https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/navrat-drevenych-mest-by-nam-s-klimatem-mohl-pomoci-soudi-finsti-badatele
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Návrat dřevěných měst by nám s klimatem mohl pomoci, soudí finští badatelé

12.11.2020 01:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přesun zájmu od krátkodobých produktů z dřevní biomasy, například celulózy či papíru, k materiálům dlouhodobým a vytrvalým, například právě konstrukčnímu dřevu, by mohl minimalizovat negativní dopady těžby na evropské lesy i na uhlíkové úložiště, které reprezentují.
Přesun zájmu od krátkodobých produktů z dřevní biomasy, například celulózy či papíru, k materiálům dlouhodobým a vytrvalým, například právě konstrukčnímu dřevu, by mohl minimalizovat negativní dopady těžby na evropské lesy i na uhlíkové úložiště, které reprezentují.
Stavební činnost se podílí na jedné třetině veškerých globálních emisí skleníkových plynů. To je zhruba 10x víc než veškerý letecký provoz. Přesto se rychle rozrůstající sektor stavitelství zatím pokouší jen o malé změny v zaběhlém režimu. Skutečnou, radikální změnou by mohlo být širší zapracování dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Píše o tom ScienceDaily.
 

V Evropě každoročně výstavbou vznikne 190 milionů čtverečních metrů nového „obytného“ prostoru. Domů, bytů, kanceláří, továrních hal. Tento trend má navíc tendenci 0,5-1,5 % meziročního růstu, zatím bez ohledu na vnější krize. Přes 75 % rezidenční výstavby nyní připadá na města, která se již potýkají se znečištěným ovzduším. A s negativy konstrukčních prací moc zatím nepomáhají ani nejrůznější projekty moderních energeticky pasivních a neutrálních domů. „Polovina uhlíkové stopy zero-energy domů totiž vznikne před tím, než se do nich někdo vůbec nastěhuje,“ upozorňuje Ali Amiri z katedry Zastavěného území finské Univerzity v Aalto.

Společným jmenovatelem těchto neduhů, které mají za výsledek třetinu všech globálních emisí, je přitom neudržitelná povaha stavebního materiálu. Z hlediska uhlíkové bilance. Jde to i jinak. „Pokud bychom 80 % stávající rezidenční výstavby realizovali ze dřeva, ušetřili bychom kolem 55 milionů tun oxidu uhličitého ročně,“ říká Amiri. „Bylo by to jako bychom ze 47 % odstavili evropské cementárny.“ Dřevo by mohlo najít širší uplatnění jako materiál konstrukční - strukturní, obkladový, podlahový, nábytkářský. V zásadě nic nového, jen potenciál změny by výrazně narostl s objemem do staveb začleněné dřevní biomasy.

„Je to poprvé, co někdo spočítal potenciál úložiště uhlíku ve stavebním dřevě, konkrétně pro Evropu a pro různé scénáře,“ komentuje svou studii Amiri. Vycházel přitom z více než padesátky případových studií, zvažoval různé druhy dřeva, technologické postupy. Zajímavostí je, že výsledek byl ve své podstatě nezávislý na typu konstrukce či druhu dřeva, kapacita úložiště byla přímo úměrná jen objemu dřevní hmoty. V zásadě činila 100–300 kilogramů CO2 na metr čtvereční. Klíčovým pojmem je přitom dlouhodobá udržitelnost.

„Přesun zájmu od krátkodobých produktů z dřevní biomasy, například celulózy či papíru, k materiálům dlouhodobým a vytrvalým – konstrukčnímu dřevu, by mohl minimalizovat negativní dopady těžby na evropské lesy, i na uhlíkové úložiště, které reprezentují,“ dodává Juudit Ottelinová, spoluautorka studie. Spolu s tím, že stavby ze dřeva budou jen tehdy udržitelné, pokud budou pocházet z lesů pěstovaných udržitelným způsobem.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

12.11.2020 09:39
A ještě odborná literatura k dalšímu studiu: Hečko, F. Drevená dedina. Matice slovenská, 1951.
Odpovědět
LB

Lukas B.

12.11.2020 10:46 Reaguje na
já bych spíš doporučil Ondřej Severin, Dřevěné konstrukce, Technicko-vědecké vydavatelství Praha, 1952

zase pomalu s tou flintou, aby to nedopadlo jako když šla paní O Learyová 8. října 1871 podojit krávu a položila petrolejovou lucernu na zem, kráva švihla ocasem a přes sto tisíc lidí bylo najednou bez střechy nad hlavou.
když se to zkombinuje se zásobováním nákladními bicykly a hasičskými vozy analogického konceptu, tak by to mohl být docela solidní cirkus.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

12.11.2020 19:45
Tak to bych hasičům nepřál, už aby hledali náhradníky.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2020 07:50
Problém u městských staveb vidím ve zvýšení rizika velkých požárů.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.11.2020 07:51
A to ještě na obrázku vidím jakési desky z hoblin, patrně lepené zdravotně závadnými sajrajty.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist