Jak se promítne Bečva do legislativy? U velkých havárií budou mít zřejmě hlavní slovo hasiči

U větších havárií by měly mít hlavní slovo hasiči. Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | ČIŽP

Do návrhu novely vodního zákona se v rámci pracovní skupiny kromě ministerstva životního prostředí a zemědělství zapojily i vodoprávní úřad Valašské Meziříčí a vodoprávní úřad Olomouckého kraje, aby si řekly, co na Bečvě podle jejich názoru nefungovalo z hlediska koordinace v prvních hodinách. V pracovní skupině bylo i Povodí Moravy, hasiči a Česká inspekce životního prostředí.

Co 20. 9. u Bečvy „haprovalo“ přesně nevíme. Vodoprávní úřad Hranice odmítl Ekolistu vydat zápis z prvního dne havárie. Z dostupných informací se zdá, že nebylo jasné, kdo přesně má takto velkou havárii řešit, zda místní, či krajský vodoprávní úřad, či zda to není kompetence České inspekce životního prostředí.

Návrh novely vodního zákona by to do budoucna měl vyřešit tím, že se havárie rozliší. Nově by vznikla definice havárie mimořádného rozsahu, která by měla být chápána jako mimořádné narušení kvality povrchových vod s dalšími kritérii jako je dlouhotrvající únik znečišťující látky, nebo úhyn ryb nebo jiných vodních živočichů ve značném rozsahu. „Běžné havárie budou dál v působnosti vodoprávního úřadu, který bude provádět šetření příčin havárie i řízení prací. V případě havárie mimořádného rozsahu bude řízení likvidačních prací provádět hasičský záchranný sbor,“ popisuje návrh novely Libor Dvořák z MŽP.

Proč hasiči? „Chceme dát větší kompetence hasičům, protože jsou první na místě, mají jasné velení v rámci krizového řízení, mají velitele zásahu, jsou to profíci,“ vyjmenovává důvody Richard Brabec s tím, že hasiči si samozřejmě mohou vyžádat spolupráci ostatních složek. „Hasiči s tím souhlasí, uvidíme, jestli se k tomu objeví něco v meziresortním připomínkování,“ říká Brabec.

Přečtěte si také |

Velký rozhovor s ČIŽP o havárii na Bečvě, provozní události v Deze a vzorcích od rybářů

V návrhu novely by měla být nově i povinnost původce havárie uhrazovat náklady spojené jak s šetřením, tak s likvidačními a sanačními pracemi.

Pokud havárie bude přesahovat území kraje, pak by měla být v kompetenci vodoprávního úřadu krajského úřadu, v jehož správním obvodu havárie vznikla. Pokud je místo havárie neznámé, pak ji bude řešit krajský vodoprávní úřad, jehož obvod bude nejvíce zasažen.

S novelou vodního zákona by se mělo vrátit schvalování provozních řádů pro čistírny odpadních vod s roční kapacitou nad 6 tisíc m3/rok, které bude schvalovat vodoprávní úřad.

Návrh novely vodního zákona má také přinést navýšení horních hranic sankcí. Za vypouštění odpadních vod s nebezpečnými závadnými látkami bez povolení bude horní hranice 25 milionů korun (dosud to je 10 milionů korun). Nově by se měla zavést i sankce pro původce za způsobení havárie, zvýšení sankce za neohlášení a za porušení opatření při zneškodňování havárie.

Jak řekl Libor Dvořák z ministerstva životního prostředí, aktuálně prochází návrh novely tzv. hodnocením dopadů regulace (tzv. RIA) a na přelomu března a dubna by novela vodního zákona měla jít do meziresortního připomínkovacího řízení.