https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-muze-za-letni-sucha-ukazalo-se-ze-k-nim-prispiva-teply-duben
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co může za letní sucha? Ukázalo se, že k nim přispívá teplý duben

28.12.2020 12:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Za posledních dvacet let bylo ve střední Evropě zaznamenáno šest vln letních veder, které doprovázelo velké sucho. Doposud nebylo zcela jasné, jaké faktory k těmto extrémům vedou. Nyní se vědcům z německého Helmholtz centra podařilo zjistit, že teploty a srážky v dubnu hrají zásadní roli v tom, jak suchá bude půda v létě. Pokud je duben příliš teplý s malým množstvím srážek, odpaří se z půdy velké množství vlhkosti a zvýší se tím pravděpodobnost sucha v nadcházejícím létě. Studie byla zveřejněn v žurnálu Nature Partner Journals.
 

Vědci se zabývali tím, proč k suchu v dubnu opakovaně dochází. Zjistili, že tím, že na jaře dochází ke snížení teplotního rozdílu mezi našimi a arktickými zeměpisnými šířkami, může nad Severním mořem vzniknout blokující oblast tlakové výše, která následně způsobí posun globálního proudění vzduchu v atmosféře (tzv. jet streamu) na sever. To vyústí ve slunečné a suché počasí, které vydrží až dva týdny. Dubnové počasí ve střední Evropě se tak postupně stává teplejší a sušší.

Klimatoložka Monica Ionita z Alfred Wegener Institute k tomu říká: „Od počátku století střední Evropa už několikrát zažila opakované vlny velkých letních veder a sucha, které způsobily škody v řádech milionů euro. Doteď byly jakékoli pokusy předpovídat tyto teplotní extrémy neúspěšné, protože vědci podceňovali vliv toho, co se děje na jaře. Právě proto jsme se rozhodli detailně prozkoumat možná spojení mezi počasím na jaře a v létě. Využili jsme přitom všechny záznamy, které máme k dispozici – to znamená v zásadě data za 140 let.“

Tým vědců zjistil, že se za posledních čtrnáct let zcela zásadně změnily dubnové teploty i srážky. „Zatímco březen a květen zůstával v období 2007-2020 téměř beze změn, duben byl v tomto období v průměru o 3 °C teplejší v porovnání s referenčním obdobím let 1961-2000. V některých letech, jako například v roce 2018, byl duben dokonce tak teplý, že se sníh, který napadl přes zimu, vypařil ještě předtím než stihl roztát a vsáknout se do půdy. Od roku 2007 navíc ve většině střední Evropy pršelo o polovinu méně než v období 1961-2000,“ komentuje Monica Ionita.

Rohini Kumar, spoluautor studie, dále pokračuje: „Zvyšování dubnových teplot vede k tomu, že se z půdy odpařuje vlhkost. Výsledkem je, že už na jaře je půda suchá. A tento deficit se samozřejmě do léta nevyrovná. Jinými slovy – duben naprogramovává to, zda a jak velké bude v létě sucho.“

Podle scénářů, které studie uvádí, bude k tomuto jevu docházet pravděpodobně i v budoucnu. Vědci nicméně odhadují, že by k němu mohlo docházet méně často, pokud by se podařilo naplnit závazky dané Pařížskou dohodou a globální průměrná teplota by do roku 2100 nepřekročila hranici 1,5 °C. „Pokud by teplota přesáhla 1,5 °C, je velmi pravděpodobné, že bude duben ve střední Evropě i nadále teplejší a sušší než byl před dvaceti či třiceti lety. Tím pádem bude také docházet k tomu, že bude půda v létě bez vody,“ varují vědci.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.12.2020 07:17
Ták, viníka máme, za všechno může apríl! Já bych si dal spíše závazek, abychom měli na jaře co nejméně holé půdy, a nevytvářeli tak podmínky přírodních gigatemelínů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 10:09 Reaguje na Karel Zvářal
To se splnit nedá. Agritechnické lhůty se dají ovlivnit minimálně a i kdyby, ten vliv bude taky minimální. Z ozimu se vypaří vody snad skoro stejně, jak z polí osetých na jaře.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.12.2020 11:49 Reaguje na Pavel Hanzl
A vzniklé teplo vám neříká nic (při GO)? Pan Sboboda chce Bílý střechy!, já myslím, že daleko větší tmavá plocha se nachází mimo zástavbu. A těch vlivů, co stojí za pozornost, je určitě víc, jak níže píše pan Machaček.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 18:05 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím, co je GO, ale zásadní vliv je těch 40 mld. ročních emisí CO2 do atmosféry. Vše ostatní je už odvozené.
Odpovědět

Jan Šimůnek

28.12.2020 09:50
Šest je na statistiku zatraceně málo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 10:13
Letošní rok bude zase mezi nejteplejšími na světě, zajímavé, že i u nás. I když to přes léto tak nevypadalo. Páně Kalendův integrál TSI je prostě nesmysl, i když bychom mu nechali pár let do rezervy.
Netvora jsme už vydráždili a on si teprv protahuje drápy, jak dlouho potrvá,než poprvé sekne?
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Prostě soudruzi trochu upraví data. Přinejhorším provedou extrapolace z míst, kde se neměří. Zcela jistě by jim oteplení vycházelo, i kdyby se přes Krkonoše a Jeseníky hnal ledovec a tlačil před sebou Poláky a skandinávce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.12.2020 08:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Tohle je důvod, proč si myslím, že jste ruský bot. Vy máte ruský pohled na svět. Západní civilizace je dle vás postavena na podvodech,lhaní, manipulacích a korupci, lidé si volí do vedení státu gaunery.

Je to samozřejmě jen bod A ruské demagogie: "z vlastních špinavostí obviníš nepřítele".

Společnost prolhaná nefunguje, jak dokázal už Václav Havel. Je to vidět právě na Rusku. Západ je postaven na úctě k pravdě a lež je pronásledována a mediálně pranýřována, stačí se podívat na co dojel Trump.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.12.2020 15:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Říká vám něco Macchiaveli?
Ten jen popsal a zobecnil běžnou západoevropskou politickou praxi.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.12.2020 15:55 Reaguje na Pavel Hanzl
Jinak Trump pochopitelně dojel na těch cca 4,5 milionu o které počet odevzdaných hlasů převyšuje počet registrovaných voličů.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.12.2020 11:05
Doporučuji zrušit v kalendáři duben a je vyřešeno! Ale teď vážně. Ona i ta
vypařená voda někam zase padá ve formě srážek. Někam méně a někam více.
Kdysi jsme se učili, že k vytvoření dešťové kapky a nebo sněžné vločky je
zapotřebí jádra vytvořeného třeba z prachového zrna. Často pozoruji i dvě
vrstvy mraků nad sebou a srážky žádné a to jsou často v takových výškách,
kde už by se mohly srážet vodní páry na srážky. Asi jim chybí to jádro
a tak se nesrážejí a putují za těmi jádry tam, kde jsou. Pak se divíme
přívalovým dešťům na pouštích, protože tam asi mraky narazily na ta jádra. Kdysi tu převládal oxid uhelnatý z nedokonalého spalování nesoucí co by
plyn lehčí vzduchu sebou vzhůru i prachové částice z nedokonalého
spalování všech druhů paliv a tak nabízel mrakům ta jádra k vytvoření
kapek a sněžných vloček. Dnes při posedlosti dokonalého spalování vzniká
CO2 těžší než vzduch, který se tlačí do přízemních vrstev a s ním i
jemný prach z dokonalejšího spalování fosilních paliv. Mrakům tak chybí
ta prachová jádra k vysrážení a putují tam, kde je najdou. To už
nehovořím o hromadění jemného prachu v přízemních vrstvách při absenci
větrů a tak vysokému množství polétavému prachu i mimo topnou sezónu.
V přírodě při požárech byl častější při požárech lesů a savan vznik
CO a velkého množství prachu z hořících rostlin i s vypařenou vodou
z nich. Vystoupal prudce nahoru, setkal se s mraky a často tak požár
uhasily deště iniciované samotným požárem. Nechci navádět k "zaprášení"
vzduchu za účelem zvýšení srážkové činnosti, ale k zamyšlení nad tím,
zda to nemůže být i jednou z příčin, protože přechod z produkce CO
na produkci CO2 se podivně kryje s problémy jak se srážkami, tak i
silným oteplováním přízemních vrstev atmosféry a vznikem přízemního
ozónu. Tuto teorii jsem jednou vyslechl z úst již zemřelého kamaráda,
který velmi rád četl různé teorie o tom, co nebylo oficiálně hlásáno.
Odešel se slovy, že přehnaná honba za BIO, EKO a jinými aktivitami
nás uvrhne do větších problémů, než jaké byly před tím a měl jak se
zdá i kus pravdy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.12.2020 14:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Také mě to už napadlo, protože víc než třetinu mého života se topilo kde čím a to v ve většině bytů v topeništích (v zimě většinou ve dvou), které by dnes byly zakázané používat, kvůli nedokonalému spalování, a počasí (ba i klima) bylo normální, se srážkami na jaře a na podzim, bouřkami v létě, sněhem v zimě, i když bylo také občas pěkně horko, ale také pěkně zima.
Myslím, že takové pořádné bouřky, zpětně ovlivnily i tlakové poměry nad kontinentem a vzdušné proudění.
Ale to jsou jen doměnky, jak je patrno, nikdo neví co to počasí vlastně ve skutečnosti ovlivňuje.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.12.2020 14:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Tie prachové častice môžu mať svoj vplyv a podobne aj rozhorúčené mestá a veľké polia. Ale suché obdobia sa vyskytovali aj v minulosti. Aj tohtoročný daždivý rok svedčí o tom, že je to skôr vecou náhody. Hlavne si idealizujeme minulosť, ako ideálne pršalo snežilo fúkal vietor všetko tak ako akurát.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.12.2020 18:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Máte pravdu, vzpomínáme na to, co se nám líbilo a co nám vyhovovalo. Na to ostatní rádi zapomínáme.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.12.2020 18:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to nesmysl, mlha (mračno) je už kondenzovaná pára kolem toho jádra, které tam vůbec být nemusí. K dešti dojde vždy, když se koncentrace vody zvýší tak, že kapky přemůže gravitace.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.12.2020 19:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Netvrdím, že jádrem kapky je pouze prach. Může to být pyl,
nad mořem částice soli a nebo třeba zmrzlý krystal vody.
Popisuji pouze jednu z příčin nabalování vody na nějaké
jádro a možnost, že jedna z příčin rapidně poklesla.
Každopádně srážení par a krystalizace se bez jádra
neobejde a krystalizace mrazem je podmíněna teplotou.
Což může být při nepříznivém tlaku problém, který může nahradit ten pyl, sůl a nebo prach v místech jeho
výskytu. Při absenci i toho se tak kapky nevytvoří vůbec
a páry putují s větrem buď za tím chladem a nebo tím
prachem.
Odpovědět
MM

Milan Milan

28.12.2020 19:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to přesně tak. Tady na ekolistu jsem o tom psal více než před rokem, dokonce s poukazem i na škodlivost katalyzátorů AUT z důvodu rozkladu CO na CO2, nesmyslné dotace do domácích topeništ, vliv jemnějších částic PO DOKONALÉM???? spalování na lidské zdraví, vliv letecké dopravy na změny tlaku a následnou likvidaci dešťových srážek....atd. atd. Ale co chcete natroubit politikům, nebo ministrům, kteří se chtějí tvářit ekologicky a klimatvůrně ale hlavně chtějí čerpat dotace a v podstatě tomu vůbec nerozumí, resp. je jim to vlastně jedno.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.12.2020 13:01
Tak zrovna letos to vůbec neplatilo. Duben byl suchý, následné měsíce srážkově abnormální.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.12.2020 19:30 Reaguje na pavel peregrin
To víte, že to není pravidlem a ani nebude. Bývaly tu extrémní sucha
i extrémně mokré roky. Mimo zemědělců to ale nikdo neřešil, dnes to
řeší nejen vědci, ale i rekreanti, ekoalarmisté a vynášejí soudy. Pokud přijde další mokrý rok, tak budou zkoumat, proč se nevyplnily jejich prognózy. Pokud ne, tak proč byl ten letošní rok vyjímečný
a zkoumat je tak stále co, hlavně nemuset dělat něco užitečnějšího. Zajímalo by mne kolik lidí na světě se tím zabývá, kolik to stojí a jaké jsou výsledky. Těmi teoriemi počasí nezmění a nepřivolají deště na vysychající půdu. Tak samo deště nezaženou a nezabrání povodním. Musí se až řešit následky počasí a důležitá je krátkodobá spolehlivá předpověď. Předpovědi s výhledem na měsíce dopředu je věštěním z křišťálové koule a na roky dopředu jsou pouhé dohady.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

28.12.2020 21:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Samozřejmě.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

28.12.2020 13:34
Vedci majú neskutočné pozorovacie schopnosti. Každý, kto chodí do prírody vie, že v apríli najlepšie vyschnú lesné cesty, pretože ich nechráni vegetácia. Najviac vysušuje krajinu vietor a práve v apríli fúka pomerne často a vytrvalo. Čo sa týka ostatných teórii, sú to naozaj iba teórie. Ak je v Európe blokujúca níž, tak prší niekde inde. Rozloženie tlakových útvarov je vecou náhody, môžeme iba hádať. Vedeli ste napríklad, že v atmosfére Neptúna vznikla gigantická búrka? https://vosveteit.sk/vedci-skumaju-zahadnu-burku-na-neptune-ktora-sa-otocila-a-unikla-tak-svojmu-koncu/
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

28.12.2020 18:33
Kam jsem se to sakra dostal?

Hypotéza je vydávána za fakt a to jen proto, že má ten správný závěr. Odhaduji, že ten správný závěr byl již napsán v žádosti o přidělení grantu na výzkum.
Odpovědět

Viktor Šedivý

29.12.2020 09:37 Reaguje na Vladimír Hošek
Vy snad nevíte, že "ekologie" je věda?
A každý parazitický aktivista - environmentalista je tedy vědec?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist