Grindadráp. Na Faerských ostrovech začalo tradiční vybíjení kulohlavců Video

Severoatlantická populace kulohlavců, blízkých příbuzných delfínů, čítá kolem 700 000 jedinců. Zhruba sedmina této populace se vyskytuje v okolí Faerských ostrovů. A právě ta bude letos zase o pár stovek kusů slabší. Během krvavého lovu, nazývaného ve faerštině grindadráp, je místní rybáři naženou na pobřeží a podřežou. Protože taková je zdejší tradice. Která je, jak vysvětluje tiskový mluvčí zdejšího ministerstva zahraničí, naprosto ekologická a udržitelná. Píše o tom Metro.co.uk.

Navzdory neutichající kritice ochránců zvířat z celého světa prý berou každoroční porážku stovek kulohlavců obyvatelé Faerských ostrovů jako „přirozenou součást života“. Tradice lovu naháněním je tu spojena s příchodem léta, které do zátoky Torshavn přišlo letos o něco dřív. Výsledkem bylo prvních 145 zabitých kulohlavců a 7 delfínů plískavic plochočelých.

I když v nás pohled na krvavě rudou vodu a zmasakrovaná těla delfínů může vyvolávat odpor, tiskový mluvčí ministerstva zahraničních věcí Páll Nolsøe nevidí žádný důvod k zneklidnění. Jak vysvětluje: „Lov velryb a delfínů na Faerské ostrovy patří. Je to tradiční zdroj obživy pro místní, je to o potravinách získávaných z místních zdrojů, stejně jako pastva horských koz nebo rybaření. Tuk kulohlavců po staletí byl a stále je hodnotnou součástí potravy místních.“

Nahnat, zaháknout, propíchnout, podřezat…

Každý podřezaný kulohlavec se stane zdrojem několika metráků tuku a masa, které si rodiny rybářů rozdělí mezi sebou. „Masa, které by jinak muselo být na ostrovy dovezeno z velké dálky,“ vysvětluje Nolsøe. Což je prý jedním z hlavních důvodů, proč je zdejší praxe z environmentálního hlediska udržitelná. K zemědělské produkci je totiž hornatý terén ostrovů nevhodný a orná půda tu pokrývá méně než 2 % celkové rozlohy. Proto musí zdejší obyvatelé spoléhat hlavně na místní zdroje.

Nolsøe také vysvětluje, že technika lovu nadháněním prošla v posledních letech značnou modifikací. Lodě rybářů teď nahání kulohlavce jen z bezprostřední vzdálenosti pevniny, takže nestresují velká hejna. Lovci předtím vyberou tu nejvhodnější zátoku, kam zvířata cíleně směřují. Když se kulohlavci ocitnou na mělčině zátoky, další rybáři je s pomocí háků zaražených do dýchacího otvoru vytáhnou na souš a speciálně upraveným bodlem jim přeruší míchu.

Všechno je v nejlepším pořádku

„Je to přístup dokonale zajišťující, že kulohlavec ztratí vědomí a zemře v řádu vteřin,“ říká Nolsøe. Pak už jen rybáři s pomocí ostrých nožů zaříznou čerstvě zabité velryby a nechají je vykrvit do moře. Údajně nezaberou jatka všech zvířat v zátoce déle než 15 minut. Každý účastnící se rybář musí být vybaven certifikátem, může používat jen schválené vybavení, dodržovat přesnou metodiku práce. „Vše se děje s maximálním ohledem na welfare zvířat, tak, aby byla zabita co nejrychleji a vystavena co nejmenšímu utrpení.“ Že se přitom kulohlavci topí v krvi?

„Jistě, když na pobřeží podříznete desítky zvířat, je výsledkem spousta krve ve vodě. Každému masu, včetně toho velrybího, předchází porážka zvířete. A je mi jasné, že na diváky, kteří neví nic o realitě jatek nebo lovu, to působí dramaticky,“ uzavírá Nolsøe. „Je to ale dobře podchycený a vysoce organizovaný proces, kompletně podléhající dozoru a regulaci. Plně vyhovuje mezinárodnímu právu a požadavkům na udržitelnost.“

Obyvatele Faerských ostrovů od tradice grindadráp zatím petice ochránců přírody z organizace Blue Planet Society, kterou letos podepsalo kolem 260 000 lidí, neodradila. Zdá se, že jim větší starosti dělají zjištění Ministerstva zdravotnictví a veřejného zdraví, které je od roku 2008 vytrvale varuje před konzumací masa kulohlavců. Je totiž nasycené nepříjemně vysokou koncentraci PCB a rtuti. Tyto jedovaté látky v tělech obyvatel Faerských ostrovů jsou přímým důsledkem konzumace tuku z ulovených kusů. I tak se letos počítá s odlovem přibližně 800 exemplářů, což je zdejší kvóta udržitelného rybolovu.

---

reklama

---