Co může za letní sucha? Ukázalo se, že k nim přispívá teplý duben

Sucho.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | dasroofless / Flickr

Vědci se zabývali tím, proč k suchu v dubnu opakovaně dochází. Zjistili, že tím, že na jaře dochází ke snížení teplotního rozdílu mezi našimi a arktickými zeměpisnými šířkami, může nad Severním mořem vzniknout blokující oblast tlakové výše, která následně způsobí posun globálního proudění vzduchu v atmosféře (tzv. jet streamu) na sever. To vyústí ve slunečné a suché počasí, které vydrží až dva týdny. Dubnové počasí ve střední Evropě se tak postupně stává teplejší a sušší.

Klimatoložka Monica Ionita z Alfred Wegener Institute k tomu říká: „Od počátku století střední Evropa už několikrát zažila opakované vlny velkých letních veder a sucha, které způsobily škody v řádech milionů euro. Doteď byly jakékoli pokusy předpovídat tyto teplotní extrémy neúspěšné, protože vědci podceňovali vliv toho, co se děje na jaře. Právě proto jsme se rozhodli detailně prozkoumat možná spojení mezi počasím na jaře a v létě. Využili jsme přitom všechny záznamy, které máme k dispozici – to znamená v zásadě data za 140 let.“

Tým vědců zjistil, že se za posledních čtrnáct let zcela zásadně změnily dubnové teploty i srážky. „Zatímco březen a květen zůstával v období 2007-2020 téměř beze změn, duben byl v tomto období v průměru o 3 °C teplejší v porovnání s referenčním obdobím let 1961-2000. V některých letech, jako například v roce 2018, byl duben dokonce tak teplý, že se sníh, který napadl přes zimu, vypařil ještě předtím než stihl roztát a vsáknout se do půdy. Od roku 2007 navíc ve většině střední Evropy pršelo o polovinu méně než v období 1961-2000,“ komentuje Monica Ionita.

Rohini Kumar, spoluautor studie, dále pokračuje: „Zvyšování dubnových teplot vede k tomu, že se z půdy odpařuje vlhkost. Výsledkem je, že už na jaře je půda suchá. A tento deficit se samozřejmě do léta nevyrovná. Jinými slovy – duben naprogramovává to, zda a jak velké bude v létě sucho.“

Podle scénářů, které studie uvádí, bude k tomuto jevu docházet pravděpodobně i v budoucnu. Vědci nicméně odhadují, že by k němu mohlo docházet méně často, pokud by se podařilo naplnit závazky dané Pařížskou dohodou a globální průměrná teplota by do roku 2100 nepřekročila hranici 1,5 °C. „Pokud by teplota přesáhla 1,5 °C, je velmi pravděpodobné, že bude duben ve střední Evropě i nadále teplejší a sušší než byl před dvaceti či třiceti lety. Tím pádem bude také docházet k tomu, že bude půda v létě bez vody,“ varují vědci.