Jak se recyklují evropské a americké plastové odpadky v Malajsii? Ohněm nebo bagrem Video

Poté, co se Čína zřekla importu odpadu ze zbytku světa, vycítily jiné země v Asii ekonomickou příležitost. Například Malajsie, kam loni od ledna do června roku 2018 oficiálně zamířilo přes 754 000 tun plastového odpadu. Jenže na rozdíl od Číny se tu neumí o kompletní recyklaci postarat, a tak se některé regiony mění na velkoplošné nelegální skládky. O konkrétním případu z vesnice Jenjarom informuje BBC.

Reportéři z BBC se sice vydali do městečka Jenjarom, ale sami místní jim popisují, že zrovna tak se mohli vydat do libovolné vesnice nebo města, které podobně jako to jejich stojí v relativní blízkosti k přístavu Port Klang. Napojení lokální dopravní sítě na moře totiž činí všechna sídla v provincii Kuala Langat velmi atraktivní pro legální i nelegální továrny, ve kterých se zpracovává dovezený plastový odpad z Evropy, USA a Austrálie. Místní obyvatelé z toho teď radost zrovna nemají a snaží se na občanské bázi proti nekonečné záplavě plastových odpadků bojovat.

Váš odpad, naše starost

Přitom to, že se Čína na sklonku roku 2017 rozhodla nepřijímat již další odpad ze zbytku světa, zprvu vnímali v Malajsii spíše pozitivně. Celé zemi se tím otevírala zajímavá příležitost: recyklační byznys mohl podle odhadů přinést až 734 milionů dolarů. Jisté zkušenosti tu s tím už měli. V roce 2015 tu zvládli zpracovat okolo 250 000 tun odpadních plastů. Jenže když v prvním pololetí 2018 do země zamířil trojnásobek tohoto množství, přestaly místní provozní kapacity stačit. A do byznysu, který už dříve ovlivňovala korupce a technická nevybavenost stávajících zpracovatelských zařízení, pak vstoupily nelegální praktiky naplno.

V Jenjarom o tom vědí své. Prakticky každou noc tu po prašných silnicích duní nákladní auta, plně naložená odpadky. Některá přijíždí z přetížených separačních a recyklačních linek v zemi, jiné sem míří rovnou z přístavu. Jejich cesta obvykle končí na dvorech a v halách pronajatých „továren“ na předměstí, kde odpadky pohřbívají do výkopu pod zem, ve velkém je tu pálí nebo je prostě jen hromadí na haldách, dokud se vejdou. Kvůli tomu v třicetitisícovém Jenjarom mají o 17 000 tun odpadků více. Odpadků, které oficiálně nikomu nepatří a o které nikdo nemá zájem.

Za peníze se dá zařídit všechno

„Mnoho z těchto ilegálních skladišť vzniklo v průběhu posledních měsíců,“ popisuje Ng Sze Han, člen rady státu Selangor, ve kterém Jenjarom leží. „Zjistit a dopadnout ty, kdo za tím stojí, je hodně těžké. Zmizí a začnou někde jinde. Většinou si pronajmou nevyužívanou halu od malajského majitele, který se nestará, co se na místě děje.“ BBC zjistila, že přitom peníze hrají velkou roli. Za pronájem jednoho takového skladiště, které se promění skládku, se nabízí i 50 000 malajsijských ringitů (cca 300 000 korun). Což je v zemi, kde celoroční příjem průměrné rodiny činí jen něco kolem 5500 ringitů, spousta peněz.

Ten, kdo na takové místo nechá zavést stovky nebo tisíce tun odpadů, na tom rozhodně neprodělá. Když je taková skládka odhalena a nenechá se přitom chytit, musí se o její odstranění postarat na vlastní útraty vláda. Jen v Kuala Langat bylo v nedávné době objeveno 33 takových nelegálních skládek. Jejich likvidace přijde na miliony. Odpadů i nelegálních skládek a spaloven přitom přibývá, objevovat se začínají i v sousedních státech Johor a Negeri Sembilan.

Odpady mají něco do sebe

V Jenjarom už mají dusivého dýmu a zápachu z kouřících skládek lidé dost. Odpadkům, kterým tu přezdívají yanglaji, se rozhodli postavit. Organizují se, sledují trasy nákladních aut, mapují nelegální skládky, snaží se dokumentovat pálení odpadu a dodávat materiál pro státní vyšetřovatele. Uvědomují si ale, že Malajsie se odpadů jen tak nezbaví. Tedy alespoň do doby, než jejich vláda dovoz odpadu ze zámoří úplně zakáže. A to se nejspíš jen tak nestane.

„Vláda zprvu zvažovala zákaz dovozu odpadů,“ vysvětluje ministryně domácího rozvoje Zuraida Kamaruddinová. „Ale poté, co jsme celý ten problém prostudovali, vidíme v něm stále velký ekonomický potenciál pro Malajsii.“

---

reklama

---