? Prosím konkrétní případy
Mé vysvětlení: Je to pouze propaganda , která bez znalosti problému, osloví množství lidí. Přitom například již v roce 2013 napsala paní Gregorová: Na počátku 90. let odstartovaly první projekty na revitalizaci lužních lesů. Řešily přivedení vody pomocí kanálů, s možností umělého povodňování a zvodnění horních půdních horizontů. Po celá devadesátá léta pak vznikala soustava kanálů, stavidel, stavítek, propustů a hradítek s možností ovlivňovat hladinu vody v periodických i trvalých tůních a hladinu podzemní vody v lesních porostech. V lese se tak znovu objevila území s trvalým či dočasným zaplavením a podle provedených studií se také výrazně zlepšila vitalita všech lužních ekosystémů, hlavně lesa.
2. Dochází také k umírání starých solitérních stromů?
Otázka: Paní Bartošová má recept na zastavení tohoto umírání věkem?
Mé vysvětlení: Samozřejmě nemá a tak budou stromy schnout ať už věkem, nebo například po zasažení bleskem v jakékoliv péči. Pouhá zelená propaganda.
3. Pan Dohnal možná chápe , že pohled na vytěženou a až k zemi vyfrézovanou mýtinu, kde ještě loni rostly ladoňky, nikoho nepotěší…
Otázka: Proč jej paní Bartošová nechala v omylu?
Mé vysvětlení: To se najde přímo na stánkách iniciativy Zachraňme Soutok. Píší: To, co nás tam čekalo, sme opravdu nečekali. Mýtiny, poštěpkované plochy a ladoňky, které vypadaly, jak kdyby kvétly na poušti…….. Takže to není o tom ,že tam ještě loní kvetly ladoňky pane Dohnal. Oni tam na těch „vyfrézovaných plochách“ kvetou i podle iniciativy Zachraňme Soutok totiž pořád.
4. Paseky a porosty do 20 let zabírají skoro 30 % plochy porostů.
Otázka: Proč směšujete tři vývojová stádia lesa, tedy holinu, kulturu a mladý les do dvaceti let do jednoho ?
Mé vysvětlení: Těch 30% v kontextu s holinou zní opravdu alarmujícím způsobem a mnohý člověk rozdíl mezi holinou a tím dalším nevnímá.
5. Paradoxní je, že od roku 2015 platí na žádost Lesů ČR opatření obecné povahy, které zakazuje vstup do Obory Soutok.. Takové omezení vstupu, jaké tu už nyní máme, není ani v nejpřísnějších zónách CHKO.
Otázka: Proč porovnává CHKO s oborou? Opravdu si myslíte, že se jedná, jak píšete o zákaz vstupu?
Mé vysvětlení: Nejedná se o zákaz vstupu a s CHKO to nemá nic společného. Jedná se o stanovení pravidel a návštěvní doby v oboře a to z jasných a pochopitelných důvodů. Mimo oboru i když se jedná o plochy které měly být zahrnuty do CHKO žádná omezení vstupu neexistují.
6. Píšete, já na Soutok jezdím pracovně v sezóně denně a musím kvůli tomu mít tři různá povolení. To prostě není v pořádku.
Otázka: Ono to povolení k vjezdu dá se říci kamkoliv mimo komunikace pro provoz motorových vozidel je snad něco nenormálního či výjimečného?
Mé vysvětlení: Povolení k vjezdu nic nenormálního není. Musí ho mít všichni co chtějí vjíždět za jakýmkoliv účelem do lesů. Tady spíš jde o frustraci paní Bartošové, že ona jako ekolog si nemůže jezdit kam se ji zlíbí.
7. Původní „parkový“, rozvolněný typ pastevního lesa kvůli špatné péči zarůstá a houstne.
Otázka: Opravdu chcete tvrdit něco o původnosti parkových rozvolněných a pastevní lesů?.
8. Hlavním problém ale je těžba stromů, protože velké množství porostů je v mýtním věku..
Pro momentální krátkodobý zisk budou naše děti a vnuci čekat, až jim vyroste nový lužní les?
Otázka:Neodporujete si trochu? Opravdu se vám zdá že velké množství porostů v mýtním věku má být problémem? Pokud máme v lužním lese porosty v mýtním věku tak tam ten lužní les snad je. Jaký Lužní les ale vyroste z té vaší pařeziny? Ta pařezina vyžaduje podstatně častější zásah pily. Atd. Samozřejmě, pokud se nechá pařezina na pokoji nakonec z ní stejně vyroste vysoký les.
9. Důsledek vidíme nejen na Soutoku, ale i na velké části ČR, kde nám lesy odešly a odcházejí. Vědci už desetiletí upozorňují, že tady na Soutoku je zapotřebí jiný přístup v lesním hospodaření.
Otázka: Opravdu chcete porovnávat lesy na velké časti ČR ( které odcházejí) s lužními lesy? Jaký jiný přístup je potřeba na Soutoku?

Takto by se dalo pokračovat ještě dlouho.
Je přímo zarážející, že se mluví o masívních těžbách a přitom se nezmiňuje, že podstatná část těchto těžeb se soustřeďuje na zpracování suchých či schnoucích jasanů. Mluví se tady o parkovém lese , pařezině, pastevním lese ale už se nemluví o tom, že tyto lesy jsou podstatně náročnější na intenzívní těžební zásahy. Podstatně více a častěji se používá ta pila.
Pane Dohnale a paní Bartošová opravdu nevím co o lesnických zásazích víte. Pokud ovšem napíšete: Iniciativa Zachraňme Soutok vytyčila čtyři prioritní cíle. Jedním z nich je i obnova přírodu formujících procesů hospodaření. To znamená návrat k PASEČNÉMU hospodaření, výmladkovým pařezinám, lesní pastvě, ………… musím se smát.
Odpovědět
AB

Anežka Bartošová

14.3.2020 21:35 Reaguje na Jarek Schindler
Dobrý den, děkuji za reakci.
Vím, že pravda bolí a o to víc, když je člověk přesvědčen o své neomylnosti.
Budu ráda, když zavítáte do našich jižních končin poznávat prakticky zdejší lužní krajinu a třeba se v terénu potkáme a osobně se pobavíme. Vy autem, já jezdívám na kole (přesto musím různá povolení ke vstupu mít).
Ale nezlobím se na Vás, jelikož tu na jihu nežijete a lokalitu znáte asi bohužel jen teoreticky.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.3.2020 08:51 Reaguje na Anežka Bartošová
Také přeji pěkný den. Navíc jak to tak vypadá, ten dnešní bude opravdu velice pěkný. Děkuji za reakci. Bohužel, to co jste napsala za odpověď nepovažuji.
Takže, budu rád když se oprostíte od zbytečných úvah o tom kde žiji či nežiji a co znám či neznám a zaměříte se čistě na to co jste sama napsala ( tedy samozřejmě s panem Dohnalem) a já rozporuji. Otázky jsou snad jasné. Pokud náhodou nějaké nerozumíte, otázku rád znovu vysvětlím čí přeformuluji.
A ta vaše pravda? Zase, doložte ji odpověďmi na otázky.
Zatím to vypadá tak,že aby vás nebolela, tak ji pro jistotu neříkáte.
O své neomylnosti je snad přesvědčen jen ekolog. Ostatní normální se ptají, hledají vysvětlení, učí se a to i z historie.
Jinak na jižní Moravě jsem již párkrát byl,prožil tam část života a lužní lesy jsem měl možnost nejen projít ale vidět i z vody. Mohu porovnávat i z luhem ležícím podstatně jižněji.
Děkuji za vaše případné odpovědi a ještě jednou přeji pěkný den.




Odpovědět
ml

15.3.2020 21:09 Reaguje na Jarek Schindler
Díky Vám, pane Schindlere, za obsáhlý a rozumný rozbor k textu. Opravdu!
Odpovědět
OP

Otakar Pražák

15.3.2020 18:54
Ministerstvo životního prostředí, v oznámení návrhu na vyhlášení NPR Lanžhotské pralesy sděluje, že jedním z hlavních důvodů vyhlášení NPR je ten, že území EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje patří mezi přírodně nejhodnotnější lokality v celé České republice. Mnohé druhy se zde vyskytují na jediném místě v ČR, nebo zde dosahují nejvyšší absolutní početnosti či relativní hustoty, nebo se zde vyskytují na severním, severovýchodním či východním okraji svého areálu. Z uvedeného hodnocení vyplývá, že lokality jsou v tom nejideálnějším stavu, a že by jim snad hrozilo nějaké nebezpečí, o tom v návrhu na vyhlášení NPR není jediná zmínka.Co je tedy skutečným důvodem vyhlášení uvedeného zvláště chráněného území?
Odpovědět
ml

15.3.2020 21:23 Reaguje na Otakar Pražák
Bingo! (Asi tajemství?...) Nevíme. P.S. Díky Vám za pregnantní text, bez emocí a dojmologie.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist