Studie: Vlaky poháněné bateriemi nebo vodíkem mohou být na české železnici konkurenceschopné
Experti se zaměřili převážně na dálkové neelektrizované linky včetně přeshraničních linek s Německem. "Při porovnání různých bezemisních pohonů musí být vzaty v úvahu náklady spojené s vozy i související nezbytnou infrastrukturou, a to jak náklady na provoz a údržbu, tak i náklady investiční, zohledňující různé životnosti technologií. Takto lze získat srovnatelné roční náklady dokládající, že vodíkové vlaky mohou být ekonomicky efektivní například v severovýchodních Čechách nebo v Moravskoslezském kraji," řekl Lukáš Polák, který projekt za ÚJV Řež řídil.
Na analyzovaných linkách je podle expertů potenciál pro nasazení bateriových i vodíkových vlaků. Na řadě tratí se slabším provozem je celková ekonomika provozu vlaků s alternativními pohony vhodnější než provoz, který by vyžadoval liniovou elektrizaci, uvedli. Provoz vodíkových vlaků podle expertů závisí na ceně vodíku. Důležitá je podle nich technologie jeho výroby a jeho plnění do vozů.
Využití vlaků s alternativními pohony přispěje podle odborníků ke snížení emisí skleníkových plynů a zlepší kvalitu ovzduší. Zároveň umožní dosáhnout větší stability jízdních řádů, zrychlení dopravy, zvýšit by se podle nich mělo pohodlí cestujících.
Výzkumníci porovnávali různé kombinace pohonů vlaků. Šlo například o elektrické vlaky, které potřebují liniovou elektrizaci, bateriové elektrické vlaky s případnou výstavbou nabíjecích stanic, částečnou elektrizaci linky, která umožňuje provoz bateriových vlaků, či vodíkové a vodíkové elektrické vlaky s trolejovým sběračem.
Volba konkrétního pohonu podle odborníků závisí na místních podmínkách, na potřebě výstavby nezbytné infrastruktury a jejího vytížení i na posouzení hlediska životního prostředí. V každé lokalitě bude podle nich potřeba zpracovat detailní analýzu nákladů a přínosů.
"K modernizaci železnice patří i kritické prověření alternativních pohonů a efektivity jejich nasazení. Výsledky nové studie ukazují, že bateriové a vodíkové vlaky představují na sledovaných trasách neideologickou racionální možnost - samozřejmě za přesně určených podmínek,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Na projektu se podíleli odborníci z ÚJV Řež, České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Výzkumného ústavu železničního a norského institutu SINTEF. Projekt podpořilo i Centrum dopravního výzkumu a Správa železnic.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
Jiří Svoboda
31.7.2024 09:50Lukas B.
1.8.2024 08:12 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
2.8.2024 08:27 Reaguje na Jiří SvobodaPetr Elias
31.7.2024 10:06sv
31.7.2024 20:55 Reaguje na Petr EliasRichard Vacek
31.7.2024 11:37Ale proč by to někdo dělal? Vždyť by to stálo spoustu peněz, které by zajisté chyběly jinde.
Jiří Svoboda
31.7.2024 13:03 Reaguje na Richard VacekPavel Hanzl
2.8.2024 08:25 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
2.8.2024 09:41 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
2.8.2024 09:03nebude co divit nákladům na jeden osobokilometr(tunokilometr)a tlakem
navýšit i cenu přepravného. U nás kraj podpořil autobusy na plyn a po
zdražení plynu o to více musí dopravce dotovat a jízdné zvýšit tak,
že bez slev se autobusy jezdit nevyplatí a lidé použijí auta. O to více
pak je třeba zřizovat parkovacích míst a zkapacitnit silnice. Ona se
ekologizace nafťáků na plyňáky zvrhla na to, že ty jezdí poloprázdné
a ulice jsou zavaleny auty. Ono je třeba myslet logicky a nikoliv jen
ideologicky, ale to už tak v EU chodí, že na logiku dotace nejsou, ale
na ideologické nesmysly ano. O elektrifikaci tratě Ostrava- Frýdlant nad
Ostravicí, či až do Valašského Meziříčí se pouze 35 let žvaní a tak tam
nasadí bateriové vlaky, které ale budou polovinu času jezdit pod dráty,
aby dobily baterie za jízdy a nikoliv nevyužity při stacionárním nabíjejí. Otázkou ale bude nepředvídatelné počasí, výluky , nehody, poruchy a jiné
komplikace, kdy nebude jak baterie dobít a zajistit nejenom provoz, ale
i cestovní komfort. Ono v jednoduchosti je síla a nikoliv v komplikacích
závislých na mnoha okolnostech. Představte si nehodu v zimě na trati(např.
pouze srážka s osobou). Vlak zůstane stát do vyšetření nehody v trati pár
hodin a topí proudem z baterií cestujícím v době, kdy už by měl jezdit
pod trolejí a baterie dobíjet. Pak možná ještě dojede pod troleje, ale
kdo pojede na nezatrolejovanou trať, když on nebude mít baterie dobité
a jeho druhé já ho už zastoupilo na zatrolejované trati a vozí cestující
tam? Kolik náhradní souprav bude zapotřebí pro tyto zcela běžné případy?
A kde budou nabité nachystány, aby nahradily ty vybité? Myslím si, že se
tím enormně navýší nejenom náklady na provoz, ale hlavně ty nároky na
organizaci provozu. Už pouze zpracovat grafikon dopravy tak, že se bude
souprava střídavě pohybovat pod trolejí k dobití baterií a pak zase na nezatrolejované trati, bude leckdy oříšek pro dispečerský aparát.
A přitom by stačil kompromis ve formě hybridu nafta-baterie, který je
při 50% výroby elektřiny v síti z uhlíkových paliv ekologický úspěch.