https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/dat-nadrz-pod-okap-jde-i-u-bytoveho-domu.musite-jen-chtit-rikaji-majitele-domu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dát nádrž pod okap jde i u bytového domu. Musíte jen chtít, říkají jeho majitelé

5.6.2020 03:50 | PRAHA (Ekolist.cz)
Instalace IBC kontejnerů do vnitrobloku domu v ulici Nad Sokolovnou v Praze.
Instalace IBC kontejnerů do vnitrobloku domu v ulici Nad Sokolovnou v Praze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Křivohlávek / Bieno
Zalévat zahradu pitnou vodou nám přišlo nesmyslné, vysvětlují manželé Vlčkovi, proč se pustili do zachytávání dešťové vody u svého bytového domu v Podolí. Takové opatření u bytových domů není právě obvyklé, ale ukázalo se jako potřebné pro rekonstrukci domovní zahrady. Ke dvěma dešťovým svodům ve vnitrobloku tak přibyly čtyři IBC kontejnery. Voda z nich bude základem pro plánovanou proměnu zahrady.
 
Neopečovávaný trávník s dožívající třešní přestal majitelům domu v ulici Nad Sokolovnou jako zahrada vyhovovat už před časem. Dvakrát se pokusili zahradu oživit svépomocí, ale nepodařilo se. „V minulosti jsme se opakovaně snažili vysadit keře a rostliny, ale skoro nic se neujalo. Půda tu není moc kvalitní,“ komentuje stav pozemku jeho majitel Michal Vlček.

Zahrada domu Vlčkových.
Zahrada domu Vlčkových.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bieno / Bieno
Změnu začali právě u vyřešení vody na zalévání. „Docela dlouho jsme přemýšleli, jak se k dešťové vodě postavit. Měli jsme jasno v tom, že to chceme udělat, ale zkušenosti z doslechu byly trochu neurčité. Nikdo neměl jasno v tom, jak to u bytového domu udělat,“ popisuje majitel domu.

Proč zvolili na pohled nevzhledné IBC kontejnery? „Klíčové bylo, že na našem pozemku nejde zapustit nádrže do země. Vede tu kanalizace a její přeložení nepřichází v úvahu,“ uvádí Michal Vlček. Teoreticky by se pod povrch dala umístit atypická nádrž, vyrobená na míru, ale cena za takovou instalaci byla už neúnosná. Proto se manželé Vlčkovi rozhodli pro IBC kontejnery.

„Ve chvíli, kdy toto bylo jasné, vše se zjednodušilo. Šlo už jen o to vyřešit podmínky našeho dvorku a zahrady. A na to jsme našli šikovného řemeslníka, který celé řešení vymyslel,“ popisuje Vlček.

Zkušenost řemeslníka je taková, že se nedá vymyslet jedno univerzální řešení pro pražský vnitroblok. Záleží na tom, jestli je možné zabudovat nádrž do země nebo ji dát do sklepa, kde je přístup k elektřině. Podstatné je třeba i to, jestli nádrž do vnitrobloku vůbec fyzicky dostanete. Od toho všeho se odvíjí celkové řešení.

U Vlčkových přibyly ke každému dešťovému svodu vedoucímu do dvora dva IBC kontejnery, každý o 1000 litrech.

Dvě dvojice IBC kontejnerů už zachytávají dešťovou vodu ze svodů.
Dvě dvojice IBC kontejnerů už zachytávají dešťovou vodu ze svodů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Křivohlávek / Bieno

„Na webu jsme našli online kalkulačku velikosti nádrže. Protože se jedná o polovinu střechy bytového domu, vyšlo nám, že z povrchu střechy o 82 m2 nasbíráme asi 2,6 kubíků,“ vypočítává Michal Vlček.

Výpočet je myšlený na třítýdenní období. Zahrada je poměrně malá, zhruba 85 m2, střecha teoreticky poskytne vody víc, než zahrada potřebuje. Do vnitrobloku vedou dva svody, každý na jedné straně domu. „Druhá varianta byla, že bychom měli pod každým svodem jen jeden IBC kontejner, ale tím bychom nechytali všechno, co jde. A jak teď prší nárazově a mnohem míň často, je dobře zachytit vody co nejvíc, aby pak na zalévání dlouho vydržela,“ popisuje Vlček, proč pořídili rovnou čtyři IBC kontejnery.

Řemeslník, který řešení dešťové vody vymyslel a realizuje, propojil všechny čtyři nádrže, takže na využívání vody postačí jedno čerpadlo. Voda je ze svodu svedena do jedné nádrže na jedné straně, a z druhého do druhé nádrže naproti.

Svody jsou od sebe asi 14 metrů, propojovací trubka vede nad zemí, což usnadní zazimování celého systému. Před zimou se jen ručně rozpojí trubka spojující nádrže. Zbytek vody, kterou nepůjde vyčerpat čerpadlem, se na dvorku vypustí výtokem.

IBC kontejnery nejsou samy o sobě moc hezké, v Podolí je zakryje dřevěná konstrukce. Zastínění navíc přispěje k tomu, aby na nádrže nesvítilo příliš světla a netvořily se v nich sinice.

Všechny čtyři nádrže jsou propojeny, k čerpání vody stačí jedno čerpadlo.
Všechny čtyři nádrže jsou propojeny, k čerpání vody stačí jedno čerpadlo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Křivohlávek / Bieno

Kdo se o zahradu bude starat?

Vlčkovi na zahradě v podstatě zruší trávník, nahradí ho půdopokryvné dřeviny a trvalky, ve kterých budou umístěny nášlapy z betonových dlaždic nebo kamenů. Starou třešeň nahradí nový strom a keře. Přibude přistíněné místo pro setkávání, záhonek na pěstování a kompost.

Sami majitelé v domě Nad Sokolovnou nežijí. „Chtěli jsme do proměn zahrady zapojit i nájemníky, chtěli jsme, aby v zahradě viděli smysl i oni,“ říká Michal Vlček. Petra Vlčková při plánování úprav dvorku narazila na web vnitrobloky.cz a na spolek Bieno. Ti v domě uspořádali schůzku nájemníků a společně se bavili o tom, jak by kdo chtěl zahradu a dvorek využívat a zapojit se do údržby zahrady.

„Velmi příjemně nás překvapilo, jak pozitivně lidi v domě reagovali. Většina se shodla na tom, že by ocenila nějaké sezení a využívání zahrady, například aby tam byly bylinky, které by mohli používat v kuchyni a podobně,“ říká Michal Vlček.

Instalované nádrže zachytí dohromady 4 kubíky dešťové vody.
Instalované nádrže zachytí dohromady 4 kubíky dešťové vody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Vlček / archiv autora

Zalévání zahrady si nájemníci rozdělí mezi sebe. „A pokud se ukáže, že nadšení opadne, jsme ochotní chodit tam zalévat my. Odhadujeme, že to bude stačit jednou týdně,“ komentuje Vlček.

Jak přesně se bude zahrada zalévat, ještě není definitivně rozhodnuto. „Zatím to plánujeme tak, že v nádrži bude kalové čerpadlo, spínačem se zapne a voda se povede hadicí nahoru na zahradu. Ale o tom se chceme poradit se zahradnickou firmou,“ uvažuje Michal Vlček. Druhá varianta je, že na zahradě bude rozvedená kapénková závlaha anebo trysky s rozstřikovačem. Samotné řešení zadržování dešťové vody se zaléváním hadicí by se mělo vejít do 30 000 Kč. Pokud by se závlaha řešila automaticky, náklady by narostly. Část potřebných financí pokryje grant, který Bieno dostalo od pražského magistrátu na obnovu vnitrobloků, zbytek proměny zahrady hradí majitelé domu.

„My jsme schopní to udělat poměrně jednoduše a poměrně levně. Finančně návratné je to pro nás asi v řádu mnoha desítek let, ale to jen díky grantu. Bez něj by to nikdy návratné nebylo,“ komentují manželé Vlčkovi finanční investici.

„Pro nás bylo nepřijatelné nechat u domu trávník s uschlou třešní. A už jsme měli zkušenost, že když jsme na zahradě něco sami zasadili, trochu zalili a dál se o to nestarali, tak to nefungovalo,“ vysvětluje Petra Vlčková a dodává: „I v souvislosti s tím, jak jsme byli v průběhu koronavirové situace hodně zavření v Praze, jsme si uvědomili, že každý kousek zeleně se počítá.“

A Michal Vlček doplňuje: „A zároveň si uvědomujeme, že jako lidi přírodu spíš ničíme, tak jsme chtěli udělat něco, aby se ta situace spíš zlepšovala. A že když máme možnost ovlivnit prostředí v Praze na jedné zahradě, tak bychom to měli pojmout spíš důkladněji. Když každý udělá maximum v tom, co může ovlivnit, mohl by výsledek za celou republiku být velký.“


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pa

PavelA

5.6.2020 08:01
A když to otevřete naplno,tak vám ty tvarovky HT vyskáčou z hrdel....
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.6.2020 09:43 Reaguje na PavelA
Nemusí, když se šikovně podšprajcujou, tak trochu tlaku udrží.
Ale je to poněkud DoDo.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.6.2020 19:31
Uvědomuje si někdo, že se tu někdo chlubí vyhazováním peněz (nejen vlastních ale i veřejných) z okna?
"Finančně návratné je to pro nás asi v řádu mnoha desítek let, ale to jen díky grantu. Bez něj by to nikdy návratné nebylo."
Investice, která se nikdy nevrátí, je plýtvání, ne úspora.

Také není jasné, co s tím doteď prováděli a co vlastně chtějí dělat dál - čtyři použité IBC kontejnery, kalovka a pár metrů HT trubek nestojí třicet tisíc ale nanejvýš deset.
Pokud by na to chtěli napojit kapkovou závlahu, pak se to skutečně může i přes třicet dostat, protože to už musí být lepší čerpadlo (spíš vodárna s tlakovou nádobou), několikastupňová filtrace atd. Jenže to už chce i nějakou odbornější údržbu ... Pak už opravdu těžko mluvit o efektivně vynaložených prostředcích.

(Pozn.: Mám 3×1m³ IBC pod částí střechy - asi 60m². Zkoušel jsem různě čerpat, čistit.)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

6.6.2020 12:01 Reaguje na Viktor Šedivý
Ta návratnost je problém, to je pravda. Jenže kdykoli investujete do lepší úpravy zahrady, nemá cenu o finanční návratnosti moc přemýšlet, protože návratnost je ve sféře dobrého pocitu, nebo třeba nejde zrovna spočítat, protože na to ještě nejsou tabulky. A to může hodně přesahovat vynaložené finance. Ostatně už něčí ochota jít do neziskové až ztrátové akce o něčem vypovídá. Teď nemyslím, že vypovídá o grantu - ostatně i grant je něčí ochota podporovat nějakou aktivitu, která aktuálně nedává finanční smysl.
Prostě nebyl bych v rámci těchto projektů přísný na tu návratnost :).
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.6.2020 13:18 Reaguje na Jindřich Duras
Samozřejmě, úprava zahrady je vždy z čistě finančního pohledu ztráta - vrazím peníze do toho, abych měl kolem sebe pěkné prostředí.

Tenhle článek ale začíná "Zalévat zahradu pitnou vodou nám přišlo nesmyslné" a celý je v duchu toho, že se něco nějak šetří. Ne, nešetří. Jen si někdo koupil (poněkud iracionální) dobrý pocit. Nic proti tomu - ale není nejmenší důvod se tím chlubit jako šetřením, zalévání vodou z vodovodu by bylo rozumnější řešení.

(Nekritizuji péči o okolí, do zahrady jsem vrazil slušnou sumu peněz a ani na prostor před plotem nezapomínám - nikdy by mne ale nenapadlo něco tak drzého jako nechat si to platit z nějakého grantu.)
Odpovědět
va

vaber

6.6.2020 09:00
já jsem to udělal jednoduše ,do svodové roury okapu jsem dal chrlič a ten sklopím když chci , nevýhoda je ruční ovládání, chrlič stojí asi 5OO a namontovat ho zvládne skoro každý
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

7.6.2020 14:35 Reaguje na vaber
My si to nechali udělat u klempíře už kdysi, před více jak 30 lety.
Taky bez dotací.
:-D))
Odpovědět
MM

Milan Milan

7.6.2020 17:52
Na tohle dostali grant? No to teda naši vodo úředníci jsou opravdu granti. A tohle má zachránit krajinu a hospodaření vodou?? Já mám několik IBC a nenapadlo mně se ani pídit po nějakém státním příspěvku. Takže bez finanční podpory by dál zalévali z kohoutku??
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.6.2020 13:47
pár připomínek:
1. jsou použity "šedivé" kanalizační trubky. no, kromě ušetření pár korun žádné pozitivum nevidět. standardní a rozumné řešení je vodoinstalační HDPE (+ tvarovky)
2. na vstupu do prvního kontejneru by měla být nějaká filtrace velkých částic (nějaký kanalizační lapač). je vhodné, aby byl první kontejner "čtyřicítka" (průměr víka v cm), aby bylo možno čas od času zneužít dětskou práci a do kontejneru vyslat šikovného útlého chlapce, aby kontejner vyčistil. dále je vhodné vypoušťák z prvního kontejneru nechat jako odkalovací, a přepad do dalšího systému ukutit zhruba ve třetině výšky. až budete za tři roky kupovat už čtvrté čerpadlo, pochopíte proč - leda snad, kdybyste chtěli zalévat kalovým čerpadlem, tam je to samozřejmě jedno, ale komfort včetně neplýtvání je v háji.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.6.2020 14:02 Reaguje na Lukas B.
Jak jste si možná všiml, tak nic podobného nerozmýšleli - pohybují se kdesi mezi "kalovkou to pošleme nahoru na zahradu" což je řešení, kterému by neměl vadit ani občasný utonulý drobný hlodavec ;-) a "bude rozvedená kapénková závlaha anebo trysky s rozstřikovačem" což znamená dvou- nebo spíš třístupňovou filtraci, jinak si můžou rovnou najmout sílu na čištění labyrintů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist