Jaký je zdravotní stav kanců a užovek žijících v blízkosti Fukušimy? Studie tří univerzit přináší výsledek

Před více než deseti lety došlo k jaderné havárii ve Fukušimě. Své domovy tehdy muselo opustit více než 150 000 lidí v oblasti více než 700 km2. V okolí Fukušimy je ale živo. Mnoho druhů živočichů tu vychovává již několikátou generaci, která v radioaktivním prostředí vyrůstá. Vlivem radiace na jejich zdravotní stav se zabývala nová studie zveřejněná v žurnálu Environment International. Na rozsáhlé studii se podílely tři univerzity, Colorado State University, University of Georgia a Fukushima University. “Ke sledování vlivu radioaktivity jsme si vybrali prase divoké a užovku. Oba druhy se v oblasti Fukušimy hojně vyskytují a fyziologie prasete není zas tak odlišná od té lidské,” vysvětluje spoluautor studie James Beasley.

Studie byla prováděna mezi lety 2016 - 2018. Tým vědců sledoval několik indikátorů, které by je na případné změny v DNA upozornily, a také hodnoty stresu zvířat. Do odchytu prasat se zapojili i místní lidé. “Jsme rádi, že se místní zapojili. Ve Fukušimě koluje mnoho nepodložených zvěstí o případných dopadech na zdraví způsobených radioaktivitou. Výzkum tak pomohl zodpovědět některé otázky, které místní mají,” pokračuje Beasley.

Odchycení živočichové podle studie nevykazují žádné výrazné změny oproti normálu. “Radiace v okolí Fukušimy za ta léta výrazně poklesla. Když jsme studii v letech 2016 - 2018 prováděli, jeden z hlavních radioaktivních prvků, které se při havárii uvolnily do prostředí, cesium 134, v něm díky svému krátkému poločasu rozpadu už z 90 % nebyl. Musím říct, že jsme tím byli sami překvapeni, ale nenašli jsme žádné změny, které by se daly jakkoli spojit s radiací, a to ani u prasat, ani u užovek,” vysvětluje Thomas Hinton, který se na studii také podílel.

Ani hodnoty stresu nebyly u zvířat zvýšené, spíše naopak. “Sledovali jsme dávky kortizolu, hormonu, který je primárním indikátorem stresu. Pokud by živočichové byli ve stresu způsobeného radiací, zjistili bychom to. Naopak se ale ukázalo, že prasata divoká mají hladiny kortizolu nižší. Je to způsobeno tím, že v oblasti nežijí lidé a zvířata tak neprožívají stres ze setkání s nimi,” uzavírá další spoluautorka Susan Bailey.

---

reklama

---