Ledovce tají. A Asii to bude nejspíš hodně bolet

Při debatách o tajících ledovcích se naše mysli většinou upínají k dalekému severu, případně na opačnou stranu, k antarktickému jihu. Problémy související s ledovci se ale jako první nejspíš projeví zhruba někde uprostřed, v pásu Himálají. Právě tady tající horské ledovce ohrožují budoucnost 800 milionů lidí. Píše o tom Independent.

Inuité nemají zbraně, což činí globální sever do budoucna vcelku poklidnou zónou, bez ohledu na probíhající klimatické změny. O silně militarizovaném Pákistánu a Indii, válečném Afghánistánu a poněkud neklidném Tádžikistánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu a Kyrgyzstánu to ale rozhodně neplatí.

Právě tyto krajiny žijí z vody, kterou jim každoročně dodávají ledovce tzv. Třetího pólu. Tedy pásma velehor Himálají, Pamíru, Karákóramu, Hindúkuše, Ťan-šanu, Alajského hřbetu a Kchun-lun-šanu. Jež jsou domovem přibližně 93 000 horských ledovců. Které nyní tají.

Voda z hor

Jen pro hrubou představu: Himálaje pošlou v průběhu každého tání směrem do údolí 36 kilometrů krychlových vody. Dost na to, aby z počínajícího vyprahlého léta udělala svěží a zemědělsky příznivou sezónu. Na pravidelné zásilce vody stojí hospodaření v celém poříčí Indu. Zdejší zemědělství sytí kolem 237 milionů lidí.

V současné době se období sucha projevuje výrazněji, ale voda z hor situaci zatím zachraňuje. Tedy spíše zachraňovala. V důsledku tání je jí totiž víc, než by teď místním bylo milé.

Himálajské ledovce začaly v období 2000-2016 uvolňovat zhruba 1,6 x více vody, než v šedesáti letech předchozích. A stejným tempem se i snižuje rozloha horských ledovců. Co to znamená? To vysvětluje Hamish Pritchard, glaciolog z Britského antarktického průzkumu (BAS). „V zásadě to, že tempo, jakým tají a mizí ledovce ve velehorách, se postupně akceleruje. Teď bude vody víc. A pak bude zase hodně, hodně sucho. Naše počítačové modely a projekce napovídají, že ke zpomalení tempa tání dojde až někdy kolem roku 2050.“

Nejdřív povodně, potom sucho

Pro země v asijském regionu, které vystavěly svou energetickou koncepci na hydroelektrárnách, tím ale začnou problémy. Nadlimitní průtok vody bude působit výpadky v síti, komplikovaným se stane hospodaření s vodou v zemědělství. Samozřejmě hrozí ničivé povodně.

Situace se po vyčerpání ledovcového rezervoáru ale rychle překlopí do opačného extrému: nastane nedostatek vody pro zemědělství a energetiku. „Pro zavedené hydroekonomické státy to bude těžká rána,“ říká Pritchard. „Zkušenosti s ničivým suchem tu mají, v minulém století tu na jeho důsledky zemřelo přes 6 milionů lidí.“

Tání horských ledovců může podle Pritcharda významně přispět k celkové destabilizaci regionu. V ohrožení se může ocitnout kolem 800 milionů lidí. „Když sucho udeří, projeví se to na kolapsu zemědělské produkce, ať už plodin nebo hospodářských zvířat. Může to nastartovat masivní migraci lidí. A když nebudou moci migrovat, může to vést k nepříjemnému konfliktu, ve kterém budou lidé bojovat se svými sousedy o jídlo.“

---

reklama

---