Na začátku února se stal novým ředitelem organizace Greenpeace ČR Pavel Gruber. V rozhovoru pro Ekolist popisuje, jak se proměňuje role ekologických nevládních organizací, ve chvíli, kdy je ochrana přírody a klimatu oslabována nebo zpochybňována. A také objasňuje, na jaká témata se nyní Greenpeace zaměří a kde vidí hranici mezi legitimním protestem a zbytečnou provokací.

Ekologická úzkost, environmentální žal, klimatický smutek. Jsou to nové fenomény, nebo prožívali podobné pocity i lidé v minulosti? Obavy z měnícího se životního prostředí jsou na jednu stranu přirozené a racionální. Někdy ale mohou narůst až do takové míry, že člověka paralyzují. Jak poznáme, že nastal čas říci si o podporu nebo pomoc a kde ji hledat? I o tom jsme hovořili s Martinem Nawrathem, terapeutem a facilitátorem zabývajícím se péčí o duševní zdraví také v kontextu probíhající klimatické krize a proměn životního prostředí.

Vilém Jurek je krajinný ekolog, který zasvětil svůj profesní život ochraně přírody. V rozhovoru přibližuje právě končící projekt LIFE South Moravia, jehož cílem byla obnova stepních biotopů na jižní Moravě. Mluví o významu pastvy, invazních druzích, složitých diplomatických jednáních s vlastníky i o tom, proč je důležité vydržet – i když výsledky nejsou vidět hned. A také o tom, co ho k přírodě přivedlo, proč má slabost pro Kamenný vrch a jakou roli v jeho životě hrají dvě kočky a ranní káva.

Sumec velký (Silurus glanis) je největší čistě sladkovodní rybou Evropy. Vrcholový nevybíravý predátor. Zatímco v našich vodách je původním přirozeně se vyskytujícím se druhem, ve státech na jihu Evropy se jedná o druh invazní. Zdejší teplé vody mu poskytují ty nejlepší podmínky k životu. Narůstající populace tohoto superpredátora obrací zdejší ekosystém naruby a ohrožuje místní vzácné endemitské druhy. „Je to jako vypustit ussurijské tygry do českých luhů a hájů,“ přirovnává dopad sumců v jihoevropských vodách Martin Čech z Biologického centra AV ČR. Čeští vědci v současnosti spolupracují v rámci evropského projektu LIFE Predator s italskými a portugalskými odborníky na regulaci sumce v jezerech a nádržích na jihu Evropy.

Poskytují útočiště mnoha druhům rostlin i živočichů a zároveň zachovávají staré ovocné odrůdy s cennými genetickými informacemi. Význam lučních sadů a starých ovocných alejí je i kulturně-historický. Na ochranu a obnovu těchto tradičních krajinných prvků v česko-německém pohraničí se nyní zaměřuje společný projekt Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a partnerů z Česka i Saska. Význam těchto míst pro biodiverzitu a potřebnou péči o ně popisuje Lenka Dubová, která na univerzitě projekt odborně řídí.

Jarní očista může být mnohem víc než jen o cídění, mytí a leštění našich domovů. Dopřát novou vzpruhu můžeme i sami sobě, našemu tělu a mysli. Probouzející se příroda přímo vybízí k jarním procházkám a nadechnutí se čerstvého vzduchu. Justina Danišová z týmu Učíme se venku se dlouhodobě zabývá přínosy pobytu venku pro učení školních dětí i naše celkové blaho. V rozhovoru prozrazuje, proč bychom se měli naučit znovu žasnout a jak nabrat síly v přírodním „wellness“.

Od 12. března bude mít Hnutí DUHA novou ředitelku. Dosavadní ředitelka Anna Kárníková po šesti letech opouští svůj post. Jak se pod jejím vedením proměnila jedna z nejvlivnějších českých ekologických nevládek?

Bude Ždánický les něco jako lesnická laboratoř pro návrat středního lesa? A má smysl zkoumat a obnovovat tento historický způsob hospodaření? O středním lese jsme si povídali s Janem Kadavým z Mendelovy univerzity, který spolupracuje na projektu Obnova hospodaření tvarem lesa středního v kategorii lesů zvláštního určení.

Kam až můžeme vystopovat počátky environmentálního hnutí u nás za minulého režimu? Co všechno bylo tehdy myslitelné a jak se environmentální hnutí proměnilo po revoluci? O tom jsme si povídali s historikem Matějem Spurným.