Na soutoku Moravy a Dyje je unikátní příroda. Stát se se státem neshodne na tom, zda a jak ji chránit

Soutok. Vzácná příroda, které stát nedokáže zajistit důstojnou ochranu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | AOPK ČR

Lokalita si podle Agentury ochrany přírody a krajiny zaslouží být chráněnou krajinnou oblastí. Ale není. Nový web o oblasti Soutoku, který minulý měsíc AOPK ČR spustila, upozorňuje jak na kulturní a přírodní hodnoty území, tak na jeho chybějící ochranu.

„O významu oblasti na soutoku Moravy a Dyje z hlediska památkové péče a ochrany přírody nikdo nepochybuje,“ konstatuje Pavel Pešout, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny AOPK ČR. „Jsou zde vyhlášeny snad všechny možné kategorie mezinárodní ochrany. Přesto ani po téměř padesát let trvajících snahách přírodovědců a ochránců přírody nedokázala Česká republika zabezpečit ochranu této unikátní kulturní krajiny nástroji národní legislativy. Těžko bychom našli větší dluh v ochraně našeho přírodního a kulturního dědictví," dodává.

Jedno ze slepých ramen řeky Moravy v oblasti, kde se měla vyhlásit CHKO Soutok

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Radomír Dohnal / Ekolist.cz

U soutoku Moravy a Dyje převažuje říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby, protkaná sítí slepých ramen a tůní. Útočiště tam nachází mnoho ohrožených druhů – dravců, brouků či ryb.

O vyhlášení chráněné krajinné oblasti usilují orgány ochrany přírody od roku 1972. Původním záměrem bylo rozšířit již existující CHKO Pálava, k tomu ale nedošlo zejména kvůli nesouhlasu některých místních samospráv. Na počátku 90. let bylo pod záštitou Světového fond na ochranu přírody plánováno vyhlášení trilaterálního národního parku, to se však také nepodařilo.

Nový impulz pro vyhlášení územní ochrany přišel s vytvořením soustavy evropsky chráněných území Natura 2000. Aby se ochránila zdejší evropsky významná lokalita Soutok – Podluží, nařídila vláda v roce 2005, aby CHKO vzniklo. Toto úsilí ale opět narazilo na odpor. „Některými subjekty odmítajícími CHKO byla v regionu započata negativní kampaň založená mnohdy na zavádějících až mylných informacích o dopadu vzniku CHKO na život místních obyvatel a prosperitu regionu,“ píše se na webových stránkách o Soutoku.

Přes snahu státní ochrany přírody uvést informace na pravou míru podpořila tato kampaň negativní postoj k vyhlášení CHKO v regionu. „Nepodařilo se také změnit zásadní nesouhlas Lesů ČR jako rozhodujícího hospodařícího subjektu, ani Ministerstva zemědělství,“ uvádí se na webu. Výsledkem bylo zastavení přípravy chráněné krajinné oblasti.

Nicméně území vyžaduje ochranu i kvůli naplnění mezinárodních evropských závazků. „Vyskytují se zde desítky kriticky ohrožených druhů. Jde často jejich poslední či nejbohatší populaci na našem území,“ uvádí Karolína Šůlová, tisková mluvčí AOPK ČR.

Kompromisem, jak ochranu zajistit, má být vyhlášení soustavy maloplošných zvláště chráněných území: národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek.

Tento systém není pro ochranu velkého území ideální, ale zajišťuje alespoň nějakou zákonnou ochranu. Ale i o to se ale vede spor, a to už zhruba od roku 2013. Agentura ochrany přírody a krajiny navrhla svou představu, která má prostřednictvím různých kategorií ochrany chránit necelých 40 % plochy Evropsky významné lokality. Lesy ČR ale vytvořily protinávrh. Ten zase státní ochrana přírody považuje za nedostatečný.

„Zásadním nedostatkem návrhu Lesů ČR je velmi malé pokrytí lokalit vyžadujících speciální management zvláštní územní ochranou,“ vysvětluje výhrady k návrhu Lesů ČR Karolína Šůlová, a doplňuje: „Výsledkem by byla velmi fragmentovaná soustava maloplošných zvláště chráněných území, která by neumožňovala propojení populací druhů.“

Pokud má mít totiž ochrana vzácných druhů smysl, potřebuje dostatečně velké a celistvé plochy. Na nich se pak hospodaří specifickým způsobem: někde velmi intenzivně, jinde se naopak nezasahuje.

Lesy ČR ale nesouhlasí s tím, aby z jejich hospodaření bylo vyjmuto tak velké území, jaké navrhuje AOPK. „Další omezení spojené s plošným vyhlášením maloplošných zvláště chráněných území coby alternativy k CHKO, jak navrhuje AOPK ČR, by veškeré lesnické úsilí omezilo,“ uvádí Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR. „Vrátili bychom se k intenzivním lesnickým postupům spojeným s pěstováním nízkého a středního lesa starým dvě staletí, od kterých sami Lichtenštejnové coby znalí lesní hospodáři ustoupili,“ komentuje Jouklová výhrady k návrhu státní ochrany přírody.

Vědci objevili na starých dubech v jihomoravských lužních lesích nad soutokem Moravy a Dyje nový druh brouka z čeledi kožojedovitých. Hnědočerný brouk s rozměry dosahujícími sotva půl centimetru dostal jméno kožojed moravský. / Na obrázku - Pozůstatky mohutných dubů v národní přírodní rezervaci Ranšpurk dokládají, že tamní porosty byly dříve mnohem otevřenější, než je tomu dnes.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Jan Miklín / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Mizející otevřené lesy a jejich druhy

Dřívější lesy vypadaly jinak než dnešní. Šlo často o pozvolnou mozaiku pařezin, otevřených porostů i starých stromů. V průběhu 20. století však byly tyto lesy vesměs nahrazeny hustým zapojeným vysokým lesem, se stejnověkými porosty, kde se les obnovoval vykácením a znovu osázením vzniklé paseky. Na prostředí otevřených lesů je vázáno ohromné množství organismů, většina z nich ale v posledních desetiletích rychle mizí. Světlomilné druhy potřebující ke svému životu či vývoji velmi staré stromy nebo pařezy s trouchnivějícím dřevem. Dnes se ale vyskytují víceméně „ze setrvačnosti“, protože vyhovující podmínky nachází v přírodě velmi vzácně.

„Lesy ČR s územní ochranou od počátku vyslovují nesouhlas. Je to celkem přirozená reakce každého hospodářského subjektu na návrh omezení hospodaření,“ uvádí Karolína Šůlová. „Na druhou stranu, v případě Lesů ČR by se dalo očekávat větší pochopení pro naplňování povinností České republiky, zvláště, když na řadě opatření jsme se již dokázali shodnout a každoročně vyplácíme Lesnímu závodu Židlichovice LČR s.p. mnohamilionové kompenzace za ztížení lesního hospodaření z důvodu ochrany přírody,“ doplňuje Šůlová.

Lesy ČR považují své návrhy na ochranu vzácných druhů za dostatečné a zmiňují vstřícnost, s jakou v území hospodaří. „Utlumili jsme veškeré intenzivní technologie, zalesňujeme téměř výhradně dubem letním, na obnovovaných plochách likvidujeme invazivní dřeviny, ponecháváme stovky hektarů starých porostů v bezzásahovém režimu, ponecháváme v území staré stromy jako biotopy saproxylického hmyzu, na loukách vysazujeme solitérní stromy, které do budoucna nahradí odumírající. V porostech ponecháváme doupné stromy a pravidelně přispíváme na vyvěšování a údržbu hnízdních budek,“ uvádí Eva Jouklová za Lesy ČR.

Přesto zatím s podobou ochrany území na soutoku řek Moravy a Dyje není spokojený nikdo. V tuto chvíli jsou návrhy soustavy maloplošných chráněných území na ministerstvu životního prostředí, které je má projednat.

Přečtěte si také |

Vědci našli nad soutokem Moravy a Dyje nový druh brouka