https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/podivejte-se-jak-se-dela-vertikalni-zahrada-a-pustte-se-do-toho-taky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podívejte se, jak se dělá vertikální zahrada - a pusťte se do toho taky

18.4.2016 01:19 | PRAHA (Počítáme s vodou)
Zelená stěna zdobí plochu cca 7,5 m2 východní stěny učiliště a slouží učňům jako další pěstební plocha. Zároveň jim poskytuje skvělou možnost osvojit si péči o tento inovativní druh městské zeleně.
Zelená stěna zdobí plochu cca 7,5 m2 východní stěny učiliště a slouží učňům jako další pěstební plocha. Zároveň jim poskytuje skvělou možnost osvojit si péči o tento inovativní druh městské zeleně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V roce 1991 přišel francouzský botanik a designér Patric Blanc s inovativní myšlenkou vertikálních zahrad, které umožňují druhově různorodé ozelenění fasád. Ve Francii a v dalších evropských zemích je již vertikálních zahrad realizovaná celá řada, ale do České republiky tento trend proniká jen velmi pomalu. Podívejte se, jak vznikala ukázková vertikální zahrada v zahradnickém učilišti pro žáky s více vadami v Komořanech – a inspirujte se.
 

Zelená stěna zdobí plochu cca 7,5 m2 východní stěny učiliště a slouží učňům jako další pěstební plocha. Zároveň jim poskytuje skvělou možnost osvojit si péči o tento inovativní druh městské zeleně.

Konstrukce vertikální zahrady

Systémů pro vertikální zahrady existuje vícero. Pro tento projekt byl použit systém vyvinutý Zuzanou Klusovou ze společnosti Čarokvěty, která je hlavní průkopnicí vertikálních zahrad v ČR. Systém se skládá ze tří hlavních částí, nosná konstrukce, vegetačního panelu a zavlažovacího zařízení.


reklama


Konstrukce vertikální zahrady je samonosná. Právě probíhá instalace horního vegetačního panelu.
Konstrukce vertikální zahrady je samonosná. Právě probíhá instalace horního vegetačního panelu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Nosná konstrukce

Vertikální zahrady lze zavěšovat přímo na fasády domů, pokud to jejich konstrukce a způsob provedení fasády dovoluje. Budova učiliště je však starší dřevostavbou, navíc doplněnou novým zateplovacím systémem, takže byla zvolena samonosná konstrukce, zcela nezávislá na konstrukci budovy. Je tvořena ocelovými profily ukotvenými v zemi do betonových patek. Mezi konstrukcí a budovou je ponechána mezera, aby tento prostor větral a nedocházelo k vlhnutí fasády.

Vegetační panel

Vegetační panel je hlavním komponentem vertikální zahrady. Jedná se o systém kapsiček z geotextilie podložených tuhou deskou. Tento panel dodává firma Čarokvěty jako technologický celek. Po upevnění panelu na nosnou konstrukci se jednotlivé kapsičky plní anorganickým substrátem a do substrátu se sázejí sazenice rostlin. Přibližný počet kapsiček je asi 45 na m2, ale tento počet se může měnit podle velikosti kapsiček. V našem případě je velikost kapes různorodá, což umožňuje značnou variabilitu co do druhu rostlin i způsobu osázení: ve větších kapsách mohou rostliny růst v celých trsech.

Vegetační panel je připravený pro naplnění substrátem a vysázení rostlin.
Vegetační panel je připravený pro naplnění substrátem a vysázení rostlin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zavlažovací systém

Výhodou vertikálních zahrad je, že nezabírají cennou plochu ve vodorovném směru. Vertikálnost je však zároveň jejich nevýhodou. Vzhledem ke svislé orientaci takto tvořeného „záhonu“ a jeho umístěním pod přesahem střechy nemohou rostliny dobře využívat vláhu ze srážek. Vertikální zahrada je tedy opatřena automatickým závlahovým systémem. Aby naplňovala ideály udržitelného hospodaření s vodou, je vhodné použít spíš než vodu pitnou vodu dešťovou. Dešťová voda je pro zalévání rostlin vhodnější i z hlediska jejího složení.

K čemu je dobrá zeleň vertikálních zahrad?

Pozitivní vliv zeleně na mikroklima měst je nesporný a citelný. Zeleň je schopná díky odparu vody tlumit letní teplotní výkyvy, udržuje přirozenou vlhkost půdy i vzduchu a má schopnost zachycovat z ovzduší různé škodlivé plyny i prach. Ve městech se však často potýkáme s tím, že přes veškeré úsilí nenacházíme dostatek místa pro vytváření zelených ploch. Mnohé ulice jsou příliš úzké, než aby zde mohl být kromě chodníku a vozovky ještě zelený pás. Vysazení stromů zase bývá komplikováno možnou kolizí s inženýrskými sítěmi vedenými nad zemí i pod zemí. Umístění zeleně na střechy stávajících domů bývá složité, protože budovy jsou staré a přidanou zátěž by neunesly. Přesto existuje další možnost – umístění zeleně na fasády domů.

Na pozemku učiliště byla tedy vybudována podzemní nádrž, ve které se shromažďuje dešťová voda ze střechy budovy a používá se pak nejen k zavlažování vertikální zahrady, ale také k zalévání ostatních klasických záhonů. Čerpadlo vytlačuje vodu z nádrže do kapkovací trubičky, procházející vegetačním panelem a přivádějící vodu rostlinám. Frekvence a délka zavlažovacích cyklů je řízena čidlem vlhkosti umístěném ve vegetačním panelu a napojeným na řídící jednotku. Vlhkostní čidlo je doplněno ještě čidlem teploty, které brání tomu, aby se zavlažování spustilo, pokud by teploty v panelu mohly klesnout pod bod mrazu.

Vzhledem k tomu, že rostliny rostou v anorganickém substrátu, je někdy třeba přidat do závlahové vody trochu hnojiva. Alternativou je přisypávat klasické hnojivo (kompost nebo koňský hnůj) do jednotlivých kapsiček podle potřeb rostlin, které v nich rostou. Vertikální zahradu je třeba zavlažovat celkem intenzivně, jelikož voda se v ní drží hůře, než ve vodorovně orientovaném záhonu. Neustále samospádem stéká dolů a odchází pryč. Je tedy vhodné ji zachytávat a vracet do nádrže.

Vhodné rostliny

Exteriérových vertikálních zahrad je zatím v ČR pomálu. Není tedy k dispozici příliš zkušeností s tím, které rostliny budou na vertikální zahradě ve zdejších klimatických poměrech a při konkrétní orientaci ke světovým stranám nejlépe prosperovat a jak o vertikální zahradu nejlépe pečovat.

Osazování rostlinami proběhlo zejména rukama žáků a učitelů učiliště a účastníků veřejného workshopu. Do vyšších částí vertikální zahrady, kam je třeba vylézt po žebříku, byly umístěny rostliny méně náročné na údržbu a na vláhu, protože tato část bude nejsušší. Ve spodních částech byly vysazeny různé rostliny a počítá se s častou údržbou, doplňováním a případně nahrazováním rostlin. Učni mají v plánu vyzkoušet, zda je možné ve vertikální zahradě zeleninu a bylinky. Tak jim držme palce, ať se mohou brzy pochlubit bohatou sklizní.



reklama

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

vertikální zahrada

předchozí    další
Horní část vertikální zahrady osázela Zuzana Klusová suchomilnými a bezúdržbovými rostlinami.
Horní část vertikální zahrady osázela Zuzana Klusová suchomilnými a bezúdržbovými rostlinami.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Horní část vertikální zahrady osázela Zuzana Klusová suchomilnými a bezúdržbovými rostlinami.
Žáci učiliště pomáhají při sázení rostlin do vertikální zahrady. Každý si může vytvořit vlastní kapsičku s rostlinami dle svého výběru. O svoji kapsičku pak bude pečovat, aby květiny prosperovaly.
Rostliny připravené pro zasazení do vertikální zahrady.
V případě vertikálních zahrad se nápadům meze nekladou
Obrázky ze sukulentů
Vertikální zahrada vytvořená pomocí palety
Vertikální zahrada
Vertikální zahrada v paletě
Další informace |
Článek vznikl v rámci projektu Počítáme s vodou. V případě dotazů kontaktujte poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.
Marie Nehasilová
Autorka je poradkyně projektu Počítáme s vodou.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (2)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

19.4.2016 04:14
rád bych věděl jaké asi tak můžou být náklady na napsání nějakého toho článku, když tady máte políčko k vyplnění a " darování " peněz k jako napsání nového článku.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

19.4.2016 11:10 Reaguje na radim buffalo tobias
Honoráře za články se u nás pohybují od 300 Kč do cca 1500, záleží na rozsahu a náročnosti tématu. (To jsou honoráře pro externí spolupracovníky. Náklady na článek kmenového redaktora/redaktorky vyčíslit neumím, protože kromě psaní dělají hromadu další práce, která není přímo vidět.)
K tomu je potřeba započítat čas editora, který článek připraví k vydání, případně vyhledá (což zabere od minut do hodin času) a upraví fotky.
Ročně od čtenářů dostaneme asi 60 tisíc Kč, což není ani desetina celkových nákladů serveru Ekolist.cz. Jsou to nicméně pro nás důležité peníze, protože nám na rozdíl třeba od grantových prostředků dávají naprostou svobodu, za co je vyplatíme.
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist