Podívejte se, jak se dělá vertikální zahrada - a pusťte se do toho taky
Zelená stěna zdobí plochu cca 7,5 m2 východní stěny učiliště a slouží učňům jako další pěstební plocha. Zároveň jim poskytuje skvělou možnost osvojit si péči o tento inovativní druh městské zeleně.
Konstrukce vertikální zahrady
Systémů pro vertikální zahrady existuje vícero. Pro tento projekt byl použit systém vyvinutý Zuzanou Klusovou ze společnosti Čarokvěty, která je hlavní průkopnicí vertikálních zahrad v ČR. Systém se skládá ze tří hlavních částí, nosná konstrukce, vegetačního panelu a zavlažovacího zařízení.
Nosná konstrukce
Vertikální zahrady lze zavěšovat přímo na fasády domů, pokud to jejich konstrukce a způsob provedení fasády dovoluje. Budova učiliště je však starší dřevostavbou, navíc doplněnou novým zateplovacím systémem, takže byla zvolena samonosná konstrukce, zcela nezávislá na konstrukci budovy. Je tvořena ocelovými profily ukotvenými v zemi do betonových patek. Mezi konstrukcí a budovou je ponechána mezera, aby tento prostor větral a nedocházelo k vlhnutí fasády.
Vegetační panel
Vegetační panel je hlavním komponentem vertikální zahrady. Jedná se o systém kapsiček z geotextilie podložených tuhou deskou. Tento panel dodává firma Čarokvěty jako technologický celek. Po upevnění panelu na nosnou konstrukci se jednotlivé kapsičky plní anorganickým substrátem a do substrátu se sázejí sazenice rostlin. Přibližný počet kapsiček je asi 45 na m2, ale tento počet se může měnit podle velikosti kapsiček. V našem případě je velikost kapes různorodá, což umožňuje značnou variabilitu co do druhu rostlin i způsobu osázení: ve větších kapsách mohou rostliny růst v celých trsech.
Zavlažovací systém
Výhodou vertikálních zahrad je, že nezabírají cennou plochu ve vodorovném směru. Vertikálnost je však zároveň jejich nevýhodou. Vzhledem ke svislé orientaci takto tvořeného „záhonu“ a jeho umístěním pod přesahem střechy nemohou rostliny dobře využívat vláhu ze srážek. Vertikální zahrada je tedy opatřena automatickým závlahovým systémem. Aby naplňovala ideály udržitelného hospodaření s vodou, je vhodné použít spíš než vodu pitnou vodu dešťovou. Dešťová voda je pro zalévání rostlin vhodnější i z hlediska jejího složení.
K čemu je dobrá zeleň vertikálních zahrad?
Pozitivní vliv zeleně na mikroklima měst je nesporný a citelný. Zeleň je schopná díky odparu vody tlumit letní teplotní výkyvy, udržuje přirozenou vlhkost půdy i vzduchu a má schopnost zachycovat z ovzduší různé škodlivé plyny i prach. Ve městech se však často potýkáme s tím, že přes veškeré úsilí nenacházíme dostatek místa pro vytváření zelených ploch. Mnohé ulice jsou příliš úzké, než aby zde mohl být kromě chodníku a vozovky ještě zelený pás. Vysazení stromů zase bývá komplikováno možnou kolizí s inženýrskými sítěmi vedenými nad zemí i pod zemí. Umístění zeleně na střechy stávajících domů bývá složité, protože budovy jsou staré a přidanou zátěž by neunesly. Přesto existuje další možnost – umístění zeleně na fasády domů.
Na pozemku učiliště byla tedy vybudována podzemní nádrž, ve které se shromažďuje dešťová voda ze střechy budovy a používá se pak nejen k zavlažování vertikální zahrady, ale také k zalévání ostatních klasických záhonů. Čerpadlo vytlačuje vodu z nádrže do kapkovací trubičky, procházející vegetačním panelem a přivádějící vodu rostlinám. Frekvence a délka zavlažovacích cyklů je řízena čidlem vlhkosti umístěném ve vegetačním panelu a napojeným na řídící jednotku. Vlhkostní čidlo je doplněno ještě čidlem teploty, které brání tomu, aby se zavlažování spustilo, pokud by teploty v panelu mohly klesnout pod bod mrazu.
Vzhledem k tomu, že rostliny rostou v anorganickém substrátu, je někdy třeba přidat do závlahové vody trochu hnojiva. Alternativou je přisypávat klasické hnojivo (kompost nebo koňský hnůj) do jednotlivých kapsiček podle potřeb rostlin, které v nich rostou. Vertikální zahradu je třeba zavlažovat celkem intenzivně, jelikož voda se v ní drží hůře, než ve vodorovně orientovaném záhonu. Neustále samospádem stéká dolů a odchází pryč. Je tedy vhodné ji zachytávat a vracet do nádrže.
Vhodné rostliny
Exteriérových vertikálních zahrad je zatím v ČR pomálu. Není tedy k dispozici příliš zkušeností s tím, které rostliny budou na vertikální zahradě ve zdejších klimatických poměrech a při konkrétní orientaci ke světovým stranám nejlépe prosperovat a jak o vertikální zahradu nejlépe pečovat.
Osazování rostlinami proběhlo zejména rukama žáků a učitelů učiliště a účastníků veřejného workshopu. Do vyšších částí vertikální zahrady, kam je třeba vylézt po žebříku, byly umístěny rostliny méně náročné na údržbu a na vláhu, protože tato část bude nejsušší. Ve spodních částech byly vysazeny různé rostliny a počítá se s častou údržbou, doplňováním a případně nahrazováním rostlin. Učni mají v plánu vyzkoušet, zda je možné ve vertikální zahradě zeleninu a bylinky. Tak jim držme palce, ať se mohou brzy pochlubit bohatou sklizní.
Líbí se Vám článek? Přispějete na další?
reklama
vertikální zahrada
předchozí další 
Další informace |
Dále čtěte |
Jak (ne)řezat ovocné stromy?
Chcete mít kořenovou čistírnu odpadních vod? Přečtěte si, co vás čeká
Nemáte zahradu ani sad? Nevadí, vyrazte na-ovoce.czOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
radim buffalo tobias
19.4.2016 04:14K tomu je potřeba započítat čas editora, který článek připraví k vydání, případně vyhledá (což zabere od minut do hodin času) a upraví fotky.
Ročně od čtenářů dostaneme asi 60 tisíc Kč, což není ani desetina celkových nákladů serveru Ekolist.cz. Jsou to nicméně pro nás důležité peníze, protože nám na rozdíl třeba od grantových prostředků dávají naprostou svobodu, za co je vyplatíme.
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
