https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/sportem-tu-zdravi.a-rovnez-k-vyssim-emisim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sportem ku zdraví. A rovněž k vyšším emisím

18.1.2021 06:39 | PRAHA (Ekolist.cz)
Partička dětí čutajících si s míčem někde na dvoře nebo na trávě za vesnicí problematická nebude. Problémy nastanou, až když místo louky na periferii vznikne uměle zatravněný pažit hřiště, obestavěný tribunami. Nebo vyhřívaný krytý bazén, vytápěná hala na tenis... A začneme sem jezdit, ať už jako účastník, doprovod anebo fanda, autem.
Partička dětí čutajících si s míčem někde na dvoře nebo na trávě za vesnicí problematická nebude. Problémy nastanou, až když místo louky na periferii vznikne uměle zatravněný pažit hřiště, obestavěný tribunami. Nebo vyhřívaný krytý bazén, vytápěná hala na tenis... A začneme sem jezdit, ať už jako účastník, doprovod anebo fanda, autem.
K současné společenské debatě o klimatické gramotnosti neodlučně patří hodnocení emisní náročnosti jednotlivých běžných aktivit. Některé se nám intuitivně jeví horší, jiné lepší. A o řadě jen zdánlivě neškodných činností se pak většinou vůbec nepřemýšlí, protože jsou spojeny s všeobecně vnímanou prospěšností. Například sportovní aktivity.
 

Sport prospívá zdraví, dopřává nám fyzickou aktivitu a pořádnou porci endorfinů, udržuje nás fit. Udržovat se v kondici aktivním pohybem je jedno ze základních doporučení prevence onemocnění, které vám zdarma dá každý lékař. Jenže když lidský zápal pro sportovní aktivity porovnáte přísnou metrikou uhlíkové bilance, tak jako učinili inženýři ze Swinburské univerzity v Melbourne, uvidíte určitý nesoulad. Sport, a to nejen v australském podání, prospívá lidskému zdraví, ale nikoliv už životnímu prostředí. Tedy, za určitých specifických podmínek. Třeba když se musíte za vyhledávanou sportovní aktivitou nejprve dopravit. Jak jinak, než autem, samozřejmě.

Australané sportují rádi a požitek z aktivního fyzického vyžití ochotně dopřávají i svým ratolestem. Při průměrných emisích spalovacího motoru 0,29 kg/km se rázem každé vyvezení dětí do bazénu a na fotbalový trénink, každý sobotní zápas, na který se jede fandit, začíná v uhlíkové bilanci rodičů projevovat. Ročně pak sportovní mobilita, doprava za sportem, tvoří okolo 7,7 % celoroční produkce emisí jednotlivce. V případě Australanů, přepočítáno, přibližně 870 kilogramů CO2. Tedy asi tolik co celoroční bilance průměrného obyvatele Pákistánu. Lidé bezdětní, sami aktivně sportující, tu pak ročně onou sportovní mobilitou vyprodukují kolem 935 kilogramů CO2. Je to špatně?

Život a zábava na dvě tuny

Řekněme, že v době, kdy bychom se podle nastavení Pařížské dohody měli všichni držet pod dvěma tunami CO2 na osobu ročně, to asi úplně v pořádku není. Chyba je tu samozřejmě vtělená do infrastruktury systému: to, že na každý 1 kilometr ujetý na kole připadá v Austrálii 5 kilometrů najetých autem (při cestě za sportovní aktivitou), vychází ze vzdálenosti sportovních areálů a hřišť od těch, kteří by je rádi využívali. Že ne vždy jsou sportoviště obsluhovány hromadnou dopravou, nejsou napojeny na cyklostezky a chodníky pro pěší. A taky trochu z pohodlnosti sportovců. To už samozřejmě můžeme nechat Australany být, protože ani v Evropě na tom nejsme výrazně jinak.

Doporučujeme nejrůznější sportovní aktivity, protože ke zdravému životnímu stylu nepochybně patří. Ale už neřešíme, že toto blahodárné a dobře míněné doporučení se projevuje přímo na uhlíkové bilanci jednotlivce. V dnešní době už rarita - partička dětí čutajících si s míčem někde na dvoře nebo na trávě za vesnicí - evidentně problematická nebude. Problémy nastanou, až když místo louky na periferii vznikne uměle zatravněný pažit hřiště, obestavěný tribunami. Nebo vyhřívaný krytý bazén, vytápěná hala na tenis. A začneme sem jezdit, ať už jako účastník, doprovod anebo fanda, autem.

Vrátit sport zpět na lokální úroveň

Hodí se zmínit, že sport se coby globální trh projevuje ročním obratem ve výši 488,5 miliard dolarů ročně (v roce 2022 to bude nejspíš 614 miliard), a když vynecháme výdaje na zbrojení, je v jednotlivých národních rozpočtech asi tou nejdotovanější položkou vůbec. Přitom je až pozoruhodně imunní vůči snahám o nějakou funkční ekologizaci svého provozu. A ne, stromy sázené fotbalovými kluby na tom dalších 30 let nic nezmění. Nabízí se tu jistá paralela s hospodářskými chovy zvířat: kráva na louce a pár slepic v kurníku jsou z hlediska budoucího klimatu naprosto v pořádku. Obří drůbežárna a výkrmné haly se siláží už nikoliv. Sport určitě není špatný, ale obří fit-centra, posilovny, sportovní stadiony? Tam už je to horší.

Jednu z variant změny nabízí Collin Goldblatt z Tyndallova centra pro výzkum klimatické změny a člen panelu IPCC: „Globální sportovní průmysl musí prostě změnit své priority a vrátit se zpět ke kořenům, a začít podporovat (nízkouhlíkové) lokální sportovní aktivity před globálními sporty (s vysokou uhlíkovou bilancí).“

Melbournští badatelé z výzkumné skupiny Inovace sportovních činností to nazývají Paradoxem počtů. To, jak nesmiřitelně vypočítáváme každý gram emisí vyprodukovaných spalovacími motory osobních vozů, ale přitom dokážeme pominout tisíce tun produkovaných jinými průmyslovými aktivitami. „Environmentální dopady našich aktivit pro nás hrají prim do doby, než se otřeme o ekonomiku. Ta je pro nás v konečném důsledku vždy důležitější,“ říká Tim Breitbarth. A sport? Ten stejně jako další společenské a kulturní aspekty do statistik nezahrnujeme. V pomyslném souboji mezi ekologií a ekonomikou stojí společenské aktivity jakoby nezúčastněně stranou. Výsledek je pak rozpačitý, protože sportovní aktivity jsou pro lidské zdraví nezbytné, stejně jako pro životní prostředí v současném podání závadné. Zaslouží si změnu k udržitelnosti.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

18.1.2021 09:48
je tady jistý protiklad ,živočichové a rostliny ,jedni v uhlíkové bilancí přispívají a druzí CO2 likvidují a to ještě živočicové ničí rostliny , znamená to jediné, živočichové a rostliny musí být ve správném poměru a dnes díky přemnoženému a přetechnizovanému člověku je rovnováha narušena
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.1.2021 12:01 Reaguje na vaber
Avůbec nejlepší pro uhlíkovou bilanci by bylo zlikvidovat živočichy a to všechny, nechat jen rostliny. Planeta by byla zachráněna, ani ekoaktivisté by nebyli potřeba.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.1.2021 12:03
A takových blbých návrhů, lze vymyslet na toto téma nekonečně mnoho.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

18.1.2021 13:10
Prostě lidi škodí ... zrušit.

Ideálně, kdyby podobní aktivističtí pitomci začali u sebe, zbytek nás, neuvědomělých, si to tu klidně protrpí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.1.2021 13:23
On se nám ten sport tak trochu zvrhnul. Z péče o tělo a ducha se stal byznys na všech úrovních, mimo pár zájmových aktivit. Profesionální se zvrhl k zábavě pro diváky s obrovskou kapacitou stadiónů, hal, parkovišť, kšeftů na něho navázaných a s "kupováním" sportovců jako kdysi chovného dobytka. Sport pro amatéry šel zase cestou koncentrace na sjezdovky,
bazény či fitcentra, kde se stal opět byznysem se sportováním. Nejde
tak už o sport, ale vydělat na něm. K tomu se nabalí ceny za vybavení,
které je podmínkou daného sportu a mnohdy podmíněno danou značkou
(zažil jsem 7 kamiónů antuky z Německa do Kazachstánu jako podmínky
k pořádání tenisového turnaje, neboť certifikát měla pouze ta německá).
Vše se dostalo do vleku peněz, ať už jako podmínky sportovat, tak i pak
sportem vydělávat. Původní smysl je pošlapán a i rekreační sport směřuje
ke komerci při zpoplatnění sportovišť. Konečný výsledek je ten, že " bez
peněz do sportu nelez". Výsledkem je tak mnohdy pouze zábava pro snoby a
pasivní "sportovce" od TV obrazovek a nebo i těch, kteří fandovství
zaměnili za bitvy mezi fandy jednotlivých klubů. Takže opět jsme u toho,
že peníze zkazily už kde co a kde koho. Ve jménu sportování musí tak
ustoupit i největší sportoviště světa a tím je nezničená příroda. Čím
více betonu a asfaltu napříč přírodou, tím méně opravdového sportu.
Kdysi jsme lezli po stromech a skalách. Dnes to musí být lanová centra
a cvičné stěny. Běhali a jezdili na kole po pěšinách v lese a dnes to
musí být pohodlná asfaltová stezka pro elektrokola a cyklošílence,
kteří přírodou pouze prosfiští, aby byli lepší než soupeři. Lyžovat
se musí pohodlným vyvezením na kopec a pouze sesfištět z kopce a šup
zase lanovkou nahoru. K tomu umělý sníh, umělý led, vytápěné trávníky
a vyhřívané bazény. Fotbalová liga v zimě a hokejová v létě. Rovněž
tak hala se sjezdovkou v poušti či jiná energeticky náročná sportoviště.
Sportem je i jízda přírodou na motorkách, čtyřkolkách, vodních skútrech,
rychlých člunech a terénních autech. Sportem je létání nad lesy a rušení
zvířat. Taky ten skialpinismus s utínáním vrcholků zasněžených stromů a
strháváním lavin. Sportem jsou i hromadné akce s tisíci běžkařů a nebo
chodců. Příroda je pouhou kulisou a ne tím místem ke splynutí s ní.
Za peníze lze přírodu klidně znásilnit ve jménu "sportu", který s opravdovým sportem má pouze název. O dopingu a úplatcích už ani nepíši, protože je to popíráním původní dobré myšlenky žít zdravě a čestně.
Tudíž co závěrem? Sport v zajetí peněz bude ničit nejen přírodu, ale
i samotné sportovce a zdravý rozum bude mít jednou cenu zlata, pokud
se bude člověk umět vymámit z kolotoče mamonu a kolektivní blbosti.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

18.1.2021 15:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Sport, v tom tradičním smyslu slova, jako prostředek k utužení těla a ducha, už neexistuje. Ani jako podivaná, aby se lidi bavili. Sport skončil tím, že byl profesionalizován a to i na olypiádách kolem roku 1980 (je zajímavé, že dnes jsou údaje o profesionalizaci olympijského hnutí prakticky na internetu nedohledatelné, jakoby se za to někdo mocný styděl). Je to zcela zbytečná samoúčelná činnost, zvláště dnes, kdy se vše koná bez diváků a reklamu lze realizovat třeba v TV pro nesrovnatelně širší okruh příjemců (pokud vůbec ještě nějací opravdoví existují).
Odpovědět
ig

18.1.2021 22:03 Reaguje na Jiří Daneš
Tradiční sport existuje, třeba když se jedu projet na kole. Případně o něco sportovnější varianta, když se sejdeme s pár kamarády a soutěžíme kdo tam bude dřív. Ale Tour de France už sport není, to je obyčejný showbusiness :-)
Odpovědět

Jirka Černý

18.1.2021 16:30 Reaguje na Břetislav Machaček
To jste takhle dal z hlavy? Nemám co dodat, svatá pravda.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.1.2021 16:45 Reaguje na Jirka Černý
Nemám ve zvyku opisovat od tety Wiki a citovat cizí moudra.
Moji generaci učili ve škole myslet a analyzovat. To se
dnes už nenosí a je to škoda, protože papoušků je tu dost.
Odpovědět
ig

18.1.2021 22:08
Proč je "pár slepic v kurníku ... naprosto v pořádku. Obří drůbežárna ... už nikoliv."? Není úplně jedno, jestli má tisíc lidí po jedné slepičce, nebo tisíc lidí nakupuje produkty z jedné tisícislepicové drůbežárny? Myslím, že by se dokonce dalo dokázat, že ta drůbežárna je z hlediska žp šetrnější.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.1.2021 12:03 Reaguje na
Máte pravdu, že je mnohdy lépe koncentrovat něco včetně lidí na
jednom zdevastovaném místě a jiná místa uchránit před zkázou.
Problém je, když ta devastace bude nevratná a je pouze zdrojem
zisků pro vykuky, kteří se na byznys se sportem nabalili. Když
vidím masové akce a nebo stovky a tísíce lidí proudících na ty
vrcholy a sjezdovky, tak ale pochybuji o prospěšnosti pobytu
v přírodě. Je to jako na pláži v Bibione, kde nebýt vlajek a
značek, tak člověk zabloudí a bez špuntů v uších je tam hluk
jako u nastartované lokomotivy. Prospěšnost kolektivu pro
drůbež ve velkochovech je pro mne taky sporná, neboť v málochovu
zažívají ticho, klid a dostatek prostoru jako v přírodě, odkud
vzešly. Názory se mohou různit, důvody má každý jiné a ekonomika
je neůprosná. Mě se to ale netýká a je mi to fuk, pouze popisuji
příčiny, proč se sport zvrhl v byznys se sportem a sportovci.
Čím více sportovců v jednom místě, tím větší zisk, čím více
diváků rovněž a nezbývá než navýšit zase kapacitu do nekonečna.
Únosnost má ale svoje meze, jako třeba ten velkochov drůbeže či jiných zvířat. Je omezen prostorem, dopravou potravy, odpadu
atd. Mnohde to už přepískli, pláčou a neví jak dál( viz. pláč
nad "překrvením atraktivních lokalit".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

21.1.2021 16:34 Reaguje na
Dokázat se dá kdeco, koná-li český právník. Jsem si jist, že téměř každý český právník je připraven dokázat že vražda je jenom časový posun toho, k čemu jsme se narodili a že by proto neměla být, v tom konkretním případě, který obhajují (ale možná i soudí), posuzována jako trestný čin, ale nanejvýš jako přestupek. Ono totiž zatím každý, kdo se narodil, taky umřel.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

21.1.2021 16:36 Reaguje na
Dokázat se dá kdeco, koná-li český právník. Jsem si jist, že téměř každý český právník je připraven dokázat, že vražda je jenom časový posun toho, k čemu jsme se narodili a že by proto neměla být, v tom konkrétním případě, který obhajují (ale možná i soudí), posuzována jako trestný čin, ale nanejvýš jako přestupek. Ono totiž zatím každý, kdo se narodil, taky umřel.
Odpovědět
JC

Jan Cedič

24.1.2021 20:04
No a je to tu zase. Blbá snaha řešit důsledky a nechtít vidět skutečnou příčinu. Co se týká profesionálního sportu, tak jediným problémem jsou ty velký prachy, který v tom lítaj, ale o tom jindy. No a ten skutečný problém a příčina všeho je člověk, přesněji počty tohoto stvoření. Chceme zlepšení životního prostředí ? No tak je potřeba snížit počet lidí a bude po problému, nejlíp tak o jednu nulu. Současně je potřeba si přiznat milí korektní humanisti a antixenofobové, že k největšímu znečišťování planety dochází v místech na globusu, kde to pokrokem a ekologií zrovna nezáří, třeba jižní a jihovýchodní Asie, či Afrika, tady na to fakt naprosto s...u.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist