https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/experti-v-debate-o-havarii-na-becve-kompetencich-uradu-a-pokutach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experti v debatě o havárii na Bečvě, kompetencích úřadů a pokutách

28.1.2021 10:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Horní řada zleva Jindřich Duras, Jiří Paul, spodní řada zleva Radovan Kopp, Jana Moravcová a na konci zasedací místnosti Přemysl Soldán.
Horní řada zleva Jindřich Duras, Jiří Paul, spodní řada zleva Radovan Kopp, Jana Moravcová a na konci zasedací místnosti Přemysl Soldán.
Jaké otázky přinesla kauza Bečva? Co dělat v případě podobné havárie, abychom zvýšili šanci na vypátrání viníka a rychlé odstranění škody? Těmto a dalším otázkám se věnovali odborníci v rámci online debaty Vodárenské čtvrtky, kterou 21. ledna zorganizovala Asociace pro vodu ČR. Historicky první setkání mělo název Ohrožené řeky. A ústředním tématem byla havárie na řece Bečvě.
 

Hlavními diskutujícími byla ekoložka a krajinná inženýrka Jana Moravcová, která svého času působila jako oblastní ředitelka České inspekce životního prostředí, dále toxikolog Přemysl Soldán, který působí na Výzkumném ústavu vodohospodářském a který se v roce 2000 zapojil do vyšetřování kyanidové havárie v rumunském Baia Mare, dále hydrobiolog Povodí Vltavy Jindřich Duras a odborník na kvalitu vody a chov ryb Radovan Kopp. Debatu za Asociaci moderoval a otázky kladl Jiří Paul.

Jiří Paul na úvod položil účastníkům otázku, co může či má obyčejný člověk dělat, pokud je svědkem havárie na řece. Jindřich Duras doporučuje obrátit se na kohokoliv: policii, hasiče, inspekci, povodí, odbor životního prostředí v příslušné obci. „Je jedno, na koho z nich, protože ideálně by měl naskočit systém, že jeden dá vědět druhému,“ vysvětluje Duras.

Radovan Kopp říká, že lidé mají prostě volat hasiče či policii. „Číslo 112 zná každý. A pak se dá řešit další,“ radí Kopp.

Jak odebrat vzorek? „Pokud je to havárie, kdy umírají ryby a je opravdu něco špatně, pak stačí v zásadě jakákoliv PET lahev, vypláchnout, nabrat, ideálně bez bubliny vzduchu, a pak to dát tomu prvnímu, kdo na místo přijede,“ doporučuje Jindřich Duras.

Radovan Kopp říká, že na odebrání vzorku se dá použít obyčejná PET lahev, kterou má člověk s sebou. „Nebo se dá skočit do nejbližšího obchodu koupit pár lahví s vodou, vylít, vypláchnout a vzít vzorky,“ doporučuje Kopp. Vždy je ale potřeba zaznamenat přesné místo a čas odběru daného vzorku.

Vzorky je potřeba ale vzít na místě, kde to má smysl. „Je potřeba jít proti proudu na místo, kde se v řece začínají mrtvé ryby objevovat. To většinou bývá to místo, kde bývá zdroj havárie,“ říká Radovan Kopp. A podle něho je většinou hned jasné, co se děje, převržená cisterna například. „Mnohem horší je případ, jako je Bečva, kde je spousta různých kanálů. A když už k nim jdete, už z nich nic neteče,“ zmiňuje Kopp.

U výpustí se vždycky odebírá vzorek pod zdrojem a nad zdrojem, a pokud to jde, tak přímo i v tom zdroji. „Ale ze svých zkušeností vím, že přímo ve zdroji to často z bezpečnostních důvodů bez ochranných pomůcek není možné odebrat. Odebíral jsem už i věci, které leptaly, takže já si s sebou vozím gumové rukavice,“ říká Kopp.

Má vzorek v PET lahvi nějakou hodnotu? „Toxikologové říkají, že takový vzorek soud neuzná, dobrý právník prokáže, že neumíte odebírat vzorky, i já se svou dvacetiletou praxí jsem pro soud nevěrohodný oproti paní s kulatým razítkem z akreditované laboratoře,“ přiznává Radovan Kopp. „Ale pro zjištění příčiny úhynu jsou takové vzorky nedocenitelné, jsou to data, díky kterým se často podaří zjistit příčinu havárie.“

Kdo má havárii řešit? Podle Jany Moravcové vodní zákon říká, že tuto kompetenci má vodoprávní úřad, tedy odbor ochrany životního prostředí na obci s rozšířenou působností, tzv. trojkové obci, a zároveň tu kompetenci má Česká inspekce životního prostředí.

„Funguje takové pravidlo, že havárii řeší ten, kdo k ní přijde dřív. Respektive záleží také na dohodě,“ říká Moravcová. Protože u velkých průmyslových havárií se stává, že vodoprávní úřad nemá dostatek zkušeností a chybí mu informace z podniků, které mohou být zdrojem havárie. „Inspekce při své kontrolní činnosti do provozů chodí a měla by lépe znát, jaká rizika kde hrozí,“ vysvětluje Moravcová.

V praxi to pak vypadá tak, že vodoprávní úřad řeší menší havárie a velké průmyslové havárie se často předávají inspekci. „Ale záleží hodně na zkušenosti lidí přímo z lokality. Někdy máte na vodoprávním úřadu člověka, který má třicet let zkušeností a není vůbec důvod, proč by havárii neřešil jeho úřad,“ dodává Moravcová.

Nedávná havárie na Bečvě ale ukázala zvláštní věc. Česká inspekce životního prostředí prohlásila, že havárie ona řešit nemusí, protože v tom nemá kompetenci a odvolávala se na paragraf 41 vodního zákona. Ten ale podle Moravcové hovoří o zneškodňování následků havárie, tedy o krocích jako natažení norných stěn či nadlepšení řeky apod. „A tam má kompetence výlučně vodoprávní úřad. Ale kompetenci v šetření příčin mají oba dva úřady,“ tvrdí Jana Moravcová.

Havárie na Bečvě je pozoruhodná i tím, že se stala na pomezí působností dvou vodoprávních úřadů. Je to tak, že v takovém případě to automaticky přechází na krajský úřad? Jana Moravcová si myslí, že ne nutně, protože řízení šetření havárie si může vzít inspekce. „A Bečva je opravdu nešťastný případ. Havárie se stala téměř na hranici dvou vodoprávních úřadů, na hranici dvou krajů a na hranici působnosti dvou oblastních inspektorátů ČIŽP.

Podle Moravcové mělo být prvním krokem dotčených úřadů se na místě zorientovat a dohodnout se, kdo má jaké zkušenosti, komu je to příslušné a kdo to bude řešit a koordinovat. „Aby se paralelně sbírané vzorky u někoho scházely. A pak je nutné co nejdříve po havárii udělat kontroly v podnicích na toku, chtít po nich záznamy z provozních událostí, prohlédnout provozy. A je potřeba tam poslat lidi, kteří ty provozy znají, protože ti mají šanci tam něco zjistit,“ říká Moravcová.

Havárie na řece může být pro leckterý vodoprávní úřad věc nad jeho zkušenosti. Existuje nějaká metodika, která by jim pomohla takovou situaci zvládnout? „Existuje, ale je to relativně morálně zastaralá věc,“ říká Přemysl Soldán, který je jedním ze spoluautorů takové metodiky. Metodika vznikla v roce 2014, byla certifikovaná ministerstvem životního prostředí. „A v ní je celá řada věcí popsána. A kdyby podle ní byly vybaveny ty výjezdní havarijní čety Povodí či hasičů, a kdyby ji trochu načetly, tak by to celou situaci zprůhlednilo a možná by se nestalo to, co se stalo na Bečvě, kde nekoordinovaně laborovaly čtyři týmy, které vyloženě improvizovaly a jejich postup nebyl zrovna vhodný k tomu, aby se nakonec došlo ke zdroji havárie a určení viníka,“ míní Soldán.

Nedostatkem metodiky je, že sice je ministerstvem životního prostředí certifikována, ale nikdy nebyla zveřejněna ve věstníku a fakticky tak skončila v šuplíku. Případným zájemcům ji ale Přemysl Soldán zašle.

Jana Moravcová opustila řady ČIŽP v roce 2015. Jestli od té doby na inspekci vznikl nějaký metodický materiál, neví, podle ní má inspekce svůj interní, poměrně strohý postup, jak postupovat při řešení podobné havárie, má svoji službu, tzv. dosažitelnost. „To je náhražka trvalé havarijní služby, ale je personálně nedostatečná, finančně podhodnocená, ve službě se střídají lidé z několika oddělení inspektorátu, takže se může stát, že k havárii na vodách vyjede odborník na ovzduší a na havárii v ovzduší vyjede odborník na les, protože prostě v tu chvíli právě drží dosažitelnost,“ popisuje Jana Moravcová.

Podle Moravcové je toto podfinancování dlouhodobý problém inspekce. „A jestli chceme, aby někdo havárie řešil po stránce včasného zjištění původce, tak se to bude muset změnit. Budou na to muset být lidi, bude muset být propracovaná havarijní služba a do terénu budou muset jezdit lidi, kteří jsou schopni vzorkovat na správných místech, nebo odběr vzorků řídit,“ dodává Moravcová.

Jindřich Duras za povodí dodává, že inspekce, vodoprávní úřad či kdokoliv si může vyžádat účast Povodí. „Tam je vždycky havarijní technik, laboratoř, každé Povodí má minimálně 25 lidí v laboratoři, jsou tam specialisti chemici, specialisti vzorkaři, biologové, jsou schopni vyrazit v neděli do několika hodin. A jsou schopni kompetentně odebírat vzorky, včetně sledování bioty, ryb, bentosu,…“ vyjmenovává Duras.

Jana Moravcová dodává, že ze své praxe si pamatuje, že u velkých průmyslových havárií vzorky vždycky odebralo Povodí, a vzorky šly rovnou do laboratoří Povodí. Jsou všechny laboratoře schopné udělat všechny analýzy?

Podle Radovana Koppa jsou laboratoře Povodí dobré v tom, že dokáží udělat všechny hydrobiologické vzorky, ale většinou nejsou schopny analyzovat vzorky ryb. „A pracovišť, které umějí dobře udělat ryby, moc není. A většina veterinářů nechce mít s rybami nic společného, je to přeci jenom trochu jiný živočich, než které běžně dělají,“ říká Kopp.

Podle něho jsou v Česku přes ryby dvě pracoviště na vrcholné úrovni, jedno je v Brně, jedno ve Vodňanech. „Tam jsou schopni dělat ty nejtěžší věci a umějí na rybách poznat skoro všechno,“ míní Kopp.

Podle něho veterináři často říkají, že by potřebovali vidět rybu živou s příznaky postižení. „Ale to je v praxi nereálné,“ říká Kopp.

Podle něho je určitě užitečné natočit i video, jak se ryby chovají. Z mrtvého těla veterinář nepozná, jestli ryba měla tendenci nějakého únikového reflexu, snažila se vyskakovat z vody. Nebo jakou barvu ryba měla. Rybáři vědí, že ryba po vytažení z vody poměrně rychle mění barvu,“ říká Kopp, v čem může být video užitečná stopa.

Představme si situaci, že jsme našli kontaminující látku. Povodí či vodoprávní úřad by měl mít přehled, jaké látky podniky v povodí používají. Otázka ale, jak moc jsou tyto informace dostupné.

Jana Moravcová připomněla, že existuje Integrovaný registr znečištění, kde je povinnost provozovatelů hlásit nakládání s určitým typem látek od určitého množství. „Je otázka, jestli registr je nebo není nastavený dostatečně. V některých případech asi není a bylo by potřeba snížit prahy, kdy je nutné látky hlásit, či přidat látky, které tam nejsou, anebo lépe specifikovat skupiny látek,“ říká Moravcová.

Další zdroj informací jsou podle ní havarijní plány provozů, ke kterým se Povodí vyjadřuje, vodoprávní úřad je schvaluje a inspekce je má k dispozici při své kontrolní činnosti, a v některých případech se k nim také vyjadřuje. „A pak u velkých provozů je to integrované povolení, u těch menších jakékoliv dílčí povolení jako je nakládání s vodami. A to jsou všechno dokumenty, ze kterých by leccos mohlo vyplývat,“ říká Moravcová.

Ale může se podle ní stát, že z provozu vyteče něco, co je buď směsí látek, nebo směsí látek s dešťovou kanalizací anebo s komunální kanalizací. „A to se velmi špatně rozklíčovává,“ upozorňuje Moravcová.

A k integrovanému povolení ještě dodává, že hodně záleží, jak kvalitně je napsané a jak kvalitně se kontroluje. U leckterých povolení jsou látky popsané nedostatečně, dokument je vágní, nebo se zaměří jen na ty nejrizikovější věci, ale spousta látek, se kterými se v provozech běžně nakládá a mohou havárii způsobit, v nich není vůbec zmíněna.

Předpokládejme, že známe viníka. Kdo mu dá pokutu? „Pokutu může dát vodoprávní úřad, za určitých okolností krajský úřad, samozřejmě Česká inspekce životního prostředí, která je kontrolním orgánem,“ vyjmenovává Jana Moravcová.

Podle ní nejsou pokuty ve vodním zákoně příliš veliké. „Ale také to není jediný nástroj, který lze použít. Podle vodního zákona se dají uložit opatření k nápravě závadného stavu, které mohou být různě specifikované. Můžou být k nápravě na tom provozu, ale také mohou být k nápravě na té řece,“ vysvětluje Moravcová.

V případě Bečvy je podle ní porušen i zákon o ochraně přírody a krajiny, protože řeka je významný krajinný prvek, někdy tam žijí zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje malé pokuty, ale má podle Moravcové významný nástroj, totiž nápravná kompenzační opatření. „A viníkovi můžeme jako kompenzaci uložit cokoliv, co jsme schopni logicky odůvodnit,“ dodává Moravcová. „Tenhle nástroj je hrozně účinný, hrozně výchovný, efektní, ale skoro se nevyužívá. Já sama si ho z inspekce pamatuju jen z několika málo případů,“ dodává Moravcová.

Radovan Kopp zmínil, že ve vodním zákoně se nepočítá s tím, že se bude hledat viník, protože zákon předpokládá, že se viník přihlásí sám a havárii nahlásí. „Já bych se přimlouval k tomu, aby pokuty za samotnou havárii nebyly nijak velké, ale aby byly likvidační pokuty za to, že někdo havárii nenahlásí,“ říká Kopp. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy ani viník neví, že havárii způsobil. Nebo je jen nemožné mu prokázat, že o ní věděl.

Další díl Vodárenských čtvrtků se bude konat 18. 2. 2021.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

28.1.2021 08:54
Zajímavá diskuse o kompetencí-nekompetencích, o povinnostech-nepovinnostech
a jiných rozporuplných otázkách. Je vidět, že v tom existuje chaos a že
to dopadlo tak, jak dopadlo. Budiž to poučením a je třeba urychleně určit
kompetence, zonaci, aby orgány nepřehazovaly zásah na jiné a taky poučit
všechny zainteresované na správném odběru vzorků. Nyní se už ani nedivím,
že znalec potřebuje více času na dopátrání se pravdy. Laici to sice vidí
jinak a mají ve všem jasno, ale odborníci upozornili na to, že to až tak
jasné není. Bohužel pokud se do všeho tahá ještě i politika a osobní
averze, tak je zaděláno k tlaku na vyšetřující orgány a na matení laické
veřejnosti. Nezbývá než vyčkat na závěry znalce, pokud ale má z čeho vycházet. Není mu asi co závidět.
Odpovědět
Petr Vojvo

Petr Vojvo

20.2.2021 12:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Soudní znalec má pozici poměrně jednoduchou. Má přesné rozbory z několika certifikovaných laboratoří. Udělali kontroly potrubí z Tesly. Mají rozbory a data z DEZY.
Jediný problém je, kdo vypustil tu trochu odmašťovadla jménem kyanid do niklem zamořeného kanálu a to s příměsí chloru.
Pak je smutné, že to neustál ten správce čistírny v Tesle, mladý kluk, co netušil, že nikl byl vypouštěn desítky let a kanál zamořil.

Jsem rád, že hysterie, která ovlivnila jedny volby pominula, zůstala jen komunistická pachuť.
Kyanidové pomlouvači Kalousek, promopro vondra, gazdík drží hubu a krok. Protože tomu nerozumí, bohužel obdobně někteří v ekolistu.


Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.1.2021 09:13
Obsáhlý rozhovor s teoretiky. Co se týče Bečvy, tak pokud se jednalo třeba o areál Tesly, Energoaqua vždy věděla v řádu hodin, kdo se provinil. Problém je v tom, že pokud se jedná o " jiného" provozovatele, neví se nic ani po 4 měsících. ANO, už je líp.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

30.1.2021 15:04 Reaguje na Michal Ukropec
Kdo vám tam konkrétně přijde jako teoretik :)?
Možná to tak trochu může vypadat, protože téma bylo položeno nikoli jako přímo Bečva, ale jako otrava a její zatím dosti neúspěšné šetření, navíc s podezřením na nekompetentnost a dokonce střet zájmů a také lživá prohlášení některých aktérů.
Odpovědět
JB

Josef BIS

28.1.2021 09:23
Dobrý den, lví podíl má i v minulosti EKOLIST, který zde otiskoval názory obhájců paní Balcarové,ŘÍHOVÉ A DALŠÍCH EXPERTŮ NA VČECHNO. O Bečvě tolik jak nikde. V dnešním článku bych asi souhlasil ale je třeba to dotáhnout do konce. A takové příspěvky že nějaký opilec co dopil láhev borovičky měl nabrat vodu a donést to vyšetřovatelům je na přesdržku. Co to je za důkaz? každý soud to vezme jako výsměch. Obhájce prohlásí, že ty ryby mohli být opilé. A tento článek to potvrzuje. A Policie, hasiči a možná i řada dalších odborníků je napadána že nekonali. Měli jste na to nasadit GAZDÍKA Ten ihned věděl- Babiš. Tam to začalo a svázalo ruce IZSystému.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.1.2021 10:03 Reaguje na Josef BIS
To jsou plky, to není možný. Vzorky odebírali rybáři, kteří ví jak se to dělá a ne žádný opilec, těch organizací bylo asi SEDM a odebíralo se hned v neděli odpoledne, jen Povodí Moravy odebíralo asi 80 vzorků. Takže je zcela jasné ze které výusti ta otrava pochází. Taky proto všichni politici za ANO, ČIŽP i PČR tak intenzívně lžou.
Odpovědět
JB

Josef BIS

28.1.2021 10:52 Reaguje na Pavel Hanzl
To ale nerozporuje to, co jsem napsal. Ano, důkazní materiál DOBRRÝ. Důležitější je ale odběr těch, kteří mají laboratoře, dovedou jako rybáři rozbor z tkáně vše dobrý.
Ale zákon a co kdo komu ukládá a dává jako pravomoci k šetření, sankce,povolení se angažovat. A tohle, co nejsou složky co mohou ze zákona je jen to plkání. A nelíbí se mi to ale vše co dovoluje zákon je jediné co lze napadnout a nechat prověřit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.1.2021 12:04 Reaguje na Josef BIS
Jsou jasně stanovení orgánové, kteří mají konat. A nekonají, což je napomáhání trestnému činu veřejného ohrožení z nedbalosti, což je samo trestným činem.
Navíc je to vážné profesní pochybení, takže vyhazov. Pokud se ovšem neprokáže korupce, která tam hraje samozřejmě prioritu.
Odpovědět
JB

Josef BIS

28.1.2021 12:09 Reaguje na Pavel Hanzl
S tím mohu souhlasit ale doložte tedy kdo,jak dle zákona měl dělat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.1.2021 15:26 Reaguje na Josef BIS
Na to mají všechny ty krizové scénáře a KAŽDÝ, kdo je v té pozici, ví úplně přesně, co má dělat. Není to první ani poslední havárie.
Pokud k velké bouračce přijede záchranka za hodinu nebo vůbec, tak půjdou odpovědní jedinci bručet.
Pokud by se hasiči vymastili na požár a žvanili to, co vedení ČIŽP, tak už dávno bručí taky.
Odpovědět
JB

Josef BIS

28.1.2021 15:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Pan HANZL je zřejmě znalec. Takové plkání.Jste pane Hanzl jako paní Kletečková, asi jste z jedné líhně. pijátské. Zjistěte si co je trestný čin. Hlupáků je dost. Horší je, když je iniciativní což je i váš připad.
Odpovědět
JV

Jaroslav Vyhňák

29.1.2021 17:24 Reaguje na Josef BIS
Vy běžte vylízat Burešovi zadnici a neotravujte tu slušné lidi, když ani nevíte, že vzorek v několikrát vypláchnuté plastové láhvi touš vodou je naprosto dostačující (což se v tomto případě stalo - a bylo tam těch vašich "borovičkářů" víc) pro toho kdo chce. Ale opakuji kdo chce. Ale v tomto případě NIKDO NECHTĚL. A takové koblihy jako vy všechno jen donekonečna bagatelizují a když dojdou argumenty, tak zesměšňují a urážejí. Táhněte do háje a volte si toho vašeho estébáka ostošest, když bez něj nemůžete žít...
Odpovědět
JB

Josef BIS

2.2.2021 08:48 Reaguje na Josef BIS
Pane Hanzle, nechcete se dnes omluvit těm, co vaše žvanění dostalo do kouta a v té době mohli ze zákona. A ti, co nemohli- mohli a svým žvaněním, doslova jako Gazdík vše poslali do prd.le tak dnes drží huby a dovolávájí se dalších nesmyslů. Zákon je zákon a tam je potřeba hledat vinu. A to, že kdekdo odebere vzorek je jen přítěž. Jak byste se díval na to, že jako řidič projedete na červenou křižovatkou.A soud vás odsoudí , že to nahlásí nějaký iniciativní jako vy. Mohlo se stát.....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.2.2021 18:54 Reaguje na Josef BIS
Přečtěte si moje příspěvky a zkuste se zamyslet koblihou. Pokud to nezvládete, tak se zeptejte, ale vynechte kdákance a urážky.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

30.1.2021 15:20 Reaguje na Josef BIS
Ekolistu budiž dík, že takovéto kauzy nenechává spát, protože to by bylo to úplně nejhorší ze všeho.
Když kauzu sledujete nezaujatě, je tam spousta velmi pochybných kroků právě od Dezy. Je tam spousta mlžení od některých aktérů - a to je přesně to, co rozhodně nemá být. Protože pak se musíme logicky ptát, komu takovéhle šetření/nešetření vlastně prospívá, ne?
Ti, co mají ze zákona konat (ČIŽP a ORP) NE požádali o spolupráci Povodí, které má jediné plnou odbornost věc vyřešit. To je ale vysoce nestandardní postup => vtírá se otázka - PROČ?
Státní podniky Povodí sice ze zákona přímo do věci výslovně nemusí, ale nikde jim účast při řešení otázek jakosti vody žádný zákon ani nezakazuje. Obvykle se dává právě Povodí do pohybu ihned, protože je riziko z prodlení. Tady se nikdo do akce nepustil - alespoň od neděle až do čtvrtka. A zase se můžu zcela logicky zeptat - PROČ?
No a vzorek od rybářů - k šetření havárie, kde hynou ryby ve velkém, je třeba použít, co je. Hlavně, že je to vzorek čerstvý - a taky jediný! Ta toxická látka ve vodě musí být tak výrazná, že nesterilita vzorkovnice je zcela druhořadá věc. Teprve kdyby se při analýze ukázala přítomnost nějakých rušivých vlivů, by se data vyřadila. Ostatně - vzorek tedy vylili a nemají nic. A zas ta nepříjemná otázka - PROČ?
Odpovědi mohou být jako: lidské selhání (vždy oblíbená), nekompetentnost (tak bych rád viděl personální důsledky) a cílené ovlivňování kauzy. No a těch PROČ je za sebou docela dost a další by bylo možné dále vršit...
Takže já váš tón chápu jako výsledek neinformovanosti - a asi jste z článku četl jen nadpis?
Odpovědět
va

vaber

29.1.2021 10:45
tak o nás před dvěma roky došlo k otrávení ryb v rybníce, kterým protéká říčka, jed byl těžší než voda a otrávilo to jen ryby žijící v hloubce ,metrové tolstolobiky, kapry žádné,
přijeli rybáři sebrali ryby ,odvezi a tím to skončilo, dál se otravou nikdo nezabýval, nebyo to politicky zajímavé
připustme, že otrava Bečvy byla z Dezy, chějí snad ti, co nenávidí Babiše říci, že kapitalista Babíš dře svoje firmy tak, že tam osobně chodí tajně otáčet kohoutem a vypouští jedy schválně do řeky ,nebo nařizuje svým zaměstnancům, aby se chovali jako prasata, bez ohledu na přírodu ,v debatách nejde o otravu a přírodu, jde jim o to hazet vinu na Babiše a získat politické body, to je jediný zájem
docela se těším ,až opozice vyhraje volby a uvidím ty protáhlé obličeje jejich nynějších příznivců, po opadnutí euforie z vítězství
byla to nehoda které jsou většinou způsobeny hloupostí konkrétního člověka,
ale v případě Bečvy bych nevylučoval ani sabotáž, protože těch havárií bylo několik
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

30.1.2021 15:26 Reaguje na vaber
Víte, potíž je, když podezřelá firma - a teď je úplně jedno, kdo havárii způsobil - patří do holdingu premiéra. Špatné je, když ministr životního prostředí v téhle firmě pracoval. Blbé je, když velmi podezřele jedná inspekce, která tomuto ministrovi podléhá.
TOHLE jsou zásadní problémy, kvůli kterým právě nemají být lidé s tak šílenými střety zájmů vůbec v politice. Za "zpolitizování" nemohou ti, co na tento střet - a z toho logicky plyne i možnost ovlivnění kauzy - upozorňují, ale ti, kteří tento střet vytvořili.
No a to je celé. Ještě jednou připomínám, že já nevím, kdo havárii způsobil a netvrdím, že to byla Deza. Jen říkám, že ta kauza a všechna pochybení, ke kterým tam došlo, je velmi podezřelá.
Odpovědět
va

vaber

31.1.2021 09:32 Reaguje na Jindřich Duras
snaha o ovlivňování je častá,dělají to třeba i média a jak často,
v případě Babiše , dle výsledků voleb je dvakrát tolik lidí kteří jej nevolili a určitě je na úřadech a soudech dost lidí, kteří by se nenechali ovlivnit kdyby byly důkazy a mohli dostat Dezu k soudu, s velkou radostí
to je hezká teorie, střet zájmů v politice ,ale kdyby se střet zájmů zcela eliminoval ,znamenalo by to, že nikdo kdo nějak podniká, by nemohl v politice být , to by byla paráda,
ovšem jakmile má někdo moc ,lidé mu začnou nadbíhat, jsou servilní a to se eliminovat nedá
lidé v politice,všichni, touží po moci, když ji dostanou využijí toho ,nebo tam jsou idealisti co chtějí napravovat společnost? idealisti nemají šanci uspět
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

31.1.2021 11:44 Reaguje na vaber
Právě proto musíme být vůči lidem v politice:
1/ Podezřívaví, ať už jsme je volili nebo ne
2/ Kontrolující, protože bez kontroly se rychle vymknou
3/ Prozíraví, tedy už na začátku nevolit ty, kterým střet zájmů čouhá z bot i šosů, protože takovíhle nás dostanou na kolena nejrychleji a škody se po nich nejhůř napravují
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.2.2021 10:50 Reaguje na Jindřich Duras
problémem je, že morální úroveň našeho národa se propadla tak děsivě, že toleruje vyložené lži, korupci a tunely z nejvyšších míst poltiky. Tím se stát rozpadá (jasně je to vidět s koronáčem) a směřuje pod cizí nadvládu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist