https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/premyslite-kam-v-otevrene-krajine-sazet-stromy-zkuste-se-preptat-spravcu-silnic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přemýšlíte, kam v otevřené krajině sázet stromy? Zkuste se přeptat správců silnic

29.5.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Silniční lemy sice nejsou coby biokoridory, tepny života pro migrace bezobratlých, obratlovců i rostlin vyloženě výhra, ale nic moc lepšího nemáme.
Silniční lemy sice nejsou coby biokoridory, tepny života pro migrace bezobratlých, obratlovců i rostlin vyloženě výhra, ale nic moc lepšího nemáme.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Hledání vhodných pozemků pro výsadbu zeleně v otevřené krajině, té intenzivně obhospodařované, občas připomíná dilema tzv. studentského sexu. V zásadě jde o to, že máte ohromnou chuť něco udělat, dokonce máte i s kým, ale prostě nemáte kde. Rodiče jsou doma, vlastní byt ještě nemáte a pokud bydlíte na internátu, tak jeho provozní řád žádnému řádění nepřeje. S vysazováním stromů a keřů to může být podobné. Máte k dispozici nářadí, sazeničky, nechybí vám elán a chuť. Jen nemáte místo. Kde ho hledat?
 

Potěšující radou je, že nemusíte úplně znovu objevovat Ameriku. Obnova liniových prvků zeleně v krajině totiž teoreticky možná je a jisté pozemky se k tomu přímo nabízejí. Chce se to jen slušně zeptat jednoho z největších správců takových pozemků: Správy a údržby silnic. Ano, přesně toho podniku, který nám většinou slouží jako terč vtipů. Zvlášť, když napadne první sníh. Pravdou je, že v ranku své působnosti mají skoro 56 000 kilometrů silniční dopravní sítě, napříč celou naší zemí. A od myšlenky, že koridory vedoucí automobilovou dopravu by mohly zrovna tak být i koridory doplňkové zeleně, není daleko. Ostatně, projekt Motýlích dálnic, o kterém jsme již psali, je v tomhle ohledu pořádnou inspirací.

Kde vlastně končí cesta?

Do startu jsem se zeptal Milana Macháčka, provozního náměstka ředitele Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, kde vlastně končí silnice. „Za silnici určitě nelze považovat jen „asfalt“, po kterém jezdí vozidla,“ odvětil. A dodal k tomu i značně zjednodušené vysvětlení pro zvědavé laiky. „V průtazích obcí je těleso silnice ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů. Mimo zastavěné území je těleso silnice tvořeno vozovkou, obvykle dvěma jízdními pruhy, plus zpevněnými nebo nezpevněnými krajnicemi, svahy násypů nebo silničními příkopy.“ Ano, zní to hodně banálně, ale není.

Luční pásy kolem asfaltu v Británii.
Luční pásy kolem asfaltu v Británii.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jde právě o to malé „plus“, vymezující prostor, kam až sahá pravomoc Správy a údržby silnic. Je k tomu i názorný obrázek, bohatší o informaci, že k ochraně silnic mimo souvisle zastavěné území slouží silniční ochranné pásmo, které u silnic II. a III. tříd tvoří prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 metrů a ve vzdálenosti 15 metrů od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu. Uspořádání se samozřejmě odvíjí od kategorie silnice a místních poměrů, mohli bychom odkázat na příslušné normy (ČSN 73 6101, 73 6102, 73 6114, 73 6201). To už citujeme ze zákona o pozemních komunikacích. Což, uznávám, není zrovna zábavné počtení. Je ale praktické. Zjistíme tak totiž, že potenciálního prostoru pro výsadbu určité zeleně je tu víc než dost. Podél desítek tisíc kilometrů našich silnic.

Silniční vegetace? Užitečná a žádaná

Představte si třeba typickou jihomoravskou okresku. Zabodněte do jejího prostředku kolík, natáhněte pásmo… (nic z toho prosím skutečně nedělejte, jezdí tu auta). A většinou patnáct metrů na každou stranu „je to jejich“. A jsme zase u toho, slušně se zeptat: protože byste s oživením zeleně ve svém okolí mohli začít právě na jejich pozemku. Co je k tomu zapotřebí?

Mít plán, dobré podklady, vzájemnou dohodu, smlouvu. Počítat s asi milionem možných variant a dělat na své straně bezpočet ústupků. Počítat třeba s tím, že se upíšete k následné péči (protože aby to rostlo, musí to někdo v horkém létě pozalévat. Sadit je brnkačka, udržovat je větší dřina). Protože silničářům, jak název napovídá, jde v první řadě o silnice. Je to jejich práce, za zlé jim to mít nemůžeme. To do nich se zase budou pouštět řidiči a nezapomínejme, že bezpečnost provozu tu má absolutní prioritu. Strom je považován za pevnou překážku, což množství smutných křížků podél našich cest dost podtrhuje. Sami silničáři ale dobře vědí, že vegetace může být i přínosem.

„Silniční vegetace slouží zejména k optickému vedení řidičů, k ochraně proti jejich oslnění, k ochraně silnic proti účinkům větru a sněhu, k zabránění větrné a vodní erozi svahů a jinak nezpevněných ploch zemního tělesa,“ říká Macháček. „Ano, ke zlepšení biologických a hygienických poměrů v okolí silnice, ke snížení negativních projevů silničního provozu a v neposlední řadě k nenásilnému začlenění silnice do krajiny.“

Kolem asfaltu mohou být stromy i luční pásy. Ilustrační snímek s Velké Británie.
Kolem asfaltu mohou být stromy i luční pásy. Ilustrační snímek s Velké Británie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Štěstí končí za třetí brázdou

Oni to vědí a mají pozemky - my máme sazeničky, nabroušené rýče a elán. To už skoro vypadá jako plán, ne? Pan inženýr Macháček navíc zmiňuje, že: „Dle místních poměrů by měly být obnoveny silniční příkopy, popřípadě silniční aleje. Znovu přitom narážíme na bezpečnost, stromy a keře nesmí tvořit překážku silničního provozu…“. Asi si v tom dokážeme vzájemně pomoci a nemusíme hned sázet dubovou hradbu. Jsou tu i střední varianty, od malých křovin po travnaté luční lemy. Chceme jen trochu zelenější okolí silnic v otevřené a notně vyprahlé krajině. V souladu s normami, šlo by to? Šlo. Ne všude, ne za všech okolností, ale šlo. Takže provozní náměstek ředitele SÚS JMK nakonec potvrzuje: „Ano, někde by dokonce mohl vzniknout prostor pro výsadbu silniční vegetace.“

Máme vyhráno? Po stránce praktického příkladu a možné inspirace pro čtenáře s chutí vracet zeleň do krajiny ano. Pokud přemýšlíte, kam v otevřené krajině sadit, zeptejte se slušně silničářů. Z hlediska ochrany přírody by to mohli být zatraceně užiteční partneři. Situaci komplikuje něco jiného. Má to čtyři kola, stojí to tolik co nejnovější Mercedes a kraválem to vzbudí celou ves. Co? Traktory zemědělců, respektive zemědělských podniků, které si minimálně z pozemků SÚS JMK vydatně ukusují. Když naměříte těch 15 metrů kolmo na osu vozovky, stojíte v lepším případě za třetí brázdou pole. Pole, které by mělo být o hezkých pár metrů dál. A to je problém.

Místo kritiky třeba nabídka spolupráce?

Silniční lemy sice nejsou coby biokoridory, tepny života pro migrace bezobratlých, obratlovců i rostlin vyloženě výhra, ale nic moc lepšího nemáme. Pokud ale někdo radlicí vytrvale zabírá až k asfaltu, mizí i to užitečné málo. Pozemky v gesci SÚS, potenciální prostor pro naše ozeleňovací plány. „Nedotčené plochy lemů by SÚS uvítala a pokud někdo oře až do příkopu, tak opravdu rádi nejsme,“ říká Macháček. „Je to prostě nešvarem osob zemědělsky hospodařících, že obdělávají i příslušenství silnice, zejména silniční příkopy; neb zde absentuje přirozená zábrana - silniční vegetace.“ A jsme zase na začátku.

Silničáři by nejspíš docela rádi udrželi lemy silnic nedotčené a nám by se hodilo, kdyby byly navíc aspoň trochu zelené, s nějakou příhodnou vegetací. V tom bychom dokázali najít společnou řeč. Stejně jako v tom, že je zapotřebí zemědělským podnikům v otevřené krajině třeba vytýčit nějaké hranice, za které – ať už v zájmu bezpečnosti silničního provozu, nebo životního prostředí – nesmí. Pomoci by tomu mohla optimální silniční vegetace, do jejíž výsadby a údržby se, když už máme tolik energie, můžeme sami zapojit. Možná by se hodilo přestat vnímat silničáře, respektive institut Správy a údržby silnic, jako zdroj problémů, ale spíš příhodné partnery k řešení.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pa

PavelA

29.5.2020 07:40
Správců silnic ve svém okolí bych se spíš zeptal proč nejsou schopni ani ochotni udržovat/odborně/staré stromy,zejména ovocné,u silnic a proč nechají uschnout novou výsadbu u opravovaných úseků/Trutnovsko/.

Další věc týkající se stromů u silnic je určení vlastnictví.Pokud jde o údržbu,nejsou ničí,avšak jakmile si lidé začnou sbírat ovoce,stromy najednou vlastníka mají.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

31.5.2020 12:55
Podle mě stromy u cest nemají v mnoha případech co dělat. Jsou nebezpečné tím, že omezují výhled a v případě, když vozidlo opustí vozovku představují veliké riziko. Na druhé straně na rovných, přehledných úsecích a hlavně na dálnicích, všude tam, kde to nebrání výhledu jsou více než žádané. Kromě toho, že zachybují prach, vyrábějí kyslík, jsou vynikající protihlukovou zábranou.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

31.5.2020 17:18 Reaguje na Stanislav Chytrý
Ta stromořadí koem silnic rozhodně nebezpečná nejsou !! To spíše ti řidiči jež mají problém se udržet v jízdním pruhu silničního směru jízdy.Doba kdy stromořadí byla součástí cest je dávnou minulostí. Od šedesátých let minulého století se většina větrolamů přesunula za silniční příkopy. Takže JÁ souhlasím Pavlem A.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

31.5.2020 17:29 Reaguje na Krejcar Stanislav
Možná by mohla SUS zveřejnit spolupráci s obecními zastupitelstvy obcí a měst . Doba se změnila, a drobnochovatelé nemají údržbu příkopů a stromořadí v pronájmech. SUS průklesty a ošetření alejových stromořadí nedělá. A bordel po klátilech moštáku také nikdo neuklízí , sekací technika sus si s příkopovým bordelem většinou poradí díky síle zařízení. Rozhodně se nedá říci , že čechomoravané jsou v 21.století homo ...... moudrý !! Ještě jedna pozámka - krajinná příroda nemusí být nas všech jako za socialismu, jsou přírodní plochy jež jsou soukromým majetkem případně obecním majetkem obcí a měst, takže opravdu nejde sázet kam se vám zlíbí. Pokud nejste eko sqotery s rudou knížkou minulosti.
Odpovědět

Jan Škrdla

31.5.2020 21:00
Pokud se podíváte do katastrální mapy, zjistíte, že pozemek silnice často končí za příkopou, popř. nad patou náspu, a stromořadí pak tvoří hranici pozemku. To co je za, je v katastru vedeno jako orná půda a je předmětem zemědělského pachtu. Ideálním řešením byl výkup těchto pozemků, nebo úprava hranice při pozemkových úpravách (asi proveditelnější).

Za důležité považuji provádět postupnou obnovu alejí. Za suché a havarijní stromy, které se pokácí vysadit nové, a ty udržovat (mulč, zalévání, výchovný řez, aj.). Pokud se stromořadí vykácí úplně, tak se těžko vysazuje, zvláště po dlouhé době.
Odpovědět
JH

Jaroslav Hřib

2.6.2020 16:58
:) před 3mi lety jsem oslovil SUS s tím,že bych chtěl vysadit nějaké stromy v určitém úseku.Zaměstnanec SUS mi po půl roce odvětil,že neměl čas se tomu věnovat ale že bude a že mám zkusit vytipovat úuseky silnice kde bych chtěl sázet.Slíbil,že se pokusí zorganizovat policii,ekology ajiné úřady a pohnem se.Já plný naděje jsem označil úseky kde pamatuju stromořadí a kde silničáři postupně stromy bez náhrady kácejí....no a nic.Nic se neděje,no a než čekat tak jsem vysadil pár stromů na přehledném úseku a ....silničáři je postupně při sečení trávy zabíjejí...
Odpovědět

Jan Škrdla

3.6.2020 22:59 Reaguje na Jaroslav Hřib
Vhodné je použít ohranu kmene, např. tubus a ukotvit stromky ke kůlu (lati). Kromě toho, že chrání stromky proti okusu a vytloukání, je tubus vidět z dálky. Pokud nejsou sekáčí trávy hovada, tak se stromkům vyhnou. Pokud to nepomůže, tak zbývá místo kůlu použít roxor nebo trubku.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

3.6.2020 22:21
Před lety cestář opravoval cesty prašné i štětové, a v potu tváře vyrovnával vzniklé vyjeté koleje vozy za deště a nepohody, v horku a slunci, a uvítal možnost mít v zeleni, po obou stranách doprovázející komunikace mezi městy svůj odpočinek. Nejednou sesbíral švestky, třešně, jablka a byl rád za občerstvení. Dávno tomu. Mezitím se začalo spěchat. Místo křoví zastavující sníh se začaly používat sněžné zábrany, aleje stromů se vykácely, úseky se vyrovnaly, silničář opravuje pomocí stabní firmy a nabob jezdí stejně SUV s 4x4 a diferenciálem, čičmunda si rozbíjí svoji pastičku na výtlukách asfaltu, který se látá a látá. Tomu se říká pokrok.
Místo komunikace píšeme SMS, povídáme přes MSN, ICQ, sledujeme #hashtag, jsme on-line a in, u přemýšlení provozujeme multitasking, a pak to tak vypadá.
A když jedinec si takový nešťastný způsob žití uvědomí, i chce se účastnit zlepšení, brzy zjistí, že mu to systém nedovolí.
Mezitím vyroste další generace. Nezatížená vzpomínkami sentimentálních outsiderů. A pak teprve nastane důvod, proč nemít v lásce ty, kteří pojmenovali problém.

Řešení je. Návrat k žití v souladu s přírodou. A hovoří se o tom dlouho. Jen hovoří.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

3.6.2020 22:26
To, co jsem popsal v předchozím, se jmenuje frustrace. Nikoliv moje.
<rýpal lesní>
Odpovědět
JK

Jakub Kašpar

4.6.2020 12:37
Proč tedy silničáři ty stromy kácí a většinou za ně nové sami nesází? To pan Macháček neříkal?
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.6.2020 13:33 Reaguje na Jakub Kašpar
Nejspíš proto Jakube, že se jim bez stromů lépe mechanismy seče tráva. Dřív na mez vylezl starej Fousek a podle dohody si nasekl pro králíky, pohrabal a pak na káře či vozu odvezl.
No a to, co se vysází pak sežne ten mechanismus při motorizovaném způsobu.
Pokud ti to připadne jako nesmysl, neděs se, nesmysl to je. V rozhodování lidí je spousta nesmyslů, a většinou se jim vymstí.
Dřív byla odrazná sklíčka na stromech a ne na plastových patnících. Ano, muselo se jezdit opatrně a dávat pozor. Nebyly mobily a řidič se věnoval volantu, pedálům a šaltrpáce, občas ruční brzdě, víc neměl. S přírodou to bylo 1 : 1. Bylo sněhu, někdy i ledu, sypalo se ekologicky pískem a nebo jen shrnulo. A nejezdilo se pro kvasnice v BMW. Nyní je jiná doba, prý lepší. Tak nevím ....
<rýpal lesní>
Odpovědět
JK

Jan Kropáč

6.7.2020 11:40
Co takhle zkusit okraje drobných potoků. Je mnoho takových stružek v krajině i mezi poli a stromy budou mít vodu po celý rok. Správu vykonává většinou město, kraj. Tam do nich auto nenabourá a zvěř nalezne úkryt.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist