https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesko-by-mohlo-energii-vetru-vyuzivat-minimalne-desetkrat-vice-uvadi-studie.problem-je-ze-nechce?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česko by mohlo energii větru využívat minimálně desetkrát více, uvádí studie. Problém je, že nechce

17.6.2020 13:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vnímání obnovitelných zdrojů veřejností bylo poškozeno nepovedenou regulací podpory fotovoltaických elektráren.
Vnímání obnovitelných zdrojů veřejností bylo poškozeno nepovedenou regulací podpory fotovoltaických elektráren.
Licence | Volné dílo (public domain)
Větrné elektrárny by mohly v Česku pokrýt 10 – 25 % spotřeby elektřiny, uvádí studie o potenciálu větrné energie v Česku vypracovaná Davidem Hanslianem z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Podmínkou pro to je ale politická podpora získávání energie větru, která u náspodle odborníků zatím chybí. Studii v úterý představili její zadavatelé, Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie.
 
Štěpán Chalupa z Komory OZE považuje Hanslianův scénář za konzervativní, podle Komory OZE by větrná energie mohla pokrýt až 31 % současné spotřeby energie, i se zohledněním všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Tento odhad ale předpokládá silnou společenskou vůli k využívání energie větru v ČR. A ta podle Chalupy velká není.

Dnes je průměrná výška stožáru 140 m a průměr rotoru 130 m. V horských podmínkách se staví elektrárny menší, v nížinách vyšší.
Dnes je průměrná výška stožáru 140 m a průměr rotoru 130 m. V horských podmínkách se staví elektrárny menší, v nížinách vyšší.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Podle Davida Hansliana byla větrná energetiku v Česku v posledních zhruba 10 letech prezentována výrazně negativně. Vnímání obnovitelných zdrojů veřejností obecně bylo poškozeno nepovedenou regulací podpory fotovoltaických elektráren a povolování nových projektů bylo prakticky zablokováno.

„Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je absence podpory ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považovány za jakýsi doplněk, hobby, jehož rozvoj po nás chce Brusel,” komentoval možnosti rozvoje větrných elektráren Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren. „Bez politické podpory nic nepostavíte a neprosadíte. U větrné elektřiny to platí dvojnásob,“ doplnil Janeček.

Roční spotřeba elektřiny v roce 2019 činila v Česku 61,1 TWh, z čehož bylo ve větrných elektrárnách vyrobeno 0,7 TWh, což odpovídá necelému jednomu procentu spotřeby. „V zemích Evropské unie zajistily větrné elektrárny loni v průměru 15 procent spotřeby. Vnitrozemské Rakousko pokrývá větrnými elektrárnami 13 procent spotřeby, nejvyšší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko (48 procent) následované Irskem (33 procent) a Portugalskem (27 procent)," uvedli řečníci na tiskové konferenci.

Stát by měl podle Komory OZE podpořit obnovitelné zdroje energie z několika důvodů. „Jsou to zdroje domácí, nejsme závislí na dovozu, ať už z pohledu ČR nebo EU. Je to nejlevnější energie, minimálně levnější než jádro, a je to nejrychleji postavitelné,“ vypočítal Štěpán Chalupa nejpodstatnější důvody pro podporu OZE. Kromě toho by větší podíl větrné energie přispěl k demokratizaci a decentralizaci energetiky.

Podle zkušeností firem, které větrné elektrárny připravují, se negativní přístup politiků promítá do rozhodování na všech nižších úrovních: některé krajské úřady v rámci svých Zásad územního rozvoje větrnou energetiku prakticky vyloučily.

Například v Kraji Vysočina, který je krajem s největším větrným potenciálem, dnes stojí pouze čtyři větrné elektrárny. Kraj na svých webových stránkách deklaruje podporu jaderné energetice a rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Úředníkům na městských úřadech, kteří zodpovídají za vydávání povolení k výstavbě, podle asociací obnovitelných zdrojů zase chybí podpora a povolovací procesy se stávají pro investory neúnosně dlouhé a komplikované.

Větrný park Kryštofovy Hamry v Ústeckém kraji.
Větrný park Kryštofovy Hamry v Ústeckém kraji.

„Je to začarovaný kruh: premiér nebo ministr řekne, že tu moc nefouká, hejtmanství je paušálně na svém území odmítne a starostové, kteří jinak nejsou zpravidla proti, nemají zájem o konflikt. Úředník se bojí vydat kladné rozhodnutí, ale protože nemá objektivní důvod proces ukončit, tak ho všemožně natahuje,” uvedla k tomu Michaela Lužová z firmy W.E.B, která v Česku projekty větrných elektráren připravuje a několik větrných elektráren i provozuje.

Větrné podmínky jsou přitom v Česku pro stavbu větrných elektráren poměrně příznivé, a to i přes omezení daná ochrannými pásmy letišť a radarů, leteckým koridorem, územím s ochranou přírody a krajiny.

„Podmínky pro větrné elektrárny máme velmi podobné, jako jsou v jižní polovině Německa, když porovnáme větrnost i charakter krajiny. Přesto u nás nevyužíváme větrné elektrárny ani z desetiny jako tam," řekl Hanslian.

S ohledem na další požadavky ochrany přírody a další omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze podle studie očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude v roce 2040 zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny, v závislosti na společenské podpoře.

Stát chce odcházet od uhlí. Ale kam? K energie jaderné, nebo obnovitelné?
Stát chce odcházet od uhlí. Ale kam? K energie jaderné, nebo obnovitelné?
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Piqsels

Větrná energetika je už zároveň technologicky stabilizovaná a dodávání energie do sítě je zavedené tak, aby regionální dispečink mohl větrník v jakémkoli okamžiku na dálku vypnout. „Dispečer si dokáže zregulovat systém tak, aby fungoval,“ uvedl Michal Janeček.

Trend ve vývoji větrných elektráren vede k tomu, že se stávají větší a vyšší. „Pokud budou moci být větrné elektrárny optimálně velké, budou rentabilní i v nižších polohách,“ uvedl na tiskové konferenci David Hanslian. Dnes je průměrná výška stožáru 140 m a průměr rotoru 130 m. V horských podmínkách se staví elektrárny menší, v nížinách vyšší.

„Podle zdrojů Evropské federace pro energii si na sebe větrné elektrárny vyrobí elektřinu, kterou spotřebovaly za celý svůj životní cyklus, za 1,2 roku,“ uvedl bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. Pro srovnání dodal, že Temelín si vydělá na svou likvidaci pouze za podmínky, že by byl provozován dalších 86 let. „A to nemluvíme o úložišti jaderného odpadu,“ dodal.

Kde má stá vzít peníze na podporu OZE?

Komora OZE udělala i analýzu dostupných finančních zdrojů státu na podporu obnovitelných zdrojů. K těm nejdůležitějším bude patřit Modernizační fond a podpora v rámci Zelené dohody pro Evropu.

Mezi výhradami k provozu větrných elektráren se v minulosti objevovala jejich nízká efektivita, narušení krajinného rázu, ohrožení ptactva a netopýrů, ale i zvyšování teploty vzduchu u povrchu. V noci, kdy dochází ke stabilizaci atmosféry, se vzduch při zemi ochlazuje od zemského povrchu. Vrtule větrných elektráren svým pohybem promíchávají vzduch a tím rozruší chladnější přízemní vzduch.

Studie, která prokazovala ohřívání vzduchu v nočních hodinách, pochází z amerického Středozápadu. Tam docházelo k ohřívání až o 1 stupeň Celsia, v průměru spíše o desetiny stupně Celsia. „Tenhle jev je zcela reálný, ale z globálního pohledu je podle mě zcela zanedbatelný,“ komentoval výhradu David Hanslian. Podle něj se dělala studie i u větrného parku Kryštofovy Hamry, a tam tento jev pozorován nebyl. „Bude zřejmě souviset s konkrétními klimatickými podmínkami a reliéfem terénu. U nás na vrchovinách to asi nebude moc patrné.“

Skutečně masivní množství větrných elektráren na jednom místě by podle Hansliana dopad na klima zřejmě mělo, ale to by musela být jejich výstavba o několik řádů větší, než se plánuje.

Krajinný ráz se podle Michala Janečka používá jako mantra, na kterou se ale při jiných příležitostech zapomíná: „Krajinný ráz stožáry přirozeně ovlivňují, protože se jedná o předmět na horizontu vysoký třeba 160 m. Kdyby úřady úplně stejně přistupovaly k ochraně krajinného rázu při povolování věží mobilním operátorům, mohly na jednom stožáru být tři operátoři, a nemáme na každém kopci jeden.“


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

17.6.2020 11:19
větrná elektrárna-nejlepší elektrárna
Odpovědět
Pa

PavelA

17.6.2020 11:46 Reaguje na Kajetán Hostička
...i když jí budete mít za barákem?
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

17.6.2020 14:19 Reaguje na PavelA
ano
Odpovědět
ji

19.6.2020 15:19 Reaguje na PavelA
Moji prarodiče ji mají skoro za barákem. V čem je problém?
Odpovědět
KR

Kamil Remeš

17.6.2020 13:37
Krásné, úžasné, utopické,
němci dnes řeší velké spory okolo hluku.

Upřimně si přiznejme, že za barákem by to nechtěl nikdo ze zdejších ekologů
Odpovědět
pp

pavel peregrin

17.6.2020 14:56 Reaguje na Kamil Remeš
Větrné elektrárny v přírodě= hnus nejhrubšího zrna. Zajímavé, že ekologům nevadí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.6.2020 16:29 Reaguje na pavel peregrin
Když jim nevadí suché jezy a voda jen v náhonu, proč by jim vadily větrníky.

Fakt je, že když jedu Reichem k Baltu, tak je to na první pohled impozantní ... a tak po půl vteřině je mi jasné, že tohle bych tedy u nás fakt nechtěl.

Jako když má někdo nějakou malou potvoru u baráku, ok, ale ty celé parky ...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.6.2020 16:30 Reaguje na Svatá Prostoto
V náhonu MVE, samozřejmě.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

17.6.2020 16:19
Bursík, což je hlavní viník fotovoltaického tunelu (podrobně zde: https://ekonom.ihned.cz/c1-46754920-kdo-muze-za-solarni-prusvih-my-nic-my-muzikanti-vzkazuji-ministri-i-poslanci) zase perlí. Jeho výrok: "Temelín si vydělá na svou likvidaci pouze za podmínky, že by byl provozován dalších 86 let. A to nemluvíme o úložišti jaderného odpadu,“ je úplně mimo realitu. Kdo si chce přečíst něco reálnějšího o tom, jak probíhá a kolik stojí likvidace jaderného bloku, tak je to popsáno zde: https://www.osel.cz/11052-kolik-stoji-likvidace-vyslouzile-jaderne-elektrarny.html .
Studie Davida Hansliana je zajímavá, ta nová verze se příliš neliší od těch minulých. Už v nich byly "konzervativní" i "optimistický" scénář. Vycházel jsem z ní i ve svém podrobném rozboru možností větrných zdrojů ve světě i u nás: https://www.osel.cz/9535-vetrne-elektrarny-vcera-dnes-a-zitra.html .Ovšem je třeba zdůraznit, že na pevnině už se budou těžko stavět větší vrtule než teď. Naráží se na problém dopravy velmi velkých dílů. Zároveň platí, že čím větší vrtule, tím je větší odpor proti ní v okolí. A všechny stavby se dnes prosazují velice těžko, jak jim házet vidle do cesty, dobře ekologičtí aktivisté vědí. A odpůrci staveb větrníků ve své blízkosti se poučili. To je hlavní důvod dlouhé doby přípravy výstavby nebo jejího úplného zablokování.
Další problém (nejen ekonomický) je, že větrno bývá v celém regionu a ve větrném období je region vystaven přebytkům z německých větrných turbín u moře na severu. Těm naše větrníky těžko mohou konkurovat.
Ze zmíněných důvodů je jasné, že Hanslianův konzervativní scénář je reálně spíše hodně optimistický. Jím uváděný optimistický scénář je spíše mimo realitu.
Odpovědět
sv

17.6.2020 22:31
Problém je, že článek je blábol.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.6.2020 07:41
Krajina má daleko více funkcí a přeměnit ji na výrobnu energie je nesmysl.
Já jsem pro fve instalované na zpevněných plochách (máme jich dost) a větráky bych nepodporoval, Rakousko v tomhle ohledu nechci následovat. Pouze v nouzi nejvyšší, ale i tehdy bych hledal jinou variantu, přímořské státy s mělkým šelfem jsou na tom úplně jinak a tam VE místo rozhodně má.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.6.2020 09:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty FV panely jsou prakticky stejný hnus jako větrníky. Černá plocha, vyhřívající se na vyšší teplotu než beton - příspěvek k minimálně lokálnímu oteplení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.6.2020 10:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Zase špatně, jak dycky. Fve panely jsou chladnější, než jiné tmavé plochy, protože 18% energie odvedou dráty ke spotřebiteli.
Pokud by se účinnost zvýšila na třeba 50%, můžou působit chladivěji, než střešní krytina.
Odpovědět
va

vaber

18.6.2020 09:34
prý stát nepodporuje obnovitelné zdroje? Stát vytvořil tunal na FVE, to má stát dotovat větrníky ještě víc? nejsou efektivní ,jsou ohavné v krajině, jsou drahé ,mají malou životnost a možný potenciál v našich podmínkách je značně nadsazený, ale nejsem proti výstavbě tam ,kde je to vhodné, v našich podmínkách může být jejich význam stejný asi jako malých vodních elektráren
Odpovědět
JK

Jan Kašinský

19.6.2020 21:09
Vliv větrných elektráren na ptáky v severním Německu popisuje studie Progress z let 2012 až 2014. Dostupná v němčině zde: http://bioconsult-sh.de/site/assets/files/1561/1561-1.pdf - přes 300 stran v němčině.

V oblasti projektu je za rok na WEA zabito asi 7 865 kání lesních, 10370 holubů hřivnáčů, 11843 kachen divokých, 11197 racků. (tabulka 3.12 na straně 99). 7865 kání lesních by odpovídalo 14% párů severoněmecké populace (Gedeon et al. 2014), za předpokladu, že se oběti vztahují výlučně na hnízdící dospělé ptáky. Populace se však skládá z nepřesně vyčíslitelného podílu nezralých ptáků, nehnízdících a protahujících ptáků. Za předpokladu, že nehnízdící ptáci tvoří 50% obětí, znamená to, že se 7% hnízdní populace každoročně srazí s WEA.

Co dodat?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.6.2020 16:00 Reaguje na Jan Kašinský
To, že si musí ptáci na větřáky zvyknout a dokázat se jim vyhnout. Tak, jak si zvykli na hromadu dalších lidských vynálezů.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist