https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/sklenene-lahve-horsi-nez-plastove.nove-srovnani-ekostopy-napojovych-obalu-ma-prekvapiveho-viteze
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Skleněné lahve na jedno použití jsou horší než plastové. Nové srovnání ekostopy nápojových obalů má překvapivého vítěze

14.12.2020 12:21 | PRAHA (Ekolist.cz)
Z analýz vyšly s nejhorším skóre láhve skleněné. Na poslední místo je dostala vysoká energetická náročnost výroby, prozatím jednoznačně vycházející z fosilních zdrojů paliv, dále značná spotřeba těžených surovin i váha výsledného produktu.
Z analýz vyšly s nejhorším skóre láhve skleněné. Na poslední místo je dostala vysoká energetická náročnost výroby, prozatím jednoznačně vycházející z fosilních zdrojů paliv, dále značná spotřeba těžených surovin i váha výsledného produktu.
Tým výzkumníků z univerzity v Southamptonu srovnal environmentální dopady tří, respektive pěti typů nápojových obalů na jedno použití, pro „natlakované“ šumivé nápoje. Soustředili se jak na dopad jejich výroby, tak znečištění, které v životním prostředí způsobují. Výsledek jejich bádání možná trochu překvapí. Píše o tom Conversation.
 

Z analýz vyšly s nejhorším skóre láhve skleněné. Na poslední místo je dostala vysoká energetická náročnost jejich výroby, prozatím jednoznačně vycházející z fosilních zdrojů paliv, dále značná spotřeba těžených surovin (křemičitého písku a vápence). Své také udělala váha výsledného produktu. Litrová láhev vážila až 800 g (plastová se stejným objemem jen 40 g), což se dále promítalo do zátěže spojené s transportem nápojů uvnitř. V konečném důsledku pak skleněná láhev byla pro dopad na globální oteplování dokonce o 95 % horší než plechovka hliníková.

Čtvrtá příčka patřila recyklovanému sklu. Sice při jejich výrobě dochází k úspoře těženého materiálu recyklací, ale pořád je tu zásadní výdaj energie spojený s tavením a výrobou z odpadů. Výstupem jsou znovu značné emise skleníkových plynů. Recyklace skla má přitom nepopiratelný potenciál do budoucna, protože může protáčet odpad zpět na produkt prakticky donekonečna, ale zatím se v ní většina zemí nepřiblížila udržitelnosti. Je však potřeba mít na paměti, že vědci nevzali v potaz skleněné zálohované lahve.

Třetí místo patří lahvím plastovým. Pevný materiál, snadná výroba, odolnost vůči chemikáliím z nápojů. A samozřejmě nízká hmotnost, usnadňující přepravu.

Plasty si prostě stojí lépe než sklo. Když přijde na jejich recyklaci, pracuje se s nižšími teplotami a menší energií. Jenže na rozdíl od skla nemohou být plasty recyklovány neomezeně, jejich molekulové řetězce se zkracují. A do bodu, kdy už nemohou být dále využity pro výrobu dalších obalů, se dostanou relativně rychle. V praxi pak ještě o něco rychleji, protože jejich výroba vyjde levněji než recyklace. Navíc při ukládání na skládkách hrozí jejich únik a velmi pomalý rozklad v životním prostředí. Proto ona třetí příčka.

Na druhém místě si stojí hliníkové obaly nápojů, tedy plechovky. Jsou lehké, pro jejich výrobu se nespotřebovává tolik surovin ani energie (jako u skla). Jenže ani těžba a zpracování bauxitové horniny není zadarmo a přispívá ke znečištění vodních zdrojů.

Na prvním místě se jako životnímu prostředí nejméně škodlivý nápojový obal podle analýz z univerzity v Southamptonu tedy drží recyklované hliníkové obaly. Hliník totiž nabízí potenciál (téměř) nekonečné recyklace, v rámci které je možné ušetřit 95 % těženého materiálu, a proto významně snižují objem odpadů.

Badatelé zmiňují, že mezi favority i propadáky nápojových obalů se dají nalézt klady i zápory. Zlepšení materiálové recyklace by mohlo zvýšit potenciál hliníkových i skleněných nádob. Ale zrovna tak je užitečná i praxe opakovaného používání. Se skleněnou nádobou, kterou si sami naplníte v automatu, dále snižujete její dopady na životní prostředí.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

14.12.2020 11:11
Tohle mi říkal už před desítkami let jeden popelář :-) Jakožto školní děcko jsem se díval na popeláře a ptal jsem se jich, proč ty lahve házejí na korbu, vždyť se rozbijí a nebude možné je použít znova. Odpověděl, že všechna ta doprava a čištění je dražší, než vyrobit nové lahve. To bylo ještě za hlubokého socialismu, kdy zrovna tohle výjimečně nebylo přikryté ideologií. Od té doby vím, že nemusí být věci takové, jak se zdají :-)
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

14.12.2020 11:51
Na posledním místě skleněné lahve jako nejnáročněji recyklovatelný materiál, u kterého vědci nebrali v úvahu zálohované lahve, které se nemusejí před použitím znovu roztavit. Na prvním místě zálohované hliníkové plechovky, i když se v tomto případě musejí hliníkové plechovky přetavit? Trochu nepochopitelný výsledný žebříček.
Odpovědět

Jirka Černý

14.12.2020 14:04 Reaguje na Marcela Jezberová
Skleněná láhev má podstatně větší hmotnost než plastové o stejném objemu, musí se s ní adekvátně zacházet, smýt starou etiketu, vypláchnout, dezinfikovat, njaké procento vyřadit jako poškozené atd. Po tom už sklo není takové terno jak se zdá.
Odpovědět
JR

Jiří Ropek

14.12.2020 14:30 Reaguje na Jirka Černý
Je pravda, že láhev má mnohem větší hmotnost než hliníková slupka, a taky sklo potřebuje k tavení teploty kolem 1.000°C, zatímco hliník se taví asi při 650 stupních. Na druhé straně z lahví určených k přetavení se etikety určitě nesmývají, natož aby se dezinfikovaly, to jsou dvě různé věci (přetavení x vratné lahve).
Je ale podivné, že tito "vědci" nevzali v potaz právě vratné lahve, které sice mají omezenou životnost, ale energetické náklady recyklace jsou minimální (doprava = vytížení auta na zpáteční cestě do pivovaru, zbývá jen to omytí a dezinfekce - pokud vím, používal se horký sodný louh.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.12.2020 14:41 Reaguje na Jiří Ropek
vratné láhve jsou moc pěkné, ale jejich vracení, vození vzduchu v lahvích a mytí žere prachy (a samozřejmě céódvuje tomu úměrně).
a vratná láhev není nekonečná. pivní láhev zvládá prý průměrně 10 cyklů, pak se rozbije, oštípe hrdlo nebo se odře do senzoricky nechutna.
Odpovědět
JR

Jiří Ropek

14.12.2020 14:57 Reaguje na Lukas B.
Vození vzduchu není argument - to auto jede ze supermarketu jinak prázdné a z velkoskladu do pivovaru taky, takže je skoro jedno, jestli ho veze v lahvi, nebo volně ložený.
Pokud jde o céó, tak je pravda, že sběrači pan Mluvka a pan Tkaloun dýchali a taky prděli, ale ony je už vystřídaly automaty.
Odpovědět

vladimír šmídl

22.12.2020 03:32 Reaguje na Jiří Ropek
Ta výroba hliníku je přeci jen trochu dražší:
Z bauxitu je třeba odstranit příměsi (Fe, Si, ) převedením na hlinitan
Al2O3 + NaOH = NaAlO2 +
a pomocí CO2 oddělit hydroxid hlinitý a ten zbavit vody při 1200°C.
Teprve pak rozpustit oxid hlinitý Al2O3 v kryolitu
a provést elektrolýzu při 960 °C
hliník se získá elektrolýzou, spotřeba
20 kWh na kilogram
a půl kilogramu anodového uhlí - uhořívá a musí se spalovat na CO2. NaOH pro rafinaci je rovněž získán elektrolyticky z NaCl.Výroba tedy není ,,uhlíkově neutrální".
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

14.12.2020 18:06
Je dobře, že v ČR je člověk jenž se zaštituje opisováním moudra druhých. Je škoda, že tento není schopen tuto informaci implementovat na prostředí v ČR. Před lety jiní profesní odborníci vypočítávali a dokazovali výhodu oběhových obalových materiálů proti plastům. Je škoda, že se tento .. nepozastavuje nad ekologické vyspělosti britského a českomoravského etnika. Otázka pro českou krajinu by mělo být je pro přírodu jednodušší zpracování skleněného střepu na nový produkt nebo reciklovat pet obaly způsobem podobným známým z Afriky dovozem z vyspělejší Evropy a dvakrát ročně v rámci hnutíbrontosaurus +dětí země uklízet českomoravský bordel případně pálit skládky ojetých pneumatik u bývalých kravínů.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

14.12.2020 18:10 Reaguje na Krejcar Stanislav
Osobně by mne zajímal rozdíl ve škodlivosti skla a mikroplastů v trávicích utrobách vodních živočichů jež nabízejí zákazníkům obchodní organizace nejen supermarkety a jiné řetězce ale i kolonial živnostníci.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.12.2020 18:46 Reaguje na Krejcar Stanislav
To ti vědci ani nikdy neslyšeli, že by něco takového jako mikroplasty existovalo a dokonce v mořských pochoutkách z marketů. Tak zaujati byli tím svým výzkumem ...
Odpovědět
KL

Katka Linke

15.12.2020 07:42 Reaguje na Krejcar Stanislav
Mikroplasty nejsou škodlivé, jen vás tak lehce konzervují. Ve střevech pak působí jako balastní látka podporující mělnění potravy, v cévách neustálým oděrem vnitřku zabraňují kornatění cév (ateroskleróze). Veskrze pozitivní, ty mikroplasty.
Odpovědět
KV

K5 V5

15.12.2020 18:29 Reaguje na Krejcar Stanislav
Nedávno jsem někde četl, že za týden zkonzumujeme díky plastům (mikroplastům) v životním prostředí bankovní plastovou kartu a za rok to dá na plastovou přilbu. Za mě tedy pivo ve skleněné lahvi, když nyní není moc toho čepovaného. A až bude čepované, tak taky do skla. Je to moc příjemný materiál.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.12.2020 19:57
Posuzovat ekologičnost jednotlivých druhů obalů a přitom nebrat do úvahy
všechny negativní dopady na přírodu je opravdu "ekologické". Začnu od
prvých dvou "nejekologičtějších" a to u těch hliníkových plechovek.
Těžba bauxitu je vzhledem k jeho zpracování prasárna největšího kalibru
a nedá se srovnat s těžbou křemičitých písků a vápence u výroby skla.
Obojí vyžaduje určitou energii k tavbě, která u skla končí finálním
výrobkem a u hliníku pokračuje válcováním, tvarováním a to nehledím na
vliv hliníku na lidský organismus, kdežto sklo je čistý materiál bez
jakéhokoliv zjištěného vlivu na zdraví lidí. O plastech nemíním ani diskutovat, protože obsahují i otěr mikroplastů a vyluhování mnoha
škodlivin při nevhodném skladování, či přímo z agresivních nápojů.
Pak je tu ta jednorázovost skleněných obalů, které nemusí být vždy
jednorázové, pokud bude existovat jejich zálohovaná vratnost a
tak opakované použití.
Záleží na zadání podobné studie a odkud vítr věje, když nebere do
úvahy i to, že skleněný střep se abrasí v řece či moři změní zpět
na neškodný písek, nebo barevný kamínek. Hliník se abrasí rozloží
na jemný hliník a může být pozřen rybami a ptáky stejně jako plasty
a mikroplasty. Jak dopadají mořští ptáci požírající omylem plasty
již známe, jak dopadají mořští živočichové taky a pouze nevíme, jak
se to projevuje u lidí. Možná se časem zděsíme, které choroby to
zapřičiňuje. Takže to beru tak, že výsledek je poplatný zadání a
nechce zacházet do podrobností, co vše může způsobit. Jinak náklady
na dopravu lze omezit místními produkty a nepřevážet takřka stejné
výrobky pod jinými značkami tisíce kilometrů pouze pro uspokojení
zákazníků. Pamatuji na to, že limonáda bývala v jednotné vratné
láhvi a byla z několika desítek plníren v republice zcela totožná.
Nemusela se tak pouze plnit např. v Aši a vozit až do Bukovce, jak
se tomu děje nyní. Množství podobně zbytné dopravy bych započítal
taky i s náklady na pochybnou recyklaci včetně skládkování a úklid
odpadků takových nevratných obalů. Já už nějak dožiju, ale mládeži
Země zaroste odpady, které jsou ekologicky a ekonomicky "šetrné".
Tož vstříc tomu svinčíku a rizikům, které to přináší. Hlavně, že
je nižší uhlíková stopa toho svinčíku. Vzpamatujte se už lidi!!!
Odpovědět
KV

K5 V5

15.12.2020 18:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Tady u nás je to zlatý. Často vidím, jak lidi z procházek nesou domů spoustu plastů a taky se zapokujuju.

Kamarád co jezdí na Haiti pomáhat, mi říkal, že tam čekají na hurikán, aby jim město "uklidil". Pak jsou tam všude v přírodě plasty.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.12.2020 15:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Mýlíte se, uhlíková stopa plastových a hliníkových obalů je stejná, ne-li diky rozdílu mezi moderní logistikou a zastaralým prostým skladováním výrazně vyšší. Ty doporučené hliníkové plechovky, ale také nádobí na vaření a kdysi ve veřejném stravování rozšířené hliníkové příbory, dávali do souvislostí se zvyšujícím se výskytem Alzheimerovy choroby zase jiní vědci, kteří zjistili, že v mozku lidí, co zemřeli na Alzheimera, je průkazně zvýšený obsah hliníku ve srovnání s průměrem v mozcích stejně starých jedinců nepostižených tímto onemocněním. To ovšem ti vědci přes obaly asi ještě nečetli. Pravda, zabývají se obaly, ne obsahem hliníku v lidských mozcích.
Lituji své potomky, že pokud se nevykáží všechny zbytečné vědce do patřičných mezí, budou muset žít mezi takovým fujtajblem, jako jsou plastové a hliníkové obaly po celý svůj život.
Odpovědět
MM

Miroslav Mácha

15.12.2020 00:22
Jestli si dobře dobře pamatuji, tak sklenice se nedá vyrobit jen z recyklované suroviny. Kdysi mi to říkal sklářský technolog. Vždy se míchá recyklované sklo s novým.
Hliníkový recyklát musíte čistit pomocí různých aditiv a dělat kontrolu složení. Nečistoty máte ve strusce - odpadu. Jestliže máte technologii citlivou na kvalitu hliníkového materiálu, tak používat recyklát je komplikace, která zvyšuje cenu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 07:34 Reaguje na Miroslav Mácha
Přesně tak. Napsat takový blábol, že hliníkové plechovky jsou stoprocentně recyklovatelné, může napsat jen ekologický aktivista nebo člověk s humanitním vzděláním, který o skutečných technologiích recykce kovových materiálů a tavby kovů nemá ani ponětí.
Co se týká skla, tam to je myslím o něco lepší. Většina nečistot je organického charakteru a ta při tavení, pokud jich tam není moc, prostě zhoří. Neorganické složky se většinou zabudují do skloviny a v ní zůstanou vázány pevnou chemickou vazbou. Zase, pokud jich není moc a neovlivní tak příliš fyzikální parametry skla po ztuhnutí.
Čistě jen recyklát v podstatě čehokoliv, hlavně recyklát z individuálního třídění, kde recyklovaný materiál může být v širokém rozsahu všemožných recyklovaných produktů - obalů, u kovů v širokém rozsahu koroze a povrchové úpravy i různého chemického složení jednotlivých kousků, je obvykle možné znova použít jen na velmi hrubé a materiálově velmi málo náročné výrobky. Příslušná recyklovaná hmota se téměř vždy musí znova "šlechtit" nebo čistit na špičkové parametry. Přidáváním většinou nedruhotných přísad odstraňovat nevhodné příměsi a přidávat žádané příměsi či legury upravovat na žádané složení. Nebo naopak za spotřeby nedruhotných přísad čistit.
Dost dobré to je u odpadů z průmyslového zpracování, kde je možné jednoduchým tříděním získat odpad jednotného chemického složení, který se může rovnou vrátit do výrobního procesu, ale i tam dochází při tavení k propalu některých legurujících prvků, které se tak musí doplnit.
A recyklace plastů to je problém sám o sobě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2020 10:56 Reaguje na Miroslav Mácha
S tím zpracováním recyklátu skla i hliníku máte pravdu a je iluzorní, že by vše šlo vyrábět pouze z recyklátu. Tak je to
prezentováno a lidé uváděni v omyl. U toho skla bych pouze
dodal, že to není odpad, ale obyčejný inertní materiál vhodný například do méně náročných betonových směsí atd. I na skládce
nic nevyluhuje a nevytváří skládkové plyny. Je to pouze jiná
forma křemičitého písku a nic víc, pokud se nejedná třeba o
olovnaté a jiné sklo. Bohužel ekonomika se skrývá za ekologií
a tak vše přepočítává na produkci CO2 a tam to sklo před plasty
i hliníkem prohrává zvláště tehdy, když se nejedná o vratné
obaly. Ta šílená honba za bezuhlíkovými technologiemi je dílem
ekonomů, kteří zavětřili nový směr v technice a energetice.
Přitom jde mnohdy pouze o přesouvání produkce CO2 jinam za
nižšími výrobními náklady a s daleko větším dopadem na množství
produkovaného CO2. Zneužili k tomu umně i ekology a mládež a tak
se sebemrskačsky a pokrytecky zbavujeme "špinavých" výrob, které
přesouváme do "někam". A to je ten hnus co mě vytáčí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 11:27 Reaguje na Břetislav Machaček
No , čím je sklo "užitkovější", tím víc obsahuje alkalicky reagujících kovů. A v řádově geologických dobách tak zřejmě bude docházet, za přítomnosti vody, k jeho hydrolýze a k vyluhování těch alkálií. Ale v řádu běžného lidského času jsou skleněné střepy skutečně inertní materiál.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.12.2020 15:08 Reaguje na Radim Polášek
Ty vyluhované alkálie, neprokážete ani lakmusovým papírkem, tak nepatrné množství jich je z běžného skla.
Odpovědět
KL

Katka Linke

15.12.2020 07:37
Zajímavý článek, ten původní v časopise Detritus, schválně se na něj proklikejte.
V článku se porovnávají jednorázové nevratné skleněné obaly, navíc metodicky porovnávají např. jednolitrovou PETku s 10 100 ml lahvemi. A tvrdí, že lahve jsou opravdu velmi těžké.
A další nejasnost vykazuje samotné hodnocení. Copak je více toxické pro člověka, hliník nebo sklo? Ovšem v hodnocení použitém v článku je to sklo. A stejně tak, co způsobuje větší acidifikaci prostředí? Opět z povahy věci je to sice hliník, ale výzkumníkům opět vyšlo sklo jako více okyselující zdroj pro prostředí.
V časopise Detritus jsou i jiné články, třeba o tom, jak je pozitivní, že když zahrabete odpadky do země, tak na tom místě může vzniknout (v Montrealu) park pro lidské využití, tudíž je pozitivní použít na úpravu terénu odpady. a ještě z toho můžete jímat skládkový plyn.
Odpovědět
KL

Katka Linke

15.12.2020 07:45 Reaguje na Katka Linke
A třeba v Ďáblicích vznikl z odpadků celý nový kopec. Jestli nasněží, mohou tam děti sáňkovat. Podobný kopec nad údolím Vltavy je v Úholičkách.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.12.2020 17:02 Reaguje na Katka Linke
Pletete se. Ten kopec není z odpadků, ale z navážky sutě a hlíny, odpadky byly na tu skládku vyváženy jen dokud tam byla proláklina, pokud je tam vyvážel někdo pozděj, bylo to nelegální počínání..
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 08:01
Ono při porovnáních záleží, které vlivy se počítají a hlavně jaká váha se jednotlivým vlivům přisoudí. Tyhlety věci totiž nejsou jednotné a každý pisatel či badatel to určuje podle svého.
Částečně se to dá sjednotit, pokud se tyto věci počítají na základě budto reálných finančních nákladů anebo reálně vynaložených energií, ale i tam je značná míra rozvolněnosti a nejistoty. Jednak v přesném určení finančního nákladu či spotřeby energie, jednak v tom, že v různých zemích a regionech jsou ty finanční náklady různé i je různá produkce i spotřeba energie.
Pokud to někdo počítá podle jiných kritérií, tak to pouze porovnává hodinky a holínky.
V USA klidně může vycházet, že že skleněné vratné obaly nejsou výhodné vůbec. Lidi tam nejsou zvyklí s těmi skleněnými obaly pracovat, vracet je, házet je do správných popelnic ( na to je sklo velmi citlivé, protože rozšlapanou hliníkovou nebo ocelovou plechovku automaticky dáme do recyklátu, ale rozbité sklo jde automaticky téměř vždy do směsného odpadu a je pro recyklaci ztraceno, protože z něho nejde rozumně levně vytřídit) sklárny jejich velkovýrobu nemají zavedenou a vyladěnou, tudíž jsou dražší, plnicí linky na ně nejsou upraveny, prodejny nemají prostory pro jejich vrácení a skladování, nemají možná ani software pro stanovování dvou částek na jedno zboží, prodejní cenu a cenu vratného obalu. Tudíž pro výrobce potravin i prodejny vychází jejich používání mnohem dráž než u nás...
Co si pamatuji, tak před nějakou dobou u nás byla zpracována studie, která porovnávala nevratné plastové - PET obaly a vratné skleněné obaly. A tam vyšlo, že vratné skleněné obaly jsou u nás vhodnější, pokud dopravní vzdálenost od místa výroby po místo prodeje a vrácení recyklovaného obalů není větší než cca 50 kilometrů. Když je větší, jsou výhodnější nevratné plastové (PET) obaly.
Neboli pro zboží v supermarketech "tahané" přes velké celorepublikové centrální sklady jsou výhodnější nevratné plastové (asi i hliníkové) obaly, pro místní regionální výroby s jejich malým distribučním řetězcem a pro místní regionální produkty dodávané do supermarketů, (pokud balené takové existují), je lepší vratné sklo.
No a pro mě, protože tahám nákupy dost často víc než tři kilometry v ruce, vychází lehký plastový či hliníkový obal dost často lépe než skleněný, vratný i nevratný obal.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.12.2020 09:20 Reaguje na Radim Polášek
Vidíte a já co by pivař koronavirem přeškolený z čepovaného na
láhváče naložím své láhváče do košíku na kolo a netahám to v
ruce. Ze zásady tak nekupuji pivo v plastu a "obarvené" srágoly
nekupuji, ale vyrábím si je doma z kohoutkové vody a poctivého
domácího sirupu bez "zlého" CO2, který prý tak ničí planetu. Ty lehké nevratné obaly beru jako nutné zlo na delší tůry a často
jich domů přinesu více, než jsem jich odnášel. Tady bych až tak
proti nebyl, ale když vidím mladé rodiny nakládající do aut před
supermarkety balíky těch srágolů v PETkách, tak to nechápu. Pak
je alibisticky vhodí do žlutého kontejneru a myslí si, jak chrání
planetu. Ta směs se musí opět přetřídit a draze zrecyklovat, či
pro nezájem o surovinu spálit, nebo skládkovat. Mé láhve od piva
projdou myčkou a příště si je opakovaně zase odvezu naplněné.
Piju regionální značku z regionální plnírny rozvážené rovnou
z pivovaru bez meziskladů a putování napříč republikou. A vůbec
mě to nebolí a neobtěžuje se s tím sklem tahat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.12.2020 11:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě to takyv podstatě neobtěžuje, akorát že proti kolu se toho v ruce méně unese.
Já jinak hodně obalů, i těch skleněných nevratných, kupuji s ohledem na další využití. Takže pokud je výrobek ve skle v nějakém jiném uzávěru než je klasický twist off, kde se to víčko nedá sehnat zvlášť, kupuji jen velmi málokdy.
Nejde to v instantním kafi, kde během posledních 5 - 10 let všíchni výrobci přešli z víček twist Off na atypické uzávěry, omezený sortimwnt je v marmeládách, ale jinde to docela jde.
Odpovědět
VS

Vilda Smakal

15.12.2020 09:48
Skleněná lahev bude mít vždycky navrch oproti plastu !
Problém se sklem je akorát finanční. Pokud by se skleněná flaška dávala znova do oběhu, bude to stát další peníze na vyčištění včetně dalších procesů. To je ten důvod. Plastové svinstvo nestojí téměř nic !
Takže, zase, jsme u toho, peníze, peníze, peníze a obhájit neobhajitelné, klasika.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

17.12.2020 09:58
Nějak se nám Ekolist plní články, které bych zařadil spíše do kategorie dezinformační. Jak již bylo správně v diskusi uvedeno, v tomto případě záleží na správném nastavení vah (což je samo o sobě velmi diskutabilní záležitost) a srovnávání srovnatelného. Stačí např. připočíst energetické a finanční náklady vysbírání PET lahví z oceánů a rázem je PET láhev tím nejnekologičtějším obalem na světě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.12.2020 10:42 Reaguje na Marek Drápal
Stačí si připočíst náklady na léčení lidí pořezaných skleněnými střepy a zase to vyjde jinak.
To jsou prostě nesmysné úvahy, pokud jsou lidi dobytek, je jedno, čím zamoří své okolí, ten materiál za to nemůže.
Odpovědět
JM

Joska Malý

18.12.2020 15:12
Krom výše zmíněných podivností v nastavení parametrů studie, je zde opomíjen velký psychologický efekt skleněných obalů a to, je jejich jistá nepraktičnost - váha a rozbitnost, ergo abych si něco koupil ve skle a byl ochoten to někam tahat, musím o obsah té lahve mít podstatný zájem. Dovedu si představit, že kdyby někdo shora nařídil, aby vše bylo ve skle, výrazně by poklesl odbyt mnoha nápojů, což by z pohledu ochrany žp bylo možná žádoucí - lidé by si nekupovali, jen tak leccos, případně v menší míře. Pak by bylo zajímavé, zda absolutizované sklo a jeho vliv na spotřebu, by nakonec nebylo ekologičtější i přes vysoké energetické vstupy na dopravu a recyklaci, právě díky snížení spotřeby.
I Mattonka ze skla chutná nějak líp a člověk si ji nekoupí tak často. Z mého pohledu by to bylo daleko lepší, ale bohužel diktát trhu a spotřeby by tohle nikdy nedovolil.
Pak je možné, že se vozí obyčejná, či ochucená voda v plastu stovky kilometrů. Coca-cola a pod by se též nepila po litrech, možná by to mělo i pozitivní vliv na zdraví obyvatelstva...
To je ovšem jen taková utopistická fantazie světa bez zbytečného konzumu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

19.12.2020 17:13 Reaguje na Joska Malý
Vybavme si dobře dobu kdy plastové láhve nebyly a nijak jsme nestrádali. Vše bylo je ve vratném skle, hlavně minerálky, které dnes už vůbec nepiji, protože se mně pít z plastu prostě ekluje. Pivo z plastové láhve považuji za hnus, který se hodí tak okorát vylít do kanálu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist