BBC: Nejodlehlejší místo na Zemi je hřbitovem sovětského vesmírného smetí

Uprostřed jižního Pacifiku, zhruba 2688 kilometrů od nejbližší pevniny, se rozkládá mrazivý úsek bezejmenného oceánu - vražedný domov obrovských, neustále se přelévajících vln, dramatické oblohy a bouřlivého větru. Na tomto odlehlém místě, které je nejvzdálenějším bodem od pevniny na světě, je v případě potíží jen malá šance na záchranu, píše server BBC.

Lidé nehostinnou oblast, známou jako pól nedostupnosti nebo bod Nemo, nijak nevyužívají pro své činnosti, jako je lodní doprava nebo rybolov. Naopak nejblíže je jí často zcela jiný druh průzkumníků: astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kteří jsou při průletu na oběžné dráze vzdáleni od moře pouhých 415 kilometrů.

Chcete-li bod Nemo najít na mapě, stačí se zaměřit na rozsáhlý pás nepřerušené modré barvy mezi Novým Zélandem a Chile - je zhruba v polovině cesty. Přesnější polohu získáte, když si utvoříte pomyslný čtverec mezi neobydleným Ducieovým atolem, který je součástí Pitcairnových ostrovů, na severu, antarktickým Maherovým ostrovem na jihu, novozélandskými Chathamskými ostrovy na západě a Chile na východě. Jde o místo plné superlativů: nejosamělejší, nejizolovanější, nejvíc bez života... dokonce i mořské dno je vzdálené od hladiny asi čtyři kilometry.

Mezi ledovými a pustými vodami tohoto nehostinného koutu světa a vesmírnou prázdnotou klenoucí se nad ním existuje kromě ISS ještě jedna spojitost. Je známý jako kosmický hřbitov, rozsáhlé pohřebiště plné široce rozesetých trosek vysloužilých družic a dalších lidmi vyrobených předmětů, které dřív obíhaly kolem Země.

V letech 1971 až 2018 globální světové mocnosti včetně Spojených států, Ruska, Japonska a evropských zemí navedly do oceánu okolo bodu Nemo více než 263 kosmických plavidel. Je mezi nimi i sovětská (a posléze ruská) vesmírná stanice Mir a šest kosmických lodí ze sovětského programu Saljut, dále 140 ruských zásobovacích plavidel, šest japonských nákladních lodí a pět lodí Evropské kosmické agentury (ESA). Předpokládá se, že tam v nedávné době dopadla i část rakety a modulu společnosti SpaceX. Shodou okolností se také očekává, že do tohoto opuštěného místa spadne za osm let i jeho nejbližší soused, ISS.

Dne 23. března 2001 v 8:59 moskevského času skupina ruských kosmonautů na ostrově Fidži v jižním Pacifiku upřela oči k obloze a čekala. Na tuto kratičkou chvíli se ruská kosmická agentura připravovala více než rok. Nebe rozzářily pohybující se zlatavé záblesky, které za sebou zanechávali kouřovou stropu. Podívanou doprovázel aerodynamický třesk. Ten den zanikla vesmírná stanice Mir, která ukončila svou 1,9 miliardy kilometrů dlouhou cestu okolo Země.

Po sérii pečlivě propočítaných zážehů se všech 134 tun první modulární vesmírné stanice na světě vrátilo do pozemské atmosféry. Zbytky stanice započaly svůj sestup nad Japonskem a pak pokračovaly ve své ohnivé cestě, až dopadly do takzvané Jihopacifické oceánské neobydlené zóny (SPOUA), oblasti, která obklopuje bod Nemo a je 34krát větší než Francie.

Ačkoliv někteří nepoctiví internetoví prodejci okamžitě začali nabízet trosky Miru - přičemž někteří překvapivě přiznávali, že jde o padělky - nikdo nikdy nevyzvedl jediný fragment. Celý Mir pohltily vlny Tichého oceánu, kde je dodnes. Otázkou tedy zůstává, kolik z této stanice, ale i dalších vyřazených kosmických lodí, přežilo nelehkou cestu zemskou atmosférou a prudké přistání v oceánu.

V případě Miru se předpokládalo, že se tato obří stanice skládající se z jádra o délce asi 13 metrů a pěti laboratorních modulů rozpadne až na 1500 kousků. Největší z nich mohly podle odborníků být o velikosti menšího automobilu. Jednalo se o palivové nádrže, baterie, přepážky či úložné schránky. Přežít by mohly i lehčí předměty jako hliníkové plechy či pěnová izolace.

Znamená to, že bod Nemo je nyní - a pravděpodobně zůstane i do budoucna - zlatým dolem pro archeology. "(Kosmická pohřebiště) byste studovali podobně jako hromady odpadků nebo mušlí," říká Alice Gormanová, odbornice na vesmírnou archeologii z australské Flindersovy univerzity, s odkazem na hromady zanechané dávnými předky, které zkoumají právě archeologové. Z mušlí například výzkumníci dokázali rekonstruovat chování našich předků žijících na pobřeží, jejichž přežití záviselo na mořských plodech. Podobně se ze smetiště okolo bodu Nemo bude dát vypozorovat, jak se v čase měnily technologie či materiály při lidském objevování vesmíru.

Gormanová se domnívá, že i za 1000 let bude kosmické smetí na jihu Tichého oceánu v dobrém stavu, podobně jako jsou vraky starých lodí. Ačkoliv se nikomu zatím nepodařilo vypátrat zajímavé vesmírné artefakty v bodu Nemo, pravděpodobně jich v naprosté tmě na mořském dně leží stovky - vyměnily tak bezútěšnou prázdnotu vesmíru za všeobjímající nicotu oceánu.

---

reklama

---