Kanadský žertík? Den po vyhlášení klimatické nouze schválil premiér Trudeau dostavbu ropovodu

Vyznat se v politicích je někdy potíž. Zrovna u nás jako v Kanadě. 17. června 2019 kanadský populární premiér Justin Trudeau nechal vyhlásit celonárodní stav klimatické nouze, aby ani ne za 24 hodin na to oficiálně schválil dostavbu a rozšíření kontroverzního ropovodu Trans Mountain (TMX) za 7,4 miliard kanadských dolarů. Kdo se v tom pak má vyznat? Píše o tom například BBC.

Absolutní podvod na lidi, dokonalá demonstrace pokrytectví páchaného na životním prostředí. I tak je nyní nejen v kanadském tisku počínání kanadského premiéra titulováno. Přeci jen, střihnout si v pondělí na půdě sněmovny plamenný proslov o klimatických změnách a nutnosti konat proti nim cokoliv, co je k jejich zastavení potřebné a zasadit se tak o to, že Kanada (po Velké Británii a Francii) se stala třetí zemí na světě, která stav klimatické nouze vyhlásila… abyste hned další den schválili dostavbu a rozšíření již dvakrát pozastaveného, životnímu prostředí ne zrovna milého ropovodu, je zvláštní pojetí tahu na branku.

Ne nadarmo teď dávají komentátoři z celého světa takový čin za příklad tzv. kognitivní disonance, laicky řečeno, situace, kdy něco říkáte a děláte přesný opak.

Zelená ekonomika placená ropou

Rozšíření ropovodu TMX v praxi znamená, že se každý den dostane z Alberty do Port Burnaby v Britské Kolumbii v extrému 890 000 barelů ropy a naftonosných dehtových písků. Tím se potenciál vývozu kanadských ropných surovin zvýší oproti stávajícími stavu asi trojnásobně. Těší to hlavně asijské země, které už teď připravují nové těžkotonážní tankery pro zpřístupnění tohoto lukrativního trhu. Každý měsíc by se jich mohlo u pobřeží naplnit 34. Což opravdu na první pohled nevypadá jako premiérem slibovaný přesun ekonomiky celé země od fosilních paliv směrem k udržitelné a čisté energetice.

Nehledě na to, že TMX bude dostavěn původním domorodým obyvatelům navzdory, napříč jejich kmenovým územím a podél přírodních rezervací. Případným únikem by bylo ohroženo jako dosud nedotčené lesnaté vnitrozemí, tak i pobřeží, které platí za zvláště cenné území pro ohrožené kosatky.

Z peněz za ničení přírody obnovíme životní prostředí

Proto se teď hovoří o tom, že dostavba TMX může vyvolat nezvratnou ekologickou katastrofu a rozhodně není v souladu s uznávanou linií boje proti klimatickým změnám. Tím ale kanadské paradoxy nekončí. Premiér totiž kontroverzní projekt ropovodu hájí právě bojem proti klimatickým změnám. „Je kanadským národním zájmem chránit naše životní prostředí a investovat do jeho zítřků, ale současně musíme zajistit, aby naši lidé mohli sytit své rodiny už dnes. A proto všechny příjmy, které z provozu budou TMX federální vládě plynout, budou využity k přechodu země na zelenou národní ekonomiku,“ tvrdí kanadský premiér.

Kanada totiž sedí na páté největší zásobě ropy a zemního plynu na světě, ale tento potenciál prý dosud nedostatečně využívá. Očekává se, že by ropovod mohl federální vládě generovat zisk okolo 500 milionů kanadských dolarů ročně.

Teoreticky tedy mohou peníze plynoucí z prodeje neobnovitelných přírodních zdrojů postavit na nohy místní ekonomiku a prospěch z toho nakonec bude mít životní prostředí. Jenže tato teorie ochráncům přírody moc nesedí. Jak píše kanadská environmentální neziskovka EcoJustice, „kanadská vláda se může buď vydat cestou zajištění klimatické budoucnosti a naplnit své legální závazky k ochraně ohrožených velryb a kosatek, nebo může napříč jejich územím postavit ropovod. Nemůže ale udělat obojí.“

---

reklama

---