Letošní doba s teplotou nad pět stupňů je rekordní, měla výrazný vliv na přírodu

"Rostliny již v únoru na tyto vysoké teploty reagovaly. U habrů obecných jsme zaznamenali první vyrašení pupenů už 7. března, průměrný termín je 5. dubna," popsala Lenka Bartošová.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | CzechGlobe

Máme konec vegetační sezóny a letošní suma teplot nad 5°C, která je důležitá pro rozvoj vegetace byla vyšší o čtvrtinu. Byla výrazně vyšší než v posledních letech a i než ta rekordní v roce 2018. pic.twitter.com/R2LOhDEqqh

— Pavel Zahradníček (@pavelzahrad) November 5, 2024

Letos se teploty začaly držet nad pěti stupni již brzy v únoru, který byl extrémně teplý. I když další měsíce už se tolik jako únor od průměru neodchýlily, byly všechny nadprůměrně teplé.

"Rostliny již v únoru na tyto vysoké teploty reagovaly. U habrů obecných jsme zaznamenali první vyrašení pupenů už 7. března, průměrný termín je 5. dubna. Dlouhodobě od roku 1961 monitorujeme kvetení meruněk (Velkopavlovické odrůdy) v sadu Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Od té doby posunuly termín kvetení o 17,5 dne, tedy z poloviny dubna na konec března. Letos vykvetla rekordně brzy, 11. března," popsala Bartošová, která se věnuje sledování fenofází a jejich vyhodnocování.

Kvůli brzkému kvetení byly stromy vystavené velkému riziku pomrznutí, což se také nakonec stalo a mráz zničil v různé míře kvetoucí broskvoně, meruňky, hrušně, jabloně, švestky, ořešáky a škody hlásili i vinaři. Trvající vysoké teploty způsobily dřívější rašení i u dalších stromů, jako jsou duby, javory, lípy, jilmy či jasany.

Vědci se zaměřují i na projevy ptáků. Například dlouhodobě sledují chování sýkory koňadry, která urychlila termín kladení prvního vejce od roku 1951 z poloviny dubna na konec března. "I zástupci ptačí říše nám ukazují odezvu na měnící se podnebí. Je patrné, že dlouhodobá fenologická data slouží jako bioindikátor změn prostředí či podnebí," řekla Bartošová.

Sýkora koňadra urychlila termín kladení prvního vejce od roku 1951 z poloviny dubna na konec března.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | hedera.baltica / Flickr

Posuny do dřívější doby jsou patrné nejen v Česku, ale pozorují je vědci i v zahraničí a jsou podle Bartošové považované za jeden z dopadů klimatické změny. "Prodlužování vegetační sezony způsobené časným jarem a případně i pozdním podzimem tak bereme jako fakt a musíme se s dopady těchto změn vyrovnat. Jsou jimi zejména častější výskyty jarních mrazíků nebo brzké odčerpávání vody z krajiny kvůli dřívějšímu startu růstu a vývoji vegetace," uvedla Bartošová. Sucho letos bylo už v dubnu a květnu, potom se znovu zhoršovalo od poloviny července a ukončily je až povodně v půlce září.

Teploty měly vliv i na dřívější aktivitu škůdců, zemědělci se s nimi začali letos potýkat dříve než jindy. "U některých škůdců to mohlo ovlivnit počet generací, například u mšic. U nich ale na Agrorisku sledujeme jenom počátek aktivity," řekla Eva Hrudová z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity. Vývojový cyklus a počet generací ovlivňuje také výskyt vysokých či extrémních teplot, jejichž kumulace však může zase jejich aktivitu utlumit a mohou dokonce upadnout do takzvané letní diapausy.

Sledování fenologických proměn v rostlinné říší není složité. I díky tomu vznikl web www.fenofaze.cz, který sdružuje primárně studenty Mendelovy univerzity. Od roku 2019 je ale monitoring fenofází otevřený i veřejnosti a od letoška se do něj zapojili i učitelé s žáky prvního stupně některých základních škol. Fenologické pozorování polních plodin je například důležité pro výpočty růstových modelů, ale také pro kalibraci družicových dat.