https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/na-soutoku-moravy-a-dyje-je-unikatni-priroda.stat-se-se-statem-neshodne-na-tom-zda-a-jak-ji-chranit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na soutoku Moravy a Dyje je unikátní příroda. Stát se se státem neshodne na tom, zda a jak ji chránit

25.6.2019 12:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Soutok. Vzácná příroda, které stát nedokáže zajistit důstojnou ochranu.
Soutok. Vzácná příroda, které stát nedokáže zajistit důstojnou ochranu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR
Na soutoku řek Moravy a Dyje se nachází území obrovské přírodní hodnoty. Světlé a otevřené lesy s pařezy a starými stromy, které v oblasti nazývané Soutok rostou, jsou dnes v České republice velmi vzácné. A proto jsou vzácné i rostliny a živočichové, kteří je obývají. Oblast Soutoku považují odborníci na ochranu přírody za unikátní natolik, že si zaslouží ochranu. Tu jí ale stát nedokáže už několik let zajistit.
 

Lokalita si podle Agentury ochrany přírody a krajiny zaslouží být chráněnou krajinnou oblastí. Ale není. Nový web o oblasti Soutoku, který minulý měsíc AOPK ČR spustila, upozorňuje jak na kulturní a přírodní hodnoty území, tak na jeho chybějící ochranu.

„O významu oblasti na soutoku Moravy a Dyje z hlediska památkové péče a ochrany přírody nikdo nepochybuje,“ konstatuje Pavel Pešout, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR. „Jsou zde vyhlášeny snad všechny možné kategorie mezinárodní ochrany. Přesto ani po téměř padesát let trvajících snahách přírodovědců a ochránců přírody nedokázala Česká republika zabezpečit ochranu této unikátní kulturní krajiny nástroji národní legislativy. Těžko bychom našli větší dluh v ochraně našeho přírodního a kulturního dědictví," dodává.

Jedno ze slepých ramen řeky Moravy v oblasti, kde se měla vyhlásit CHKO Soutok
Jedno ze slepých ramen řeky Moravy v oblasti, kde se měla vyhlásit CHKO Soutok
Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

U soutoku Moravy a Dyje převažuje říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby, protkaná sítí slepých ramen a tůní. Útočiště tam nachází mnoho ohrožených druhů – dravců, brouků či ryb.

O vyhlášení chráněné krajinné oblasti usilují orgány ochrany přírody od roku 1972. Původním záměrem bylo rozšířit již existující CHKO Pálava, k tomu ale nedošlo zejména kvůli nesouhlasu některých místních samospráv. Na počátku 90. let bylo pod záštitou Světového fond na ochranu přírody plánováno vyhlášení trilaterálního národního parku, to se však také nepodařilo.

Nový impulz pro vyhlášení územní ochrany přišel s vytvořením soustavy evropsky chráněných území Natura 2000. Aby se ochránila zdejší evropsky významná lokalita Soutok – Podluží, nařídila vláda v roce 2005, aby CHKO vzniklo. Toto úsilí ale opět narazilo na odpor. „Některými subjekty odmítajícími CHKO byla v regionu započata negativní kampaň založená mnohdy na zavádějících až mylných informacích o dopadu vzniku CHKO na život místních obyvatel a prosperitu regionu,“ píše se na webových stránkách o Soutoku.

Přes snahu státní ochrany přírody uvést informace na pravou míru podpořila tato kampaň negativní postoj k vyhlášení CHKO v regionu. „Nepodařilo se také změnit zásadní nesouhlas Lesů ČR jako rozhodujícího hospodařícího subjektu, ani Ministerstva zemědělství,“ uvádí se na webu. Výsledkem bylo zastavení přípravy chráněné krajinné oblasti.

Nicméně území vyžaduje ochranu i kvůli naplnění mezinárodních evropských závazků. „Vyskytují se zde desítky kriticky ohrožených druhů. Jde často jejich poslední či nejbohatší populaci na našem území,“ uvádí Karolína Šůlová, tisková mluvčí AOPK ČR.

Kompromisem, jak ochranu zajistit, má být vyhlášení soustavy maloplošných zvláště chráněných území: národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek.

Tento systém není pro ochranu velkého území ideální, ale zajišťuje alespoň nějakou zákonnou ochranu. Ale i o to se ale vede spor, a to už zhruba od roku 2013. Agentura ochrany přírody a krajiny navrhla svou představu, která má prostřednictvím různých kategorií ochrany chránit necelých 40 % plochy Evropsky významné lokality. Lesy ČR ale vytvořily protinávrh. Ten zase státní ochrana přírody považuje za nedostatečný.

„Zásadním nedostatkem návrhu Lesů ČR je velmi malé pokrytí lokalit vyžadujících speciální management zvláštní územní ochranou,“ vysvětluje výhrady k návrhu Lesů ČR Karolína Šůlová, a doplňuje: „Výsledkem by byla velmi fragmentovaná soustava maloplošných zvláště chráněných území, která by neumožňovala propojení populací druhů.“

Pokud má mít totiž ochrana vzácných druhů smysl, potřebuje dostatečně velké a celistvé plochy. Na nich se pak hospodaří specifickým způsobem: někde velmi intenzivně, jinde se naopak nezasahuje.

Lesy ČR ale nesouhlasí s tím, aby z jejich hospodaření bylo vyjmuto tak velké území, jaké navrhuje AOPK. „Další omezení spojené s plošným vyhlášením maloplošných zvláště chráněných území coby alternativy k CHKO, jak navrhuje AOPK ČR, by veškeré lesnické úsilí omezilo,“ uvádí Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR. „Vrátili bychom se k intenzivním lesnickým postupům spojeným s pěstováním nízkého a středního lesa starým dvě staletí, od kterých sami Lichtenštejnové coby znalí lesní hospodáři ustoupili,“ komentuje Jouklová výhrady k návrhu státní ochrany přírody.

Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský. / Na obrázku - Pozůstatky mohutných dubů v národní přírodní rezervaci Ranšpurk dokládají, že tamní porosty byly dříve mnohem otevřenější, než je tomu dnes.
Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský. / Na obrázku - Pozůstatky mohutných dubů v národní přírodní rezervaci Ranšpurk dokládají, že tamní porosty byly dříve mnohem otevřenější, než je tomu dnes.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Miklín / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Mizející otevřené lesy a jejich druhy

Dřívější lesy vypadaly jinak než dnešní. Šlo často o pozvolnou mozaiku pařezin, otevřených porostů i starých stromů. V průběhu 20. století však byly tyto lesy vesměs nahrazeny hustým zapojeným vysokým lesem, se stejnověkými porosty, kde se les obnovoval vykácením a znovu osázením vzniklé paseky. Na prostředí otevřených lesů je vázáno ohromné množství organismů, většina z nich ale v posledních desetiletích rychle mizí. Světlomilné druhy potřebující ke svému životu či vývoji velmi staré stromy nebo pařezy s trouchnivějícím dřevem. Dnes se ale vyskytují víceméně „ze setrvačnosti“, protože vyhovující podmínky nachází v přírodě velmi vzácně.

„Lesy ČR s územní ochranou od počátku vyslovují nesouhlas. Je to celkem přirozená reakce každého hospodářského subjektu na návrh omezení hospodaření,“ uvádí Karolína Šůlová. „Na druhou stranu, v případě Lesů ČR by se dalo očekávat větší pochopení pro naplňování povinností České republiky, zvláště, když na řadě opatření jsme se již dokázali shodnout a každoročně vyplácíme Lesnímu závodu Židlichovice LČR s.p. mnohamilionové kompenzace za ztížení lesního hospodaření z důvodu ochrany přírody,“ doplňuje Šůlová.

Lesy ČR považují své návrhy na ochranu vzácných druhů za dostatečné a zmiňují vstřícnost, s jakou v území hospodaří. „Utlumili jsme veškeré intenzivní technologie, zalesňujeme téměř výhradně dubem letním, na obnovovaných plochách likvidujeme invazivní dřeviny, ponecháváme stovky hektarů starých porostů v bezzásahovém režimu, ponecháváme v území staré stromy jako biotopy saproxylického hmyzu, na loukách vysazujeme solitérní stromy, které do budoucna nahradí odumírající. V porostech ponecháváme doupné stromy a pravidelně přispíváme na vyvěšování a údržbu hnízdních budek,“ uvádí Eva Jouklová za Lesy ČR.

Přesto zatím s podobou ochrany území na soutoku řek Moravy a Dyje není spokojený nikdo. V tuto chvíli jsou návrhy soustavy maloplošných chráněných území na ministerstvu životního prostředí, které je má projednat.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MV

Miroslav Vinkler

27.6.2019 14:15
Co jiného lze očekávat od LČR, když spadají do kompetence Ministerstva zemědělství, známé bašty nepřátel trvale udržitelného rozvoje ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.6.2019 15:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Naopak! Je třeba přírodu chránit před nezodpovědnými ekoligistickými experimenty!
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

1.7.2019 15:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Trvale udržitelný rozvoj je krátkodobě méně ekonomicky výnosný. To je hlavní důvod nechuti k němu.
Odpovědět
J

Josef Mozek

27.6.2019 16:58
A v článku ani nenapíšou, jaké vzácné druhy zvířat a rostlin zde žijí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.6.2019 14:20
Jakákoli CHKO znamená extrémní negativní ovlivnění životů lidí, kteří žijí v jejím okolí, nebo dokonce na jejím území. Takže lidé proti tomu bojují naprosto oprávněně.

Pro pana Josefa Mozka:
Vyskytují se tam především bezobratlí, jejichž životní cyklus je vázán na doupné (= za živa trouchnivějící) stromy. Hlavně různí vzácní dřevokazní brouci. Nicméně je takové území i rájem ptáků, kteří se takovýmto hmyzem a jeho larvami živí (a navíc si v těchto stromech dělají hnízdní dutiny).
Najdou se tam ale i velmi raritní houby, jejichž výskyt je vázán např. na datlem (a jinými podobnými ptáky) vysekané dutiny do práchnivějícího dřeva (případně jsou tyto houby schopné dělat hnilobu dřeva, ale jen v takových dutinách jsou schopné vytvářet plodnice).
Je tam i (vzhledem k malému zástinu) vysoký výskyt některých zelených rostlin, typických pro řídké lesy s podmáčenou půdou, jaké najdete v menším množství v nižších partiích rezervace Pálava (prakticky hned za plotem, než se začne stoupat do kopce).

Článek z časopisu Živa hlavně o pozemních extra vzácných houbách v této lokalitě najdete zde (je to pdf):
http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/luzni-lesy-na-soutoku-moravy-a-dyje-oaza-vzacnych.pdf
Podrobněji, ale anglicky najdete informace zde: http://czechmycology.org/akce/2017-cs-konference/botguide/confluen.htm

Tady je zase pojednání o houbách z Červeného seznamu a dají se tam dohledat i druhy typické pro Soutok (opět pdf):
http://www.ochranaprirody.cz/res/archive/109/014978.pdf?seek=1373454249

Nejsem entomolog, takže neznám nějakou relevantní entomologickou literaturu na toto téma.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.7.2019 12:32
Jde o to, kdy se s ochrany unikátního přírodního prostředí a krajiny stane ochrana přírodních procesů. Soutok byl unikátní před padesáti lety a je vidět, že i přes neustálé výkřiky ochranářů o okamžité potřebě ochrany, dle jejich představ, je kupodivu unikátní pořád. Na tu unikátní přírodu tam x let působí nějaké vlivy ( způsoby hospodaření atd. ) a nedá se říci , že by ty vlivy za těch padesát let přírodní prostředí poškozovaly. Ona AOPK ČR nemluví tak docela pravdu. Na jejich adresu jde spíš říci, že se řídí hesly „když ptáčka lapají“ a „jen dva prstíčky si ohřejeme“. A potom je to jen natažená ruka hlásící se o peníze, protože jinak nebudou moci krajinu „chránit“ a o vyloučení všeho co se jim nelíbí. Už absolutně nevadí, že například vylučují vlivy co tu krajinu dlouhodobě pomáhaly udržovat ve stavu hodném ochrany.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist