Intenzivní deště se v západní Evropě proměnily ve zničující povodně
16.7.2021 16:21 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Kvůli silným dešťům se vylily ze břehu řeky Rýn, Ahr a Meuse.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AJ+
V Německu jsou nejhůře zasaženy spolkové země Porýní-Falc a Porýní-Vestfálsko. Podle BBC bylo do záchranných prací nasazeno na 15 000 policistů, vojáků a hasičů, vrtulníky zachraňovaly lidi ze střech a tanky uklízí z ulic popadané stromy a trosky.
At least 110 people in Germany and Belgium have been killed by floods after 2 months of rain fell in 2 days.
— AJ+ (@ajplus) July 16, 2021
Over 1,300 people in Germany are missing.
A German official said the climate crisis "isn't abstract anymore. We are experiencing it up close and painfully." pic.twitter.com/9dDnr9E4YD
Odborníci mluví v zahraničních médicích o jasné souvislosti se změnou klimatu a BBC připomíná, že vědci již dlouhou dobu zdůrazňují své varování, že lidmi vyvolaná změna klimatu bude přinášet vlny extrémních srážek jako je tato.
„Fakt, že jiné části severní polokoule právě trpí rekordními vlny veder a požárů, by měl být připomínkou toho, jak nebezpečnější se může počasí stát v dále se oteplujícím světě,“ komentovala to Hannah Cloke, profesorka hydrologie na Univerzitě v Readingu.
„Tohle bude nový normál,“ uvedl pro německá média Johannes Quaas, meteorolog z Univerzity v Lipsku. „Změny klimatu mění kromě jiného definici normálního počasí. Pomalu se blížíme novému normálu, který zahrnuje odlišné rozložení srážek,“ vysvětlil Qaas at Leipzig University.
„Něco takového s takovou intenzitou, je v létě extrémně neobvyklé,“ řekl k tomu Bernd Mehlig, úředník z odboru na ochranu prostředí z Porýní-Vestfálska. Silné deště se podle něj v zimě objevují, i když tyto označují německá média za nejhorší za desítky let.
Angela Merkelová v souvislosti s povodněmi volá po rozhodnějším boji s klimatickou změnou.
Am Abend im Weinort #Rech an der #Ahr:
— David Sauer (@DavSauer) July 14, 2021
Ein Wohnwagen zerschellt an der Nepomukbrücke, erbaut 1723 - die älteste erhaltene Brücke im #Ahrtal. In den 298 Jahren hat sie noch nie so viel Wasser widerstehen müssen. Der #Pegel #Altenahr ist seit 20:45 Uhr ausgefallen. #Hochwasser pic.twitter.com/lQrLvdWvWf
Útržky z dopadů záplav
V německém regionu Ahrweiler se podle místních úředníků nedaří lokalizovat 1300 osob. Mnoho lidí není možné nijak kontaktovat, protože nefunguje mobilní síť. Vesnice Schuld, kde žije na 700 lidí, byla téměř celá zničena. Ve městě Erfstadt-Blessem, nedaleko Kolína nad Rýnem strhla povodeň celou řadu domů. Místní úřady říkají, že jim volají o pomoc lidé, které povodeň odřízla, ale záchranné akce nejsou v mnoha případech možné. Přehrada Rurtalsperre na řece Rur u belgických hranic mírně přetekla, ale neprolomila se. Doprava v regionu je paralyzovaná.
Belgie uvádí v tuto chvíli 22 obětí záplav, tisíce lidí bylo evakuováno. Nizozemí zatím žádné oběti neeviduje, nařídilo ale evakuaci z vesnic podél řeky Meuse a v Maastrichtu, kde se musí evakuovat na 10 000 lidí.
Politici i úředníci ze zasažených zemí upozorňují, že nebezpečí ještě nepominulo.
reklama
Dále čtěte |
V hradeckém kraji zářijové záplavy způsobily škody za desítky milionů korun
Téměř ve všech studnách zasažených povodněmi ve Zlínském kraji byla zjištěna znečištěná voda
Do Bohumína kamiony přivezly palivové dříví pro postižené povodněmi
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
VM
Vladimir Mertan
16.7.2021 16:36Povestná povoden v roku 1813 postihla aj mesto Trenčín kde bývam.
https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/283345-preco-sa-hovori-trinast-panboh-pri-nas/ Podľa nepresných štatistík však len v Trenčíne odniesla vtedy povodeň 194 ľudských životov. Ako sa zachránil Palacký? „Ja som zatiaľ i s mladým Bakošom vystúpil hore na trenčiansky zámok a tu nové, ešte strašnejšie divadlo sa predstavilo mojim očiam. Od hory do hory stálo všetko pod vodou a z tej hroznej potopy len tu a tam niektoré stromy a strechy ešte vynikali v samote. Medzitým celé dediny ako na ostrove medzi oboma mostami celkom zmizli. Nebolo vidieť ani môjho hostinca pod sihoťami, kde som sa ja podľa prvého plánu cesty práve v tú noc chcel zastaviť na nocľah.“
Záverečný obraz Palackého opisu pôsobí ako nočná mora: „Uprostred ohromného prúdu sa plavili domy a mlyny dole a často na ich streche sedeli obkročmo celé rodiny. V tej všeobecnej záhube sa ma chytala strašná hrôza akási tajomná, keď som videl dolu plávajúce mlyny, ktoré opustené od ľudí ešte v živej ochote mleli na prázdno.“ Dve hlboké tlakové poruchy postupovali takmer súčasne k západoslovenskému územiu, jedna od Severného mora, druhá od Stredozemného,“ vysvetľuje Horváthová. „Obe tlakové poruchy sa stretli 24. augusta medzi oblúkom Dunaja a hornou Vislou. Zotrvali tu po celý deň 25. augusta a spojili sa v jednu tlakovú níž. Nasledujúceho dňa postúpili ďalej na sever.“ Pomalý postup hlbokých tlakových níží, ich stretnutie a zotrvanie v kritickom mieste viac ako deň, spôsobilo dlhé trvanie dažďa, miestami aj veľmi intenzívneho.
Podobná katastrofa postihla severné Uhorsko už v roku 1713. Odvtedy vraj číslo 13 malo v každom slovenskom kraji zlopovestný význam. Riaditeľka Ústavu hydrológie SAV Pavla Pekárova nevylučuje, že práve po povodni v auguste 1813 vzniklo známe úslovie – Trinásť, pánboh pri ná.Vari o tridsať rokov neskôr tade putoval Karol Alexander Modrányi. V jeho Opisoch krajov slovenských nachádzame v súvislosti s Krpeľanmi aj nasledujúce riadky: „Z istej vzdialenosti vykukujú rozsypané búdy. Na druhom brehu vidieť hodné, skalami a pieskom prikryté miesto, na ktorom tri hrušky pripomínajú, že tu voľakedy stála dedinka Ratková, z ktorej ani jeden dom nezostal. Ťažkým a hrozným božím súdom v roku 1813 bola zničená táto dedinka, keď sa na ňu oborili prívaly z Karpát.“
Odpovědět
https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/283345-preco-sa-hovori-trinast-panboh-pri-nas/ Podľa nepresných štatistík však len v Trenčíne odniesla vtedy povodeň 194 ľudských životov. Ako sa zachránil Palacký? „Ja som zatiaľ i s mladým Bakošom vystúpil hore na trenčiansky zámok a tu nové, ešte strašnejšie divadlo sa predstavilo mojim očiam. Od hory do hory stálo všetko pod vodou a z tej hroznej potopy len tu a tam niektoré stromy a strechy ešte vynikali v samote. Medzitým celé dediny ako na ostrove medzi oboma mostami celkom zmizli. Nebolo vidieť ani môjho hostinca pod sihoťami, kde som sa ja podľa prvého plánu cesty práve v tú noc chcel zastaviť na nocľah.“
Záverečný obraz Palackého opisu pôsobí ako nočná mora: „Uprostred ohromného prúdu sa plavili domy a mlyny dole a často na ich streche sedeli obkročmo celé rodiny. V tej všeobecnej záhube sa ma chytala strašná hrôza akási tajomná, keď som videl dolu plávajúce mlyny, ktoré opustené od ľudí ešte v živej ochote mleli na prázdno.“ Dve hlboké tlakové poruchy postupovali takmer súčasne k západoslovenskému územiu, jedna od Severného mora, druhá od Stredozemného,“ vysvetľuje Horváthová. „Obe tlakové poruchy sa stretli 24. augusta medzi oblúkom Dunaja a hornou Vislou. Zotrvali tu po celý deň 25. augusta a spojili sa v jednu tlakovú níž. Nasledujúceho dňa postúpili ďalej na sever.“ Pomalý postup hlbokých tlakových níží, ich stretnutie a zotrvanie v kritickom mieste viac ako deň, spôsobilo dlhé trvanie dažďa, miestami aj veľmi intenzívneho.
Podobná katastrofa postihla severné Uhorsko už v roku 1713. Odvtedy vraj číslo 13 malo v každom slovenskom kraji zlopovestný význam. Riaditeľka Ústavu hydrológie SAV Pavla Pekárova nevylučuje, že práve po povodni v auguste 1813 vzniklo známe úslovie – Trinásť, pánboh pri ná.Vari o tridsať rokov neskôr tade putoval Karol Alexander Modrányi. V jeho Opisoch krajov slovenských nachádzame v súvislosti s Krpeľanmi aj nasledujúce riadky: „Z istej vzdialenosti vykukujú rozsypané búdy. Na druhom brehu vidieť hodné, skalami a pieskom prikryté miesto, na ktorom tri hrušky pripomínajú, že tu voľakedy stála dedinka Ratková, z ktorej ani jeden dom nezostal. Ťažkým a hrozným božím súdom v roku 1813 bola zničená táto dedinka, keď sa na ňu oborili prívaly z Karpát.“
MZ
Miloš Zahradník
16.7.2021 17:01 Reaguje na Vladimir MertanZajimave liceni o = predpokladanem v retrospektive - styku tech dvou tlakovych nizi. (V mene spektakularni forme se takovato situace asi opakuje obcas i v dnesni dobe.) No jo, tehda jeste nebyl internet. Aby bylo mozno lidi v Trencine informovat o zkazonosnych destich na horni Vltave (pardon - Vahu ale ona ta informovanost toku 2002 taky jeste moc dokonala nebyla...)
a o predikci, jakou hydrologove na zaklade aktualniho deni na te horni Vltave (ehm pardon, Vahu) pro mesta na dolnim toku jako je Praha (ale kus, chtel jsem napsat Trencin) delaji :)
Odpovědět
a o predikci, jakou hydrologove na zaklade aktualniho deni na te horni Vltave (ehm pardon, Vahu) pro mesta na dolnim toku jako je Praha (ale kus, chtel jsem napsat Trencin) delaji :)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.7.2021 17:31 Reaguje na Miloš ZahradníkDneska ten internet funguje a přitom to v Německu bylo prd platné. Ta povodeň přišla během pár minut. Je divné, že celá řada utopených se nachází ve sklepech. To nechápu. Pokud vidím, že stoupá voda, tak se snažím vylézt co nejvýše. Leda by to bylo tak, že nejdříve ta voda stoupala hodně pomalu, takže lidi se ji snažili ze sklepních prostor vyčerpat, jenže naráz přišla velká vlna a ta je v tom sklepě uvěznila a zabila.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.7.2021 18:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJedno vysvětlení jsem k tomu slyšela. Nebyli všichni ve sklepě, ale jak se domy pod tíhou vody proborily vč. podlaží, byli nalezení v tom jediném, co z domů zbylo, ve sklepech.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.7.2021 21:27 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNevim, jak silne byly okamzite srazkove uhrny a jak velka ricka to tam je. Na krkonosskych tocich to trva, nez voda dospeje od pramenist na uroven Trutnova, Vrchlabi ci Jablonecku rekneme kolem tri hodin, v nizine je to pomalejsi, v rovine pod Melnikem ci v moravskych uvalech pak docela pomale, az v radu dnu
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
16.7.2021 18:54Jak si vede program dešťovka? Po tom co se ekologové nechali suchem trochu vyplašit (jak typické pro ekology) tak se z doporučování přeskočilo rovnou na nařizování (pro ekology ještě typičtější). Už rok nejde přejet dvůr náklaďákem tak materiál vozím dodávkou kterou to sotva unese, soused má půl pole vhodné celoročně na pěstování rýže, měsíce nejde opravit plochá střecha protože prostě neuschne, spodní voda je vysoko že čerpáme jako o život aby nebylo vše podmáčené. Mechy a podobné sajrajty jsou na místech kde to nikdy nehrozilo, i dlažba kolem baráku vždy vypálená od sluníčka začíná zelenat. Prostě sucho jako trám.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2021 21:02 Reaguje na Jirka ČernýPodobných popletených prosťáčků je plný net. Změna klimatu znamená nárůst extrémů počasí, tj. vedle delších období sucha budou i lokální povodně, jak vidíme dnes u sousedů.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.7.2021 21:13 Reaguje na Karel ZvářalOtázka je prečo? Aké je fyzikálne zdôvodnenie nárastu extrémnych udalostí? Počet molekúl CO2 sa zvýšil z 300 ks na 1 000 000 na 400 Ks na 1 000 000. AKo spôsobí zvýšený počet extrémov v počasí a ako rozlíšime udalosť v Nemecku od povodne na Váhu v roku 1813, ktorú som uviedol ako príklad.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2021 21:20 Reaguje na Vladimir MertanSlova sucho a extrémní srážky nejsou novodobého původu. Vždycky se střídal noc a den, jaro, léto, podzim a zima... Jde tady o ČETNOST extrémních jevů, které potvrzují dřívšjší prognózy. O kysličníku nepadla zmínka, jde v první řadě o nahromaděnou energii v atmosféře a jejím vlivu na chod oblačnosti etc.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.7.2021 21:28 Reaguje na Karel ZvářalTo že sa prognózy vyplnili nie dôkazom ničoho. Hlavne ked je úplne isté, že stále bude vo svete niekde veľmi sucho a inde zase nadmerne pršať, niekde zase zima alebo veľmi teplo. Máme iba viac informácii čo sa vo svete deje a preto sa nám zdá, že početnosť extrémnych javov stúpa.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.7.2021 21:35 Reaguje na Karel ZvářalO nahromadenej energii počúvame často. Menej často počujeme, že pre extrémy počasia je potrebný gradient (rozdiel teploty) Ten bol väčší práve počas Malej doby ľadovej, kedy boli polárne oblasti chladnejšie ako dnes https://neviditelnypes.lidovky.cz/klima/klima-o-rychlosti-zmen.A201202_203259_p_klima_wag "Ještě jedno malé odbočení: Během velmi studeného období mladšího dryasu bylo počasí v chladnějším období roku podstatně bouřlivější než v teplejších dobách. Tento zdánlivý paradox souvisí s málo vnímanou skutečností, že bouřlivější a větrnější počasí je daleko více ovlivněno gradientem (rozdílem) teploty mezi teplými a studenými oblastmi než absolutním zvýšením teploty. A nyní, kdy se (zatím) nejvíce otepluje Arktida, je tento rozdíl teploty (a tedy „motor“ cirkulace) o něco menší, zatímco v chladnějších dobách, třeba na začátku tzv. malé doby ledové, se vyskytovaly skutečně monstrózní zimní větrné bouře, kdy třeba na pobřeží Severního moře zahynuly desítky tisíc lidí a město Rungholt bylo doslova odplaveno."
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2021 21:38 Reaguje na Vladimir MertanNekopírujte staré články a raději napište, proč nikdo nebyl schopen tyto extremní srážky předpovědět, když máme sateliy, PC modely a erudované oddborníky.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.7.2021 21:45 Reaguje na Karel ZvářalPokiaľ sledujem problémy meterológie, ukazuje sa že predpovedné počítačové modely sú menej presné ako starší skúsený meterológ. Ten je schopný na základe aktuálnej situácie a svojich skúseností vydať presnejšiu predpoveď ako počítač.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.7.2021 21:48 Reaguje na Karel ZvářalMáte tam presne vysvetlené čo prináša extrémne počasie, je to poučné. Nevedel to ani Radim Tolasz, aspon si to priznal v ďalšom článku.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.7.2021 21:48 Reaguje na Karel ZvářalTo vo pise pan Mertan neni neco ze "starych clanku" nybrz dost podstatna vec. Ze s oteplovanim (kdy na rovniku je porad stejne a otepluje se hlavne smerem k polum) klesa kontrast mezi vzduchem kolem rovniku a kolem polu a tim se snizuje cetnost extremnich atmosferickych jevu. Povodne v CR byly roku 1996 aq 2002 sice poradne ale od te doby zde zazivame v tomto smyslu spis velmi klidne obdobi. Naprosto nesrovnatelne napriklad s tim, jak radily zivly v poslednich desetiletich 19 stoleti https://www.krnap.cz/data/Files/downloads/krnap-nejvetsi-povodne-v-krkonosich-web_144558745273.483.pdf
Odpovědět
va
vaber
17.7.2021 09:11 Reaguje na Vladimir Mertanrozhoduje možná gradient teploty ve vertikálním směru pokud vlhký vzduch prudce vystoupá, prudce se ochladí a tak možná začíná vznik tlakové níže
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.7.2021 21:43 Reaguje na Karel ZvářalMozna ty globalni numericke modely "nahromadenou energii v oblacich " nad nejakym uzemim pocitaji (proc ne, scitat umi pocitace rychle) ale pochybuju, ze tam jsou v prumeru za poslednich 30 let nejake vyraznejsi zmeny. Mate nejaky odkaz, kde by byl graf tvrdici opak? Navic fazove prechody vody v oblacich - to je zatracene slozita a jemna zalezitost. Pochybuju, ze by tohle dnesni modely zvladaly s potrebnou presnosti
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.7.2021 21:26 Reaguje na Karel ZvářalSilné zrážky v Nemecku tlaková níž Bernd, ktorá stála prakticky na mieste. Podobne bolo v roku 2015 v Čechách sucho, pretože bola nehybná blokujúca tlaková výš nad Škandináviou. Je to prejav klimatickej zmeny? Spôsobilo nehybnosť tlakových útvarov zvýšené množstvo CO2?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2021 21:33 Reaguje na Vladimir MertanNepršelo CO2, ale voda. Ta se vypařuje při vyšších teplotách intenzivněji, ten zvýšený CO2 je podle mého názoru průvodní jev antropického oteplování (rozlézající zástavba, asfalt, holá půda) jako metabolitu fotosyntézy. Že žijeme v antropocénu, o tom ani vteřinu nepochybuji.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
16.7.2021 21:41 Reaguje na Karel ZvářalNo dobre a o koľko zdvihlo CO2 tie teploty? Ak sa vyparilo viac vody (o koľko viac?) Krajina je predsa vplyvom klimatickej zmeny celkom vyprahnutá, skoro púšť, kde sa vzalo toľko vody? Ak myslíte že teplota sa dvíha vplyvom teplého asfaltu a veľkých polí, je to pravdepodobnejšie ako CO2 hypotéza. Minimálne to ovplyvnuje presnosť meraní.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.7.2021 21:46 Reaguje na Vladimir MertanDržím se pojmu "skleníkový plyn", a skleníky se zakládají, protože je tam teplejší/příznivější mikroklma pro pěstování plodin. A jinak mě toto téma neživí, takže dobrou noc!-)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.7.2021 21:59 Reaguje na Karel ZvářalNikoho z nas pritomnych tohle tema nezivi - krome demagogu a ideologu. Deje v atmosfere jsou zatracene slozita vec a numericke modely delaji obdivuhodnou praci, jde li o predpoved tlakovyvh a vetrnych pomeru blizkych hodin nebo i dnu. Na otazku "jak by se zmenilo pocasi za dalsi tyden kdybychom na soucasnou meteo situaci naroubovali koncentraci CO_2 co byla pred 30 lety" natoz na otazku jak by se zmenilo klima Zeme za rok v takovemto myslenkovem pokusu - bude zrejme poctiva odpoved NEVIME. Vliv CO_2
na klimat je dnes hlavne v peci pseudovedy a propagandy, Zeme je slozitejsi objekt nezx nejaky sklenik. Nemluve o tom ze daleko nejdulezitejsim sklenikovym plynem je prece vodni para
Odpovědět
na klimat je dnes hlavne v peci pseudovedy a propagandy, Zeme je slozitejsi objekt nezx nejaky sklenik. Nemluve o tom ze daleko nejdulezitejsim sklenikovym plynem je prece vodni para
va
vaber
17.7.2021 09:20 Reaguje na Miloš Zahradník,, nejdulezitejsim sklenikovym plynem je přece vodni para,, to je opakování hlouposti kterou někdo naměřil v laboratoři ,
v reálné atmosféře se vodní pára chová jinak ,je hybnou silou při tvorbě tlakových výší a níží,přispívá k promíchávání horních studených a dolních teplých vrstev a díky deštům a vypařování se silně ochlazuje nejnižší vrstva atmosféry,
kdyby zde vodní pára nebyla v noci bychom mrzli a ve dne se upražili
Odpovědět
v reálné atmosféře se vodní pára chová jinak ,je hybnou silou při tvorbě tlakových výší a níží,přispívá k promíchávání horních studených a dolních teplých vrstev a díky deštům a vypařování se silně ochlazuje nejnižší vrstva atmosféry,
kdyby zde vodní pára nebyla v noci bychom mrzli a ve dne se upražili
MZ
Miloš Zahradník
17.7.2021 09:55 Reaguje na vaber????
A co Navier Stokesovy rovnice, Coriolisova sila, slunecni zareni atd.
Zakladni komplikaci pri ohodnocovani celkoveho efektu vodni pary je v tom, ze - pokud je mi znamo - neni meteorologum prilis jasne, jake typy oblacnosti maji vliv spis ochlazovaci (odrazi zareni slunce zpet do vesmiru pripadne jen pohlcuji) nez oteplovaci (jako "sklenik vuci infracervenemu zareni jdoucimu od zeme nahoru) Kazdopadne ten "oteplovaci" sklenikovy ucinek je asi 10 krat silnejsi nez u CO_2 a ten ochlazovaci ucinek neumime v soucasnosti presneji spocitat, spocitat/predikovat co presne se deje v mracich je poradne slozita zalezitost. Ja o tom tedy nevim skoro nic ale z toho co pisete, mi prijde ze jste na tom podobne. A nejen my dva. Mozna se mylim ci podcenuji pokrok ale ziju v domneni, ze stavajici numericke modely pracuji hlavne s hydrodymanickymi rovnicemi (navier Stokes) a deje tykajici se zmen skupenstvi vody v atmosfere jsou v tech modelech sice zohledneny, ale jen v jakesi velmi hrube aproximaci
Odpovědět
A co Navier Stokesovy rovnice, Coriolisova sila, slunecni zareni atd.
Zakladni komplikaci pri ohodnocovani celkoveho efektu vodni pary je v tom, ze - pokud je mi znamo - neni meteorologum prilis jasne, jake typy oblacnosti maji vliv spis ochlazovaci (odrazi zareni slunce zpet do vesmiru pripadne jen pohlcuji) nez oteplovaci (jako "sklenik vuci infracervenemu zareni jdoucimu od zeme nahoru) Kazdopadne ten "oteplovaci" sklenikovy ucinek je asi 10 krat silnejsi nez u CO_2 a ten ochlazovaci ucinek neumime v soucasnosti presneji spocitat, spocitat/predikovat co presne se deje v mracich je poradne slozita zalezitost. Ja o tom tedy nevim skoro nic ale z toho co pisete, mi prijde ze jste na tom podobne. A nejen my dva. Mozna se mylim ci podcenuji pokrok ale ziju v domneni, ze stavajici numericke modely pracuji hlavne s hydrodymanickymi rovnicemi (navier Stokes) a deje tykajici se zmen skupenstvi vody v atmosfere jsou v tech modelech sice zohledneny, ale jen v jakesi velmi hrube aproximaci
va
vaber
18.7.2021 08:57 Reaguje na Miloš Zahradníkmohu mít jakkoliv složitou teorii , modely a rovnice, ale když nepopisují správně realitu ,není možno se na modely odvolávat,
pokud jde o páru a oblačnost , nenapasal jste co jsem napsal špatně,
ale je jasné, že v oblasti rovníku, kde by mělo být nejtepleji je díky vodní páře, oblačnosti a deštům, chladněji než v oblastech bez oblačnosti,
předpovědi počasí na jeden týden a přesnost předpovědí si může vyhodnotit každý sám ,stačí pravidelně sledovat předpovědi a porovnat s realitou, veřejnost hlavně zajímá přesnost předpovědí oblačnosti a deštů, teplota mě zajímá jen pokud má být extrémní
Odpovědět
pokud jde o páru a oblačnost , nenapasal jste co jsem napsal špatně,
ale je jasné, že v oblasti rovníku, kde by mělo být nejtepleji je díky vodní páře, oblačnosti a deštům, chladněji než v oblastech bez oblačnosti,
předpovědi počasí na jeden týden a přesnost předpovědí si může vyhodnotit každý sám ,stačí pravidelně sledovat předpovědi a porovnat s realitou, veřejnost hlavně zajímá přesnost předpovědí oblačnosti a deštů, teplota mě zajímá jen pokud má být extrémní
JČ
Jirka Černý
16.7.2021 23:12 Reaguje na Karel ZvářalUSA prachové bouře na začátku 20 stol. Holandsko nekonečné deště v minulosti. Naše poválečné sucho. To co se děje má v známé historii vždy horší příklad.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.7.2021 12:36 Reaguje na Jirka ČernýMá babička v 80. létech nadávala na věčně podmračenou oblohu a vzpominala na 40. léta, své mládí, kdy po prudké bouřce vždycky vykouklo sluníčko a bylo zas krásně. Teď je to podobné, se mi zdá. Kvůli suchu její rodina ráda šla do jzd. Je zvláštní, na čem záleží životní rozhodnuti.
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
17.7.2021 13:30 Reaguje na Jarka O.Můj děda tam zas až tak dobrovolně nešel, ale co se dalo dělat, asi to nakonec njak "jako" dobrovolné bylo protože neskončil ve vězení nebo tak něco. Mělo to jedno plus rodina poznala něco co do té doby nikdo neznal a to mít volný čas.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.7.2021 14:07 Reaguje na Jirka ČernýTo "rádi" jsem přehnala, ale konec věčné dřiny a nějaké jistoty taky ziskali. Měli lidi různé důvody pro nebo proti, taková byla doba.
Odpovědět
va
vaber
17.7.2021 09:04letos byl po mnoha letech správný Medard ,začal sice o týden později ,ale jinak obvyklý průběh, jak bývalo kdysi ,skončit by měl za 40dní a to je 20.července,
stále se zde píše jak máme udusanou zem a proto máme bleskové záplavy a ejhle ve vzorovém Německu jsou na tom ještě hůř,
odborníci mají někde chybu
Odpovědět
stále se zde píše jak máme udusanou zem a proto máme bleskové záplavy a ejhle ve vzorovém Německu jsou na tom ještě hůř,
odborníci mají někde chybu
JO
Jarka O.
17.7.2021 12:28 Reaguje na vaberPranostikam celkem věřím, říká se taky jaké léto, taková zima, tak možná nebude tak studená a bude destivější než obvykle. Uvidíme. Od příštího týdne má být hezky, ještě budem mít léto :-).
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2021 10:23Psal jsem prve o teple, ne o CO2, tak nechápu, proč mi ho pořád cpete. Jsou tu "znalci", co budou tvrdit, že 8 mld hominidů tu už bylo, průmyslová těžba pralesa tu dávno byla, obrovská zástavba tu byla i dříve atd. atp. S takovými "znalci" je to jako u Werichovy půlminuty.
Já beru obnaženou zem jako radiátor, který způsobuje i vyšší výpar - hlavně na moři, kam vzdušné masy odnáší vítr z pevniny. Teplejší voda rovná se rychlejší fotosyntéza, zejmna řas a chaluh. A více kysličníku je důsledek, nikoliv příčina oteplování.
Odpovědět
Já beru obnaženou zem jako radiátor, který způsobuje i vyšší výpar - hlavně na moři, kam vzdušné masy odnáší vítr z pevniny. Teplejší voda rovná se rychlejší fotosyntéza, zejmna řas a chaluh. A více kysličníku je důsledek, nikoliv příčina oteplování.
JH
JH
17.7.2021 22:05 Reaguje na Karel Zvářalneměla by rychlejší fotosyntéza obsah CO2 spíše snižovat?
Odpovědět
Karel Zvářal
17.7.2021 22:29 Reaguje na JHA ten fytoplankton požírají krávy prdící metan?-)
Odpovědět
JH
JH
17.7.2021 22:38 Reaguje na Karel ZvářalNevím, kdo žere fytoplankton, ale požíráním fytoplanktonu se do atmosféry vrací CO2 odebraný předtím fotosyntézou. Takže by ho mělo být pořád stejně.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2021 04:40 Reaguje na JHTěžko můž být "vše při starém", když dramaticky přibývá lidí, dobytka, topenišť i strojů, a naopak na očích mizí plíce planety.
Odpovědět
JH
JH
18.7.2021 08:50 Reaguje na Karel ZvářalKdyž mizí plíce planety, sníží se rychlost fotosyntézy a v atmosféře zůstane víc CO2. A víc topenišť a strojů spotřebuje víc uhlí a ropy a jejich spalováním vzniká CO2, který přispívá ke skleníkovému efektu.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2021 10:37 Reaguje na JHNo sláva, a prý to nejsou plíce planety… Takže místo plic, které mj. ochlazují (deště a tak), jsou tam hliněné gigatetelíny, jak už jsem vícekrát poznamenal. A ony produkují obrovské množství W, kterou se ohřívá nejen okolní krajina, ale i oceány. Prostě když odejmeme z místnosti klimatizaci a místo ní přidáme na radiátor žebrování, zvýší se teplota v domě. Fyzika pro I.stupně ZŠ.
Odpovědět
JH
JH
18.7.2021 11:04 Reaguje na Karel ZvářalNevím, jak W ohřívá krajinu, nejsem fyzik. Ale o něco výše píšete, že CO2 je důsledek, ne příčina oteplování. Já myslím, že je to naopak. A plíce planety se říká mimo jiné proto, že to z atmosféry čerpá CO2 a produkuje O2.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2021 12:18 Reaguje na JHNevíte? Tak někdy vstaňte od klávesnice a podívejte se do polí. Jinak zkuste třeba toto:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pole-rozpalene-na-60-c.dusledky-spatne-pece-o-pudu-na-snimcich-termovizni-kamery
JH
JH
18.7.2021 13:22 Reaguje na Karel ZvářalNebojte se, já občas po poli chodím a když je pole holé, tak se přehřívá, ale jaký to má vliv na klimatickou změnu nevím, nejsem klimatolog. To by se muselo spočítat, kolik holých ploch přibylo a jak se reálně zahřívají. Od klávesnice v kuchyni bych se to odhadovat neodvažoval. Taky bych se neodvážil tvrdit, že zvýšení CO2 je důsledek a ne příčina, to nemáte podložené.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2021 15:15 Reaguje na JHTo je domněnka, nikoliv tvrzení. Jen upozorňuji na fyzikální veličinu, se kterou by se mělo více počítat. Když se podíváte na noční snímek planety, tak vidíte, kolik těch zastavěných ploch je - a to jsou mnohé 3D, takže násobky plochy města. Žádné slaměné či doškové střechy, ale plech nebo beton. A o tom se ví, jen mě irituje ta snaha se PR zavděčit zelenou střechou, jako ta by měla něco zachránit. Největší průsery jsou v přírodě, kuku je dnes trendy a pěstuje se i daleko na severu. Takže těch obnažených (termických) polí je několikanásobně více, než bylo před sto lety. A spíše než kysličník to vidím na vodní páru, které s rostoucí teplotou přibývá. Ta 4% CO2, co vyprodukuje lidstvo v porovnání s přírodou, je (nejen) dle mého názoru marginální problém. Ten hlavní je megalomanská exploatace krajiny, která je vidět i z kosmu, a to je ten vizualizovaný globálně oteplovací antropocén.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.7.2021 20:06 Reaguje na JHAby to bylo správně pochopeno, v té zkratce jsem měl na mysli zejména ty tisíce požárů v Amazonii, Austrálii, Sibiři, Africe, Asii, Kanadě aj.. Tam už je asi těžké určit hranici, kde je to příčina nebo výsledek klimatických změn. Množství spalin je to nebývalé, těžko jde kvantifikovat, kolik to představuje z celkového objemu. A jak jsem uvedl v 4,40 - antropogenní díl problému je mi dobře znám.
Odpovědět
JH
JH
18.7.2021 21:55 Reaguje na Karel ZvářalJá myslím, že skleníkové plyny mimo vodní páru vliv určitě mají. Zkuste si o tom najít nějaké pořádné klimatologické pojednání. Taky vliv termických ploch určitě někoho před vámi napadl, třeba vám to nějaký klimatolog potvrdí nebo vyvrátí.
Odpovědět
Karel Zvářal
19.7.2021 15:47 Reaguje na JHhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/pavel-kalenda-globalni-klimaticky-experiment
Koukněte zejména na Výsledky. Pro mě je Země s 8 mld Homo destruktor jiná, než byla v minulosti. Zmizel (téměř) Aral, Čadské jzero, desertifikace roste závratným tempem. Vnímám Zemi jako velké a k u m u l a č k y, na nichž přibývá Slunci odkrytých (odlesněných, "odstepněných") ploch. Vliv skl. plynů nezpochybňuji, jen více by si mělo lidstvo všímat úbytku vegetačního pokryvu, který nejen pohlcuje CO2, ale i brání slunci pražit na na holou zem a přehřívat ji.
Odpovědět
Koukněte zejména na Výsledky. Pro mě je Země s 8 mld Homo destruktor jiná, než byla v minulosti. Zmizel (téměř) Aral, Čadské jzero, desertifikace roste závratným tempem. Vnímám Zemi jako velké a k u m u l a č k y, na nichž přibývá Slunci odkrytých (odlesněných, "odstepněných") ploch. Vliv skl. plynů nezpochybňuji, jen více by si mělo lidstvo všímat úbytku vegetačního pokryvu, který nejen pohlcuje CO2, ale i brání slunci pražit na na holou zem a přehřívat ji.
BM
Břetislav Machaček
17.7.2021 11:50Zamyslete se lidičky jak kdysi vznikly všechny ty rokle, strže, kaňony
a úzká hluboká horská údolí. Jak vznikly rozsáhlé roviny v povodí velkých
řek a jak se dostaly balvany a štěrk z hor až do údolí. Přívalové deště,
povodně a jiné jevy jsou staré stejně jako Země a pouze to neměl kdo
zaznamenat a nebyl nikdo postižen. Člověk mnoho zkazil, ale umí se tomu
taky bránit, pokud mu to někdo nezakáže. Pamatuji povodně z roku 1997,
kdy těsně před povodní dokončil dům jeden známý v záplavové oblasti.
Před stavbou samotnou navršil ze staré stavební sutě kopec a prolil ho
betonem. Pak udělal základovou desku a postavil dům, který čněl při
povodni z okolní krajiny jako maják. Škody měl pouze na zaplavené
zahradě a jinak ani Ň. Přitom mu bylo bráněno v navršení "kopce" a až
po povodni mu to dodatečně schválili. Pamatuji zahození starých map
CO(civilní obrana) o záplavových územích po revoluci jako přežitku
z dob socíku a následném porovnání jejich armádních kopií se stavem
ve skutečnost. Vše se na 99% shodovalo a tak se mnohde nemuselo
evakuovat zbytečně a nebo naopak se evakuovat mělo. Ideologové tehdy
"vyhráli" nad techniky a museli na to dojít až při kruté praxi. Tak
nějak to končí, když zvítězí ideologie a amaterismus nad odborností
a věří se na zázrak. Zastavět údolí je postavit špunt a pak se každý
diví, když ten "špunt" voda utrhne a odnese. Takže vše tu už bývalo,
pouze lidé se nepoučili a nyní trpí i nad nečinností jiných lidí.
Najít vhodné místo k výstavbě čehokoliv není snadná věc a vzít za
vděk místem nevhodným je hloupost, za kterou se jedou zaplatí.
Odpovědět
a úzká hluboká horská údolí. Jak vznikly rozsáhlé roviny v povodí velkých
řek a jak se dostaly balvany a štěrk z hor až do údolí. Přívalové deště,
povodně a jiné jevy jsou staré stejně jako Země a pouze to neměl kdo
zaznamenat a nebyl nikdo postižen. Člověk mnoho zkazil, ale umí se tomu
taky bránit, pokud mu to někdo nezakáže. Pamatuji povodně z roku 1997,
kdy těsně před povodní dokončil dům jeden známý v záplavové oblasti.
Před stavbou samotnou navršil ze staré stavební sutě kopec a prolil ho
betonem. Pak udělal základovou desku a postavil dům, který čněl při
povodni z okolní krajiny jako maják. Škody měl pouze na zaplavené
zahradě a jinak ani Ň. Přitom mu bylo bráněno v navršení "kopce" a až
po povodni mu to dodatečně schválili. Pamatuji zahození starých map
CO(civilní obrana) o záplavových územích po revoluci jako přežitku
z dob socíku a následném porovnání jejich armádních kopií se stavem
ve skutečnost. Vše se na 99% shodovalo a tak se mnohde nemuselo
evakuovat zbytečně a nebo naopak se evakuovat mělo. Ideologové tehdy
"vyhráli" nad techniky a museli na to dojít až při kruté praxi. Tak
nějak to končí, když zvítězí ideologie a amaterismus nad odborností
a věří se na zázrak. Zastavět údolí je postavit špunt a pak se každý
diví, když ten "špunt" voda utrhne a odnese. Takže vše tu už bývalo,
pouze lidé se nepoučili a nyní trpí i nad nečinností jiných lidí.
Najít vhodné místo k výstavbě čehokoliv není snadná věc a vzít za
vděk místem nevhodným je hloupost, za kterou se jedou zaplatí.
JO
Jarka O.
17.7.2021 12:23 Reaguje na Břetislav MachačekNa obrázku je za vesnicí vidět těžební věž, možná na oblázky nebo pisek. Vesnice snad není úplně na odpis, ale vypadá postavená vedle starého řečiště a vedle pískoviště.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.7.2021 11:46 Reaguje na Jarka O.Těžko podle fotek hledat příčinu. Každopádně pokud jsou
podložím pro stavby říční naplaveniny, tak moc stabilní
nejsou. Stačí někde jejich část odtěžit do hloubky a už
je tu možnost, že to okolí po nasycení vodou bude chtít
ten vytěžený prostor zaplnit. Ty naplaveniny ve spojení
s vodou "tečou" a s nimi i ty stavby na nich. Na spraších
(jíly) zase půda vlhkem bobtná a hýbe se základy stejně
jako při vysycháni. Dokonce skály a skály jsou rozdíl
a nezajišťují pro stavby 100% stabilitu. Takže pokud je
někde ten vytěžený prostor a nebo řeka s tvárným korytem,
tak okolní naplavené štěrky a písky jdou s vodou tam
i se stavbami na nich. Z minulosti jsou z Německa i
odjinud známy případy, kdy se do vytěžených pískoven
sesuly okolní domy i s jejich obyvateli. Ne nadarmo musí
mít štěrkovny a pískovny ochranná pásma bez zástavby,
aby nehrozilo podobné nebezpečí. Takže váš postřeh je správný, že se jedná o naplavenou půdu, kterou bohužel
voda zase chtěla odplavit jinam, ale nyní už i s domy.
Před staletími by to nebylo tragické, protože lidé
netěžili v okolí obydlí takové obrovské jámy a raději
stavěli obydlí na pahorcích, než u řek. Bohužel město
na pahorcích je problém a tak se staví v nivě u řeky.
Pak ale musí lidé očekávat občas i tu povodeň podobné
intenzity, která kdysi tu rovinu z naplavenin utvořila.
Odpovědět
podložím pro stavby říční naplaveniny, tak moc stabilní
nejsou. Stačí někde jejich část odtěžit do hloubky a už
je tu možnost, že to okolí po nasycení vodou bude chtít
ten vytěžený prostor zaplnit. Ty naplaveniny ve spojení
s vodou "tečou" a s nimi i ty stavby na nich. Na spraších
(jíly) zase půda vlhkem bobtná a hýbe se základy stejně
jako při vysycháni. Dokonce skály a skály jsou rozdíl
a nezajišťují pro stavby 100% stabilitu. Takže pokud je
někde ten vytěžený prostor a nebo řeka s tvárným korytem,
tak okolní naplavené štěrky a písky jdou s vodou tam
i se stavbami na nich. Z minulosti jsou z Německa i
odjinud známy případy, kdy se do vytěžených pískoven
sesuly okolní domy i s jejich obyvateli. Ne nadarmo musí
mít štěrkovny a pískovny ochranná pásma bez zástavby,
aby nehrozilo podobné nebezpečí. Takže váš postřeh je správný, že se jedná o naplavenou půdu, kterou bohužel
voda zase chtěla odplavit jinam, ale nyní už i s domy.
Před staletími by to nebylo tragické, protože lidé
netěžili v okolí obydlí takové obrovské jámy a raději
stavěli obydlí na pahorcích, než u řek. Bohužel město
na pahorcích je problém a tak se staví v nivě u řeky.
Pak ale musí lidé očekávat občas i tu povodeň podobné
intenzity, která kdysi tu rovinu z naplavenin utvořila.
Miroslav Vinkler
17.7.2021 21:35"Vím, že nic nevím", je citát připisovaný Sokratovi.
Chtělo by to trochu pokory a přiznat si, že neumíme předpovídat spolehlivě počasí natož klima na dalších x let.
Proto se zcela nedůvěřivě stavím jak ke klimatickým modelům , o kterých s jistotou víme, že predikují pouze a jenom určitou míru pravděpodobnosti s níž by daný jev měl nebo také nemusel nastat, tak i tzv. Zeleným údělem ,který stejně jako papežská dogmata sám sebe prohlašuje za neomylný ústy zoufale neodborné Evropské komise.
Pokud se nedobereme toho, že mantra o ekonomickém rozvoji je v současné době natož budoucnosti vyčerpaným tématem, nikam se smysluplně nedostaneme.
Odpovědět
Chtělo by to trochu pokory a přiznat si, že neumíme předpovídat spolehlivě počasí natož klima na dalších x let.
Proto se zcela nedůvěřivě stavím jak ke klimatickým modelům , o kterých s jistotou víme, že predikují pouze a jenom určitou míru pravděpodobnosti s níž by daný jev měl nebo také nemusel nastat, tak i tzv. Zeleným údělem ,který stejně jako papežská dogmata sám sebe prohlašuje za neomylný ústy zoufale neodborné Evropské komise.
Pokud se nedobereme toho, že mantra o ekonomickém rozvoji je v současné době natož budoucnosti vyčerpaným tématem, nikam se smysluplně nedostaneme.
