Alternativně hospodaří farmáři v ČR na 16 procentech půdy. Jejich počet ale roste

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

"Vyšší dotační podpora, další nebo vyšší příjmy za certifikovaný způsob hospodaření. Je však také mnoho zemědělců, kteří z důvodů vnitřního přesvědčení a světonázoru chtějí hospodařit více v souladu s přírodou a ekonomický efekt pro ně je až druhořadou záležitostí," řekl.

Nejrozšířenější alternativní formou zemědělství je podle Soukupa ekologické zemědělství, ve kterém se potraviny produkují za použití přírodních látek a procesů. V roce 2022 hospodařili farmáři ekologicky na 575 000 hektarech zemědělské půdy, což představovalo přibližně 16 procent celkové výměry. Loni se podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) výměra půdy v ekologickém režimu zvýšila téměř o 20 000 hektarů.

Dalším způsobem je regenerativní zemědělství, které se snaží minimalizovat negativní vliv zemědělské činnosti na půdu a krajinu. Platforma pro regenerativní zemědělství eviduje v ČR 30 000 hektarů půdy v režimu regenerativního zemědělství, podle jejího odhadu ale bude reálná plocha větší.

Například Philip Lymbery, ředitel charitativní organizace pro dobré životní podmínky hospodářských zvířat Compassion in World Farming, vnímá regenerativní zemědělství jako budoucnost hospodaření. "Způsob, jakým v současné době hospodaříme, používáme průmyslové metody s chemickými pesticidy, umělá hnojiva, zvířata chovaná v klecích, tím ničíme půdu, kterou potřebujeme pro budoucnost," řekl už dříve ČTK.

Za největší výhody regenerativního zemědělství považuje Zuzana Benešová, spoluzakladatelka Platformy pro regenerativní zemědělství, zlepšení a stabilizaci výnosů, lepší zadržování vody, zvýšení biodiverzity a zvyšování půdních zásob uhlíku.

Regenerativní zemědělství je ale v Česku teprve v začátcích, dodala Benešová. Chybí podle ní dotační podpora, správně nastavená legislativa, osvěta, ale i zájem spotřebitelů a farmářů, kteří se často obávají zavést nové postupy.

"Ve většině případů je to strach z neznámého. Setkáváme se taky s obavami z přemnožení hrabošů, zaplevelení pozemků, snížení výnosů," řekla. Při přechodu na regenerativní zemědělství se také na určitou dobu sníží výnosy, než se zlepší stav půdy, doplnila.

Za poslední rok ale vnímá platforma nárůst počtu regenerativních zemědělců i zájem potravinářů o jejich produkci. "Díky ekonomickým výhodám regenerativního zemědělství a přibývajícím extrémům počasí očekáváme, že rychlost přechodu dalších zemědělců se bude zvyšovat," uvedla Benešová.

ÚZEI mezi alternativní způsoby řadí také agrolesnictví či takzvané precizní zemědělství. Podle loňské analýzy využívá alespoň nějakou chytrou technologii asi třetina zemědělců.