Vědec z VUT: Odpadní kaly z recyklace plastů mohou posloužit při výrobě cihel

bude to stejně ekologická cihla, jako jsou Boletický panely s azbestem.

ale vůbec ne. princip je jednoduchý, představme si petflašku nebo plastovou vaničku uvnitř se zbytky potraviny/nápoje a zvenku od bláta. když se to vypere, tak je kal tvořený vodou, jemnozrnnou anorganickou zeminou, organikou a mikroplasty. když se ten kal použije jako záměsová voda pro "cihlu" a ta se vypálí, tak při vypálení střepu, kdy se teplota postupně zvyšuje někam těsně pod 1000°C se voda vysuší a vše co obsahuje uhlík a jeho sloučeniny (tj. organické zbytky a mikroplasty) shoří a výsledkem je materiál naprosto inertní

samozřejmě při hoření těch sloučenin uhlíku (mikroplastů) mohou vznikat nějaké "sajrajty" - ale to vznikají i při vypalování cihel s jakýmkoli jiným vylehčovadlem.

Pominu-li to, že ty kaly bude třeba dopravovat do cihelny auty a že vzdálenost mezi zpracovnou plastů a cihelnou bude pro ekonomiku výroby
cihel dalším mínusem, tak hlavním problémem je teplota BEZPEČNÉHO
spálení plastů. Pokud aktivisté bojují proti speciálním spalovnám
odpadů, včetně plastů, tak budou tleskat cihelně spalující nedokonale
ty kaly? Jednak teplota spalování se při vypalování cihel postupně
navyšuje s únikem nedokonale spálených škodlivin na rozdíl od
vícestupňových spaloven, kde je teplota o mnoho vyšší. Je to jako
plast hodiny "škvařit" a nebo ho během pár sekund velkým teplem
spálit. Bude cihelna zařízená na dodatečné spálení škodlivin vzniklých
při tom "škvaření" a vyplatí se ji to? O kolik to prodraží cihly už
dnes kvůli cenám drahé energie ? Vždyť po nich klesá poptávka už nyní!
Proč nemůže ty kaly spalovat jako zdroj energie třeba na teplou vodu pro hygienu zaměstnanců rovnou zpracovna plastů? Asi se to nevyplatí stejně,
jako ta recyklace a už není z čeho ty nesmysly dotovat. V prvé řadě
omezit používání plastů, v druhé je energeticky recyklovat na teplo a
ve třetí přestat na ty nesmyslné recyklace žádat dotace. Při dovozu polotovarů PETek jsem se dozvěděl jejich výrobní cenu a v plnírně jsem
zjistil, kolik si za tu PETku účtují po naplnění. Její cena už narůstá
o EKO poplatky u výrobce, ale ten ji započte do výsledné ceny výrobku.
Nyní přibude záloha, proti které nic nemám, protože PETky nepoužívám a ještě ty dotace na recyklaci a likvidaci i těch kalů. Sečíst všechny ty
náklady, které jsou k tíži spotřebitelů by bylo opravdu zajímavé, neboť
nákladem jsou i ty dotace na recyklaci atd. Jen jsou z druhé kapsy než
je kapsa výrobců a dopravců, kteří tím výrazně snížili náklady proti
plnění do vratného skla. Nedopravují obaly zpět, nemyjí je a jen vždy
vyrobí nové. No a ty spotřebiteli zaplať za to, že to oni nemusí! Pro
líne spotřebitele je plusem, že se netahají s vratnými obaly, které jsou
setinou hmotnosti plné láhve. Ani tu setinu ale zpět nejsou už schopni
unést zpět a tak s ní "ozdobí" přírodu. Oni tu už byli, už tu nepojedou
a tak jim jejich PETtka v lese nebude vadit. Vinni jsou tak v prvé řadě
spotřebitelé, kteří plasty požadují a nebo alespoň neodmítají. Nevím,
jak by zareagoval producent limonády, když by mu spotřebitelé odmítali
PETky a chtěli sklo. Myslíte, že by raději zcela zastavil výrobu? Ale
kdepak. Bylo by to jako u piva, kdy pivaři odmítají PETky a sklo hraje
stále jako obal prim! Odmítejme plasty, nebudou odpadem a nebudou ani
vznikat ty kaly a "výzdoba" přírody. A když, tak je už raději BEZPEČNĚ spalme na výrobu energie. Jak jednoduché, stačí pouze CHTÍT!

ano, druhou logickou možností je vypálit kaly v cementárnách, ostatně jako každé jiné kontaminované kaly.

Vše je ale i o dopravě a proto je nejlépe je nikam dál
nedopravovat a zlikvidovat ve vlastní spalovně vyrábějící
třeba teplo a teplou vodu pro samotný provoz a nebo blízké
okolí. Recyklace jak materiálová, tak odpadová by měla
probíhat na jednom místě a nepřehazovat si jeden druhému
svůj problém. Nedovedu si představit třeba huť, která by
pouze tavila šrot a čistý kov nevyužila k finální výrobě
a ingoty prodávala až finálním výrobcům. Copak je ekonomické a hlavně ekologické něco roztavit, nechat zchladnout a jinde
zase zahřát a zpracovat na finální výrobek? Ekologické je
zahřát a teplé zpracovat na finální výrobek, ale u zvrácené
globální ekonomiky to nemusí být ekonomické, když studený
ingot kvalitní oceli z Indie může být levnější, než jeho
výroba v Evropě ze šrotu, který prázdná loď zase veze do
Indie. Levné doprava, levné energie a pracovní síla v
Indii udělá i z propadáku levný výrobek. Globalizací se podařilo zdeformovat ekonomiku tak, že výroba od počátku
do finále se na jednom místě nevyplácí. Vezměte si třeba
výrobu hranolků jako přidruženou výrobu zemědělce. Slupky
zkrmí prasaty, ale továrna bez prasat je maximálně nechá
zplynovat v bioplynce a nebo zkompostuje. Co je moudřejší?
Udělat z potraviny krmivo a nebo ten plyn, který je bez dotace neprodejný? Tvrdím A, ale zdeformovaná ekonomika B.

takových slov a tak málo obsahu....

pokud těch kalů bude každý den tisíce tun, potom je lepší vybudovat technologii na místě. pokud jich bude jeden náklaďák za dva dny, je lepší je vozit nkam, kde ta technologie už je. jednoduché.