https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/houby-na-pribramsku-jsou-plne-olova.nejezte-je-radi-odbornici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Houby na Příbramsku jsou plné olova. Nejezte je, radí odborníci

28.6.2019 02:02 | PRAHA (Ekolist.cz)
To, že houby obsahují olovo, jednoduše nijak nepoznáte. Obsah olova se analyzuje v laboratoři. Obecně se dá říci, že nejvíce olova obsahují hřibovité houby, a v třeni (lidově řečeno noze) bývá až dvakrát větší množství než v klobouku.
To, že houby obsahují olovo, jednoduše nijak nepoznáte. Obsah olova se analyzuje v laboratoři. Obecně se dá říci, že nejvíce olova obsahují hřibovité houby, a v třeni (lidově řečeno noze) bývá až dvakrát větší množství než v klobouku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Jestli je v České republice místo, kam určitě nejít na houby, pak je to Příbramsko. Ne že by tam nerostly, naopak, ale houby v okolí tamější Kovohuti obsahují tak vysoké množství olova, kadmia, stříbra a zinku, že by je nikdo neměl jíst. Z místních hub nejvíce olova obsahují oblíbené hřiby.
 

Vysoké koncentrace kovů zanechala v půdě tradice těžby a zpracování olovnato-stříbrných rud a recyklace akumulátorů. Z půdy přecházejí kovy do hub a z nich potom do lidského těla, kde se mohou hromadit. V bezprostřední blízkosti příbramské Kovohuti proto nelze houbaření vůbec doporučit.

Olovo v lidském těle ovlivňuje krvetvorbu, nervovou soustavu, imunitní systém, trávení i reprodukci. „Šedesáti kilovému člověku stačí k překročení týdenního přípustného limitu, daného Světovou zdravotnickou organizací, jedna porce houbového jídla,“ upozorňuje na vysokou koncentraci olova v houbách v kontaminované oblasti Vladislav Chrastný, profesor České zemědělské univerzity.

„V bezprostřední blízkosti Kovohuti, v humusovém lesním půdním horizontu dosahuje koncentrace olova okolo 35 g na kg půdy. To je skutečně enormní množství,“ varuje Chrastný. „Je to potřeba brát jako starou ekologickou zátěž. Současná nápravná opatření jsou vysoce účinná a Kovohuť nyní není významným zdrojem emisí olova v regionu,“ dodává.

Olovo je lidstvu známo po tisíciletí, díky jeho poznaným toxickým vlastnostem je ale jeho použití v současnosti omezené. Největším původcem olova jsou kovohutě. Při zpracování železa a baterií se olovo uvolňuje do atmosféry a odtamtud se dostává zpět na zemský povrch, do půdy. Lidé jsou mu vystaveni především při vdechování prachových částic anebo při požití.

Výsledek zjišťování starých zátěží znečištění lesního humusu  olovem kolem kovohutí Příbram, 1998.
Výsledek zjišťování starých zátěží znečištění lesního humusu olovem kolem kovohutí Příbram, 1998.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Odbor Biomonitoringu, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice

Olovo v půdě zůstává velmi dlouho, a to právě v nejsvrchnější vrstvě půdy, takže se do těl hub vstřebává i teď, přestože oblast byla největší ekologické zátěži vystavena v 70. letech 20. století. Martin Mihaljevič, ředitel Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů na Přírodovědecké fakultě UK uvádí, že olovo v půdním profilu klesne za rok v průměru o tři milimetry. „Za posledních 40 let se tedy dostalo přibližně do dvanácticentimetrové hloubky,“ říká Mihaljevič.

Nejvíce olova obsahují hřiby, mezi nimi vede hřib smrkový, hřib hnědý a suchohřib babka. Olovo se koncentruje především v třeni houby. Olovo je totiž málo mobilní, a proto po absorpci z půdy v houbě už moc necestuje.

Limit na obsah olova ve volně rostoucích houbách je v České republice 10 mg na kg sušiny, V EU jsou to jen 3 mg olova na kg suché váhy. Jenže koncentrace olova v běžně sbíraném hřibu smrkovém na Příbramsku je až sedmnáctkrát vyšší než je český limit, a pětapadesátkrát vyšší než limit evropský, uvádí ve studii na toto téma Michael Komárek, Vladislav Chrastný a Jana Štíchová.

Pokud tedy vážíte kolem 60 kg a připravili byste si jídlo jen z hřibu smrkového, jehož porce je průměrně 300 g, překročíte maximální limit na olovo po jedné až dvou porcích. Pokud byste použili babku a hřib hnědý, překročíte přípustný limit po dvou až třech porcích.

To, že houby obsahují olovo, jednoduše nijak nepoznáte. Obsah olova se analyzuje v laboratoři. Obecně se dá říci, že nejvíce olova obsahují hřibovité houby, a v třeni (lidově řečeno noze) bývá až dvakrát větší množství než v klobouku.

Proč s tím nikdo nic neudělá?

Odborníci se shodnou, že sbírání hub na Příbramsku by mělo být omezeno. Není ale jasné, jak to zařídit. V pátrání po zodpovědných úřadech oslovila redakce Ekolistu obec Příbram, Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje, Státní zdravotní ústav a Ministerstvo životního prostředí ČR. Ptali jsme se, kdo by měl podniknout konkrétní kroky k ochraně veřejného zdraví a zda se úřady již touto problematikou zabývaly.

Ani jedna z institucí vysoký obsah olova a kadmia v houbách neřešila. Sběr hub a lesních plodů pro vlastní potřebu není v lesích nijak omezený, na základě lesního zákona může do lesa vstupovat kdokoliv a lesní plody sbírat.

Výsledek sledování znečištění lesního humusu olovem, 2010.
Výsledek sledování znečištění lesního humusu olovem, 2010.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Odbor Biomonitoringu, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice

„Ve Středočeském kraji nezaznamenala naše krajská hygienická stanice žádný podnět na zdravotní obtíže po konzumaci volně rostoucích hub v blízkosti Kovohuti na Příbramsku,” odpovídá Dana Šalamounová z KHS Středočeského kraje.

Odbor životního prostředí v Příbrami tento problém také neřešil a nebyl mu známý, přestože se o něm poměrně hojně psalo již před sedmi lety. Petr Walenka z odboru životního prostředí tak bral teprve náš dotaz jako podnět k řešení. „V mezích možností a kompetencí se věcí budeme zabývat. Domníváme se ale, že případné omezení sběru není v možnostech jednotlivých obcí,“ říká Walenka.

Irena Řehůřková z oddělení analýzy bezpečnosti potravin na Státním zdravotním ústavu považuje za odpovědný úřad právě obecní úřad. „Měl by se tím zabývat odbor životního prostředí a najít nejlepší způsob, jak sdělit občanům, že houby obsahují vysoké množství olova a kadmia, a jaké nebezpečí pro zdraví to představuje,“ říká Řehůřková.

Pokud chcete sbírat houby, ale zůstat zdraví, nesbírejte a nejezte ty z okolí příbramské Kovohuti.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist