https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lokalni-ochrana-prirody-je-nekdy-jen-iluze-plundrovani-zivotniho-prostredi-se-proste-presune-jinam
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lokální ochrana přírody je někdy jen iluze: plundrování životního prostředí se prostě přesune jinam

29.3.2019 07:37 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zvýšená lokální ochrana přímo zvedá cenu produktu, který se o to více stává žádaným, jako odraz společenského postavení majitele. A nepřímo posiluje černý trh: pytláky, pašeráky a překupníky. Na snímku vytěžené kmeny palisandru, Afrika.
Zvýšená lokální ochrana přímo zvedá cenu produktu, který se o to více stává žádaným, jako odraz společenského postavení majitele. A nepřímo posiluje černý trh: pytláky, pašeráky a překupníky. Na snímku vytěžené kmeny palisandru, Afrika.
Mysli globálně, jednej lokálně. Tak to aspoň dlouhá léta stálo v příručkách ochránců přírody. Přístup, v rámci kterého je pro blaho globálního celku třeba zamést před vlastní lokálním prahem, má však i nezamýšlené a ne vždy pozitivní důsledky. V žurnálu Conversation na to upozorňuje biolog Andrew F. Johnson. Varuje, že lokální příklady dobré praxe mohou snadno znamenat devastaci přírody někde jinde.
 

To, co dává smysl a dobře funguje v ochraně přírody v malém měřítku, získává v globálně propojeném světě často negativní ráz. Johnson upozorňuje jen na příklady z oblasti zemědělské, lesnické a rybářské praxe, ale předpokládá, že i v jiných environmentálních sférách to nejspíš bude podobné. Myslí si, že ochrana přírodních zdrojů je pořád nezbytným nástrojem udržitelných schémat. Ale dnes, kdy si jakoukoliv komoditu můžete pořídit na druhém konci světa, to jen s nějakou lokální ochranou zdrojů nevyhrajeme. A konkrétně?

Ryby nechytáme doma, ale u sousedů

Ekologický management rybářské praxe se v posledních letech opřel do problematiky bycatch, tedy nezamýšlených úlovků. V síti místo cílových druhů totiž občas uvíznou i žraloci, mořské želvy nebo delfíni. Ve Státech to řešili snížením lovných kvót. V jedné lovné zóně tak rybáři chytají kratší dobu, aby tím snížili riziko odchycení necílových druhů. Nápad dobrý. Pochopitelně, že ušlý výnos musí nějak kompenzovat. A tak rybaří sice méně intenzivně, ale ve více lovných zónách. Výsledek?

Odchycených želv a žraloků je nakonec o tisíce kusů víc, než při původní praxi. Původně rozumné a vcelku logické opatření se tak zvrtlo a přispělo k vyšší zátěži na životním prostředí. Podobné je to i s lovem velryb. Jejich hájení v nějakém regionu je jednoduše kompenzováno intenzivnějším lovem v jiné destinaci. A chvályhodné omezení životní prostředí zatěžujících akvakultur ve Státech vedlo k navýšení chovu garnátů při pobřeží Hondurasu a Nikaragui. „Je tedy zapotřebí identifikovat skutečný efekt lokálních ochranářských akcí,“ říká Johnson. „A posoudit, zda skutečně vedou ke snížení sledovaného negativního jevu, nebo ho jen přesouvají jinam.“

Spojité nádoby ochrany přírody

Spojené státy americké od roku 2001 například zabodovaly v ochraně vlastních lesů a snížily v nich těžbu o 31 %. Poptávka po dřevu se ale nesnížila a dřevo teď do USA proudí z jižní a střední Ameriky, jihovýchodní Asie a Ruska. Vztah mezi lepší lokální ochranou amerických lesů vyústil v plundrování přírodních zdrojů jinde. Očekávaný environmentální přínos, alespoň z globálního hlediska, tak nenastal.

Na tento fenomén upozorňovala studie z roku 2007. Ve zkratce? Snížení těžby dřeva o 45-95 % v jedné zemi obvykle vyvolá totožné zvýšení těžby v zemích sousedních. A obvykle se jedná o země méně rozvinuté, s horší ekonomikou a slabší legislativou, které se o vlastní přírodní zdroje tak dobře nestarají. V roce 2002 zavedli v Peru lesnické koncese, které měly chránit místní lesy. V certifikovaných porostech se skutečně těžba snížila na udržitelnou mez, ale vně tyto plochy se nelicencovaná těžba zvýšila čtyřikrát.

Opustit stará pole znamená založit nová

A neslavně dopadlo i americké schéma na podporu méně intenzivních forem zemědělství. V programu, který běžel mezi lety 1982-1992, se 17,6 milionů akrů polí změnilo na zatravněné pastviny. Jenže současně muselo vzniknout dalších 3,7 milionů akrů nových polností, které nahradily produkci zatravněných ploch. Bilance nákladného opatření, které mělo snížit zátěž na vodní zdroje a omezit větrnou erozi? Vody je v oblasti o 9 % méně a eroze je o 14 % větší, než kdyby se tato opatření vůbec nerealizovala.

Ne vždy je negativní výsledek jen o zvýšení nebo přesunu škod na jiné území. V některých případech může zvýšená ochrana přímo zvýšit poptávku. Johnson zmiňuje například exotické růžové dřevo z afrických pralesů, určené k výrobě hudebních nástrojů, nebo žraločí ploutve pro asijskou gastronomii. Zvýšená lokální ochrana přímo zvedá cenu produktu, který se o to více stává žádaným, jako odraz společenského postavení majitele. A nepřímo posiluje černý trh: pytláky, pašeráky a překupníky.

Vidět za dopady svého jednání

Podle Johnsona vlády rozvinutých zemí zvládají vcelku slušně na lokální úrovni regulovat využívání vlastních přírodních zdrojů, ale selhávají ve vzdělávání svých obyvatel. „Jak zareaguje člověk, když se dozví o zákazu vývozu ebenového dřeva z Mosambiku? Koupí si místo něj bambus z udržitelné produkce? Ne, koupí si eben vytěžený někde jinde.“ Chyba je i na straně řízení průmyslu. „Země, která zřídí mořské rezervace, ve kterých omezí rybaření kvůli ochraně biodiverzity, ale nezmění přitom vlastní rybáře, kteří budou stejně ničivě chytat jen někde jinde, oceánu neprospěla.“

Na závěr Johnson dodává, že pokud nedokážeme odhlédnout od vlastní lokální ochrany přírodních zdrojů a nepostřehneme, jakou odezvu vyvolává v globálním světě, budeme i nadále lidem nabízet jen iluzi ochrany přírody.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (7)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

29.3.2019 06:50
Jediným a to nejdůležitějším problémem je zvyšující se počet obyvatel zeměkoule.Lidé už zdevastovali kdeco.Dneska nás je 7,5 miliardy?Až tady bude 10-12 miliard,tak se tady na zeměkouli nedá žít.Musí zákonitě přijít nějaká selekce.Až se hladové přemnožené národy dají na pochod za žrádlem a vodou,to potom bude veselo.
Odpovědět
mr

29.3.2019 11:18 Reaguje na Václav Kain
Jenže toto zkuste sdělit veřejně našim politikům a občanům ... Těm ve světě ani už raději vůbec bych podobné téma neotvíral - z obavy o své zdraví.
Odpovědět
L

Levon Ter-Ghazaryan

29.3.2019 09:14
Při sledování vyder, obývajících toky Krušných hor, jsme narazili na jinou šelmu, která se zde už také zabydlela. Na medvídka mývala.
Odpovědět
mr

29.3.2019 11:24 Reaguje na Levon Ter-Ghazaryan
A jakpak se ten mýval dostal z A do E? Že by sám dobrovolně přeplaval Atlantik? Jinak mi troch uniká vaše spojitost mývalů s poškozeným životním pr.
Odpovědět
MM

Milan Milan

30.3.2019 10:35
Otázka je co se rozumí pod plundrováním? Lokální ochran přírody je nejdůležitější.prože kecat o globálních problémech moho ekoplašani na svých veledůležitých konferencích, ale zvednou zadek a jít vyčistit řeky, opravit hráze a vyčistit rybníky, vyčistit lesy od náletů, klestí, zasadit stromečky, regulovat!!!! zvěř atd.atd musí obyčejný místně znalý človíček. A ještě se mu hází klacky pod nohy především v podobě hloupých povolení, hlášení, posuzování....a proto byla naše krajina, voda i ovzduší snad v lepším stavu i v době průmyslového socialistického budování než teď....
Odpovědět
mr

1.4.2019 15:13 Reaguje na Milan Milan
Cit.:"vyčistit lesy od náletů, klestí, zasadit stromečky, regulovat!!!! zvěř atd.atd musí obyčejný místně znalý človíček" - vy jste asi taky jedním z těch angažovaných znalců, jež naši krajinu dovedli k těm lepším zítřkům. Proč debatíte o něčem, čemu prd rozumíte?
Odpovědět
sv

30.3.2019 12:20
Nejbrutálnější jsou v tomto ohledu nápady zelených vylízanců, typu biopaliva nebo tzv. obnovitelné zdroje. Nejen, že jejich aplikace zde vede k devastaci životního prostředí jinde (zbytečné pěstování palmy olejné kvůli biopalivům, kácení lesů v pobaltí či Kanadě pro předstírání, že tepelná elektrárna je spalující lesy na stojato je eko nebo výroba solárních panelů v číně, kdy je široké a dalaké okolí zdevastováno průmyslovými odpady) ale zároveň tyto nesmysly zde ani globálně životní prostředí neochrání ani nevylepší.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



 


Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist