Aby dobrý úmysl nevedl k neblahým následkům
Aby byla činnost záchranných stanic co možná nejefektivnější, je potřeba stanice nezahlcovat omyly v podobě zvířat, která byla chybně vytržena ze svého prostředí. Nejen, že se zbytečně naplňuje kapacita stanic, ale ubližuje to i zvířatům, která jsou takto mylně odebrána.
To, že se zvíře dostane do péče člověka, neznamená vždy, že je v bezpečí. Například srnčata jsou velmi náchylná na stravu a často se ani v péči odborníků jejich záchrana nepodaří.
Péče o malé zajíčky je ještě komplikovanější. Poroto jedním z nejdůležitějších úkolů ochránců přírody je informovat veřejnost o tom, jak se má k divokým zvířatům chovat a jak poznat, zda pomoc potřebují či ne.
Jak se chová nebo vypadá takové zvíře, které naši pomoc potřebuje?
Omyly vznikají zejména u malých zajíčků či srnčat, která při vyčkávání na návrat své matky v klidu bez hnutí leží v trávě. Takové mládě vypadá opuštěné, ale není. Naopak, je v této pozici téměř neviditelné pro predátora a navíc nevydává žádný pach. Jeho vyrušení pak má neblahé následky. V sázce je nejen život a bezpečí zvířete, ale i člověka, který se rozhodne jednat.
Záchranné stanice letošní rok přijaly už 6 000 zvířat. Z nichž se ve více než tisíci případech jednalo o mláďata. Většina mláďat bývá odchycena zbytečně a mnoho z nich takový zásah nepřežije.
Například v záchranné stanici v Bartošovicích přijali od počátku letošního roku 50 zajíců polních. Mimo jediného dospělého exempláře šlo vždy o mláďata, často ve stáří jen několika dnů po narození.
U 10 jedinců šlo o zbytečné odebrání nezraněných zajíčků z přírody.
Aby těchto situací ubývalo, je třeba veřejnost vzdělávat. Záchranné stanice pravidelně vydávají nejrůznější osvětové karty či informační plakáty, ale zejména jejich pracovníci působí na veřejnost osobně.
Pokyny, jak postupovat lze nalézt také na webových stránkách Zvíře v nouzi. V konkrétních případech lze využít telefonickou linku centrálního dispečinku Národní sítě záchranných stanic (+420 774 155 155), kde Vám se vším ochotně poradí. Vždy je nutné kontaktovat odborníky na této lince či přímo v záchranné stanici. Buďte opatrní k sobě i ke zvířatům, ke kterým se přibližujete.
Záchranné stanice potřebují na svůj základní provoz více jak 70 milionů korun ročně. Jednou z možností, jak jim účinně pomoci, je veřejná sbírka Zvíře v nouzi.
reklama
Dále čtěte |
CHKO Slavkovský les oslaví s veřejností 50 let své existence
Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
Další články autora |
Petr Stýblo: Pytlák postřelil orla mořského. Dravec bojuje o život, odhalit a potrestat viníka ale není snadné
Lepící pasti i přes zákazy dál týrají zvířata. Tahle sova pálená měla štěstí
Orli se do záchranných stanic už ani nevejdou Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Karel Zvářal
11.6.2023 07:17Podobných "edukativních" (jak se dnes říká) článků není nikdy dost a každé jaro by měly vycházet v jarních měsích opakovaně. Ukazuje se, že lidé buďto nečtou, nebo snad chtějí testovat trpělivost personálu stanic, ale každým rokem dovezených nalezenců přibývá. Ano, je to způsobeno i zvýšeným povědomím o existenci těchto zařízení, to ale nic nemění na tom, že ve většině případů je odebrání zdravého mláděte z přírody zbytečné, či dokonce kontraproduktivní. Proto by možná bylo vhodné zařadit povídání o chování v přírodě do nějakého předmětu (přírodopisu), aby děti pochopily, že dobře ukryté neznamená opuštěné.
