DROM: Co můžeme udělat pro to, aby se romské enklávy nestaly ghetty

DROM, romské středisko, pořádá ve dnech 3. a 4. října 2002 v Brně seminář s názvem „Co můžeme udělat pro to, aby se romské enklávy nestaly ghetty“. Přednáškový a diskusní cyklus začíná ve čtvrtek 3. října v budově Magistrátu města Brna.

Tisková konference se koná v pátek 4. října od 15,00 hodin, v budově Magistrátu města Brna, Koliště 19 v přednáškovém sále ve 4. patře.

„V rámci semináře prodiskutujeme dosavadní zkušenosti z praxe státních i nestátních neziskových organizací zabývajících se bydlením v romských lokalitách ohrožených sociálním vyloučením,“ uvedl Miroslav Zima, ředitel DROMu. Seminář otevře mj. témata terénní sociální práce či aktuálního stavu bydlení v romských komunitách. Představeny a diskutovány budou také konkrétní projekty Svinia (na Slovensku) a Vesnička soužití v Ostravě.

Ve čtvrtek přednesou své příspěvky Petr Víšek (Socioklub), Štěpán Moravec (Člověk v tísni, společnosti při ČT, o.p.s.), Laďka Češková (DROM), Věra Pelíšková (Ministerstvo pro místní rozvoj), Magdalena Kotýnková, Josef Pelikán (MČ Brno-střed), Kumar Vishwanathan (Vzájemné soužití, o.s.) a S. Craig Johnson (Habitat for Humanity International). V pátek vystoupí Roman Krištof a Viktor Sekyt (Rada Vlády ČR pro záležitosti romské komunity) a Fumiko Kashiwa (UNHCR).

Příloha:
Anotace k vystoupením některých účastníků semináře

Štěpán Moravec
Člověk v tísni - společnost při ČT, o.p.s
„Terénní sociální práce v sociálně vyloučených společenstvích“
Cílem projektu terénní sociální práce společnosti Člověk v tísni realizované od oku 1999 v 22 lokalitách je poskytnout vyloučeným společenstvím pomáhajícího pracovníka - poradce, průvodce, mediátora, organizátora, komunitního plánovače, autoritu. V nejobecnějších pojmech je jeho úkolem podporovat u klientů schopnost řídit si svůj život samostatně. a vyhnout se propadu, kterým život ve znevýhodňujícím prostředí hrozí. Znamená to pomáhat a motivovat rodiny k tomu, aby se udržely na "normální hladině fungování". Dále má terénní pracovník zprostředkovávat klientům služby a aktivity, které jsou lokálně dostupné, ale poskytovatelé o klientech nevědí nebo klienti nevědí o službě, a konečně iniciovat v lokalitě strukturální změny a ozdravné procesy. Ve městech, kde není dostupná žádná organizace, která by realizovala následné programy, terénní pracovník spolu s dobrovolníky sám zajišťuje zejména volnočasové a vzdělávací aktivity pro děti. V takových případech je prostředkem práce a krátkodobým cílem vznik nízkoprahového centra. Cílem je také zapojit do všech aktivit co nejvíce lidí z lokality. Jejich vlastní aktivita může změnit subjektivní pocit vykořeněnosti a zbytečnosti.

Magdalena Kotýnková
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí
„Fenomén sociálního vyloučení v kontextu české společnosti“
Fenomén sociálního vyloučení v kontextu české společnosti. Nárůst příjmové nerovnosti, chudoby a sociálního vyloučení po roce 1989 jako důsledek sociálně – ekonomické transformace a strukturálních změn ve společnosti. Rizikové faktory vyvolávající sociální vyloučení jednotlivců a celých skupin obyvatelstva, které vyplývají z nerovnosti v přístupu na trh práce, k bydlení, sociální ochraně, vzdělání a zdravotní péči. Skupiny obyvatel ohrožených sociálním vyloučením v české společnosti se zaměřením na etnické menšiny.

Laďka Češková
DROM, romské středisko
Vzdělávání terénních sociálních pracovníků
Pro řadu lidí z majority je naštěstí stereotyp vnímání „cikána“ značně narušen, setkají-li se s romským terénním sociálním pracovníkem (TSP), který jedná, mluví, vystupuje a pracuje jako profesionál. Pro nejbližší okolí TSP je jeho chuť a zájem o systematické specializované vzdělání velkou motivací; do druhého ročníku vzdělávacího programu dokonce nastupují příbuzní či přátelé prvních absolventů. Zpočátku váhaví zaměstnavatelé se přesvědčují, že dobře pracující TSP nemusí mít právě maturitu. Dobrý TSP je ten, kdo má u svých klientů přirozenou autoritu, chápe jejich obtíže, aniž by měl potřebu je jakkoliv hodnotit – naopak: dokáže laskavým způsobem motivovat klienty ke změně postojů a životních programů a na této změně s nimi pracovat. To vše navíc vykonává samostatně, poučeně a zodpovědně.
Vzdělávací program pro TSP díky svému zaměření nespadá do žádné kategorie kursů akreditovaných. V současné době může pozici TSP zastávat prakticky kdokoliv, aniž by měli zaměstnavatelé jakoukoliv záruku byť minimálního odborného vzdělání svého zaměstnance. Věřme, že společně s plánovaným zařazením TSP do kategorie sociálních pracovníků a vytvářením minimálních standardů vzdělání pro pracovníky v sociální oblasti vydá i MPSV podmínky akreditace podobných kursů a nastaví tak především pro zaměstnavatele alespoň orientační měřítka pro přijímaní TSP do zaměstnaneckého poměru.

Fumiko Kashiwa
UNHCR, Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
Pražská kancelář UNHCR se o romskou problematiku začala zajímat s cílem zabránit migraci Romů. Myslíme, že oblast bydlení je důležitá i z hlediska prevence, neboť nedostatek odpovídajícího ubytování považujeme za jeden z faktorů vedoucí Romy k podání žádosti o azyl v zahraničí. Obáváme se, že nedostatek účinné pomoci v oblasti bydlení romské komunity by mohl vést k další izolaci již tak marginalizované populace a ke zhoršení jejího socio-ekonomického postavení. Zkušenosti z práce státních orgánů i nevládních organizací ukazují, že problematika bydlení romské komunity je řešitelný problém, pokud jsou do činnosti zapojeni všichni zainteresovaní činitelé, včetně samotných Romů.
Pomoc v oblasti bydlení mohou přinést viditelné výsledky v relativně krátké době. Tato skutečnost je velmi důležitá pro samotné Romy – pocítí okamžitý efekt, což posílí jejich ochotu ke spolupráci a může sehrát pozitivní roli ve věci rozhodování o případné emigraci. Proto si myslíme, že je nesmírně důležité věnovat se problematice bydlení a rádi bychom zdůraznili význam zvyšování pomoci aktivitám a iniciativám souvisejícím s bydlením. UNHCR propaguje myšlenku vzniku zvláštního mezinárodního fondu na rekonstrukci bydlení.

Petr Víšek
Socioklub
„Aby se romské enklávy nestaly ghetty“
V řadě měst a obcí dochází k procesu určitého vytěsňování části romské komunity na okraj jak z hlediska bydlení tak i z hlediska sociálního. Dochází k odchodu z chráněných nájemních vztahů do nechráněných, k sociálnímu vylučování. Důvody tohoto vývoje jsou nejen na straně části příslušníků romských komunit, ale také se zde uplatňují společenské a ekonomické tlaky a zájmy obcí a k řešení problémů nejsou využívány všechny možnosti systémů sociální ochrany a především sociální práce. V důsledku tohoto procesu se zhoršují možnosti intenzívní sociální práce s touto skupinou a to může do budoucna přinést obcím řadu problémů, rizik a nových nákladů.
Účastníci semináře se sešli k tomu, aby hledali praktická řešení bydlení té části romských komunity, která má problémy s bydlením. Taková řešení a postupy jsou a prokazují, že strategicky pojaté, promyšlené a komplexní řešení bydlení části romské minority, vycházející z její analýzy, respektující její sociální rozvrstvení, respektující přiměřeně zájmy majoritní společnosti i zájmy, potřeby a možnosti části romské minority, může být v dlouhodobém pohledu v souladu s rozvojovými sociálními i ekonomickými zájmy obce či města a může získat i podporu ostatních občanů. Jde o to, jak byl také nazván seminář, aby se z romských enkláv nestala ghetta.