Na brněnském náměstí Svobody bude stát na Vánoce jedle od Olomučan

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Joan Simon / Flickr

Strom odvezou lesníci do Brna od Myslivny lišky Bystroušky 16. listopadu. Jedná se už o 34. strom, který získá Brno z univerzitních lesů prostřednictvím Českého červeného kříže.

Lidé podle Lumíra Dobrovolného, který je vedoucím oddělení univerzitní pedagogiky a výzkumu ŠLP Křtiny, mají zafixovaný ideál krásy vánočního stromu, který je souměrný, s co nejširší základnou a koruna má tvar pyramidy. "V případě stromů rostoucích v lese je ale obtížné takové souměrnosti docílit. Možná je na čase zaměřit se víc na krásu přirozenosti a příběh stromu, uvědomit si, čím vším prošel, čemu odolal, když rostl desítky let v lese, v přirozeném prostředí. To se nedá říct o stromcích vypěstovaných například na plantážích v Dánsku, které pak mimo jiné míří na vánoční trh i do Česka," uvedl. Parametry stromu ovlivňují i možnosti přístupu techniky v lese, délka odvozní soupravy či výška trolejového vedení v Brně.

Tradici vánočního stromu v centru města založil spisovatel Rudolf Těsnohlídek poté, co 22. prosince 1919 spolu s kolegy našel při procházce v lese u Bílovic nad Svitavou odložené batole. Těsnohlídek dal následně podnět k založení dětského domova Dagmar. Pod vánočním stromem bývala kasička, do níž mohli lidé dávat finanční dary na stavbu tohoto zařízení. "Vzhledem k této tradici se se stromem pro Brno loučíme na bílovickém polesí ŠLP Křtiny," řekl Dobrovolný. Součástí bude krátký kulturní program a tradiční symbolické sázení stromků.

Školní lesní podnik nabízí vánoční stromky i veřejnosti. Prodává je o víkendech na hájenkách. "Stejně jako vánoční strom pro Brno i tyto stromky mají ekologickou certifikaci a pochází jak z prořezávek, tak i z cílených maloplošných výsadeb na specifických místech, například pod elektrovody," uvedl Dobrovolný.

Vánoční stromy už má vybrané i druhé největší město jižní Moravy, Znojmo. Horní náměstí ozdobí čtvrt století stará kavkazská jedle, kterou Znojmu daruje městys Višňové. A na Masarykově náměstí bude stát stříbrný smrk ze Slupi. Roste již téměř půl století před rodinným domem, ale pod zemí i nad zemí už zasahuje do inženýrských sítí, takže by bylo nutné jej stejně pokácet.