Dejte šanci opylovačům, nesekejte v květnu trávník
Sem sekačka v květnu nevyjede. Foto | Archie Thomas / Plantlife
Nechejte sekačku celý květen v kůlně. A možná pak zjistíte, že tam vydrží až do konce sezóny. K tomu nabádá britské zahradníky kampaň No Mow May, spoluorganizovaná ochranářskou charitou Plantlife. Cílem není ani tak podpora zdivočelých plevelů, ale hmyzu.
Jako každé jaro se i letos včely probouzejí a rozhlížejí se po něčem k snědku. Nabídka chutného nektaru je ale zvláště v zastavěných oblastech z kraje sezóny dost omezená. Tam, kde by užiteční opylovači čekali záplavu prvních květů, totiž drnčí motory sekaček a sviští struny motorových kos. Místo hostiny z lučních květin jim chystáme zelenou poušť sestříhaných trávníků.
Spočítejte si, co u vás roste
Plantlife, britská charitativní organizace zaměřená na ochranu planě rostoucích rostlin, takovou situaci sleduje s nelibostí už léta. A chtěla s tím něco udělat. Prvním takovým pokusem o nápravu se stala kampaň Every Flower Counts. Což volně přeloženo znamená Každá květina se počítá nebo Na každém květu záleží.
Chytrý a víceznačný přitom nebyl jen název, ale i celý průběh akce. Po registrovaných účastnících se chtělo, aby v příhodný moment určili a spočítali všechny planě rostoucí květiny na zvoleném místě vlastní zahrady. A těmito výsledky pak přispěli do celonárodní databáze Plantlife.
V náznaku to byla podobná akce, jako třeba naše Ptačí hodinka, pořádaná Českým ornitologickým svazem. Jen jste místo opeřenců na krmítku počítali rostlinstvo. Mile uchopená a nenásilně vzdělávací kampaň s květinami také přinesla i podobný výsledek. Tam, kde se nevytváří příhodné podmínky pro planě rostoucí rostliny, výsledky sčítání za mnoho nestály.
Britové jsou národem přírodymilovných zahrádkářů, a každé takové soutěžení si berou dost osobně. Takže řada z účastníků cítila vnitřní roztrpčení z toho, že někdo hlásí z malé plošky domácí květinové loučky 100 unikátních druhů v desítkách exemplářů, a oni jich napočítali všehovšudy pár do tuctu.
Nesekáním netratí nikdo: hmyz ani zahrádkář
Zásadní rozdíl v tom kolik kdo napočítal, byl společný. Kdo neposekal trávník, měl toho víc. Na ploškách, kde se dala šance přírodě a nikoliv sekačce, to kvetlo víc. A to už nadešel ten správný čas pro No Mow May. Navazující kampaň, která nabádá k tomu, abyste v květnu trávník nesekali a dali šanci trávníkům rozkvést. Byť to možná bude znamenat, že pokvete i pár plevelů. Jenže i jejich květy nesou nektar, který přijde hladovým opylovačům vhod. Zelené trávy se nenají.
Co se vlastně přihodí, když si se sečením trávníků dáte měsíc pauzu? Konec světa nenastane. Což v případě, že bychom opravdu vyhladověli všechny opylovače, úplně tak vyloučené není. Asi tu největší škodu, kterou můžete nesečením utrpět, je pár pampelišek a sedmikrásek v zeleném pažitu navíc. A byť je taková pampeliška obvykle přečíslena květy sedmikrásek v poměru 85:1, produkuje spoustu pylu a nektaru.
Přesněji, i takto přečíslené pampelišky z neposečeného trávníku produkují na dané ploše 9 % pylu a 37 % veškerého dostupného nektaru. Plantlife vypočítává, že osm kvetoucích pampelišek postačí k pokrytí základní energetické potřeby dospělého čmeláka. Který pak nemusí pojít hlady. Se 100 metry čtverečními nesečeného trávníku hravě uživíte 6 čmeláků, a ještě zbude dost pylu a nektaru pro vzácné včely pískorypky.
Škoda posekat. Foto | Trevor Dines / Plantlife
A co z toho budete mít? Zahradu posetou květy a bzučící hmyz. Což dnes není zrovna málo. Možná se vám to zalíbí natolik, že trávník ponecháte během „hladového“ května netknutý i napřesrok. Ostatně, většina účastníku Every Flower Counts tak učinila, a měli co dělat, aby tu záplavu zajímavých druhů rostlin spočítali. Sestříhané a pečlivě udržované trávníky ke staré dobré Anglii sice patří, ale přírodě je třeba pomáhat.
A někdy se prostě vyplatí přírodě pomáhat tím, co neděláte. Kampaně No Mow May se můžete zúčastnit i vy. Jen tím, že v květnu nenastartujete sekačku.
reklama
Radomír DohnalAutor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Veď super. Len sa v článku pozabudlo napísať, že tú kosačku už nebude treba štartovať vôbec, pretože samozberové záhradné kosačky vysokú trávu nezoberú . Na vysokú trávu je potrebná špeciálna budnová alebo lištová kosačka a pre nadšencov ručná kosa alebo výkonný motorový krovinorez. Základná otázka je potom čo spraviť s pokosenou trávou. Zvyčajne by sa v minulosti vyrobilo seno na kŕmenie zvierat. Na to ho treba obracať sušiť balíkovať alebo stavať kopy a potom odviezť niekam do stodoly. Alebo by sa dalo pridávať v rozumných množstvách do bioplynky. Prinajhoršom by sa mohlo kompostovať, ale určite nie na záhradke, pretože veľká tráva sa ťažko rozkladá. Alebo by sa mohlo páliť v spaľovni ak by dajaká bola nablízku. Páliť na kopách priamo v meste by asi nemalo veľký úspech medzi susedmi :-).
Odpovědět
Stačí u sekačky vyhodit koš, sekat na vyšší strniště, a podruhé už s košem na nižší strniště. A trávu není problém kompostovat.
Na rovinu - většina lidí na zahradě má víc nízko sečenou louku, než okrasný trávník. Takže kousek zahrady na vzdálenějším rohu nechat na odkvetení pampelišek (ne na vytvoření zralých semen), nemusí dělat problém.
Odpovědět
to tak je extrémy nejsou dobré ani v péči o trávník a nechat vyrůst jarní květenu je v podstatě i radost a na našem sídlišti se to děje už pět let a je to hezké vidět, že se rozšiřuje do okolí. V našem městě se seká až v polovině Června
Odpovědět
Záleží na tom aká je konštrukcia kosačky. Tá čo mám doma kosenie bez koša ako tak zvládne, ale tráva nesmie byť príliš vysoká. Tá čo s ňou kosím u rodičov bez koša nefunguje. U silnejších motorových kosačiek to snáď funguje lepšie.
Odpovědět
ono to je o vícero rovinách....když jsme bydleli v baráku se zahradou 1600m, tak jsme si vyrobili za komunistů kýblovku, protože nic nebylo na trhu, tak si každý musel poradit podle svého, to už dneska rozhodně není, jak čtu...dneska musí každý mít vše na míru jinak je v háji, dokonce i výšku trávy. Techokologie kýblovky byla jednoduchá...jeden řemen, motor a převodové soukolí, na kýbl obrácený k zemi a na něm kotouč s nabroušenými hroty a bralo to i desítky cm vysokou trávu navíc, to bylo dost vysoko, aby to nebralo drny. Lidi si zkrátka poradit dokázali dnes co není v Hobby marketech, tak to je už dneska pro lidi problém.
U spousty domů bylo i nějaké to hospodářství, takž konzumace trávy či sena bylo úplně v pohodě.
Co s posekanou trávou? co se nehodí jednomu, pomůže druhému. Dávat to na kompost je možné ale i ten kompost se musí provzdušňovat, není to o tom, že se to na něj kydne a je hotovo.
Odpovědět
Záleží na tom čo chceme. Ale ak poviem A, treba povedať aj B. Dnes nie je problém kúpiť príslušnú techniku, ale potrebujem mať na to vyčlenené financie.
To znamená pre mesto čo ide udržiavať kvitnúce trávniky, že jednorazovo nakúpim novú techniku, (alebo zvieratá) vyriešim projektovo čo sa udeje so vzniknutou biomasou a potom si vyčíslim koľko bude nový typ údržby stáť ročne.
Pre súkromníkov čo sú ochotní udržiavať trávniky vo forme kvitúcich lúk by sa dalo zohnať špeciálne zmesi na osev, brožúrka kde by bolo pár dobrých rád napríklad ako si nabrúsiť a nakuť kosu :-) a hlavne zabezpečiť odvoz biomasy.
Odpovědět
Přiznávám, že kompost v zimě neprovzdušňuji od doby, kdy jsem zjistil, že v něm zimují ježci, sršni a čolek.
Odpovědět
Co s vysokou trávou, která je kosena bubnovou sekačkou? Pod stromy, keře a mulčovat a mulčovat. Co zbude do kompostu...Pak zjistíte, že najednou je trávy nějak málo a na kompost se tráva neuloží a pod těmi stromy se rychle tratí (rozkládá) a stromy jsou v lepší kondici. To je ověřený příklad z praxe. Pravda musíte mít ty stromy, ale vždy je alternativa - kompost. Určitě není řešení to vyvážet do lesa či do potoka... A pak - vždy hledat cestu jak něco jde a ne jak nejde....Odměnou je nám kvetoucí ovocná zahrada s všemožnou havěti a vůni.
Odpovědět
Pokud jsou vyčleněny peníze na sečení trávníku(šíře 70 cm), pak každý rok přijde dvojice placených primitivů s benzínovou sekačkou a opakují seč dvakrát ročně, až se objeví písek a vojtěška, kterou jsem (za své) vysel, je konečně po třech letech jakožto škodlivý plevel zredukována na čtyři (teď půlmetrové) rostliny. Na písku se pak lépe vyjímají psí exkrementy.Letos dokonce na městském pozemku Odry vykácely i roubované ovocné stromy - jabloně, hrušně, švestky, myrobalány, jostu. Napřed mne ale upozornilo město, že výhradní právo na pozemek má právě ono, proto vím , že tak je to právě nejlepší. Akorát z pahýlů stromů vytéká míza, ale to je asi nějaký ekologický předpis a tomu já nerozumím.Hezky to vypadá...
Odpovědět
trošku rozumu postačí. neuškodí projet ob týden cestičku, aby se neumáčely boty a kalhoty, posekat místo pro stůl (jídelní či pingpongový), a zbytek sekat dvakrát ročně.
Odpovědět
Trávu rozhodně sekám sporadicky. Výsledkem je pravidelně ucpaná sekačka od trávy výšky 20 cm plus. Zase mi nehrozí žaloba sousedů na zaplevelení sousedních pozemků a jako majitel i podle zákona udržuji svou nemovitost. Možná mají v GB jinou trávu a zákony ?
Odpovědět
Úplně na féra: dneska se sekalo o stošest. Pampelišky začaly valem odkvétat, a upřímně, nenechám si všude do záhonů nalétávat semínka. Takové dobře zapadlé semínko uprostřed trsu, třeba, rozrazilu, které nenápadně vzejde... to už nikdo ven nedostane, aniž by nevzal i trvalku.
Ovšem s vyšším pojezdem to přežily sedmikrásky, divoké jahody, pomněnky i hluchavky, a bralo to hlavně trávu a odkvetlé pampelišky.
A letos čekám obrovskou úrodu kopretin na loučkách, které nechávám na zahradě roky.
Takže, ne že nesekat! Sekat, ale ve vhodnou dobu, s ohledem na okolí (kolem nás jsou pampeliškami žluté pastviny, takže nevidím smysl v tom, nechávat další na dvorku) a hlavně na vhodnou délku porostu.
No a v případě bršlice nebo agresivních travin... sekat, co to dá. :)
Výsledkem jsou pak ony různorodé travní porosty, od trávníčku po "vysokostébelné" louky (to je pak ale fakt na kosu nebo křoviňák), s výskytem právě oněch desítek druhů travin i bylin, ale i desítek druhů hmyzu a spoustou ptactva na pozemku. :) A bez zbytečných náletů z odkvetlých pampelišek. XD
Výzvu chápu, ale chce to i onen selský rozum a nějaké vědomosti. Celý květen nesekat, navíc právě dobou, kdy toho všude kvete nejvíc... budu se držet svého prověřeného postupu. :)
Odpovědět
Jako vždy jsem i v tomto hodně napřed a to díky ne zrovna chválihodné vlastnosti jakou je lenost. Dvůr sekám na max co jde sekačka zvednout protože to musím sbírat do koše tak ať je toho málo a zároveň to drží vodu takže nemusím zalévat. Zahrada se hned z jara poseká opravdu důsledně a pak už jen hranice pozemku a kde se chodí plus něco navíc. Tím vzniknou docela estetické ostrůvky vysoké trávy, většinou se to lidem líbí pokud to nejsou fanoušci golfové hole.
Odpovědět
Seču každých 14 dní asi půlku zatravněného "sadu" kolem domu na nízko mulčovací variantou sekačky (výhoz bez koše). Jde o cesty ke kompostu, do kůlny a bezprostřední okolí domu. Zbytek nechávám vykvést (zvonky, pampelišky, kopretiny, mateřídouška, prasetníky, chrastavce, vemeníky...) a následně kosím jako vysokou trávu křovinořezem (v pozdnějším létě). Získaný materiál používám jako mulč kolem stromů. Prstě z vysoké trávy kolem stromů vytvořím "udupané" kolečko. stromům se to docela líbí. Sousedi si musí zvyknout...
Odpovědět
Může mi někdo říct, co se to děj v okrasných zahradách s Picea pungens - semenáči i kultivary a v podstatě i s naším domácím smrkem. Rezavé loňské a starší jehličí, budoucí přeplození neb masivní kvetení apod. Vypadá to na rychlý úprk smrků z veřejné městské zeleně, zahrad, parků. Proč se proti tomu nezasahuje? Děkuji předem za odpověď.
Odpovědět
Údajně větší sucho, které ten smrk nedává. Picea pungens se masivně vysazoval v městech proto, že snášel mnohem vyšší emise než jiné dřeviny. Jenže v posledních létech je víc sucho, což tento mělce kořenící druh nesnáší a hyne.
Odpovědět
|
|