https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/vedci-zkousi-ruzne-zpusoby-jak-likvidovat-invazivni-pajasan-zlaznaty
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci zkouší různé způsoby, jak likvidovat invazivní pajasan žláznatý

23.2.2022 02:00 | BRNO (ČTK)
Pajasan žláznatý pochází z Číny. Během staletí se rozšířil do mnoha oblastí světa, na řadě míst má jeho šíření invazivní charakter. V tuzemsku se vyskytuje minimálně dvě století. V současnosti roste hlavně v Praze, Brně, v okolí Znojma, na Pavlovských kopcích a v menším množství i jinde.
Pajasan žláznatý pochází z Číny. Během staletí se rozšířil do mnoha oblastí světa, na řadě míst má jeho šíření invazivní charakter. V tuzemsku se vyskytuje minimálně dvě století. V současnosti roste hlavně v Praze, Brně, v okolí Znojma, na Pavlovských kopcích a v menším množství i jinde.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně hledají účinný způsob, jak zlikvidovat porosty pajasanu žláznatého. Tento invazivní a vysoce odolný strom často zplaňuje a nekontrolovatelně se šíří zejména ve městech. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty v současnosti zkouší v Zoo Brno takzvanou stromovou mikro-injektáž.
 

Právě Zoo Brno je jedním z míst, kde se pajasan šíří invazivně a narušuje strukturu tamního lesa. Vědci proto v zoo zkouší několik různých způsobů, jak pajasan zničit. "U mladých jedinců jsme testovali jejich vytrhávání i s kořeny a vystřižení zahradnickými nůžkami. U vzrostlých dřevin pak kroužkování, sesazení na vysoký pařez s pravidelným odstraňováním vznikajících sekundárních výmladků a novou technologii stromové mikro-injektáže," uvedl arborista Jiří Rozsypálek, který odborníky vede.

Mikro-injektáž se obvykle používá na obranu stromů proti nemocem nebo škůdcům, jde o jakési očkování stromů. Do dřeviny je vpravena účinná látka, kterou dřevina rozvede do celého svého organismu, a je tak chráněna proti škůdci nebo nemoci. V boji s pajasanem naopak vědci používají látku, která dřevinu hubí.

"V tomto případě jsme se pokusili otestovat aplikaci systémově působícího arboricidu s cílem efektivně usmrtit tyto nepůvodní a rychle se šířící dřeviny, včetně kořenového systému, díky čemuž by nemělo docházet k prorašování nových výmladků z kořenů a pařezu, což se běžně děje po normálním vykácení těchto stromů," dodal Rozsypálek.

Vědci testují všechny možnosti likvidace na čtyřech různých plochách, kde zároveň ponechávají také kontrolní dřeviny, na nichž sledují účinnost ve srovnání s původním stavem. "Výsledky po roce pozorování potvrzují naši hypotézu o vysoké účinnosti stromové mikro-injektáže. Kroužkování a vysoký pařez naopak řešením nejsou. U mladých jedinců se zatím zdá, že jak vytržení stromu i s kořeny, tak jeho vystřižení jsou velmi účinnou metodou likvidace," uvedl arborista. Testování bude pokračovat ještě další dva roky.

Pajasan žláznatý pochází z Číny. Během staletí se rozšířil do mnoha oblastí světa, na řadě míst má jeho šíření invazivní charakter. V tuzemsku se vyskytuje minimálně dvě století. V současnosti roste hlavně v Praze, Brně, v okolí Znojma, na Pavlovských kopcích a v menším množství i jinde. Pajasan je vitální a nenáročná teplomilná dřevina, která odolává suchu, mírnému zasolení a emisím. Ve městech velice snadno zplaňuje do různých nádvoří, nádraží, uliček, průmyslových objektů. K jeho kácení od letoška není třeba povolení, protože byl zařazen na seznam extrémně invazivních druhů v Evropě.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

23.2.2022 09:10
Roste rychle a všude. Krásně obráží i z pahýlků. Takže teď se objevil i na Příbramsku.
Odpovědět
va

vaber

23.2.2022 09:20
a to jako škodí tím ,že moc roste ,nebo čím?
odborníci by se měli raději hledat ,proč se nedaří většině neinvazních druhů a proč jsou stromy tak nemocné a jak je léčit,
vědci však raději hledají jak likvidovat
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 12:09 Reaguje na vaber
Je slabě toxický a choulotivějším jedincům může způsobit záněty kůže. Takže není důvod ho zde mít. Na to nám stačí domácí "jedovatinky".
Odpovědět
ar

arbiczech

23.2.2022 15:35 Reaguje na vaber
Dobrý den, nejen že je slabě toxický pro člověka, především "disponuje" alelopatií, což znamená, že je schopen listy či kořeny vylučovat specifické chemické látky, které brání růstu jiných rostlin. Kromě toho je velmi agresivní v prorůstání kořeny do všemožných staveb od kanalizací přes chodníky po zdi domů. K tomu připočtěte, že konvenčí metodou - pokácením se ho nezbavíte, ale naopak jej namnožíte jak nad povrchem, tak pod povrchem. Takže pokud chcete aby původní druhy dobře prosperovali, tak jednou z podmínek bezpochyby je zbavit se invazních druhů, které ty původní na mnoha místech vytlačují. Ze světa je známo mnoho případů, kdy jsou invazní druhy hlavní příčinou vyhynutí druhu původního.
Odpovědět
ar

arbiczech

23.2.2022 15:36 Reaguje na arbiczech
Omlouvám se za hrubky, pasal jsem na mobilu a nepřečetl si to po sobě.
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2022 10:07
"nekontrolovatelně se šíří zejména ve městech"
Taky moc nechápu co je na tomhle tak závadného.
A co je na tom nekontrolovatelného? Trávníky "kontrolujeme" každý týden, nevynecháme žádnou vyšší travičku, aby náhodou nevyrostla. A najednou je něco nekontrolovatelné? Chápu invazivnost mimo lidská sídla, ale ve městech? Já jsem naopak rád za cokoliv, co ve městech dokáže vyrůst a unikne lidské "péči". Ale asi chápu, roste to samo, žádné dotace ani projekty, žádný výdělek...
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2022 11:31 Reaguje na Petr
"často zplaňuje".
Možná v tomhle je příčina - v našem pocitu, že co je "plané", je automaticky špatné, nepořádné, neudržované a nebezpečné, a že se o to nestaráme a je potřeba to "řešit", tedy zlikvidovat, a nahradit řízenou zelení, sterilním nízkým trávníkem a dlažbou. Pak máme pocit, že je to upravené, uklizené a v pořádku.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 12:10 Reaguje na Petr
On se totiž následně z měst ůže šířit i mimo ně. což už je problém. Navíc není zrovna optimální dřevina do měst díky toxicitě.
Odpovědět
ar

arbiczech

23.2.2022 15:45 Reaguje na Petr
Dobrý den,
problematika invazních druhů je velmi složitá. Pajasan ve městech škodí mnoha způsoby, viz můj příspěvek výše. Existuje mnoho druhů původních dřevin, které jsou do města vhodnější než pajasan či akát. O té kontrole, jak píšte, příklad z praxe - živý plůtek podél chodníku dříve tvořený tuším ptačím bobem. Jednoho dne se tam objevil pajasan. Majitel (či správce) dál řezal plot standardním způsobem. Dnes po cca pěti letech je to "plůtek", kde krom pajasnu nic není. Pajasan je tam v podobě stále silnějších výmladků, takže se plot už nezastřihuje křovinořezem, ale pilou (majiteli to očivdně stále nepřijde divné). Doposud by to zas tak moc nevadilo. Problém je ten že chodník podél plůtku se nyní zvedá a praská kvůli sílícím kořenům pajasanu a už nyní potřebuje opravu. Vše začalo před pár lety jedním jediným semenáčkem pajasanu, který mohl být odstraněn správným způsobem za pár stovek. Dnes se bude opravovat cca deset metrů chodníku v řádu deítek či nižších stovek tisíc.
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2022 15:54 Reaguje na arbiczech
To všechno je mi samozřejmě jasné. A souhlasím, že nelze všechno vidět jednoduše. Popisovaný příklad s plotem a chodníkem je ale špatný příklad nekontrolovatelného šíření. Na tom přece není nic nekontrolovatelného, na to se jen někdo vybodnul.
Odpovědět
ar

arbiczech

23.2.2022 16:30 Reaguje na Petr
No vy píšete "A co je na tom nekontrolovatelného? Trávníky "kontrolujeme" každý týden, nevynecháme žádnou vyšší travičku, aby náhodou nevyrostla. A najednou je něco nekontrolovatelné?", tak jen dávám případ takovéhoto "kontrolovaného" plůtku, který se rázem stal tím "nekontrolovatelným" :-)
Většina nekontrolovatelného šíření (ve městech) je dnes proto, že to někdo takto z neznalosti opečovává naprosto nevhodným způsobem. A samozřejmě proto, že to kdysi někdo nechal na různých místech vysadit.
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2022 16:52 Reaguje na arbiczech
No a mně právě přijde velmi zvláštní ve městech, kde má každý strom svého hlídače a každý trávník svého každotýdenního sekáče, kde jsou celé čety údržbářů a pracovníků městské zeleně, mluvit o nekontrolovatelném šíření.
Jestli ona to nebude spíš jen nevšímavost a laxnost? Ten živý plot také popisujete jen jako několikaleté pozorování a nic se neděje. Proč?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 19:09 Reaguje na Petr
Zkuste si ještě jednou přečíst místní příspěvky a pochopíte to. On totiž nereaguje na klasické herbicidy. Ty jej naopak podpoří v bujnějším růstu.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

24.2.2022 15:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Neznám dřevinu , která by vydržela zalití pařezu nebo navrtávky pár kapkami glyfosátu - třeba neředěný Roundup
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.2.2022 15:37
Pravda je, že z východu přichází vše zlé. Pajasan, Karas, covid, Rus nebo Muslim. Chce to pravidelně a vytrvale likvidovat. Nenechat to zdomácnět.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 19:10 Reaguje na Michal Ukropec
Hedvábí je taky z východu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.2.2022 20:52 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano. Ale hedvábí není nepůvodní invazivní druh. Je to výrobek. Také mám doma výrobky z východu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2022 22:12 Reaguje na Michal Ukropec
Tak jste to jste měl specifikovat na živočichy. Ale jo, já jsem to pochopil, jenom jsem si trochu rejpnul.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.2.2022 20:04
Nechci být škarohlíd, ale před námi leží daleko větší starosti než pajasan
a ostatní invazivní rostliny a živočichové. Vymírají naše původní druhy
a mnohdy ani nevíme proč. Někdy víme, ale není vůle tomu zabránit a naopak
se úbytek prohlubuje. Mizí hmyz, ptáci, drobná zvěř, některé druhy ryb,
obojživelníci, raci, mlži atd. Neuvěřitelně se daří jejich predátorům a
vinen je kdo? Nerozum nahradil rozum a absolutní ochrana regulaci. Je to
bohužel celosvětový trend(mimo pár výjimek) a výsledky už jsou znát. Co
nezničíme sami, tak to zničí námi preferovaní tvorové a pokračuje to do
všech oblastí přírody. Hrajte si s pajasany, ale ač mu nefandím, tak se
obávám, že některé invazní rostliny budou jedinými, které odolají třeba
bobrům množících se bez regulace stavu i tam, kde už nemají co kácet.
Křídlatka jim nechutná a velkých stromů zbavené břehy řek ráda stromy
nahradí. Akát na pozemcích, kde usychají původní dřeviny, taky roste
bez problémů. Je to přirozený výběr s pomocí člověka, který těmto
rostlinám a i tvorům vytváří vhodné podmínky k šíření. Jen tak dál
a hlavně to dělat často zbytečně, když se při tom nepoužívá mozek.
Já tvrdím, že raději železniční násep prorostlý kořeny akátů, než
násep bez porostu sesutý po větším dešti. U suchých strání totéž,
ale co se dá dělat, když je nepůvodnost červeným hadrem i na vola
(ochranář), ač to býk( vlastník) toleruje a využívá třeba k otopu
a jako potravu pro včely.
Odpovědět

Jirka Černý

23.2.2022 20:32
Ihned po pokácení zatřít pařez Roundapem, co časem vyleze stejný postup. Ještě se to dá do mrtě rozfrézovat ale jistota to není.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

23.2.2022 20:54 Reaguje na Jirka Černý
Tak!
Odpovědět
LB

Lukas B.

24.2.2022 11:16
všem, co se vášnivě zastávají pajasanu, doporučuji romantickou procházku na PP bílá skála (nad pražským libeňským přístavem) - kdysi tam snad bylo něco, co by mělo smysl chránit (mluvím o rostlinách a živočiších), dnes tu jsou pouze akáty, pajasany a mahonie.

jinak významným množitelem pajasanů je železnice, pajasan dokáže úspěšně růst i ze durchnaskrz zaolejovaného železničního štěrku okolo výhybek, a železnice rozváží semena a řízky po celé železniční síti.
Odpovědět
JM

Joska Malý

28.2.2022 11:30
Pro všechny rýpaly. Pajasan k nám na chatě invaduje z přilehlého remízku, kde to majitel neřeší. Hodně semen. Každý rok spousta nových stromků. Roste velmi rychle i metry za rok. Zmlazuje z výřezů i kořenů. Nejsem cimprlich, ale je to hnusný strom, smrdí a i na moji polodivocinu je to moc. Od té doby, co ho řeším, ho vidím všude po Praze. Občas to někdo seřízne. Zase zmladí. Funguje jen vytrhávání s kořeny, což ne vždy jde. Glyfosát nefunguje, neb brání fotosyntéze, což zmlazení z kořenů nezabrání. Ozkoušeno. Zatím fungovalo Garlonem zatřít pařízky. Akát je v porovnání s ním gentleman. Mikroinjektáž glyfosátem do stromu byla doporucovana jiz pred lety. Nevím, zda to funguje, když na pařízky nikoliv.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist